|
|
Morphological Analyser of Old English
Tichý, Ondřej ; Čermák, Jan (vedoucí práce) ; Petkevič, Vladimír (oponent) ; Kučera, Karel (oponent)
Práce popisuje sestavení a testování elektronického nástroje na automatickou tvaroslovnou analýzu staré angličtiny. Uvádí metodologická a materiální východiska projektu ve vztahu k současnému stavu poznání na poli strojové analýzy staré angličtiny a na základě přehledu staroanglického tvarosloví. Podrobně rozvádí zvolenou metodologii a konkrétně popisuje postup implementace projektu: od sběru vstupních dat a volby technologie, přes programování až k testování výsledků. Výslednou návratnost 95% je možné pokládat za úspěch, práce však na konkrétních výsledcích ukazuje, jak by bylo možné návratnost zlepšit. Zabývá se také dalším využitím sestrojeného analyzátoru, především možnostmi disambiguace výsledků. Výsledky práce dávají naději na brzkou možnost částečně automatizovaného značkování staroanglických textů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Lexikální zápor u francouzských adjektiv - sémantická a morfologická omezení
Orel, Jan ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou lexikálního záporu francouzských adjektiv, ale i dalších slovních druhů - substantiv a adverbií. Cílem je popsat fungování lexikální negace a prozkoumat omezení, která ji doprovází. Na základě těchto poznatků se praktická část, tj. vlastní výzkum, pokouší o stanovení tendence použití lexikální negace v blízké budoucnosti. V neposlední řadě také popisuje použití negace obecně, nebo mimo standardní spisovnou francouzštinu, v argotu, nebo hovorovém jazyce.
|
|
|
Kryptická diverzita u sladkovodní řasy Synura sphagnicola (Chrysophyceae, Stramenopiles)
Slámová, Pavla ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Dvořák, Petr (oponent)
Synura sphagnicola se vyskytuje v oligotrofních mírně kyselých sladkých vodách. V rámci tohoto nominálně definovaného druhu nebyla zaznamenána přítomnost kryptické diverzity. Známé sekvence SSU rDNA vykazují jen velmi malé rozdíly. Předpokládala jsem ale, že pokud vnitrodruhová kryptická diverzita existuje, variabilita by se projevila ve struktuře ITS regionu. Získala jsem 36 sekvencí ITS regionu S. sphagnicola z Evropy a 1 z Koreje. V rámci tohoto úseku jsem zaznamenala rozdíly signalizující jasné rozdělení izolátů do dvou druhů (pracovně označených jako SP1 a SP2). Morfologické analýzy 14 kultivovaných kmenů (6 z linie SP1 a 8 z linie SP2) potvrdily rozdělení na základě genetických rozdílů. Prokázaly se signifikantní rozdíly mezi 4 měřenými morfologickými znaky (délka šupiny, šířka šupiny, délka ostnu, délka rimu). Nejznatelnější rozdíly jsou mezi délkami ostnu, který je připevněn k šupině. Analýza šupin převzatých z publikací potvrdila, že dva druhy je možné rozlišit i v přírodních podmínkách. Dle analýzy náčrtků k popisu druhu S. sphagnicola jsem zjistila, že se jedná o druh SP2 (druh, který má delší ostny). Druh označovaný jako SP1 je pravděpodobně ještě nepopsaným druhem. Přestože oba se oba druhy mohou vyskytovat v jednom habitatu, analýza ekologických podmínek lokalit, odkud byly pořízeny...
|
|
|
Funkční morfologie myokardu
Vebr, Pavel ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Míčová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující dosavadní poznatky o ultrastruktuře myokardu, v celkovém kontextu vývoje a anatomie srdce. První část práce je shrnutím poznatků anatomie srdce a jeho embryonálního vývoje s důrazem na morfologii kardiomyocytu. Stav vnitřní architektury buněk pracovního myokardu a kvalita jejich vzájemného propojení odráží funkčnost srdce. Lokalizace a kondice buněčných kompartmentů odráží celkový stav buňky. Následující část práce je věnována základnímu rozboru mikroskopických metod, vhodných pro výzkum ultrastruktury srdeční buňky. Výstupem této práce je ucelený přehled o uspořádání morfologicky a funkčně zajímavých útvarů kardiomyocytu, možných proměnách těchto struktur ve vztahu k fyziologickým podmínkám a porovnání mikroskopických metod s ohledem na jejich použití při výzkumu ultrastruktury kardiomyocytu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hyaloscyphaceae - současný pohled na fylogenezi a diverzitu
Bundová, Kateřina ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Šandová, Markéta (oponent)
Čeleď Hyaloscyphaceae (Helotiales) zahrnuje mikroskopické druhy hub, které jsou charakterizovány sesilními apothecii s excipulárními chlupy; tyto chlupy jsou velmi dobrým taxonomickým znakem. Naprostá většina druhů této čeledi jsou saprotrofní organismy vyrůstající na mrtvém bylinném nebo dřevěném substrátu v opadu, nejběžněji vyrůstají na opadaných jehlicích, šiškách a větévkách jehličnatých dřevin. Rozšíření čeledi je kosmopolitní s těžištěm výskytu v temperátních a boreálních lesích, nicméně se vyskytují i v lesích tropických a subtropických pásem. Čeleď Hyaloscyphaceae je pravděpodobně polyfyletickým konglomerátem, který zahrnuje několik vývojových větví, proto je potřeba tuto skupinu blíže prostudovat. Cílem této bakalářské práce je utřídit a porovnat názory na fylogenezi čeledi Hyaloscyphaceae od počátečních morfologických studií až po současné studie založené na molekulárních datech a na základě těchto informací vytvořit přehled rodů hub řazených v současné době do Hyaloscyphaceae. A v neposlední řadě je mým cílem popsat ekologickou a druhovou diverzitu čeledi.
|
|
|
Molekulární diverzita a druhový koncept aerofytické zelené řasy Trentepohlia (Ulvophyceae, Chlorophyta)
Šafránková, Michala ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Štifterová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o zelených aerofytických řasách rodu Trentepohlia (Ulvophyceae, Chlorophyta). Nejprve se v ní zabývám obecným popisem čeledi Trentepohliaceae a rodu Trentepohlia, zejména morfologií, ultrastrukturou a rozmnožováním. Dále shrnuji poznatky z dostupné literatury o druzích rodu Trentepohlia, které rostou v České republice. Zabývám se též problematikou symbiotických vztahů těchto řas s různými organismy, i zvláštnostmi jejich růstu, které jsou spojené nejen s ekologickými důsledky. Nakonec v rešerši uvádím problematiku určování druhů pomocí tradičních morfologických metod a metod molekulárních. Z rešerše plyne, že rod Trentepohlia jsou zelené chlorofytní řasy v řadě aspektů zvláštní - zejména co do přítomnosti různých struktur v buňce (jako plasmodesmy, MLS, karotenoidy, atd.). Také se naskytl problém určování jednotlivých druhů. Druhy byly bezmála dvě stě let určovány podle morfologických znaků. Nicméně molekulární metody jsou s těmito tradičními metodami často v rozporu. Bude proto nutná reorganizace již na úrovni rodů. Klíčové je nalezení fylogeneticky relevantních morfologických určovacích znaků.
|
|
|
Experimentální paremiologie - italská a francouzská přísloví v kontextu
Bezoušková, Petra ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Součástí lidové moudrosti každého jazyka jsou přísloví. Práce je zaměřená na francouzská a italská přísloví, která představují velice zajímavý předmět zkoumání. Pro uvedení do celé problematiky nejdříve přísloví definujeme, jak z hlediska francouzských, tak i italských gramatik, a uvedeme jeho obecné charakteristické rysy a typologii. Poté, zkoumáme funkci přísloví v textu, dále morfologické, syntaktické a lexikální rozdíly mezi francouzskými a italskými příslovími a na závěr možná úskalí jejich interpretace. Pomocí dotazníků zjišťujeme, jaká je všeobecná schopnost interpretace přísloví a zda jsou nějaké rozdíly v jejich percepci mezi francouzskými a italskými respondenty. Tato bakalářská práce má za cíl poskytnout komplexní informace o studiu přísloví a zmapovat rozdíly mezi francouzskými a italskými příslovími.
|
|
|
True and false friends between English and French and their lexicological and morphological aspects
Pípalová, Mariana ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Cílem této bakalářské práce je pojednat o pravých a falešných protějšcích mezi angličtinou a francouzštinou z hlediska vybraných lexikálních a morfologických aspektů. Pro účely tohoto projektu byl sebrán reprezentativní vzorek lexikálních položek, který byl následně podoben analýze zaměřené na určité charakteristické lexikální a morfologické rysy. Celá bakalářská práce je přitom koncipována z pohledu angličtiny. Výsledky odhalily různé tendence týkající se zastoupení slovních druhů a jejich distribuce ve skupinách, počtu slabik, frekvence i původu zkoumaných prvků v rámci každé ze tří kategorií: pravé protějšky, falešné protějšky a částečně falešné protějšky. Zjištěné tendence by mohly přispět k objasnění podobností a naopak rozdílů mezi oběma jazyky a také mluvčím jednoho jazyka usnadnit cestu k jazyku druhému.
|
|
|
Jazyková stránka vybrané staročeské památky
Mohlesová, Lucie ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Předmětem této diplomové práce je jazykový rozbor románu o Apollonovi, který je obsažen v Pinvičkově sborníku, pocházejícím z druhé poloviny 15. století. Při tvorbě práce je využíváno zejména kvalitativní analýzy textu, již ve větší části diplomové práce doplňuje kvantitativní statistická analýza. Úvodní části práce představují obecné poučení o Pinvičkově sborníku, v němž se zkoumaná památka nachází, a o památce samotné. Následuje podrobný rozbor pravopisu a všech jazykových rovin, tj. hláskosloví, tvarosloví, skladby a slovotvorby. Každému jazykovému plánu i ortografii je věnována samostatná kapitola. V kapitole věnované pravopisu je pozornost soustředěna především na hlásky, které se vyznačují nejednotným způsobem zápisu. V části hláskoslovné je pojednáno o hláskových změnách, které se v textu uskutečňují. Oddíl tvaroslovný se zabývá zastoupením jednotlivých slovních druhů a zejména pak gramatickými kategoriemi jmen a sloves. V kapitole pojednávající o syntaktické rovině jsou zkoumána souřadná i podřadná souvětí a jednotlivé větné členy. V části slovotvorné jsou rozebrány způsoby tvoření slov v analyzované literární památce. V závěru každé kapitoly je provedeno shrnutí získaných poznatků, jehož součástí jsou také grafy a tabulky. Přílohu diplomové práce tvoří transliterovaný text zkoumaného románu...
|
|
| |
host ::
RSS.