|
| |
|
|
Rozvoj hudebních aktivit u dětí mladšího školního věku
PTÁČNÍKOVÁ, Marie
Práce se zabývá rozvojem hudebních aktivity u dětí mladšího školního věku. Tato bakalářská práce obsahuje psychologický vývoj dítěte, sluchové vnímání, hlasové ústrojí, seznamuje nás se základními pojmy hudební nauky, definuje pojem hudebnost, osvětluje a jaký má hudební výchova vliv na zdraví. V neposlední řadě tato práce nabízí i příklady vhodných hudebních aktivit pro děti tohoto věku využitelných v hodinách hudební výchovy.
|
|
|
Rozvíjení hudebnosti ve starším školním věku v rámci letního tábora
JURÁŠOVÁ, Lucie
Práce se zabývá rozvíjením hudebnosti ve starším školním věku. Teoretická část popisuje hudebnost, hudební schopnosti, nadání, hudební činnosti. Charakterizuje starší školní věk a přibližuje ho i vzhledem k hudebnímu vývoji. Dále se zabývá oblastí volného času a letním táborem. Druhá část řeší vhodné náměty pro náplň letního tábora. Aktivity, činnosti a hry byly vybírány s cílem podpořit rozvoj hudebnosti cílové skupiny.
|
|
|
Tvorba hudebně pohybových choreografií pro děti předškolního věku s využitím vlastní didaktické pomůcky
Šandová, Pavla ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Diplomová práce se zabývá implementací vlastní didaktické pomůcky do hudebně pohybových činností předškolního dítěte v mateřské škole s ohledem na integrativní charakter vzdělávání. První část práce zmiňuje v teoretické rovině důležité aspekty vývoje dítěte ve věku pěti až šesti let. Dále pojednává o specifikách rozvoje hudebnosti v předškolním věku, zvláště se zaměřením na instrumentální složku hudby. Poukazuje na hudební tvořivost, která vyplývá z principů Orffova Schulwerku. Ve druhé, praktické části, zkoumá pomocí metody experimentu, pozorování a strukturovaného interview hudební pedagogický projekt, jehož hlavní součástí je metodická řada Cup song, obsahující náměty na využití vlastní didaktické pomůcky v praxi. Zejména ověřuje vliv této metody na hudební a osobnostní rozvoj dítěte. KLÍČOVÁ SLOVA Hudba, hudební schopnosti, dítě předškolního věku, hudební nástroje, integrace, projekt, Cup song, instrumentální činnosti, tvořivost, rytmus, píseň, prožitek, Orffova škola.
|
|
|
Lidová píseň v pedagogice předškolního věku
Cuřínová, Magdalena ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá praktickými možnostmi využití lidové písně nejen k rozvoji dětských hudebních dovedností, ale i jejím vlivem na celkový rozvoj osobnosti předškolních dětí. Teoretická část obsahuje stručný vývoj lidové písně, zastoupení lidové písně v Rámcovém programu pro předškolní vzdělávání, dále popisuje jednotlivé hudební činnosti při práci s písní a krátce je věnována osobnosti předškolního pedagoga. Praktická část je zaměřena na využití lidové písně v praxi s předškolními dětmi. Na souboru písní ukazuje, jak lze prostřednictvím hudebních činností rozvíjet osobnost dítěte. Písně obsahují praktické náměty, které jsou v konkrétní mateřské škole realizovány. Následně jsou zaznamenány reakce dětí na uváděnou nabídku činností. Klíčová slova instrumentální činnosti, lidová píseň, pěvecké činnosti, pohybové činnosti, poslechové činnosti, předškolní věk
|
|
|
Netradiční hudební nástroje a jejich využití v hodině hudební výchovy
Pavlíčková, Jana ; Tichá, Alena (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce Netradiční hudební nástroje a jejich využití v hodině hudební výchovy se zabývá podomácku vyrobenými nástroji a předměty všedního dne a jejich využitím k elementárním hudebním činnostem. Kapitola o hudebních nástrojích se snaží systemizovat netradiční hudební nástroje a dát je do kontextu tradičních a dětských hudebních nástrojů. Uvádí několik příkladů podomácku vyrobených nástrojů. Dále jsou zkoumány výhody a nevýhody spojené s výrobou a využíváním takových nástrojů, přičemž jsou zohledňována různá kritéria (hledisko dostupnosti, psychologicko-pedagogické hledisko apod.). Práce klade důraz na orffovskou pedagogiku, která se může stát základem pro práci s netradičními hudebními nástroji. V závěru práce jsou uvedeny různé aktivity a hry k rozvoji hudebních schopností (především rytmického cítění) za použití netradičních hudebních nástrojů.
|
|
|
Porovnání významu posturální funkce pěveckého projevu u dětí předškolního věku
Malá, Daniela ; Koverdynský, Luděk (vedoucí práce) ; Tichá, Alena (oponent)
Práce se věnuje vlivu posturálního svalstva na pěvecký projev dětí předškolního věku a propojení mezi držením těla a dechem. Za cíl si práce klade nejen objasnění této problematiky, ale především vytvoření metodiky cviků, která povede ke zlepšení zpěvu dětí. Výzkumná část práce se zabývá ověřením vytvořené metodiky na heterogenní skupině dětí předškolního věku. K práci je přiloženo CD s audio nahrávkami pěveckých projevů dětí, které potvrzuje závěry, ke kterým během experimentu došlo.
|
|
| |
|
|
Hudební činnost při rozvoji grafomotoriky v průběhu lateralizace předškolních dětí
Matulová, Veronika ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Koželuhová, Eva (oponent)
Předmětem diplomové práce je využití hudebních činností v rozvoji grafomotoriky předškolních dětí. Teoretická část práce se věnuje problematice sladění hudby a pohybu na úrovni hrubé i jemné motoriky. Dále se zabývá otázkou laterality a její vyhraněnosti. Praktická část obsahuje podrobnou kazuistiku chlapce s nevýhodným typem laterality a sleduje vývoj jeho grafomotoriky v průběhu 15 lekcí, jejichž jádrem jsou hudební činnosti pro rozvoj grafomotoriky předškolních dětí. V rámci hloubkové kazuistiky jsem využila více vzájemně se doplňujících metod výzkumu, kterými byli zúčastněné pozorování, rozhovor s matkou, dotazník s otevřenými otázkami, rodinná a osobní anamnéza a zpráva z PPP. Akční výzkum probíhal po dobu deseti měsíců, kdy na jeho začátku byly chlapci 4 roky a 3 měsíce. Praktická část práce analyzuje data z akčního výzkumu a celkově hodnotí vliv konkrétních hudebních činností v rozvoji grafomotoriky předškolních dětí.
|
|
|
Rozvoj hudebnosti dítěte v batolecím a raně předškolním věku v rámci rodiny
Macková, Terezie ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu vlivu rodiny na rozvoj hudebnosti dítěte v útlém věku, tedy od narození do jeho předškolního období. V práci autorka popisuje nejprve obecný vývoj dítěte a následně i hudební vývoj dítěte v jednotlivých vývojových obdobích, vývoj hudební totiž probíhá neoddělitelně od celkového vývoje dítěte a jeho osobnosti. Tento popis zahrnuje i období prenatálního vývoje. Součástí je charakteristika jednotlivých hudebních schopností, jejichž rozvoj již u dětí v tomto věku můžeme zaznamenat. Práce se zabývá vlivem otce, matky i sourozenců dítěte na jeho celkový vývoj a na rozvoj v hudební oblasti, popisuje vhodné hudební prostředí v rodině a možnosti jeho pozitivního ovlivňování. Praktická část logicky navazuje na teoretickou část a čerpá z poznatků v ní uvedených. Je zaměřena na konkrétní praktické hudební činnosti, které je možno provozovat s dětmi tohoto věku v rámci rodiny. Klade si za cíl vytvořit soubor jednoduchých námětů pro rozvoj hudebnosti dětí v batolecím a brzkém předškolním věku. Autorka nejprve charakterizuje hudební prostředí ve své rodině, poté předkládá praktické náměty pro práci s dětmi v rodinném prostředí a následně tento soubor činností sama aplikuje do praxe se svými dcerami Magdalénou a Alžbětou ve věku 3 a 2 roky. Pozoruje je při plnění úkolů a provádí...
|
host ::
RSS.