|
|
Mikrobiologická kvalita čerstvých bylin dovážených ze třetích zemí
Bergová, Lucie
Tato diplomová práce se zabývala stanovením mikrobiologické kvality čerstvých bylin pocházejících ze třetích zemí. Byl prováděn laboratorní rozbor vybraných druhů čerstvých bylin. K porovnání vzorků ze třetích zemí byly testovány i vzorky původem z ČR a ze soukromé produkce. Jednotlivá balení čerstvých bylin (máty, bazalky a rozmarýnu) byla zakoupena v běžné tržní síti, část vzorků pocházela ze soukromé produkce. Z důvodu konzumace čerstvých bylin bez jakékoliv tepelné úpravy je důležitá jejich mikrobiologická kvalita. Laboratorní experiment se zabýval stanovením obsahu plísní a kvasinek, celkového počtu mikroorganismů, koliformních mikroorganismů a bakterií rodu Escherichia coli. Všechny vzorky byly také testovány na přítomnost bakterií rodu Salmonella spp. Metoda stanovení byla plotnová, celkem byl prováděn rozbor u 24 vzorků bylin různých druhů, rozdílné šarže a odlišného původu. Z výsledků vyplývá, že nezáleží na původu byliny, ale spíše na jejím druhu. Bylo zaznamenáno překročení limitů při stanovení E. coli a také detekována přítomnost bakterií rodu Salmonella spp. ve 25 gramech vzorku.
|
|
|
Mikrobiologická kvalita masa králíků
Suchomelová, Lenka
Králičí maso má významné nutriční a senzorické vlastnosti a patří mezi masa lehce stravitelná a dietní. Tato diplomová práce se zabývá mikrobiologickou kvalitou králičího masa se zaměřením na mikroorganismy, které způsobují jeho kažení. K mikrobiologické analýze byla použita jatečně upravená těla králíků pocházející z domácí porážky, z hypermarketu mrazená a balená ve vakuu a z brněnských řeznictví. Celkem bylo k analýze použito 20 kusů jatečně upravených králičích těl. Z mikrobiologických ukazatelů byl sledován celkový počet mikroorganismů, počet bakterií mléčného kvašení, bakterií čeledi Enterobacteriaceae, psychrotrofních mikroorganismů a počet plísní a kvasinek. Z hlediska uvádění králičího masa do oběhu byl nejvyšší počet mikroorganismů zjištěn u jatečně upravených těl pocházejících z řeznictví a nejnižší počet mikroorganismů u jatečně upravených těl pocházejících z domácí porážky. Z hlediska místa odběru vzorků, byl potvrzen známý fakt, že povrch jatečně upraveného těla je více kontaminován mikroorganismy než svalovina a nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi mikrobiologickou kontaminací přední a zadní částí jatečně upraveného těla králíků.
|
|
|
Vliv způsobu ustájení na obsah mikroorganismů v kravském mléce
Červíková, Martina ; Popelářová, Eva (vedoucí práce) ; Pechar, Radko (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem způsobu ustájení dojnic na obsah mikroorganismů
v syrovém kravském mléce. V průběhu tří měsíců jarního a letního období roku 2015 bylo provedeno v pravidelných 14 - denních intervalech 6 odběrů mléka, vždy od dvou dojnic ve velkokapacitním kravíně a od dvou dojnic na rodinné farmě.
Ve všech vzorcích byl stanovován celkový počet mikroorganismů, enterokoků
a koliformních bakterií ve dvou stanoveních.
Stanovení celkového počtu mikroorganismů udává výslednou jakost mléka. Limit pro čerstvé mléko je podle legislativy 100 000 KTJ/ml. Tento limit nebyl splněn první dojnicí ze soukromé rodinné farmy v žádném případě ze všech stanovení. Nadlimitní CPM byly nalezeny také při třetím a šestém stanovení u vzorků z rodinné farmy i velkokapacitního kravínu u všech dojnic. V ostatních případech stanovení vzorky vyhovovaly.
Stanovení enterokoků. V současné době již zrušená norma stanovovala stejné množství jako u koliformních bakterií, tj. 1 000 KTJ/ml. Limit by splnily jak vzorky
z velkokapacitního zemědělství, tak ze soukromé farmy ve 4 ze 6 stanovení.
Stanovení počtu koliformních bakterií poukazuje na fekální znečištění. Norma
ČSN 57 0529 udávala limit pro koliformní bakterie v syrovém mléce 1 000 KTJ/ml, nyní již není platná a nebyla nahrazena novou normou. Pokud by stále platila, tento limit by byl splněn ve vzorcích ze soukromé farmy ve 3 případech, v dalších dvou by překročil limit pouze lehce a v posledním stanovení by byla kontaminace vysoce nad limitem.
Prokázal se vliv způsobu ustájení, vyskytovaly se ale také rozdíly mezi jednotlivými odběry od dojnic ze stejného kravína. Nejnižších hodnot dosahoval 4. odběr, nejvyšších 3. a 6. odběr, což mohlo ovlivňovat počasí a abnormálně vysoké teploty.
|
host ::
RSS.