Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Bezpečná místa
Šavarová, Veronika ; Pospiszyl, Tomáš (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je především vztah člověka k prostoru, jež je protkán jistým druhem nostalgie a potřebou vracení se do období autorčina raného dětství. Práce se identifikuje s množstvím přístupů několika uměleckých směrů probíhajících v 1. polovině 20. století, jako např. surrealismus, expresionismus, symbolismus aj. Tyto přístupy se v autorčině práci střetávají a tvoří tak směs vlivů projevující se společně s osobní rovinou ve výsledné práci. Cílem bakalářské práce má být co nejupřímnější a nejvěrohodnější zpřítomnění zobrazovaného místa. Hotové dílo má v divákovi vzbuzovat intenzivní a rozporuplné pocity. Techniku malby shledává autorka jako nejvhodnější médium pro zprostředkování daného tématu.
Bezpečná místa
Šavarová, Veronika ; Pospiszyl, Tomáš (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je především vztah člověka k prostoru, jež je protkán jistým druhem nostalgie a potřebou vracení se do období autorčina raného dětství. Práce se identifikuje s množstvím přístupů několika uměleckých směrů probíhajících v 1. polovině 20. století, jako např. surrealismus, expresionismus, symbolismus aj. Tyto přístupy se v autorčině práci střetávají a tvoří tak směs vlivů projevující se společně s osobní rovinou ve výsledné práci. Cílem bakalářské práce má být co nejupřímnější a nejvěrohodnější zpřítomnění zobrazovaného místa. Hotové dílo má v divákovi vzbuzovat intenzivní a rozporuplné pocity. Techniku malby shledává autorka jako nejvhodnější médium pro zprostředkování daného tématu.
Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období.
Benešová, Michala ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent) ; Sobotková, Marie (oponent)
Disertační práce Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období mapuje způsoby reflexe židovské religiózní, respektive mystické tradice v polské meziválečné literatuře, a to na příkladu tří autorů, kteří reprezentují odlišné způsoby jak vnímání vlastních židovských kořenů, tak zpracování tradičních motivů vycházejících z tradice židovské mystiky. Prvotně futurista Aleksander Wat se vůči židovské religiózní tradici kriticky vymezuje - a přesto nedokáže vlastnímu "židovství" uniknout; prozaik Bruno Schulz předestírá čtenářům svébytnou vizi kosmogonie i eschatologie upomínající mimo jiné na vybrané koncepty kabaly; básník Bolesław Leśmian má k této tradici nejdále a motivy interpretovatelné v kontextu židovské religiózní tradice podrobuje originálnímu přepracování. Tvorbou všech tří - jako dědiců "národa Knihy" - se přitom prolíná specifický vztah k jazyku a psanému slovu. Vedle tohoto motivu je v práci věnována pozornost např. motivu golema, stvoření světa či představě Boha. Takto zaměřeným analytickým kapitolám předchází teoreticko-metodologický úvod vycházející z tradic literární hermeneutiky, avšak přihlížející i k vybraným konceptům tradiční židovské mystické hermeneutiky. V českém kontextu je práce rovněž příspěvkem k bližšímu poznání jak autorů známých a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.