|
|
Jak vypadají a k jakým aktivitám jsou využívány čtenářské koutky v mateřských školách? Případové studie
Šupová, Jaroslava ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem čtenářských koutků v mateřské škole. Jejím cílem je popsat čtyři vybrané čtenářské koutky včetně aktivit, které se v nich odehrávají, navrhnout změny, jež by mohly vést ke zkvalitnění těchto koutků a poukázat na zjištění, která by mohla být inspirativní pro další pedagogy. Teoretická část se věnuje přiblížení pojmu čtenářská pregramotnost a představuje informace a doporučení týkající se založení čtenářských koutků, jejich umístění, vybavení a aktivit v nich se odehrávajících. Praktická část je postavena na kvalitativním designu výzkumu, konkrétně se jedná o deskriptivní vícepřípadovou studii, v rámci které byly jako metody sběru dat zvoleny rozhovory s pedagogy a dětmi, pozorování a analýza knih a materiálů. Pomocí získaných dat byly vytvořeny podrobné popisy čtenářských koutků čtyř navštívených tříd, na základě kterých byly navrženy možnosti zkvalitnění těchto koutků a vyzdvihnuty inspirativní příklady z praxe. Každá třída má svá specifika, avšak lze shrnout, že všechny čtenářské koutky se nachází v rohu místnosti, je v nich dostatek světla a pohodlné sezení. Knihy jsou zpravidla uloženy hřbetem ven a rozděleny jen podle toho, zda si je děti mohou brát samy či ne. Pouze v jedné třídě je rozdělení označeno obrázkem a popiskem. Z hlediska žánrů je ve všech...
|
|
|
Cesta k inkluzivní škole
Marques, Karin ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Lazarová, Bohumíra (oponent) ; Hájková, Vanda (oponent)
Od září 2016 platí v českých školách tzv. inkluzivní novela, tedy vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem studie je přinést detailní pohled na to, čím prošly školy, které se dají označit za inkluzivní. Případová studie proměny tří škol popisuje průběh transformace ve třech odlišných kontextech před rokem 2016. Na základě měření inkluzivity a veřejně deklarované snaze o inkluzi byly vybrány tři školy v odlišných kontextech. Interpretativní fenomenologickou analýzou byly zkoumány rozhovory s aktéry škol (vedení, učitelé, asistenti, rodiče, zástupci zřizovatele) s cílem zjistit, jak vzniká inkluzivní škola a jak lidé ve škole vnímali tuto proměnu. Inkluzivní škola vzniká jako produkt ředitelovy vize a transformačního leadershipu. Klíčem k úspěšné proměně školy je měnit nejen procesy a strukturu, ale zejména kulturu školy, tedy nacházení společného porozumění vize. Aktéři škol se vnímali jako průkopníci, jako společenství, které sdílí stejné hodnoty. Ústřední byl koncept spolupráce a komunikace. Pro průběh transformace bylo důležité získat důvěru rodičů a veřejnosti, vytvořit podmínky pro respektování potřeb a odlišností každého dítěte. K tomu bylo potřeba zajistit dostatečné finanční prostředky, tvrdě a poctivě pracovat, vzdělávat se a konzultovat....
|
|
|
Formativní hodnocení
Laufková, Veronika ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šalamounová, Zuzana (oponent) ; Kratochvílová, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem formativního hodnocení na sekundárním stupni vzdělávání v širším kontextu. Cílem práce bylo vymezit pojem formativní hodnocení a objasnit, jakými způsoby je implementováno do výuky v českém jazyce a literatuře (ČJL) na sekundárním stupni vzdělávání. V teoretické části bylo vycházeno z významných zahraničních a domácích zdrojů. Formativní hodnocení bylo vymezeno jako hodnocení, které přináší užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka v procesu učení. Dále byla představena jeho typologie, funkce, otázky vztahující se k jeho úspěšné implementaci a využívané metody: cíle, kritéria, zpětná vazba, sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. Cílem empirické části bylo popsat reálnou podobu implementace formativního hodnocení do výuky na šesti záměrně vybraných českých školách ve vzdělávacím oboru ČJL na sekundárním stupni vzdělávání a zjistit postoje žáků k této podobě implementace. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie. Sběr dat sestával z pozorování, rozhovorů s učiteli i žáky a analýzy dokumentů. Nejlépe bylo formativní hodnocení implementováno pod vedením zkušeného mentora. Na druhou stranu ho dobře využívali i učitelé, kteří pojem neznali. Z pohledu žáků se jevily jako nejužitečnější metody...
|
|
|
Cesta k inkluzivní škole
Marques, Karin ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent) ; Lazarová, Bohumíra (oponent)
Od září 2016 platí v českých školách tzv. inkluzivní novela, tedy vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem studie je přinést detailní pohled na to, čím prošly školy, které se dají označit za inkluzivní. Případová studie proměny tří škol popisuje průběh transformace ve třech odlišných kontextech před rokem 2016. Na základě měření inkluzivity a veřejně deklarované snaze o inkluzi byly vybrány tři školy v odlišných kontextech. Interpretativní fenomenologickou analýzou byly zkoumány rozhovory s aktéry škol (vedení, učitelé, asistenti, rodiče, zástupci zřizovatele) s cílem zjistit, jak vzniká inkluzivní škola a jak lidé ve škole vnímali tuto proměnu. Inkluzivní škola vzniká jako produkt ředitelovy vize a transformačního leadershipu. Klíčem k úspěšné proměně školy je měnit nejen procesy a strukturu, ale zejména kulturu školy, tedy nacházení společného porozumění vize. Aktéři škol se vnímali jako průkopníci, jako společenství, které sdílí stejné hodnoty. Ústřední byl koncept spolupráce a komunikace. Pro průběh transformace bylo důležité získat důvěru rodičů a veřejnosti, vytvořit podmínky pro respektování potřeb a odlišností každého dítěte. K tomu bylo potřeba zajistit dostatečné finanční prostředky, tvrdě a poctivě pracovat, vzdělávat se a konzultovat....
|
|
|
Korektivní zpětná vazba v písemném projevu ve výuce anglického jazyka
Novotná, Kateřina ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Urbánek, Petr (oponent) ; Chalupský, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem zpětné vazby v písemném projevu při výuce anglického jazyka. Práce popisuje charakter zpětné vazby a její srozumitelnost z pohledu žáka. Teoretická část definuje zpětnou vazbu jako nástroj pedagogické komunikace, který informuje žáka o možnostech zlepšení a pokroku, čímž formuje nejen jeho vývoj v rámci učebního procesu, ale i vývoj osobnostní. Téma zpětné vazby je zasazeno do kontextu školního hodnocení a výuky slohu s přihlédnutím k problematice chyby, jako základu pro korektivní zpětnou vazbu a hybného motoru učení. Práce se dále věnuje písemnému projevu a specifikům jeho hodnocení. Empirická část s využitím kvalitativního designu vícepřípadové studie staví na datech získaných rozhovory a obsahovou analýzou dokumentů, především analýzou opravených slohových prací. Případy čtyř učitelů a jejich žáků osvětlují, jak v prostředí víceletého gymnázia a střední odborné školy učitelé a žáci vnímají (korektivní) zpětnou vazbu jako nástroj pedagogické komunikace, poskytující informaci o možnostech zlepšení a pokroku. Zpětná vazba ke slohové práci má formu klasifikace (analytického kriteriálního hodnocení), korektivní zpětné vazby v podobě jednotlivých označení chyb a problematických míst v práci, psaných ucelených komentářů a ústního komentáře při rozdávání práce v...
|
|
|
Osobnost učitele v souvislosti se strategiemi zvládání zátěžových situací a její vliv na edukaci
KRNINSKÝ, Luboš
Disertace se věnuje tématu zvládání a prožívání zátěžových (mimořádných) situací ve výuce v souvislosti s vybranými osobnostními rysy učitelů. Práce má teoreticko? empi-rický charakter. Její teoretická část představuje základní poznatky související s tématy významnými pro zpracovávanou problematiku (profese učitele; osobnost, motivace, emoce, pracovní zátěž a stres v kontextu učitelského povolání; vybrané vyučovací metody a organizační formy výuky, doporučení pro efektivní vyučování a řešení výukových po?tíží; základy symbolické interpretace artefaktů). Cílem výzkumu popsaného v empirické části práce je získání podrobných informací o prožívání náročných situací ve výuce a možnostech jejich zvládání v souvislosti s osobnostní strukturou vybraných učitelů. Výzkum byl realizován v podobě smíšeného designu. Jeho kvalitativní část obsahuje vícepřípadovou studii (se 6 učiteli 2. st. ZŠ byly vedeny polostrukturované rozhovory, byla pozorována jejich výuka, uskutečněn rozhovor nad jejich tematickou koláží Já jako učitel ve všech jeho pozicích a rolích a vyhodnoceny dotazníky uplatněné rovněž pro kvan?titativní část šetření) a zpracování rozhovoru nad tematickou koláží prostřednictvím otevřeného kódování. V kvantitativní výzkumné části byly vyhodnoceny údaje ze čtyř dotazníků orientačního dotazníku pro zjištění zasažení stresem u učitelů dle Henninga a Kellera (1996), dotazníku Strategie zvládání stresu SVF 78 (Janke & Erdmannová, 2003), Freiburského osobnostního dotazníku (Kollárik, Poliaková, & Ritomský, 1984) a dotazníku vlastní konstrukce s otevřenými otázkami. Většina participantů výzkumného šetření zaží?vá ve své výuce mimořádné situace, které v nich obvykle vyvolávají nepříjemné emoce a negativně ovlivňují jejich výuku. Podařilo se nalézt konkrétní souvislosti mezi osobnost?ními charakteristikami a vyučováním participantů. Respondenti nevykázali vyšší míru psychosomatického narušení, emocionální lability, depresivity ani neuroticity ve srovnání s běžnou populací. Ani mezi mírou pociťovaného zasažení stresem a věkem, resp. délkou praxe nebyla nalezena statisticky významná souvislost. Naopak spíše mužský sebepopis a adaptivní zvládání zátěže vykázaly vzájemnou signifikantní souvislost. Rovněž vyšší míra zasažení stresem ve fyzické oblasti u respondentek ve srovnání s respondenty (muži) se ukázala být statisticky významnou.
|
|
|
Formativní hodnocení
Laufková, Veronika ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šalamounová, Zuzana (oponent) ; Kratochvílová, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem formativního hodnocení na sekundárním stupni vzdělávání v širším kontextu. Cílem práce bylo vymezit pojem formativní hodnocení a objasnit, jakými způsoby je implementováno do výuky v českém jazyce a literatuře (ČJL) na sekundárním stupni vzdělávání. V teoretické části bylo vycházeno z významných zahraničních a domácích zdrojů. Formativní hodnocení bylo vymezeno jako hodnocení, které přináší užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka v procesu učení. Dále byla představena jeho typologie, funkce, otázky vztahující se k jeho úspěšné implementaci a využívané metody: cíle, kritéria, zpětná vazba, sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. Cílem empirické části bylo popsat reálnou podobu implementace formativního hodnocení do výuky na šesti záměrně vybraných českých školách ve vzdělávacím oboru ČJL na sekundárním stupni vzdělávání a zjistit postoje žáků k této podobě implementace. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie. Sběr dat sestával z pozorování, rozhovorů s učiteli i žáky a analýzy dokumentů. Nejlépe bylo formativní hodnocení implementováno pod vedením zkušeného mentora. Na druhou stranu ho dobře využívali i učitelé, kteří pojem neznali. Z pohledu žáků se jevily jako nejužitečnější metody...
|
host ::
RSS.