|
|
Vliv skladovacích podmínek na metabolický profil jablek
Duroňová, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem předložené disertační práce byla komplexní analýza změn obsahu mastných kyselin, enzymových a nízkomolekulárních antioxidantů v plodech jablek a s tím související hodnocení vnímavosti vůči původcům skládkových chorob u jablek dlouhodobě uchovávaných za různých podmínek. Hlavní část práce byla věnována studiu vlivu dlouhodobého skladování jablek v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku a v referenční „normální“ atmosféře po dobu šesti měsíců. Další část práce byla věnována studiu vlivu skladování jablek v běžných, spotřebitelsky dosažitelných, podmínkách (uskladnění ve sklepě, v lednici a v místnosti s pokojovou teplotou) na obsah nízkomolekulárních antioxidantů. Poslední část práce byla zaměřena na studium vlivu zpracování jablek (včetně použití protektantů) a jejich následného uskladnění na obsah nízkomolekulárních antioxidačních látek. Pro testování byla vybrána jablka odrůdy Jonagored, Golden Delicious, Idared, Šampion, Granny Smith. V rámci práce byla optimalizována metoda pro stanovení mastných kyselin v rostlinném materiálu s vyšším obsahem vosků. Z naměřených hodnot vyplývá, že jablka jsou cenným zdrojem řady významných nutričních látek typu vitaminů, provitaminů a antioxidantů. V průběhu skladování tyto látky vykazují značnou ochrannou funkci plodů. Dlouhodobé skladování, zejména v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku (FAN), umožňuje uchovat většinu těchto nutričně cenných látek, a to v závislosti na odrůdě a podmínkách skladování. Mražení je vůči plodům jablek šetrné (zejména v přítomnosti ochranných látek), zatímco v průběhu sušení dochází k poklesu hodnot všech sledovaných antioxidantů v závislosti na teplotě a podmínkách sušení. Při volbě metody uchovávání je třeba zohlednit jak nutriční, tak i senzorické charakteristiky a spotřebitelské požadavky.
|
|
|
Mikrobiologická kontaminace obalového skla
Bělohoubková, Tereza ; Vítová, Eva (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o vzniku mikrobiální kontaminace při výrobě obalového skla používaného v potravinářském průmyslu. Teoretická část definuje pojem obal, jeho funkce a legislativu spojenou s obalovým sklem. Detailně popisuje výrobu obalového skla a potenciální místa vzniku mikrobiálního znečištění. V práci jsou charakterizovány nežádoucí mikroorganismy přítomné u obalového skla a možnosti jejich stanovení. V praktické části byly analyzovány stěry z výrobků obalového skla pomocí ATP bioluminiscence a stanovena hodnota pH vnitřního povrchu skla za účelem determinace druhů mikroorganismů schopných přežívat na skleněném povrchu. V závěru práce jsou diskutována ustanovení, která snižují rizika mikrobiálního znečištění.
|
|
|
Negativní vliv tzv. "raw" potravin z hlediska možné mikrobiální kontaminace
Šťastná, Martina ; Hlaváček, Viliam (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Raw strava je aktuálnym trendom v oblasti výživy, najmä kvôli konzumácii vyváženej stravy s vysokým podielom zdraviu prospešných látok. Základom je konzumácia čerstvých potravín, ktoré neprešli tepelnou úpravou presahujúcou 42 – 45 °C. Témou bakalárskej práce je všeobecná charakterizácia raw stravy, jej bezpečnosť z hľadiska možnej mikrobiálnej kontaminácie a stanovenie významných živín a aktívnych látok obsiahnutých v raw produktoch. V teoretickej časti sú popísané najrozšírenejšie typy stravovania, priblíženie raw stravy z hľadiska jej výhod a nevýhod. Ďalej sú popísané najvýznamnejšie baktérie, kvasinky a plesne vyskytujúce sa na ovocí a zelenine. Vybranými metódami popísanými v teoretickej časti boli stanovené niektoré živiny a aktívne zložky vo vzorkách raw tyčiniek. Experimentálna časť popisuje postupy a princípy stanovenia spomínaných látok a v neposlednom rade postupy metódy PCR v reálnom čase, elektroforézu na agarózovom géle a metódu očkovania vzoriek na selektívne pevné médiá, ktoré priblížili možnosť výskytu nežiaducich mikroorganizmov v raw tyčinkách a zákusku. Napriek veľkému množstvu výhod konzumácie raw potravín a produktov z nich vyrobených, je potrebné dbať na svoje zdravie aj z hľadiska možnej kontaminácie mikroorganizmami. Rizikom sa stáva fakt, že potrava pri príprave nie je zbavená nežiaducich mikroorganizmov. To je dôvodom pre to, aby boli raw produkty po otvorení skonzumované v čo najkratšej dobe, pretože sa vzhľadom na svoje zloženie ľahko stávajú nutričným zdrojom pre rôzne typy mikroorganizmov.
|
|
|
Posouzení vlivu země původu a způsobu zpracování na mikrobiotu vybraného koření
Menoušková, Karolína
Diplomová práce je zaměřena na požadavky týkající se kvality koření. Především se zabývá mikrobiální kontaminací koření, faktory vlivu a možnými prostředky k zamezení jeho kontaminace. Dále se práce zabývá charakteristikou koření rodu Capsicum, jeho sortimentem a možným využitím. V praktické části práce byla stanovována mikrobiální kontaminace papriky a chilli koření. Jednotlivé vzorky koření se lišily zemí původu, způsobem technologického zpracování, fyzikální úpravou a obsahem kapsaicinu. Během mikrobiologické analýzy byl sledován celkový počet mikroorganismů (CPM), počty koliformních bakterií a Escherichia coli, plísní a kvasinek nebo přítomnost bakterie Clostridum perfringens. Nejvyšší hodnota CPM (4,49 log KTJ·g−1) byla detekována u vzorku mletého chilli z Číny. Vyšší počet koliformních bakterií a E. coli (2,49 log KTJ·g−1) byl sledován u vzorku papriky sladké ze Španělska. Výrazně vyšší počet plísní a kvasinek (3,13 log KTJ·g−1) byl zaznamenán u vzorku papriky mleté gulášové z České republiky. V případě Cl. perfringens byl prokázán výskyt této bakterie u 3 z 13 vzorků papriky a chilli koření. V rámci laboratorního pokusu nebyly detekovány významné odchylky počtů sledovaných mikroorganismů v porovnání s doporučovanými limity nebo s výsledky vědeckých studií. Z výsledků mikrobiologického rozboru vyplývá, že mikrobiální kontaminace může být ovlivněna zemí původu, fyzikální úpravou nebo obsahem alkaloidu kapsaicin, který vykazuje antimikrobiální aktivitu. Při sledování vlivu technologického zpracování na mikrobiotu koření nebyl zaznamenán statisticky průkazný rozdíl mezi sledovanými vzorky papriky (P > 0,05).
|
|
|
Mikroorganismy kontaminující nápoje z čerstvého ovoce a zeleniny (smoothie)
Keresztesová, Nela
Diplomová práce je zaměřena na mikroorganismy kontaminující nápoje z čerstvého ovoce a zeleniny určené k přímé spotřebě. Teoretická část se zaměřuje na technologie výroby ovocných a zeleninových šťáv a nejčastější způsoby konzervace. Další část práce je zaměřena na mikrobiální kontaminaci (bakterie, plísně, kvasinky a mykotoxiny). V experimentální části se tato práce zabývá mikrobiologickou analýzou, kterou byla stanovena přítomnost kontaminujících mikroorganismů. Mikrobiologická kvalita byla porovnávána u čerstvých šťáv nezpracovaných určené k přímé spotřebě se šťávami ošetřenými vysokým tlakem nebo šetrnou pasterací. Bylo potvrzeno, že vyšší počty mikroorganismů se nacházely v čerstvých šťávách, ale také, že byl patrný nárůst mikroorganismů po uplynutí doby minimální trvanlivosti.
|
|
|
Mikrobiologická kontaminace obalového skla
Bělohoubková, Tereza ; Vítová, Eva (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o vzniku mikrobiální kontaminace při výrobě obalového skla používaného v potravinářském průmyslu. Teoretická část definuje pojem obal, jeho funkce a legislativu spojenou s obalovým sklem. Detailně popisuje výrobu obalového skla a potenciální místa vzniku mikrobiálního znečištění. V práci jsou charakterizovány nežádoucí mikroorganismy přítomné u obalového skla a možnosti jejich stanovení. V praktické části byly analyzovány stěry z výrobků obalového skla pomocí ATP bioluminiscence a stanovena hodnota pH vnitřního povrchu skla za účelem determinace druhů mikroorganismů schopných přežívat na skleněném povrchu. V závěru práce jsou diskutována ustanovení, která snižují rizika mikrobiálního znečištění.
|
|
|
Negativní vliv tzv. "raw" potravin z hlediska možné mikrobiální kontaminace
Šťastná, Martina ; Hlaváček, Viliam (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Raw strava je aktuálnym trendom v oblasti výživy, najmä kvôli konzumácii vyváženej stravy s vysokým podielom zdraviu prospešných látok. Základom je konzumácia čerstvých potravín, ktoré neprešli tepelnou úpravou presahujúcou 42 – 45 °C. Témou bakalárskej práce je všeobecná charakterizácia raw stravy, jej bezpečnosť z hľadiska možnej mikrobiálnej kontaminácie a stanovenie významných živín a aktívnych látok obsiahnutých v raw produktoch. V teoretickej časti sú popísané najrozšírenejšie typy stravovania, priblíženie raw stravy z hľadiska jej výhod a nevýhod. Ďalej sú popísané najvýznamnejšie baktérie, kvasinky a plesne vyskytujúce sa na ovocí a zelenine. Vybranými metódami popísanými v teoretickej časti boli stanovené niektoré živiny a aktívne zložky vo vzorkách raw tyčiniek. Experimentálna časť popisuje postupy a princípy stanovenia spomínaných látok a v neposlednom rade postupy metódy PCR v reálnom čase, elektroforézu na agarózovom géle a metódu očkovania vzoriek na selektívne pevné médiá, ktoré priblížili možnosť výskytu nežiaducich mikroorganizmov v raw tyčinkách a zákusku. Napriek veľkému množstvu výhod konzumácie raw potravín a produktov z nich vyrobených, je potrebné dbať na svoje zdravie aj z hľadiska možnej kontaminácie mikroorganizmami. Rizikom sa stáva fakt, že potrava pri príprave nie je zbavená nežiaducich mikroorganizmov. To je dôvodom pre to, aby boli raw produkty po otvorení skonzumované v čo najkratšej dobe, pretože sa vzhľadom na svoje zloženie ľahko stávajú nutričným zdrojom pre rôzne typy mikroorganizmov.
|
|
|
Vliv skladovacích podmínek na metabolický profil jablek
Duroňová, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem předložené disertační práce byla komplexní analýza změn obsahu mastných kyselin, enzymových a nízkomolekulárních antioxidantů v plodech jablek a s tím související hodnocení vnímavosti vůči původcům skládkových chorob u jablek dlouhodobě uchovávaných za různých podmínek. Hlavní část práce byla věnována studiu vlivu dlouhodobého skladování jablek v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku a v referenční „normální“ atmosféře po dobu šesti měsíců. Další část práce byla věnována studiu vlivu skladování jablek v běžných, spotřebitelsky dosažitelných, podmínkách (uskladnění ve sklepě, v lednici a v místnosti s pokojovou teplotou) na obsah nízkomolekulárních antioxidantů. Poslední část práce byla zaměřena na studium vlivu zpracování jablek (včetně použití protektantů) a jejich následného uskladnění na obsah nízkomolekulárních antioxidačních látek. Pro testování byla vybrána jablka odrůdy Jonagored, Golden Delicious, Idared, Šampion, Granny Smith. V rámci práce byla optimalizována metoda pro stanovení mastných kyselin v rostlinném materiálu s vyšším obsahem vosků. Z naměřených hodnot vyplývá, že jablka jsou cenným zdrojem řady významných nutričních látek typu vitaminů, provitaminů a antioxidantů. V průběhu skladování tyto látky vykazují značnou ochrannou funkci plodů. Dlouhodobé skladování, zejména v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku (FAN), umožňuje uchovat většinu těchto nutričně cenných látek, a to v závislosti na odrůdě a podmínkách skladování. Mražení je vůči plodům jablek šetrné (zejména v přítomnosti ochranných látek), zatímco v průběhu sušení dochází k poklesu hodnot všech sledovaných antioxidantů v závislosti na teplotě a podmínkách sušení. Při volbě metody uchovávání je třeba zohlednit jak nutriční, tak i senzorické charakteristiky a spotřebitelské požadavky.
|
|
|
Dekontaminace velkoobjemových prostor
BURDA, Radek
Teoretická část práce byla rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola obecně definuje pojem kontaminace, který bezprostředně souvisí s dekontaminací. Druhá kapitola je zaměřena na mikrobiální kontaminaci, definuje původce infekčních onemocnění, mechanizmy šíření biologických agens a nejpravděpodobněji zneužitelné původce onemocnění. Třetí kapitola teoretické části je zaměřena na samotnou dekontaminaci. Definuje obecně dekontaminaci se zaměřením na mikrobiální dekontaminaci, kterou se rozumí odstraňování biologických agens z povrchů a prostředí. V této kapitole jsou zpracovány způsoby dekontaminace, které lze v podstatě rozdělit do dvou základních skupin, a to na fyzikální a chemické postupy. Další kapitola této části práce definuje vybrané platné normy popisující různé typy zkoušek pro hodnocení účinnosti dezinfekčních přípravků. Poslední kapitola teoretické části se zabývá velkoobjemovými prostory, definuje je a popisuje experimentální prostory Pracoviště velkoobjemového zkušebnictví v areálu Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, v. v. i. Cílem této práce bylo vytvořit vlastní metodiku testování účinnosti dekontaminačních přípravků, kde byl kladen důraz na simulaci reálných podmínek. Analýzou vhodnosti způsobů dekontaminace pro tento účel bylo vytipováno několik možných způsobů. Jednalo se o dekontaminaci prováděnou použití generátoru aerosolu, dekontaminaci odparem, dekontaminaci manuálním rozprašovačem a dekontaminaci motorovým rozprašovačem. Na základě analýzy výrobcem udávaných dezinfekčních účinků bylo vybráno několik přípravků pro dekontaminaci velkoobjemových prostor. Pro tuto práci byly vybrány dezinfekční prostředky Chirosan? Plus, Incidin OxyDes, Kohrsolin? FF, Korsolex? basic, Persteril? 36 a Sanosil? Super 25 Ag. Účinnost dekontaminačních prostředků na mikroorganizmy byla experimentálně testována v prostorech o objemu 30, 60 a 120 m3. Za testované B-agens byly zvoleny Bacillus anthracis, Bacillus atrophaeus, Escherichia coli, Staphylococcus aureus a Streptococcus pneumoniae. S přihlédnutím k platným normám byly vytvořeny tři způsoby ověření účinku dekontaminace. Jednalo se o modifikovaný povrchový test, modifikovaný suspenzní test a agarový test. Analýzou vhodnosti použitých způsobů dekontaminace bylo zjištěno, že existují vhodné způsoby dekontaminace velkoobjemových prostor. Pro tuto práci se osvědčila dekontaminace za použití manuálního a motorového rozprašovače. Avšak pro prostory nad objem cca 30 m3 je z časového hlediska vhodnější použít motorový rozprašovač. Z důvodu neúčinnosti byla dekontaminace odparem shledána jako nevhodná pro dekontaminaci velkoobjemových prostor. Pro dekontaminaci velkoobjemových prostor je vhodné použít rozprašovače produkující aerosol, tento způsob je tedy využitelný. Každopádně je třeba upozornit na skutečnost, že záleží na správné volbě dekontaminačního přípravku. Baktericidní schopnost testovaných přípravků byla na vysoké úrovni u všech testovaných přípravků. Dostatečná sporicidní aktivita byla prokázána jen u přípravků Korsolex? basic a Persteril? 36 a to na shodné úrovni. Nevýhodou Persterilu? 36 je jeho značná korozivní aktivita a to i na nerez, naopak jeho použití je cenově výhodné. Přípravek Korsolex? basic obsahuje inhibitory koroze, ale jeho cenová výhodnost je nižší. Z provedených testů účinnosti dekontaminačních přípravků vyplynulo, že pro dekontaminaci velkoobjemových prostor je nejvhodnější použití manuálního rozprašovače do 30 m3 a motorového rozprašovače za předpokladu větších prostor. Z testovaných přípravků jsou pro Pracoviště velkoobjemového zkušebnictví SÚJCHBO, v. v. i. použitelné jen přípravky Persteril? 36 a Korsolex? basic s přihlédnutím k výše uvedeným výhodám a nevýhodám.
|
host ::
RSS.