Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 144 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Neurotrénink v tenise
Gavendová, Karolína ; Kočíb, Tomáš (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a jejím cílem je atletickém tréninku a možnostech zapojení tohoto tréninku do tenisové přípravy hráčů různých věkových kategorií. Zároveň teoretická část kladní přehled o centrální nervové soustavě a senzorických systémech, atletický trénink vystavěn. Cílem druhé části je vytvoření zásobníku cvičení, které neuro atletický trénink využívá, pro tenisového hráče různých věkových kategorií. Zásobník cvičení bude rozdělen do čtyřech oddílů - hodnocení tréninkových výsledků, obecná cvičení pro vizuální, vestibulární a atletická cvičení pro rozvoj rychlosti, neuro cvičení pro rozvoj síly. teoretické části jsme analyzovali literaturu, internetové zdroje i videa zabývající atletického tréninku. Na základě analýzy jsme provedli syntézu jednotlivých poznatků, tak abychom vytvořili přehledný informační základ o h aspektech tenisu, centrální nervové soustavě a senzorických atletickém tréninku. Na základě těchto informací jsme vybrali atletická cvičení a vytvořili zásobník cviků pro tenisové hráče různých věkových kategorií. Výsledkem této bakalářské práce je zásobník neuro atletických cvičení pro tenisové hráče různých věkových kategorií. Klíčová slova:
Kognitivní a behaviorální změny u neurovývojových a farmakologických animálních modelů schizofrenie
Malenínská, Kristýna ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent) ; Telenský, Petr (oponent)
Vytváření spolehlivých animálních modelů psychiatrických onemocnění, jako je schizofrenie, je klíčové pro zlepšení našeho porozumění neurobiologického, behaviorálního a genetického základu této poruchy a pro vývoj nových léčiv s vyšší terapeutickou účinností. Tyto modely umožňují studovat různé aspekty schizofrenie, včetně pozitivních, negativních a kognitivních schizofrenii podobných příznaků. Všechny dostupné zvířecí modely schizofrenie lze zařadit do čtyř různých kategorií indukce: vývojové, farmakologické, genetické a navozené lézí. Ani jeden z těchto modelů ovšem dokonale nekopíruje všechny aspekty schizofrenie u lidí, a je tak zásadní přesně definovat vliv jednotlivých manipulací. Tato práce se zaměřuje na studium farmakologických a vývojových animálních modelů schizofrenie s důrazem na výzkum kognitivních a behaviorálních změn souvisejících s touto poruchou. Konkrétně se jedná o farmakologické navození schizofrenii podobných příznaků akutní aplikací MK-801, o vývojové two-hit modely kombinující imunitní reakci matky po podání poly (I:C) a následný stres potomků v dospívání a o opakované prenatální a neonatální podání lipopolysacharidu (LPS). U farmakologického modelu jsme zkoumali citlivost časové a prostorové kognice na akutní podání MK-801 v modifikované úloze Kolotočového bludiště. Časová...
Úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu
Záplatová, Klára ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu. Cílem práce je postihnout úzkostné projevy v celé jejich šíři. Pozornost je věnována jak prožívání jedince, tak tělesným projevům při úzkosti. Téma se nevyhýbá ani procesům probíhajícím uvnitř těla úzkostného jedince, kterých si není vědom. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první je literárně - přehledová část, druhou pak návrh výzkumu. Ten se věnuje sociální fobii a jejím projevům na fyziologické úrovni. Zřetel je brán na aktivaci specifických mozkových oblasti, hladinu vyplaveného kortizolu, stejně tak na prožívání během vyšetření. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Emotion Recognition from Brain Electroencephalogram (EEG) Signals
Fritz, Karel ; Jawed, Soyiba (oponent) ; Malik, Aamir Saeed (vedoucí práce)
This study targets classifying emotion states, from Electroencephalogram (EEG) signal. Combining knowledge about physiology of the brain (and emotions), with frequency anal- ysis, complexity analysis, signal processing and deep machine learning (CNN, GNN). Goal of this work is to create the emotion classification model and provide new insights into emotion recognition from EEG. Models created stands on the principles of CNN, GNN, multitask and self supervised training. One of the results achieved State of the Art results on the SEED dataset. Sharing process of understanding this task at the end of the thesis.
Poruchy energetického metabolismu v mozku v Alzheimerově a Parkinsonově chorobě
Řezáčová, Adéla ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Alzheimerova a Parkinsonova choroba patří mezi neurodegenerativní poruchy, které ovlivňují nejen pacienta, ale i jeho okolí. Pacienti těchto onemocnění postupně ztrácejí neurony. V obou chorobách jsou přítomné proteiny, které svou patofyziologickou akumulací narušují funkce neuronů. Pro tyto poruchy je typická mitochondriální senescence a poškození, které se projevuje například dysfunkcí různých komplexů. Dále se u těchto chorob projevuje inzulinová rezistence, která vede ke špatné inzulinové signalizaci, obě choroby navíc doprovází narušené metabolismy aminokyselin. U Alzheimerovy choroby je pak výrazně snížený metabolismus glukózy, zatímco u Parkinsonovy choroby se dostatečně nepřenáší akční potenciál v dopaminergních neuronech v substantia nigra. Tato poškození v Alzheimerově chorobě ústí ke kognitivním dysfunkcím, u pacienta s Parkinsonovým onemocněním pak především vyústí s problémy s motorikou. Studiem energetických změn v těchto chorobách by pak mohlo přispět k tvorbě účinnějších medikamentů.
Segmentace patologických tkání v objemových MRI datech mozku s využitím hlubokého učení
Nantl, Ondřej ; Kolář, Radim (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje segmentaci ischemických ložisek z T1 vážených MRI skenů pomocí metod hlubokého učení. V teoretické části jsou shrnuty anatomie mozku, jeho zobrazování pomocí MRI, dostupné datasety pro tvorbu metod k automatické segmentaci patologické mozkové tkáně a metody segmentující ischemickou mozkovou tkáň s využitím hlubokého učení. V praktické části je popsán využitý dataset, jeho předzpracování, navržené architektury modelů hlubokého učení (U-Net) a jejich trénink. Metody byly implementovány v programovacím jazyce Python. Dále jsou uvedeny dosažené výsledky a jejich diskuze.
CMP (cévní mozková příhoda) - algoritmus vyšetřovacích metod
MACKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce na téma CMP (cévní mozková příhoda) - algoritmus vyšetřovacích metod se zabývá onemocněním cévní mozkovou příhodou, její definicí, způsobech vyšetření, možnou léčbou a znalostmi studentů o tomto onemocnění. Hlavní cíl této práce byl seznámit se s algoritmem vyšetřovacích metod u CMP a zjistit informovanost respondentů o tomto tématu. Výzkumná otázka zněla: Jaké je povědomí respondentů o průběhu vyšetření a diagnostiky CMP? Práce je rozdělená na část, kde je popsána teorie a na část praktickou. V první části se zaměřuje na současný stav. Zde je zahrnuto cévní zásobení mozku, cévní mozková příhoda, algoritmus vyšetřovacích metod a léčba cévní mozkové příhody. Celkově je práce členěna do šesti hlavních kapitol. Praktická část se zabývá dotazníkovým šetřením. Výzkumný záměr této práce byl naplňován pomocí dotazníkového průzkumu mezi studenty Radiologické asistence a studenty Ochrany obyvatelstva se zaměřením na CBRNE. Vytvořený dotazník byl pro obě skupiny studentů stejný. Jednalo se o standardizovaný dotazník s možností volby vždy jedné odpovědi. Výsledné odpovědi byly následně vyhodnoceny do přehledných grafů. Výsledky provedeného průzkumu nám mohou nabídnout pohled studentů na anatomické znalosti mozku, základní informace o cévní mozkové příhodě, na vybrané druhy vyšetření o cévní mozkové příhodě a na léčbu cévní mozkové příhody. Dále lze výsledky studentů Radiologické asistence a výsledky od studentů Ochrany obyvatelstva se zaměřením na CBRNE mezi sebou porovnávat. Výsledky nám mohou ukázat, kde studenti nejvíce chybují a jaké informace naopak vědí. Práce tak může sloužit jako studijní materiál pro studenty všech zdravotnických oborů.
Kraniocerebrální poranění u motorkářů
HEJNOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku kraniocerebrálního poranění u motorkářů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána anatomie lebky a mozku. Dále je v této části rozebrán mechanismus vzniku poranění jezdce na jednostopém vozidle a souhrn nejběžnějších typů kraniocerebrálního poranění, na které se tato práce zaměřuje. V poslední kapitole je popsána přednemocniční neodkladná péče o pacienta s kraniotraumatem. Praktická část obsahuje výstup z rozhovorů u náhodně vybraných zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. V této části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků o kraniocerebrálním poranění motorkářů. Druhým cílem bylo zmapování postupů zdravotnických záchranářů u motorkářů s kraniotraumatem. Touto výzkumnou částí došlo ke zmapování znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků o kraniocerebrálním poranění a správnosti postupů zdravotnických záchranářů u pacienta s kraniocerebrálním poraněním. K dosažení cílů byl použit kvalitativní výzkum, kdy bylo osloveno 10 informantů. Vyhodnocení probíhalo na základě dotazování informantů formou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky práce poukazují na to, že zdravotničtí záchranáři mají teoretické znalosti o definici kraniocerebrálního poranění, dále také vyjmenovali příznaky a komplikace tohoto poranění. Avšak někteří dotazovaní tyto pojmy zaměňovali. Specifická poranění dokázali vyjmenovat bez větších problémů. Naopak velké problémy měli při vyjmenování jednotlivých druhů přileb, kdy většina uvedla, že nemá přehled. Zkušenosti se sejmutím přilby potvrdily znalost o postupu při jejím sejmutí. Dobře si vedli také u popisu nasazení krčního límce. U otázky terapie byly výpovědi často chaotické.
Hodnotící škály jako součást moderní ošetřovatelské péče u pacienta s poraněním mozku.
MAROVÁ, Markéta
Tato diplomová práce se věnuje hodnotícím škálám, které jsou součástí moderní ošetřovatelské péče u pacienta s poraněním mozku. Cílem naší práce bylo zjistit, jakým způsobem sestry pracují s hodnotícími škálami. Analyzovat pomocí hodnotících škál problematické oblasti pacienta v průběhu onemocnění. Zjistit, jakým způsobem pomáhají hodnotící škály pacientům a zjistit, jakým způsobem pomáhají hodnotící škály sestrám. Abychom tyto cíle naplnili, zvolili jsme následující 4 výzkumné otázky. Jakým způsobem sestry pracují s hodnotícími škálami? Jaké jsou problematické oblasti pacienta s poraněním mozku v průběhu onemocnění? Jakým způsobem pomáhají hodnotící škály pacientům? Jakým způsobem pomáhají hodnotící škály sestrám? Výzkumná část byla realizovaná formou kvalitativního přístupu, pomocí polostrukturovaného rozhovoru a kazuistiky. Výzkumný vzorek tvoří 20 probandů. Z toho 15 sester, které se při výkonu své profese setkávají s pacienty s poraněním mozku. Dále 5 pacientů s poraněním mozku. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že sestry při výkonu své profese využívají hodnotící škály, a to většinou po celou dobu hospitalizace pacienta. Většina se s nimi seznámí, alespoň teoreticky, již v průběhu studia. Tyto sestry by ocenily, kdyby se v průběhu studia naučily s hodnotícími škálami pracovat více prakticky. Po všech sestrách jejich nadřízení vyžadují používání hodnotících škál. Výzkumným šetřením bylo dále dokázáno, že sestry používají na svých odděleních velmi podobné spektrum hodnotících škál, až na malé výjimky. Námi oslovené sestry ve většině nepoužívají škály, které jsou určené speciálně pro pacienty s poraněním mozku a jejich povědomí o takových škálách je minimální. Shodují se však, že nejdůležitější škálou pro tyto pacienty je Glasgow Coma Scale. Toto výzkumné šetření odhalilo drobné nedostatky při práci s hodnotícími škálami. Výzkumné šetření poukázalo na mnohé problémy, se kterými se musí potýkat pacienti po poranění mozku. Výsledky dále ukázaly, že hodnotící škály mohou různými způsoby pomoci sestrám i pacientům.
The preparation and characterization of IGF2 prohormones
Potalitsyn, Pavlo ; Žáková, Lenka (vedoucí práce) ; Obšilová, Veronika (oponent) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Insulinu podobné růstové faktory 1 a 2 jsou proteinové hormony, které mají podobné strukturní a funkční vlastnosti s insulinem. Nejčastěji jsou zmiňovány zkratkami jako IGF1 a IGF2. Hrají podstatnou roli jak v prenatálním vývoji, tak i během celé doby života savců. Stimulace růstu všech typů buněk a výrazné metabolické efekty rovněž patří mezi jejich hlavní známé funkce. Deregulace jejich aktivity nebo jejich zvýšené hladiny byly nalezeny u mnoha různých nemocí jako je například diabetes mellitus 2. typu, rakovina, hyperfunkce štítné žlázy, amyotrofická laterální skleróza, svalová dystrofie, akromegalie, Laronův syndrom a další choroby. Funkce IGF2 jsou studovány méně než funkce ostatních členů proteinové rodiny, a ještě méně se ví o funkcích prekurzorů IGF2. Abychom přispěli k lepšímu porozumění funkcím prekurzorů IGF2, začali jsme s vývojem analogů IGF2 se zvýšenou specificitou vůči receptoru insulin (IR) receptoru. Vyprodukovali jsme specifické analogy, modifikované v pozicích důležitých pro vazbu na receptor. IGF2 analog s Phe48His mutací je nejsilnějším známým ligandem pro receptor IR-A zaleženým na molekule IGF2a je schopen aktivovat tento receptoru až do úrovně 60 % aktivity insulinu. Vyvinuli jsme nový, rychlý, robustní a citlivý vazebný protokol pro testování ligandů receptoru pro IGF2...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 144 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.