Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  začátekpředchozí12 - 21  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Role všeobecné sestry v rehabilitačním ošetřovatelství
Procházková, Michaela ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Svěráková, Marcela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou rehabilitačního ošetřovatelství v praxi. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké mají všeobecné sestry povědomí o rehabilitačním ošetřovatelství a zda spolupracují v rámci multidisciplinárního týmu. Jako Dílčí cíle jsem si stanovila zjistit, co všeobecné sestry vnímají, jako rehabilitační ošetřovatelství, zda rehabilitují s pacienty a zda je multidisciplinární tým využíván v praxi. Teoretická část práce je zaměřena na shrnutí informací, které se týkají rehabilitačního ošetřovatelství. Je zde také uvedeno, jak se všeobecné sestry dnes vzdělávají a zákonné ustanovení, co je náplní jejich práce. V empirické části bylo použito kvantitativní šetření, kdy data byla získávána pomocí internetového dotazníku. Respondentkami byly všeobecné sestry z celé České republiky. Z dosažených výsledků je zjevné, že všeobecné sestry mají dostatečné vědomosti v rámci rehabilitačního ošetřovatelství a dostatečně spolupracují s ostatními členy multidisciplinárního týmu. Získané poznatky budou zveřejněny na sociálních sítích a také bude zhotoven plánek pro lepší orientaci při polohování s pacienty. Klíčová slova:rehabilitační ošetřovatelství, rehabilitace, ošetřovatelství, multidisciplinární tým, mezioborová spolupráce
Řešení problematiky bezdomovectví na území hl.m. Prahy - stačí současná záchranná sociální síť?
Stehlíková, Petra ; Pěnkava, Pavel (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Obsahem bakalářské práce je řešení problematiky osob bez domova z hlediska poskytování sociálních služeb v Praze. V teoretické části je obecně popsána problematika bezdomovectví, v rámci toho je popsán současný model poskytovaných služeb, následně zmiňuji organizace, které poskytují služby pro lidi bez domova na území Prahy z hlediska nestátního sektoru, dále popsána pomoc z hlediska státní správy. V další části práce jsou zmíněné 2 koncepce, které jsou zaměřené na řešení problematiky bezdomovectví a jak jsou koncepce v současné době naplňovány. Potřeba je zmínit i zahraniční zkušenosti v rámci tohoto problému. Důležitou kapitolou je mezioborová spolupráce, jelikož pomoc lidem bez domova nespočívá pouze v poskytnutí ambulantních služeb jako jsou strava, hygiena či ošacení nebo poskytnutí pobytových služeb, ale je potřeba spolupráce i s jinými aktéry jako např. lékaři (psychiatr, zubař, gynekolog), aby mohly být služby poskytovány komplexně a byly schopny reagovat na všechny potřeby lidí bez domova. Výzkumná část mapuje dostatečnost služeb pro osoby bez přístřeší z jejich pohledu a popř. jaké služby na území Prahy postrádají. Cílem výzkumného šetření je zjistit, zda jsou současné služby pro osoby bez přístřeší na území Prahy dostačující, nebo zda je potřeba rozšířit stávající služby a popř. dále...
Urbanistická opatření pro efektivní hospodaření s povrchovou vodou v zastavěných územích
Vacková, Michaela ; Kročová,, Šárka (oponent) ; Polešáková, Marie (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Jedním z našich hlavních problémů v prosazování hospodaření s dešťovou vodou (HDV) do praxe je skutečnost, že jsme ho nepřijali jako mezioborovou záležitost. Měli bychom hledat způsob, jakým HDV zpřístupníme dalším profesím, především architektům-urbanistům, kteří jsou pro jeho další rozvoj stěžejní. Práce jednak podrobně analyzuje důvody ne úplně ideálního stavu, ve kterém se tento obor u nás nachází, ale zároveň definuje možné způsoby nápravy této skutečnosti a nastiňuje další scénáře jeho vývoje. Stěžejním materiálem, ze kterého práce vychází je oborová norma TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami, která je základním podkladem pro zpracování nové metodické pomůcky. Práce normu rozšiřuje o další opatření a doplňuje o postupy posouzení přínosů jednotlivých opatření za účelem zefektivnění aplikace systému HDV do městského prostoru.
Další vzdělávání sociálních pracovníků v denních stacionářích pro klienty od 1 roku do 26 let
BÍLKOVÁ, Ladislava
Bakalářská práce zjišťuje přínos dalšího vzdělávání pro sociální pracovníky v denních stacionářích pro klienty od 1 roku do 26 let. Teoretická část popisuje vzdělávání obecně, odlišnost andragogiky, faktory a motivaci podílející se na učení dospělých. Uvádí požadavky na vzdělání a celoživotní vzdělávání sociálních pracovníků, jaké kompetence rozvíjí sociální pracovník celoživotním vzděláváním, osobnostní rozvoj a s tím spojené hodnoty důležité pro sociální práci. Dále se zabývá denním stacionářem, náplní jeho práce a podporou klientů v ucelené rehabilitaci ve vztahu vzdělávání sociálních pracovníků a mezioborové spolupráce. Výzkumná část zjišťuje přínos dalšího vzdělávání pro sociální pracovníky.
Realizace autorského projektu: Role autora, kurátora, instituce, grafického designéra...
Štysová, Anna ; Přidalová, Kateřina (oponent) ; Kögler, Žaneta (vedoucí práce)
Autorská kniha Je to potřeba je kompilací rozhovorů ukazující možné profesní metodiky mezioborové spolupráce předních grafických designérů a kurátorů českého galerijním prostředí.
Společný ošetřovatelský lůžkový fond z pohledu sestry a managementu
KUBEŠOVÁ, Hana
Společný ošetřovatelský lůžkový fond se v posledních několika málo letech stává trendem menších ale i středně velkých nemocničních zařízení. Díky restrukturalizaci lůžek akutní péče v České republice dochází ke slučování jednotlivých odborností a to jak v rámci chirurgických tak i interních oborů. Společný lůžkový fond znamená spojení různých oborů (odborností) lůžkové péče pod jedním primariátem anebo existuje společný ošetřovatelský lůžkový fond, kde jsou primariáty jednotlivých odborností zachovány, a společná je ošetřovatelská péče. Hlavním důvodem k zavedení společného lůžkového fondu je optimalizace lůžek a s tím související efektivní využití lůžkových kapacit se snahou o zachování dostupnosti zdravotní péče. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit přínos vzniku společného ošetřovatelského lůžkového fondu, poukázat na důvody vzniku projektu a komplikace, které projekt provázely. Výzkumné šetření mělo analyzovat problémy v ošetřovatelské péči v souvislosti se vznikem projektu, zhodnotit náročnost práce sestry na společném lůžkovém fondu a zmapovat pochybení v oblasti ošetřovatelské péče v souvislosti se vznikem projektu. Diplomová práce měla zhodnotit mezioborovou spolupráci a zmapovat výskyt konfliktů v multidisciplinárním týmu. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že hlavními důvody vzniku projektu byly finanční úspory spojené s restrukturalizací lůžek akutní péče v České republice. Vznik společného ošetřovatelského lůžkového fondu pomohl v nemocnici zachovat některé odbornosti a sjednotil ošetřovatelskou péči na jednotlivých odděleních. V souvislosti se vznikem společné ošetřovatelské péče byly analyzovány některé komplikace a nevýhody, které projekt zpočátku provázely. Výzkumné šetření ukázalo, jak citlivě zaměstnanci reagovali na větší změnu v organizaci a jakým způsobem fungovala spolupráce mezi nadřízenými a podřízenými. Studie analyzovala, jakou formou probíhal výběr zaměstnanců do společného lůžkového fondu a zda si mohli vedoucí pracovníci vybrat podřízené na jednotlivá oddělení. Součástí výzkumného šetření bylo hodnocení kvality ošetřovatelské péče na odděleních společného lůžkového fondu, které prokázalo, že vznik projektu neměl negativní vliv na kvalitu ošetřovatelské péče. Naopak byla ošetřovatelská péče sjednocena a došlo také ke sjednocení organizace práce sester na jednotlivých odděleních. Výzkum vyhodnotil zpětnou vazbu o fungování projektu top manažerům směrem od podřízených, která fungovala prostřednictvím schůzek a porad. Výzkumné šetření poukazuje na větší zátěž sestry v pracovním procesu na odděleních sloučené péče. Vznik projektu měl vliv na vytvoření nových multidisciplinárních týmu a mezioborovou spolupráci. Projekt společného ošetřovatelského lůžkového fondu byl realizován, aby nemocnice mohla nadále poskytovat kvalitní zdravotní služby všem pacientům. Výzkum prokázal, že i když měl projekt jisté nevýhody a komplikace, určitě byl pro organizaci přínosný. Závěry diplomové práce mohou být prezentovány na seminářích, konferencích a mohou být nabídnuté k publikaci odborným časopisům. Výsledky výzkumného šetření mohou pomoci organizacím, které se projekt sloučení lůžkového ošetřovatelského fondu chystají zrealizovat.
Elektivní mutismus - případová studie
VENCLÍKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá elektivním mutismem u dítěte předškolního věku. V teoretické části je popsána problematika elektivního mutismu, tj. definice, etiologie a symptomatologie. Dále možnosti diferenciální diagnostiky a mezioborové spolupráce při diagnostikování a terapii elektivního mutismu. Součástí terapie jsou i možnosti reedukace u dětí. Empirická část bakalářské práce je zaměřena na případovou studii chlapce s diagnostikovaným elektivním mutismem. Na základě shromážděných informací byla vypracována metodika přístupu k dítěti s narušenou komunikační schopností, s důrazem na elektivní mutismus. Tato metodika poskytuje základní informace o elektivním mutismu, jeho rozpoznání, základních technikách přístupu k dítěti s poruchou a možném přístupu k rodičům dítěte s elektivním mutismem.
Problematika ošetřovatelské péče v traumacentrech České republiky
POLANOVÁ, Alena
Abstrakt Tématem diplomové práce je problematika ošetřovatelské péče v traumacentrech České republiky. V současné době přibývá úrazů, které potřebují kromě chirurgické terapie i komplexní a multioborovou léčbu. Z tohoto důvodu vznikla v České republice traumacentra. S jejich vznikem se zvyšují nároky na ošetřovatelský personál nelékařských oborů. Jde o zvyšující se nároky psychické, fyzické povahy a samozřejmě se zvýšily i nároky na další vzdělávání. Cílem práce bylo zjistit, jaké možnosti mají sestry v traumacentrech v oblasti dalšího vzdělávání, kde mají největší problémy a jak při své práci zvládají psychickou a fyzickou zátěž. Na základě kvalitativního šetření formou nestrukturovaného rozhovoru se sestrami traumacenter byly stanoveny tyto hypotézy. Hypotéza 1: Sestry pracující v traumacentrech se raději vzdělávají ve specializačním vzdělávání než v rámci vysokoškolského vzdělání. Hypotéza 2: Sestry pracující v traumacentrech spolupracují se sestrami ostatních klinických oborů při zajišťování ošetřovatelské péče. Hypotéza 3: Sestry pracující v traumacentrech se vzdělávají nejen v traumatologii, ale i v dalších klinických oborech. Hypotéza 4: Sestry pracující v traumacentrech zvládají psychickou zátěž. Hypotéza 5: Sestry pracující v traumacentrech zvládají fyzickou zátěž. K potvrzení nebo vyvrácení hypotéz bylo použito kvantitativního šetření formou dotazníků Výzkumný soubor tvořily sestry pracující v traumacentrech České republiky. Po vyhodnocení výsledků vyplynulo, že hypotézy 1, 2 a 5 byly potvrzeny a hypotézy 3 a 4 byly vyvráceny. Výsledky šetření potvrzují, že práce v traumacentrech pro sestry je po stránce psychické a fyzické velmi náročná. Jsou zde i určité reservy v dalším vzdělávání sester nejen ze strany top managementu, ale i ze strany samotného zdravotnického personálu. Výsledky diplomové práce mohou pomoci při přijímání nových pracovníků na oddělení, kde je předpokládaná vysoká psychická a fyzická náročnost, mohou být podnětem k péči o pracovníka v oblasti duševní hygieny a ke zkvalitnění mezioborové spolupráce v traumacentrech v České republice.
Význam uceleného systému rehabilitace u dětí s těžkým kombinovaným postižením
ČÍŽKOVÁ, Zdeňka
Bakalářská práce se zabývá uceleným systémem rehabilitace v péči o děti s těžkým kombinovaným postižením. Dílčím cílem bylo zmapování tohoto problému v centru ARPIDA, o.s. v Českých Budějovicích, které poskytuje služby v tomto duchu. Výzkumem byla potvrzena hypotézu č.1. předpokládající, že při aplikaci uceleného systému rehabilitace je nezbytná úzká spolupráce zainteresovaných odborníků s rodiči dítěte s postižením. Potvrzena byla též hypotéza č. 2. tvrdící, že základem komplexní péče v duchu uceleného systému rehabilitace o děti s těžkým kombinovaným postižením je léčebná tělesná výchova, konkrétně {--} reflexní Vojtova metoda. Léčebné působení je záležitostí dlouhodobou a týmovou a jak bylo potvrzeno výzkumem, rodiče jsou integrální součástí tohoto týmu. Výsledky výzkumu prokázaly spokojenost rodičů s činností centra ARPIDA, včetně možnosti spolupráce s odbornými pracovníky tohoto centra. Dle mého názoru zde vzniká značný prostor i pro vhodnou edukaci rodičů dítěte s těžkým zdravotním postižením při řešení nelehkého úkolu péče o jejich dítě. Práce může sloužit jako studijní materiál pro zájemce o výkon pomáhajících profesí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   začátekpředchozí12 - 21  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.