|
|
Tvary osobních zájmen já a on - vývoj jejich kodifikace a současný stav
Horký, Václav ; Cvrček, Václav (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou tvary osobních zájmen já a on, jejichž kodifikace se od 30. let minulého století změnila, a příbuzné tvary zájmena jenž. Práce rozebírá články, které změny kodifikace navrhovaly nebo obhajovaly, a zaměřuje se na to, jaké důvody pro to přinášely. Dál shrnuje popis těchto tvarů v současných mluvnicích a příručkách a nakonec se dívá na několik jevů s těmito tvary spojených do korpusů současného jazyka. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kritická místa v českém jazyce na základní škole
Dygrínová, Gabriela ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Štěpáník, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá kritickými místy výuky českého jazyka na základní škole. Cílem práce bylo identifikovat kritická místa výuky českého jazyka v 6. ročníku základní školy. Identifikace kritických míst probíhala kvalitativní analýzou rozhovorů vedenými s učiteli českého jazyka. Teoretická část práce charakterizuje obsah učiva českého jazyka v 6. ročníku a jeho didaktické pojetí v používaných učebnicích. Vymezen je pojem kritické místo a chyba. Praktická část práce obsahuje analýzu a interpretaci rozhovorů uskutečněných s učiteli. K vyhodnocení získaných dat byl použit program Atlas.ti. Kritickými místy českého jazyka v 6. ročníku základní školy byly vyhodnoceny jevy v oblasti větné skladby, tvarosloví a pravopisu. V oblasti větné skladby měla největší váhu kritická místa: schopnost logického uvažování, znalost základních jazykových jevů, porozumění syntaktickým vztahům a terminologii. V tvarosloví se jeví jako nejkritičtější rozeznávání slovních druhů, určení pádů a rozeznání čísla u podstatných jmen pomnožných a hromadných. Jako kritický byl označen pravopis velkých písmen. Text diplomové práce obsahuje citace z analyzovaných rozhovorů, které dokreslují identifikovaná kritická místa a často odkazují na jejich příčiny.
|
|
|
Species concept in the genus Trentepohlia (Ulvophyceae, Chlorophyta): a combination of molecular and morphological approaches
Šafránková, Michala ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku druhového konceptu zelené aerofytické řasy Trentepohlia (Ulvophyceae, Chlorophyta). Tento rod byl intenzivně studován již od 18. století. Po více než 200 let byly druhy rodu Trentepohlia tradičně určovány na základě morfologických znaků. Nedávné molekulární studie však ukázaly, že toto tradiční pojetí má řadu nedostatků. Mým cílem proto bylo detailně morfologicky prostudovat druhy rodu Trentepohlia v Evropě a pomocí následné sekvenace rbcL genu zhodnotit jejich fylogenetickou pozici. Během let 2013-2015 jsem detailně prostudovala nejstarší zmínky o druzích rodu Trentepohlia a sestavila určovací klíč pro evropské druhy. Na základě tohoto výzkumu jsem došla k závěru, že by bylo vhodné synonymizovat druh T. odorata s T. jolithus, a též T. uncinata s T. arborum. Též jsem provedla odběry vzorků druhů rodu Trentepohlia v rámci Evropy a jejich morfologii jsem pečlivě prostudovala a popsala. V rámci molekulárních analýz jsem využila klonování a odhalila častou přítomnost směsi jednotlivých druhů rodu Trentepohlia v jinak na první pohled homogenních nárostech. Fylogenetické analýzy založené na rbcL potvrdily rozpory mezi molekulárně a morfologicky určenými druhy a existenci kryptických druhů. Bude vhodné provést revizi na druhové i rodové úrovni a uspořádat tak...
|
|
|
Vliv chemické signalizace na chování švába Amazonina platystylata (Blattodea: Ectobiidae)
Jůna, František ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Nedvěd, Oldřich (oponent)
Švábi nepatří mezi běžné opylovače, přesto se několik druhů tohoto řádu na opylování podílí. Jedním z těchto druhů je šváb Amazonina platystylata, který opyluje klusii Clusia blattophila. Tato klusie je endemitem a dominantou na Nouragues inselbergu. Vzhledem k ojedinělosti tohoto vztahu, jsem chtěl prozkoumat behaviorální odpověď švába na vůni květů či jejich složku. Květy této klusie se liší ve složení vůně mezi pohlavími, i mezi různými stádii květu. Dominantní složkou vůně samčího květu je acetoin, u samičího květu je tato látka zastoupená méně. Švábi A. platystylata reagují na acetoin, ale i na celkovou samčí vůni květů. Po experimentálním dodání acetoinu ke starším samičím květům se zvýšil počet návštěv opylovačů na úroveň samčího květu. Při behaviorálním pokusu v laboratorních podmínkách se zdála být vůně samčích květů pro šváby atraktivní, avšak při porovnání se samičí vůní se rozdíl neprojevil. Výsledky, získané pokusy s vůní čerstvých samičích květů, byly poněkud rozporuplné. Informace o biologii A. platystylata doposud nebyly publikovány. Proto jsem se zaměřil především na charakteristiky rozmnožování. Také žlázy u tohoto druhu doposud nebyly popsány. Na 1. tergitu je evaporatorium a morfologická modifikace se vyskytuje na 7. a 8. tergitu a mohla by být spojena se žlázou. Evaporatorium i...
|
|
|
Diverzita a taxonomie rodu Steccherinum v České republice
Geigerová, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Borovička, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá výskytem a taxonomií rodu Steccherinum na území České republiky. Zástupci rodu Steccherinum jsou kornatcovité houby z čeledi Meruliaceae vyznačující se ostnitým hymenoforem, malými sporami a inkrustovanými pseudocystidami. Na základě revize herbářových položek a studia vlastních sběrů bylo na území České republiky potvrzeno alespoň 9 druhů tohoto rodu. V rámci této práce byla provedena analýza úseků ITS a LSU nrDNA, která posloužila k vytvoření fylogenetických stromů ukazujících příbuzenské vztahy rodu Steccherinum i rodů blízce příbuzných. U druhu S. ochraceum s. l. byly měřeny vybrané znaky (počet ostnů, jejich délka, velikost spor a velikost pseudocystid) a následně pozorována jejich morfologická variabilita u jednotlivých plodnic a v závislosti na podmínkách prostředí (substrátu a nadmořské výšce). Morfologie některých jedinců byla následně srovnána i s molekulárními daty. V rámci S. ochraceum s. l. byly definovány dva clady, přičemž rozdíly mezi nimi je pravděpodobně možné přičíst vnitrodruhové variabilitě. Na základě fylogenetické analýzy se nepodařilo separovat druh S. rhois jako samostatný. Z výsledků nevyplývá závislost morfologie plodnic na podmínkách prostředí. Součástí práce jsou mapy výskytu jednotlivých druhů rodu Steccherinum na území České republiky.
|
|
|
Diverzita druhového komplexu Micrasterias papillifera / M. radiosa (Desmidiales)
Trumhová, Kateřina ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá diverzitou druhového komplexu Micrasterias papillifera/ M. radiosa (Desmidiales). Oba druhy patří mezi obyvatele ohrožených rašelinných biotopů a jsou také využívány v biomonitoringu. Záznamy v taxonomických publikacích uvádí pro oba tyto druhy velké množství variet, jejichž morfologie se ale částečně překrývá, revize tohoto komplexu byla proto nezbytná. Kmeny byly izolovány z rašelinišť a jezer v rámci Evropy. Dataset byl také doplněn o kmeny získané ze sbírek řas. Výsledky fylogenetických analýz sekvencí pro úsek ITS a psaA ukázaly, že reálná diverzita je v případě druhu Micrasterias papillifera Brébisson ex Ralfs mnohem menší, než nakolik se dalo předpokládat na základě množství popsaných variet. Ve fylogenetickém stromě sekvencí ITS sice můžeme najít malou vnitrodruhovou variabilitu linie ‚papillifera', která ale nekoresponduje s morfologií určených variet tohoto druhu. Tento druh je morfologicky velmi plastický a dokonce do jeho linie spadají i některé izoláty určené jako Micrasterias radiosa Ralfs. Naopak v linii ‚radiosa' se nachází pouze několik málo izolátů a půjde spíše o vzácný druh s omezeným rozšířením. Oba druhy jsou vůči sobě dobře morfologicky vymezené a jsou od sebe dobře rozpoznatelné na základě několika znaků.
|
|
|
Jazyková analýza Skopského apoštolu
Pilát, Štefan ; Ribarova, Zdena (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Vepřek, Miroslav (oponent)
Jazyková analýza Skopského apoštolu Štefan Pilát Skopský apoštol (Skop) je makedonská církevněslovanská památka obsahující krátký apoš- tolář (praxapoštol). Písařský zápis na jeho poslední straně klade vznik rukopisu do roku 1313 ve městě Skopje, a proto Skop řadíme k okruhu severomakedonských památek. Úkolem před- ložené práce bylo zhodnotit Skop z hlediska jeho paleografických, pravopisných a hlásko- slovných rysů a jeho morfologických a syntaktických zvláštností. Zjištěná fakta jsme dále srovnávali se stavem dalších severomakedonských rukopisů a písemných tradic školy ochrid- ské, preslavské, trnovské a rašské. Naším cílem bylo též zhodnotit, do jaké míry mohlo být přijímání jednotlivých písařských norem ovlivněno severomakedonskou nářeční situací, a též identifikovat nářeční prvky pronikající do textu Skop. Došli jsme k závěru, že Skop, ačkoliv náleží k okruhu severomakedonských památek a odrážejí se v něm poměrně jasné stopy seve- romakedonského nářečí, zůstává zejména v oblasti paleografie, pravopisu a hláskosloví v konzervativních pozicích, které jsou typické spíše pro starší písemné tradice školy ochrid- ské. Na druhou stranu však Skop se značnou důsledností zvláště v apoštolních perikopách přijímá normované užití plného repertoáru prejotovaných vokálů, což je norma s největší...
|
|
|
Sloveso ve vybraných italských gramatikách 15.-19. století
Soukupová, Tereza ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce si klade za úkol, prostřednictvím srovnání osmnácti italských gramatik z 15.-19. století, popsat způsob pojednání o italském slovese ze strany jednotlivých gramatiků a jeho vývoj. Sleduje sloveso ze tří hledisek: morfologického, syntaktického a vidového. V rámci morfologie zkoumá způsob rozdělení slovesa na základě jednotlivých gramatických kategorií; výskyt, popis a obsah těchto kategorií. Z hlediska syntaxe sleduje problém výběru pomocného slovesa ve složených časech, problém shody a slovesné valence. Slovesným videm jakožto gramatickou kategorií se románská lingvistika začíná zabývat až ve století dvacátém; tato práce sleduje, zda a jakým způsobem autoři starších gramatik vnímají a popisují jevy spadající do této kategorie, tedy především způsob vyjádření ne/dokonavosti. Klíčová slova: sloveso, italská gramatika, morfologie (tvarosloví), syntax (skladba), slovesný vid
|
|
|
Morfologické znaky jednoduchých listů dřevin
Křečková, Jana ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována morfologickým znakům jednoduchých listů dřevin Vychází z mezinárodně uznávané metodiky hodnocení morfologických vlastností listu ukotvené v publikaci Ellis et al. (2009). Cílem práce bylo ověřit použitelnost uvedené metodiky pro popis listů recentních dřevin Střední Evropy. Dalším cílem práce bylo vlastní sestavení morfologických popisů vybraných listů. První část práce je teoretickým úvodem do problematiky morfologie listu a pojednává o různých způsobech určení znaků. Tato část je také doplněná o autorské nákresy vybraných morfologických znaků. Druhá část práce se věnuje vlastnímu popisu vzorků podle uvedené metodiky. Je zde popsán výběr vzorků a jejich předzpracování a provedeno hodnocení dílčích znaků. Výsledné popisy listů jsou zpracovány do tabelární podoby odpovídající příkladům uvedeným v metodice a uvádí je příloha A této práce. V průběhu hodnocení morfologických znaků byla věnována zvýšená pozornost srozumitelnosti, jednoznačnosti a použitelnosti daného znaku. Dále jsou zde uvedeny problémy a zajímavosti, které se během samotného určování morfologických znaků naskytly. Klíčová slova: morfologie, list, morfologie listu, jednoduchý list.
|
|
| |
host ::
RSS.