Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Probiotika, prebiotika, synbiotika - jsou vůbec účinná?
Šmídová, Zuzana ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Pechar, Radko (oponent)
Probiotika a prebiotika tvoří důležitou součást naší stravy a mají řadu pozitivních účinků na lidský organizmus. Jejich kombinací vznikají synbiotika. Cílem práce bylo v teoretické části vytvořit ucelený přehled dosavadních poznatků na daná témata a v praktické části zjistit úroveň informovanosti lidí s ohledem na jejich výskyt a účinky. V praktické části bylo využito dotazníkového šetření. Po vyhodnocení všech dotazníků bylo zjištěno, že nejvíce lidem je známá problematika probiotik, mnohem méně lidem prebiotik a velmi nízkému procentu respondentů téma synbiotik. Mléčné kysané výrobky konzumuje 88,3 % respondentů, nejčastěji 2-3 x týdně; zbytek, který je nekonzumuje, tak činí hlavně z důvodu nechuti anebo nějaké formy intolerance. Respondenti znají i jiné kvašené výrobky (zelí, zelenina), které ale konzumují mnohem méně často než kysané mléčné výrobky. Nejméně často konzumují doplňky stravy obsahující tyto látky. Vzhledem k nízké informovanosti lidí o prebioticích a synbioticích by bylo vhodné zlepšit informovanost veřejnosti, co by určitě přispělo k jejich vyšší konzumaci, hlavně ve formě jejich potravinových zdrojů. klíčová slova: probiotika, prebiotika, synbiotika, zakysané mléčné výrobky, doplňky stravy
Vliv způsobu ustájení na obsah mikroorganismů v kravském mléce
Červíková, Martina ; Popelářová, Eva (vedoucí práce) ; Pechar, Radko (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem způsobu ustájení dojnic na obsah mikroorganismů v syrovém kravském mléce. V průběhu tří měsíců jarního a letního období roku 2015 bylo provedeno v pravidelných 14 - denních intervalech 6 odběrů mléka, vždy od dvou dojnic ve velkokapacitním kravíně a od dvou dojnic na rodinné farmě. Ve všech vzorcích byl stanovován celkový počet mikroorganismů, enterokoků a koliformních bakterií ve dvou stanoveních. Stanovení celkového počtu mikroorganismů udává výslednou jakost mléka. Limit pro čerstvé mléko je podle legislativy 100 000 KTJ/ml. Tento limit nebyl splněn první dojnicí ze soukromé rodinné farmy v žádném případě ze všech stanovení. Nadlimitní CPM byly nalezeny také při třetím a šestém stanovení u vzorků z rodinné farmy i velkokapacitního kravínu u všech dojnic. V ostatních případech stanovení vzorky vyhovovaly. Stanovení enterokoků. V současné době již zrušená norma stanovovala stejné množství jako u koliformních bakterií, tj. 1 000 KTJ/ml. Limit by splnily jak vzorky z velkokapacitního zemědělství, tak ze soukromé farmy ve 4 ze 6 stanovení. Stanovení počtu koliformních bakterií poukazuje na fekální znečištění. Norma ČSN 57 0529 udávala limit pro koliformní bakterie v syrovém mléce 1 000 KTJ/ml, nyní již není platná a nebyla nahrazena novou normou. Pokud by stále platila, tento limit by byl splněn ve vzorcích ze soukromé farmy ve 3 případech, v dalších dvou by překročil limit pouze lehce a v posledním stanovení by byla kontaminace vysoce nad limitem. Prokázal se vliv způsobu ustájení, vyskytovaly se ale také rozdíly mezi jednotlivými odběry od dojnic ze stejného kravína. Nejnižších hodnot dosahoval 4. odběr, nejvyšších 3. a 6. odběr, což mohlo ovlivňovat počasí a abnormálně vysoké teploty.
Clostridium butyricum jako probiotikum
Veselá, Jana ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Pechar, Radko (oponent)
Probiotika jsou dnes definovaná jako živé mikroorganizmy, které jsou-li podávány v adekvátním množství, přispívají ke zlepšení zdravotního stavu hostitele. Důkazy pozitivních účinků probiotik se velice rychle rozšiřují v oblasti gastroenterologie. Nalézají využití při léčbě průjmů souvisejících s používáním antibiotik, gastroenteritid a intolerance laktózy. Existuje celá řada různých organismů, které mohou být klasifikovány jako probiotické. Mezi nejčastěji používané patří rody Lactobacillus a Bifidobacterium. Probiotické vlastnosti však vykazují i klostridie. Stále četnější jsou zprávy o probiotickém potenciálu Clostridium butyricum. Cílem této studie bylo tedy zhodnotit účinnost Miya-Gold (doplňkové krmivo, které obsahuje životaschopné spory probiotického kmene Clostridium butyricum MIYAIRI 588 jako účinnou látku) v oblastech zlepšení konverze krmiva, zvýšení průměrného denního přírůstku a finální tělesné hmotnosti u kuřat na výkrm. Dále se také sledovalo zlepšení stability střevní mikrobioty a mikrobioty volete. Zjistili jsme, že průměrná hmotnost jedinců ve skupině s přídavkem Miya- Gold, byla statisticky významně vyšší (P <0,05), než v kontrolní skupině ve dnech 7, 10, 20 a 49. Podle analýzy mikrobioty ve 42. dnu byla zjištěna statisticky významně nižší (P >0,05) množství Escherichia coli ve slepém střevě a rovněž nižší množství Escherichia coli a koliformních bakterií ve voleti. Analýza také prokázala nižší hodnotu pH ve voleti v Miya-Gold skupině. Dále byla provedena analýza mastných kyselin s krátkým řetězcem a bylo zjištěno statisticky významně vyšší (P <0,05) množství kyseliny máselné ve slepém střevě u Miya-Gold skupiny. Výsledky naznačují schopnost Miya-Gold pozitivně ovlivnit výkonnost i střevní mikrobiotu brojlerových kuřat.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.