|
|
Role of cytoskeleton in plant cell morphogenesis
Miklánková, Pavlína ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sekereš, Juraj (oponent)
Bunky sú schopné nadobúdať nepreberné množstvo tvarov, v čom hrá dôležitú úlohu cytoskelet. Ovplyvňuje depozíciu materiálov bunečnej steny, reguluje pohyb vačkov po bunke, podieľa sa na exocytóze a endocytóze. Kortikálne mikrotubuly ovplyvňujú ukladanie celulózy do bunečnej steny a tým udávajú smer bunečnej expanzie, hoci presný súvis medzi mikrotubulami a celulózou zostáva nevyjasnený. Aktín podporuje rast a prispieva k jeho priestorovej regulácii vo vrcholovo aj difúzne rastúcich bunkách. Je dôležitý pri sekrécii v expandujúcich bunkách, ale jeho presné funkcie pri riadení bunečného rastu nie sú ešte celkom vysvetlené. Pre lepšie pochopenie, ako spolu súvisia aktínový a mikrotubulárny cytoskelet v morfogenéze rastlinných buniek, sa používajú analýzy mutantov, spektroskopické metódy, cytoskeletárne jedy, fluorescenčné proteíny a ďalšie metódy. Dobrým modelom pre výskum sú epidermálne a trichómové bunky Arabidopsis thaliana, na ktorých prebieha väčšina štúdii.
|
|
|
Charakterizace PTEN domény vybraných forminů II. třídy Arabidopsis
Přerostová, Sylva ; Cvrčková, Fatima (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Forminy jsou proteiny usnadňující tvorbu aktinových vláken. Ovlivňují strukturu cytoskeletu a účastní se cytokineze i směrovaného růstu. U Arabidopsis thaliana existují 2 třídy forminů, které obsahují FH1 a FH2 (Formin homology 1 a 2) doménu. Forminy třídy I mají většinou na N konci transmembránovou doménu, díky které mohou interagovat s membránami. Některé forminy třídy II obsahují PTEN doménu (Phosphatase and tensin homolog) odvozenou ze sekvence PTEN proteinů, která zřejmě ztratila funkci fosfatázy. Předpokládá se, že je schopná vazby na membránu, a to přes fosfatázovou část nebo přes C2 doménu. Tato práce byla zaměřena na formin AtFH13 z třídy II u Arabidopsis thaliana a na jeho PTEN doménu. Byly zjišťovány rozdíly mezi mutanty a kontrolou v délce kořenů u semenáčků a ve velikosti semen a semenných obalů. Na délce kořenů byl sledován také vliv dexametazonu na AtFH13. PTEN doména forminu byla pomnožena z cDNA, zaklonována do vektoru a sfúzována s YFP. Značený protein byl metodou tranzientní exprese vizualizován v pokožkových buňkách listů Nicotiana benthamiana. Mezi rostlinami mutantními v genu AtFH13 a kontrolou nebyl ve vybraných parametrech pozorován výrazný rozdíl. Dexametazon neměl na délku kořenů mutantních rostlin vliv. Semikvantitativní RT-PCR bylo prokázáno, že dexametazon nemá větší vliv ani na...
|
|
|
MAPs, proteiny asociované s mikrotubuly v rostlinných buňkách
Benáková, Martina ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Vinopal, Stanislav (oponent)
1. Abstrakt a klíčová slova Mikrotubuly (MT) jsou jednou ze základních buněčných struktur. Jejich vlastnosti a funkce jsou ovlivňovány a modifikovány dalšími proteiny, které můžeme zahrnout do skupiny proteinů asociovaných s mikrotubuly (MAPs, microtubule-associated proteins). Výzkum MAP a jejich různorodých funkcí se v posledních letech prudce rozvíjí. Některé MAP ovlivňují dynamiku MT, jiné mají spíše strukturní funkci - propojují jednotlivá MT vlákna s rozličnými buněčnými strukturami, jako jsou ostatní MT, proteiny, organely, aktinový cytoskelet či plasmatická membrána. Mnoho popsaných MAP proteinů má homology v rámci celé eukaryotické říše, příkladem je rodina MAP65 nebo EB1 (END BINDING 1), je proto zajímavé sledovat, zda a jak se rostlinné MAP svými funkcemi liší od svých živočišných homologů. Na druhou stranu jsou popsány také rostlinně specifické MAP s unikátními funkcemi v rostlinné buňce, například ATK5 či SPR1 (SPIRAL 1). Tato bakalářská práce je literární rešerší, jejímž cílem je zpracovat přehled rostlinných MAP, charakterizovat je a popsat, pokud jsou známy, jejich funkce z hlediska buňky i celého rostlinného organismu. Klíčová slova: cytoskelet, mikrotubuly, proteiny asociované s mikrotubuly, rostlinná buňka, růst a vývoj
|
|
|
Vliv aktivace žírných buněk na organizaci mikrotubulů
Hájková, Zuzana ; Dráber, Pavel (vedoucí práce) ; Binarová, Pavla (oponent)
Aktivace žírných buněk kostní dřeně (bone marrow-derived mast cells, BMMC) zahajuje řadu buněčných procesů, jako je uvolnění obsahu intracelulárních váčků, proliferace buňky nebo reorganizace cytoskeletu. Ačkoliv mikrotubuly hrají v těchto procesech důležitou roli, molekulární mechanismy kontrolující změny v organizaci mikrotubulů během aktivačních dějů jsou neznámé. BMMC mohou být aktivovány několika způsoby. Za fyziologických podmínek způsobuje agregace IgE receptorů (FcRI) na povrchu buněk aktivaci specifických signálních drah. BMMC mohou být také aktivovány nespecificky pervanadátem, inhibitorem tyrosinových fosfatáz, nebo thapsigarginem, inhibitorem Ca2+ ATPáz na endoplazmatickém retikulu. V rámci této diplomové práce bylo zjištěno, že pro sledování rychlých morfologických změn, při aktivaci žírných buněk, je vhodné BMMC před aktivací imobilizovat na fibronektin. Bylo prokázáno, že specifická i nespecifická aktivace BMMC vede k reorganizaci mikrotubulů a k tvorbě mikrotubulárních výběžků. Tvorba mikrotubulárních výběžků je za fyziologické aktivace závislá na aktivitě protein tyrosinových kináz Src rodiny a na vnitrobuněčné koncentraci Ca2+. Důležitou roli v tomto procesu hraje protein STIM1, detektor Ca2+ koncentrace v endoplazmatickém retikulu, který se podílí na aktivaci Ca2+ kanálů v plazmatické...
|
|
|
Electric field generated by higher vibration modes of microtubule
Cifra, Michal ; Havelka, D. ; Kučera, Ondřej ; Pokorný, Jiří
Certain structures in a living cell may generate electric oscillations. Microtubules, which form a part of a cellular skeleton, belong to this class of structures and ful-fill all conditions for generation of electric oscillations in kHz÷GHz band. We present selected results from calculations of the oscillatory electric field generated by higher vibration modes of microtubules. We propose that the electric field of certain modes may play specific function in cellular organization
|
|
| |
|
|
Calculation of the Electromagnetic Field Around Microtubule
Havelka, D. ; Cifra, Michal
Microtubules are important structures in cytoskeleton which organizes the cell. Single microtubule is composed of electrically polar structures, tubulin heterodimers, which have strong electric dipole moment. Vibrations are expected to be generated in microtubules, thus tubulin heterodimers as electric dipoles are oscillating. This gives rise to electromagnetic field, which is detected around the cells. We calculate here the electromagnetic field of microtubules if they are excited at 1 GHz. This paper includes the work done in bachelor thesis of the first author.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.