|
|
Proměna Detroit Police Department v kontextu socio-ekonomické situace města Detroit od 60. do 80. let
Moucha, František ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Reforma policejních složek ve městě Detroit amerického státu Michigan, je fenomén sahající zhruba do počátku 60. let 20. století. Jedná se o fenomén charakterizující organizování a fungování policejních složek alternativními způsoby, kdy se policie odklání od komunitního policejního dozoru k různým programům, které mají za cíl rychlé snížení kriminální aktivity. K tomu jsou často využívány federální prostředky, ať už finančních, nebo zákonných rámců. Tyto legislativní rámce umožnují například spolufinancování lokálních policejních složek s pomocí federální vlády nebo převedení vojenského vybavení v rukou civilních bezpečnostních složek, a jejich nakládaní s těmito prostředky. Avšak dojem veřejnosti z tohoto fenoménu může být ale různý. Policie jakožto civilní bezpečnostní složka se díky tomto fenoménu dostává nebezpečně blízko k definici a fungování vojenských ozbrojených složek. Toto může vést k dojmu splynutí těchto dvou složek. Fenomén se tedy věnuje tomu, zda se jedná o policii užívající vojenské postupy, či se z policie naopak stává další ozbrojená složka s represivním fungováním.
|
|
|
Postavení vědy a vědeckých autorit v mediální agendě před první světovou válkou (výzkumná sonda)
Havel, Jakub ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Práce si klade za cíl alespoň částečně zmapovat postavení vědecké tematiky v časopisech konce 19. století a začátku století dvacátého, přitom se hlavní pozornost upíná na reflexi technického pokroku a poměrné zastoupení dalších vědeckých témat. V teoretické části práce shrnuje roli vědy v české společnosti od konce 18. století a uvádí zásadní osobnosti, mezníky a procesy (hlavně průmyslové revoluce), které se podílely na formování mediálního diskurzu na konci století devatenáctého. Praktická část je pak věnována analýze vybraných časopisů Čas, Naše doba, Česká revue, Český svět a Světozor (Illustrovaný svět) v několika různých obdobích. Nejprve se zaobírá rokem 1886, dobou rukopisné polemiky a "našich dvou otázek". Následně analyzuje postavení vědy na přelomu století, která byla již citelně ovlivněna všeobecným pronikáním techniky do společenské praxe. Posledním zkoumaným obdobím jsou předválečná léta 1912 - 1914, v nichž technické vynálezy nacházely hojné využití ve vojenské oblasti a byly tak zodpovědné i za masivní militarizaci.
|
|
|
Motivace pro vstup do aktivních záloh z pohledu žen
Stehlíková, Jiřina ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám tématem žen v aktivní záloze. Aktivní záloha je čím dál aktuálnějším tématem vzhledem k neustále se objevujícím novým bezpečnostním hrozbám a zvyšující se potřebě občanů a občanek být připraveni, kdyby došlo na nejhorší. V teoretické části představuji základní koncepty, z nichž ve své práci vycházím. Velký důraz je kladen na aktivní zálohy od jejich vzniku až do současné podoby. V rámci empirické části jsem provedla deset polostrukturovaných rozhovorů se členkami aktivní zálohy. Cílem práce je zjistit, jaké motivace vedou ženy ke vstupu do prostředí dosud vnímaného spíše jako mužské. Kromě toho mě také zajímalo, s jakými reakcemi okolí se setkávají díky působnosti v aktivní záloze a jaké výhody či nevýhody z toho plynou. Především mě zajímaly osobní zkušenosti a zážitky informátorek. Klíčová slova: aktivní záloha, ženy, motivace, gender, armáda, rozhovory, militarizace, ozbrojené síly, armádní záloha
|
|
|
Postavení vědy a vědeckých autorit v mediální agendě před první světovou válkou (výzkumná sonda)
Havel, Jakub ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Práce si klade za cíl alespoň částečně zmapovat postavení vědecké tematiky v časopisech konce 19. století a začátku století dvacátého, přitom se hlavní pozornost upíná na reflexi technického pokroku a poměrné zastoupení dalších vědeckých témat. V teoretické části práce shrnuje roli vědy v české společnosti od konce 18. století a uvádí zásadní osobnosti, mezníky a procesy (hlavně průmyslové revoluce), které se podílely na formování mediálního diskurzu na konci století devatenáctého. Praktická část je pak věnována analýze vybraných časopisů Čas, Naše doba, Česká revue, Český svět a Světozor (Illustrovaný svět) v několika různých obdobích. Nejprve se zaobírá rokem 1886, dobou rukopisné polemiky a "našich dvou otázek". Následně analyzuje postavení vědy na přelomu století, která byla již citelně ovlivněna všeobecným pronikáním techniky do společenské praxe. Posledním zkoumaným obdobím jsou předválečná léta 1912 - 1914, v nichž technické vynálezy nacházely hojné využití ve vojenské oblasti a byly tak zodpovědné i za masivní militarizaci.
|
host ::
RSS.