|
|
Problematika vztahu těla a mysli
Knesplová, Monika ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Bakalářská práce s názvem Problematika vztahu těla a mysli popisuje tuto otázku jak z tradičního úhlu pohledu, skrze filozofické pojetí tohoto vztahu a historického vývoje vzniku vazby mezi tělem a myslí, tak i netradičně, s přesahem do psychologické praxe. Popisuje současné oblasti psychologie uplatňující vztah těla a mysli - konstituční typologii, psychoterapii zaměřenou na tělo a psychosomatiku. Praktická část této práce, návrh výzkumu, je zacílen na zjištění vlivu tanečně pohybové terapie, jakožto jednoho z druhů psychoterapie zaměřené na tělo, na snižování emočních problémů u dětí ve věku 4 až 6 let.
|
|
|
Bioantropologie: transdisciplinární projekt Gregory Batesona
Kučera, Marek ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Soukup, Martin (oponent)
Marek K u č e r a Bioantropologie: transdisciplinární projekt Gregory Batesona ABSTRAKT Předmětem disertační práce je dílo anglo-amerického antropologa a kybernetika Gregory Batesona, které je v souladu s dánským biologem Jesperem Hoffmeyerem nahlíženo jako příklad bioantropologického přístupu. Ten spočívá v přesvědčení, že mysl či duše představuje jeden z konkrétních projevů přírodního dění, a že toto dění samo má duševní charakter. Disertační práci tvoří vedle nezbytného biografického kontextu dvě základní části. První se zabývá výkladem Batesonových antropologických a psychiatrických teorií, druhá spočívá ve zhodnocení a interpretaci Batesonovy konečné syntézy na nejvyšší úrovni abstrakce: přesvědčení o soupodstatnosti biologické a epistemologické sféry vysvětlení. Hlavním cílem práce je předvedení Batesonova díla jako způsobu integrace humanitních, sociálních a biologických věd, který tvoří alternativu k dosavadním sociobiologickým pokusům a dalším snahám stavícím na neodarwinismu. KLÍČOVÁ SLOVA: Bateson, bioantropologie, evoluce, mysl
|
|
| |
|
|
Popularita televizního seriálu Dr. House
Petrů, Vít ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
V bakalářské práci je zkoumáno, proč je seriál Dr. House tak populární. Seriál je zde pojímán jako široce sdílený pop-kulturní artefakt, jenž je z hlediska kulturní psychologie významným dokumentem o tom, jak je lidská mysl utvářena a vyjadřována prostřednictvím kultury. Z pohledu několika psychologických koncepcí, je zkoumána otázka po mechanismech, nabídkách či obsahu, který je příčinou popularity tohoto seriálu. Popularita seriálu byla zkoumána jednak rozborem artefaktu samého a doplňkově z pohledu diváků. Průzkum seriálu vedl k závěru, že popularita seriálu Dr. House spočívá ve čtyřech různých aspektech. První aspekt je spatřován v inovacích, které tento seriál divákovi přináší vzhledem k tradiční, zavedené podobě lékařského dramatu. Druhý aspekt je založen na identifikaci a popisu vzorců, představujících určité nabídky pro různé složky diváka ("produkty pro mysl"). Třetí aspekt spočívá v interpretaci seriálu jako "sociodramatu", imaginárně řešícího určité protiklady. Čtvrtý aspekt volně vychází z Bambergovy teorie narativního "umísťování" a na třech úrovních ukazuje, jak je postava doktora House pro diváka přitažlivá, co mu poskytuje a jak seriál reflektuje proměnu modelu partnerského soužití.
|
|
|
Vědomí a nevědomí. Teoretická analýza
Skála, Pavel ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Tato teoretická studie se zabývá vědomím, nevědomím, a pojmy bezprostředně navazujícími. Práce obsahuje i krátké ohlédnutí za jejich pojetím v historii psychologie, přitom upozorňuje na terminologické obtíže, které jsou s oběma pojmy spjaty. Oba konstrukty jsou diskutovány z interdisciplinární perspektivy, takže není opomenuto ani mapování v oblasti neurobiologie vědomí a přehled hlavních pojetí filosofického problému mysli a těla. Metody výzkumu nevědomí jsou podle svého převažujícího zaměření rozděleny na experimentální a klinické. Součástí této práce je i analýza a zhodnocení významných teorií vědomí a nevědomí. Tyto teoretické koncepce byly klasifikovány na základě odlišení relevantních vědních disciplín, kterými se autoři teorií primárně zmocňují sledované problematiky. Tímto způsobem byly kategorizovány neurobiologické, psychologické a filosofické teorie. Závěrečná diskuse přináší souhrnný pohled na témata, sledovaná v průběhu práce, snaží se integrovat prezentované poznatky do celistvého rámce a jsou v ní rozebírány některé obecné otázky, které naznačují možnosti a meze teoretického a praktického výzkumu obou fenoménů. Klíčová slova: vědomí, nevědomí, mysl, teorie
|
|
|
Zaklenutí
Willertová, Aneta ; Dolanová,, Lenka (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je tvorba tzv. "osobních mytologií" - subjektivních konstruktů reality, které vznikají samovolně a přirozeně, jako důsledek potřeby výkladu vnějšího i vnitřního světa. Tyto konstrukty staví na základech zkušeností, dojmů a vzpomínek, organicky se spojujících a vytvářejících jedinečné vazby. Práce si klade za cíl toto téma zpracovat do podoby environmentu, který divákovi tyto vazby, pozadí jejich vzniku a výsledné mytologie předloží v autoportrétním celku.
|
|
| |
|
|
Dzogčhen a jeho filosofické aspekty v tradici Bön
KLOZAR, Karel
Práce se zabývá filosofickými aspekty Dzogčhenu, jenož náhled tvoří nejhlubší a nejvlastnější esenci tradice Jungdrung Bön. Dzogčhen je duchovní tradice se specifickým nedualistickým náhledem na svět a člověka. První část se zabývá historií Bönu a rozdělením jeho nauk, a také hlavními dzogčhenovými liniemi v této tradici předávaných. Další část cílí na vysvětlení rozdílů mezi sútrou, tantrou a Dzogčhenem z pohledu bönského Dzogčhenu zejména ve smyslu pojmů základu, cesty a plodu, prázdnoty a jasnosti, vědomí a mysli a jejich přirozenosti. Dále předkládá text Dvanáct malých tanter, který i důsledně vysvětlí a okomentuje. V poslední a klíčové kapitole se práce věnuje filosofickému prozkoumání některých klíčových aspektů Dzogčhenu, zejména pojmu autenticity, a to ve smyslu jak si můžeme být jisti zkušenosti přirozené mysli, když naše vědomí ji nejsou schopna nijak pojmout. Dále dojde na porovnání Parmenidových zlomků s některými východisky buddhistické a dzogčhenové filosofie a vyvozeny možné inspirativní závěry o pojmu myšlení o intencionalitě.
|
|
|
Imitace lidského chování počítačovými systémy
Kovaľ, Jakub ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Pavlíček, Antonín (oponent)
Tato práce se zabývá konceptem umělé inteligence, především pak pokusy imitovat chování lidských bytostí. Používá k tomu teoretické poznatky odborníků na tuto problematiku. Předkládá teorie A. Turinga, jeho imitační hry, koncept učícího se stroje a implikace Turingova testu. Zkoumá kritiku imitační hry J. R. Searla a jeho myšlenkový test čínský pokoj, spolu s pojemem intencionality a porozumění, které jsou nutné pro skutečně vědomé projevy inteligence. Taktéž jsou v práci zmíněny limity umělé inteligence podle H. Dreyfuse. Práce analyzuje vybrané současné systémy, které se lidské chování pokoušejí napodobit. Dává do souvislosti jejich fungování a teorie jednotlivých filozofů. Neomezuje se pouze na striktní hodnocení systémů jako celků, ale zkoumá i jejich části a způsoby, jakými řeší zadané úlohy. V závěru tato práce shrnuje splnění požadavků jednotlivými programy dle uvedených teorií, jejich význam v kontextu umělé inteligence a naznačuje směr, jakým se vývoj v této oblasti ubírá.
|
|
|
Uživatelské rozhraní očima kognitivní vědy
Šilar, Pavel ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruckner, Tomáš (oponent)
Uživatelská rozhraní operačních systémů byla často vyvíjena dle technologických a marketingových omezení. Až v současné době se více hledí na uživatele, který operační systém používá. Navrhují se uživatelská rozhraní, která mají odpovídat jeho chování a očekávání. V oblasti výzkumu fenoménu lidské mysli se angažuje kognitivní věda. Její východiska byla použita k určení těch aspektů lidského myšlení, které mají vztah k fungování uživatelského rozhraní. Jedná se zejména o oblast vzhledu uživatelského rozhraní, jeho textových prvků a funkcí. Na základě zjištěných závěrů byl sestaven celkový model, který byl použit k ověření, zda soudobé operační systémy odpovídají poznatkům o lidské mysli. Při porovnávání existujících operačních systémů a vytvořeného modelu bylo zjištěno, že v mnoha oblastech tyto systémy odpovídají poznatkům kognitivní vědy. Některé nedostatky byly nalezeny v oblasti prostorového vzhledu, užití gestalt principů vnímání, podpory výuky uživatele a využití učících principů umělé inteligence. V těchto oblastech je možnost zlepšení návrhu uživatelského rozhraní, které by tak mohlo lépe reflektovat lidskou mysl.
|
host ::
RSS.