|
| |
|
| |
|
|
Novodobý marketingový fenomén: Neuromarketing
Teichmann, Lukáš ; Říha, David (vedoucí práce) ; Zamazalová, Marcela (oponent)
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na relativně nový, ale velmi perspektivní obor, který se zrodil spojením několik rozdílných odvětví -- neuromarketing. Poukazuji na nové vědecké poznatky a teorie a nové technologie, které tomuto oboru dali vzniknout. Dokazuji užitečnost neuromarketingu a jeho nutnost pro kvalitní marketingové průzkumy a kampně. V hlavní části mé práce pak rozebírám jednotlivé mozkové procesy a zkoumám využití nových neuromarketingových poznatků v praxi. Kromě toho se ve své praktické části, obsažené přímo v jednotlivých kapitolách, snažím analyzovat existující marketingové kampaně a reklamy z pohledu neuromarketingu pomocí nabytých teoretických znalostí z daných kapitol. Ke konci pak prezentuji jednotlivé metody skenování mozku, díky kterým mohl neuromarketing vzniknout. Závěrem se snažím osvětlit pohled marketingových odborníků na neuromarketing a dokázat, že tento obor má velmi slibnou budoucnost a široké využití.
|
|
|
Neuromarketing
Brtník, Adam ; Pešek, Ondřej (vedoucí práce) ; Zamazalová, Marcela (oponent)
Práce se zabývá problematikou nové marketingové disciplíny, neuromarketingem. V první polovině práce je popsáno použití takzvaných zobrazovacích metod, a také jsou zde uvedeny základní poznatky o fungování mozku. Konkrétně se jedná o rozdělení mozku a způsob, jakým starý mozek komunikuje se svým okolím a nakonec taky způsoby, jak pracovat se všemi lidskými smysly. V druhé polovině se pak práce zabývá konkrétními fenomény lidského mozku, primingem a mirroringem. Nezbytnou součástí práce je i problematika etiky a neužitelnosti neuromarketinku, která je zmíněna na konci práce.
|
|
|
Zvláštnosti ošetřovatelské péče o pacienty s poraněním mozku
KAŠKOVÁ, Markéta
Výskyt poranění mozku, jejich komplikace a následky jsou medicínsky velice závažná témata. Sestry, jež se v praxi setkávají s těmito poraněními, zde mají své nezastupitelné místo. Cílem této práce bylo zjistit, zda mají sestry dostatečné znalosti o specifikách péče o pacienty s poraněním mozku a zda jsou sestry schopny včas rozpoznat možné komplikace. Potřebné údaje pro vyhodnocení kvantitativního šetření byly získány sběrem dat formou dotazníků na odděleních traumatologie, neurochirurgie a anesteziologicko resuscitačním oddělení Nemocnice České Budějovice a. s. Na základě výsledků bylo zjištěno, že sestry stále nemají dostatečné znalosti o zvláštnostech ošetřovatelské péče o pacienty s poraněním mozku. První hypotéza se nepotvrdila. Další zkoumanou oblastí byly znalosti o příznacích poranění mozku. Zde se respondenti dobře orientovali a odpovídali na většinu otázek shodně a správně. Proto druhou hypotézu lze považovat za potvrzenou. Co se týká problematiky, zda sestry umí včas rozpoznat komplikace při poranění mozku, zde se vyskytly velké rozdíly v odpovědích respondentů z jednotlivých oddělení. Celkově lze ale říci, že znalosti sester o komplikacích u pacientů s poraněním mozku jsou dostatečné a hypotéza se potvrdila.
|
|
|
Psychologické aspekty hudby v životě člověka. Léčebný vliv hudby na psychickou a somatickou složku jedince
VRBOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá léčebným vlivem hudby na psychickou a somatickou složku jedince v historickém i současném pohledu. Prolínají se zde roviny hudebně psychologické, muzikoterapieutické a alternativní, přičemž práce vychází ze západního konceptu pojetí hudby. Východiskem jsou poznatky z hudební psychologie o hudebním vnímání člověka a struktuře hudebního díla. Poznatků z muzikoterapie využívám v aplikování hudebních prvků na oblast psychické, somatické a duchovní roviny člověka. Nadstavbu tvoří alternativní náhledy na využití hudby v léčebném kontextu. Speciální prostor je věnován spojení hudby a mozku a vlivu hudby na rozvíjení kognitivní složky osobnosti člověka.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů s organickým psychosyndromem při kraniocerebrálním poranění, onemocnění
GONDÁŠOVÁ, Jitka
Organický psychosyndrom, tento termín dříve používaný jako samostatný, je v současné době aktuálně zahrnut dle Mezinárodní klasifikace nemocí do skupiny duševních poruch, seskupených na podkladě průkazné etiologie u poranění mozku, mozkového onemocnění nebo jiného poškození mozku, které vede k mozkové dysfunkci. Organickým psychosyndromem je označován stav změněného fungování mozku v období po úrazu, při mozkových příhodách nebo nádorech mozku nebo z jiné příčiny. Činnost mozku je v tom období změněna, je snížen výkon kognitivních funkcí, je různě intenzivně přítomna změna prožívání a projevů osobnosti. Bývá přítomen celkový neklid, někdy poruchy vnímání. Organický psychosyndrom má různý průběh a odeznívá různě rychle v čase. Nikdy neznamená definitivní změnu fungování mozku. Po odeznění organického psychosyndromu může zůstat kognitivní deficit nebo změna osobnosti, která je způsobena poraněním mozku. Ošetřovatelská péče je pro sestry jak po fyzické, tak po psychické stránce velmi náročná. Účelem kvantitativního výzkumu bylo zjistit, jaká je připravenost sester komunikovat s pacienty organickým psychosyndromem, zda má vliv vyšší vzdělání na poskytování ošetřovatelské péče, zda sestra spolupracuje s rodinou pacienta a jakým způsobem sestra rodinu edukuje. Kvantitativní šetření probíhalo dotazníkovou formou na vybraných pracovištích nemocnice České Budějovice a.s. Šetření probíhalo v březnu roku2010 a byli osloveni respondenti z Traumatologie, Neurochirurgie, Neurologie a Psychiatrie. Bylo zpracováno 82 dotazníků. Hypotéza číslo 1, sestry nemají informace, týkající se specifické komunikace s pacienty s organickým psychosyndromem byla vyvrácena. Ostatní hypotézy byly potvrzeny. Sestra s vyšším vzděláním má více informací o formě poskytování oš. péče o pacienta s psychosyndromem, edukuje rodinu pacienta průběžně během jeho hospitalizace, zapojuje rodinné příslušníky do nácviku soběstačnosti pacienta, nejčastěji edukuje rodinu rozhovorem a nemá k dispozici tištěný edukační materiál.
|
|
| |
|
|
Vnímání a tvorba grafického designu v různých kulturách
Čermák, Radim ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Krsek, Libor (oponent)
Pro dnešní moderní svět jsou stále důležitější informace. Spolu s jejich důležitostí roste i jejich množství, a tak je kvalitní komunikace, a to především ta vizuální, pro správné sdělení informací a oslovení potenciálních příjemců informace nepostradatelná. Formu vizuální komunikaci dává grafický design. S rostoucí globalizací roste také vzájemné propojování různých kultur, a tím dochází k stále větší nutnosti komunikace s odlišnými kulturami. Každá kultura je utvářena specifickými hodnotami, které se mohou a často se také do značné míry liší. Tyto hodnoty se následně odráží ve všech oborech lidské činnosti, grafický design není výjimkou. Abychom zjistili, jak jsme kulturou ovlivňováni, definujeme si nejprve kulturu a podíváme se blíže na proces, kterým si kulturu osvojujeme, k čemuž využijeme transdisciplinární přístup těžící z poznatků kognitivních věd, neurovědy, antropologie a psychologie. Dále se zaměříme na principy vizuálního vnímání a studie týkající se rozdílného chování a vnímání v odlišných kulturách. Na základě kulturotvorných událostí si rozdělíme svět na jednotlivé kulturní celky a s využitím poznatků z předchozích kapitol se pustíme do analýzy grafického designu v různých kulturách. Poukážeme na principy a možná úskalí užití symbolů a barev v komunikaci s jinými kulturami. Popíšeme, jak se hodnotové paradigma jednotlivých kultur odráží v grafického designu, a pokusíme se pro každou kulturu vystihnout typické rysy vizuální komunikace.
|
|
|
Zatíženost lidského myšlení v rozhodovacím procesu
Trejbal, Pavel ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Jirků, Petr (oponent)
Tématem této práce je oblast lidského rozhodování. V rozhodovacím procesu podléháme mnoha různým vlivům, vstupujícím do našeho úsudku, což nás může svést ke špatným rozhodnutím. Podstatné je, že projevy zkreslujících vlivů se pravidelně opakují u různých jedinců, z čehož lze usuzovat, že se jedná o jistou univerzální výbavu naší mysli. Úkolem této práce je takové vlivy identifikovat a především pochopit podstatu aparátu, který je vyvolává. Poznatky z tohoto bádání tak mohou být pro čtenáře velmi důležitou a praktickou výbavou, neboť na jejich základě je možné zlepšit kvalitu svých vlastních rozhodnutí, a to jak v profesním, tak v osobním životě. Zároveň se jedná o účinný nástroj sebepoznání. Výzkum je založen na transdisciplinárních přístupech kognitivní vědy. Na jedné straně vycházíme z funkčního modelu mysli, na straně druhé využíváme celou řadu empirických poznatků z oblasti psychologie, behaviorální ekonomie a věd o mozku. S touto výbavou následně analyzujeme vybrané vlivy, které z hlediska rozhodování považujeme za významné. Těmi jsou pocity a emoce, sociální vlivy, jazyk, jáství, zkušenost, očekávání a apriorní formy úsudku. Na základě rozboru těchto vlivů jsou vyvozeny hypotézy o jejich vzájemné propojenosti. V závěrečné části práce jsou pak naznačeny konkrétní praktické postupy, jak zlepšit své vlastní rozhodování a jak se vyvarovat špatného úsudku.
|
host ::
RSS.