|
|
Emergence of the Common Energy Policy of the EU in the context of EU-Russia Energy Cooperation
Radová, Ivana ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Tato diplomová práce Vznik Společné energetické politiky EU v kontextu energetické spolupráce Evropské unie s Ruskem si klade za cíl odpovědět na otázku, zda Rusko se svojí agresivní energetickou politikou (plynové krize, plynovody) stojí za neúspěchem Společné energetické politiky EU, kterou se i přes snahy EU nedaří vytvořit. Prostřednictvím analýzy jednání jednotlivých členských států na klíčové energetické události, ve kterých hrálo zásadní roli Rusko, pak bude možné zodpovědět tuto otázku. Práce pak poukáže na fakt, že zásadní vliv na vývoj energetické politiky EU nemá Rusko, nýbrž jednotlivé nesourodé energetické politiky členských států, které se v souladu s realistickou logikou snaží v každé situaci dosáhnout maximalizace svých cílů. Podpora Společné energetické politiky EU pak záleží na tom, zda jejím prostřednictvím státy opravdu dosáhnou tohoto cíle. Rozdělením členských států do skupin podle jejich komplexní závislosti na ruském plynu a velikosti jejich trhu se podaří vyslovit obecné závěry ohledně tendencí podpory Společné energetické politice jednotlivými členskými státy v závislosti na těchto dvou proměnných.
|
|
| |
|
|
Hungary - EU - Russia : multilaterally versus bilaterally defined interests in Hungarian natural gas policy
Csoka, Zita ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Diplomová práce analyzuje v mezinárodním kontextu dualitu maďarské plynárenské politiky. Rozhodování v této oblasti energetické politiky je přímo ovlivněno maďarským členstvím a závazky v multilaterálním rámci EU, ale stejně tak na něj působí bilaterální vztahy, a to zejména v souvislosti s Ruskem jako hlavním dodavatelem zemního plynu. Tato dualita je analyzována na pozadí dvou plynovodních projektů Nabucco a South Stream, které sice na jedné straně zahrnují Maďarsko jako tranzitní zemi, ale na druhé straně slouží odlišným zájmům. Práce dospívá k závěru, že i když multilaterálně definované zájmy unie získávají na významu, v oblasti energetiky nejsou schopny převážit nad bilaterálně definovanými vztahy s Ruskem.
|
|
|
Severojižní plynový koridor jakožto východisko pro zajištění energetické bezpečnosti EU v souladu s její dlouhodobou politikou
Stráník, Tomáš ; Balabán, Miloš (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Diplomová práce se snaží zhodnotit význam plánovaného Severojižního plynového koridoru, jakožto možného východiska pro posílení energetické bezpečnosti EU. Práce je postavená na hypotéze, že právě plyn a rozdílná míra závislosti jednotlivých členských států na ruském plynu jsou hlavními překážkami při tvorbě společné energetické bezpečnosti EU. Práce vychází z přesvědčení, že přínosným projektem bude takový produktovod, který zajistí dostatečnou diverzifikaci přepravních tras i zdrojových zemí, přičemž tento projekt nebude poškozovat energetickou bezpečnost jednotlivých členských zemí. Právě kvůli velkým rozdílům, v závislosti na ruském plynu je ale pro členské státy složité najít takové řešení, které by řešilo problematické plynové otázky, a zároveň tím nebyla oslabena energetická bezpečnost některých členských států. Z tohoto hlediska pak dochází k analýze plánovaných projektů Nabucco, South Stream, Nord Stream a Severojižního plynového koridoru. Cílem práce je ukázat, že ačkoliv některé ze zmiňovaných produktovodů sice mohou zajistit Evropské unii dodatečné zásoby potřebného plynu, ještě to nemusí znamenat, že budou přínosem pro posílení energetické bezpečnosti jednotlivých států, popřípadě že přispějí ke snahám o společnou energetickou bezpečnost EU. Postupnou analýzou se tak práce snaží...
|
|
| |
|
|
Emergence of the Common Energy Policy of the EU in the context of EU-Russia Energy Cooperation
Radová, Ivana ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Tato diplomová práce Vznik Společné energetické politiky EU v kontextu energetické spolupráce Evropské unie s Ruskem si klade za cíl odpovědět na otázku, zda Rusko se svojí agresivní energetickou politikou (plynové krize, plynovody) stojí za neúspěchem Společné energetické politiky EU, kterou se i přes snahy EU nedaří vytvořit. Prostřednictvím analýzy jednání jednotlivých členských států na klíčové energetické události, ve kterých hrálo zásadní roli Rusko, pak bude možné zodpovědět tuto otázku. Práce pak poukáže na fakt, že zásadní vliv na vývoj energetické politiky EU nemá Rusko, nýbrž jednotlivé nesourodé energetické politiky členských států, které se v souladu s realistickou logikou snaží v každé situaci dosáhnout maximalizace svých cílů. Podpora Společné energetické politiky EU pak záleží na tom, zda jejím prostřednictvím státy opravdu dosáhnou tohoto cíle. Rozdělením členských států do skupin podle jejich komplexní závislosti na ruském plynu a velikosti jejich trhu se podaří vyslovit obecné závěry ohledně tendencí podpory Společné energetické politice jednotlivými členskými státy v závislosti na těchto dvou proměnných.
|
|
|
Česká republika a její připojení na nové LNG terminály - posílení plynové bezpečnosti
Prouza, Petr ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Diplomová práce "Česká republika a její připojení na nové LNG terminály - posílení plynové bezpečnosti" zkoumá úroveň plynové bezpečnosti ČR. Česká republika je téměř stoprocentně závislá na dovozu plynu ze zahraničí. Dominantním dodavatelem je Ruská federace, která se na dovozu podílí přibližně 75 %. Z pohledu energetické bezpečnosti je vysoká závislost na jednom dodavateli riziková a snahou české vlády by tedy mělo být tento stav změnit. Účinným nástrojem na zvýšení plynové bezpečnosti je diverzifikace zdrojů. V současné době se v okolních zemích budují nové plynové projekty, které mohou ovlivnit energetickou bezpečnost v České republice. Studie zkoumá, jaký dopad budou mít tyto projekty na Českou republiku. Jmenovitě se jedná o plynovod Nord Stream a jeho českou přípojku Gazela, která propojí severní Německo s Bavorskem přes území ČR (ale zároveň bude napojena na českou plynovodní síť) a Severojižní koridor spojující Baltské a Jaderské moře plynovou sítí s možností napojení na LNG terminály Świnoujście v Polsku a Adria na poloostrově Krk v Chorvatsku. Dále jsou zde dlouhodobé plány na otevření nové jižní plynové cesty, která by do Evropy přivedla plyn z Kaspické oblasti. Hlavním cílem práce je prozkoumat reálné možnosti napojení ČR na LNG terminály v Polsku a Chorvatsku a jejich využití jako...
|
|
|
Energetická bezpečnost EU a její posun během českého předsednictví v Radě EU
Kajzler, Jakub ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje Předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v první polovině roku 2009 z pohledu energetiky a energetické bezpečnosti. V úvodní teoretické části je definován pojem "energetická bezpečnost" a je provedena analýza postavení energetiky v primárním právu EU, včetně příslušnosti této problematiky ke konkrétním unijním institucím. V praktické části jsou popsány priority CZ PRES v energetice a analyzovány kroky, které CZ PRES učinilo pro zvýšení energetické bezpečnosti EU. Zvláštní důraz je kladen na plynovou krizi a obecně zásobování plynem, který hrál během českého předsednictví významnou roli. Závěrečné kapitoly se zaměřují na posun v energetické bezpečnosti EU, ke kterému došlo během následujícího švédského a španělského předsednictví.
|
|
|
Perspektiva diverzifikace zdrojů zemního plynu v Evropské unii
Kosková, Iva ; Vondrušková, Barbora (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Zemní plyn zaujímá v energetickém mixu Evropské unie nenahraditelné místo. Je však zapotřebí optimalizovat energetickou závislost EU na Ruské federaci, která je klíčovým dodavatelem této komodity pro evropský trh. Jednou z hlavních cest, jak snížit tuto závislost a zvýšit tak energetickou bezpečnost EU je diverzifikace zdrojů zemního plynu a jeho přepravních tras. Důležitou roli v diverzifikačním úsilí hraje kromě výstavby nových plynovodů také zkapalněný zemní plyn, který v současnosti vnáší na trh se zemním plynem nové principy. I přes to, že se mapa evropské plynové infrastruktury bude v budoucnu měnit, je třeba mít na paměti, že vztah interdependence mezi Ruskem a EU bude i nadále mít na energetickou politiku obou celků zásadní vliv.
|
|
|
Ekonomické aspekty potenciálních změn tras dodávek ruského zemního plynu do EU
Holanová, Tereza ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
Zemní plyn se na energetické spotřebě Evropské unie podílí významnou měrou. Devět zemí EU představuje čisté dovozce plynu, z toho šest států získává surovinu od jediného zdroje. Jak komplikovaný může být nedostatek této suroviny, se některé státy EU přesvědčily v letech 2006, 2007 a především v lednu 2009, kdy došlo k přerušení dodávek zemního plynu z Ruska. V důsledku těchto problémů začala EU hovořit o takzvané diverzifikaci. Ke zvýšení energetické bezpečnosti má posloužit několik scénářů, které ve své práci hodnotím z hlediska ceny, dalších nákladů a pravděpodobnosti realizace.
|
host ::
RSS.