|
| |
|
|
Pracovní hodnoty a motivace generace Y a Z
Bistřický, Maxmilián ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Svobodová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou pracovních hodnot a motivací generací Z a Y v České republice. Tím jak generace Z vstupuje na pracovní trh, nabývá na relevanci výzkum jejích hodnot a motivací. Dobré porozumění generačním hodnotám pomáhá v zaměstnání vytvářet prostředí vhodné pro optimalizaci výkonu a satisfakce. Tato práce navazuje na zahraniční výzkum generací a snaží se toto téma více prozkoumat na České populaci. V první časti je práce ukotvena do teorie. Jsou zde popsány obě generace, jejich charakteristiky a rozdíly v obecné rovině i již vyzkoumané hodnotové charakteristiky. Práce je zde také ukotvena do studia hodnot a jsou zde konceptualizovány tři dimenze, na kterých je postavená následná analýza: vnitřní, vnější a sociálně - vztahové hodnoty. K analýze jsou využita data ISSP z modulů Work orientations III a IV z let 2005 a 2015. Analýza v programu IBM SPSS je založená na kontingenčních tabulkách doplněných o Chí-kvadrát test a následně je provedena faktorová a klastrová analýza, které testují konzistenci konceptualizovaných dimenzí, jejich sílu a strukturu proměnných. V závěru jsou popsány výsledky analýzy, limity práce a možnosti navazujícího výzkumu.
|
|
|
Mezigenerační srovnání důvodů a motivace k nesledování televize
Florián, Petr ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje mezigeneračnímu srovnání důvodů a motivace k nesledování televizního vysílání. Cílem výzkumu je zjistit, proč se lidé na televizní vysílání nedívají a jakými činnostmi tuto aktivitu nahrazují. Dále jsou potom porovnávány rozdíly mezi odpověďmi první cílové skupiny, do které spadají lidé ve věku 20-30 let, kteří nesledují televizní vysílání a odpověďmi druhé cílové skupiny, do které spadají lidé ve věku 50-60 let nesledující televizní vysílání. Teoretická část se věnuje historickému pozadí televize, masovému publiku, post-broadcasting age, sledovanosti televize, volnému času a digitálnímu detoxu. Další část práce se věnuje metodologii, která byla použita pro výzkumnou část. Praktická část se soustředí na kategorizaci a interpretaci polostrukturovaných rozhovorů s respondenty. Výzkum probíhal na jaře 2023. Z dat je potom patrná řada zjištění ohledně nejen ohledně toho, jaké jsou hlavní důvody respondentů k nesledování televize a čím tuto aktivitu nahrazují. V samém závěru práce je přiložena také transkripce jednoho z rozhovorů pro příklad, aby bylo vidět, jak polostrukturované rozhovory probíhaly.
|
|
|
Mateřská a otcovská role v rodině: rodinné tradice a trendy změn v mezigeneračním srovnání
HRABÁNKOVÁ, Lenka
V posledních desetiletích dochází v naší kultuře k posunu ve vnímání mateřské a otcovské role v rodině. Za typické rysy tohoto trendu se považuje, že otcové se více přibližují k domácnosti a matky se emancipují a jejich role se v řadě ohledů přibližuje roli tradičně vnímané jako "mužská". Mění se i přístup k výchově dětí a k péči o ně a podíl partnerů na péči a jejich role při výchově. Práce se zaměřuje na různé aspekty tohoto trendu a na příkladu změn pojetí rolí v rodině napříč třemi generacemi dokumentuje jeho konkrétní podobu a zdroje. Teoretická část shrnuje současné poznatky o rodině. První kapitola je věnována způsobům definice rodiny, vývoji rodiny, historickému kontextu a charakteristikou pro jednotlivá historická období. Další část textu se zabývá funkcemi rodiny a její funkčností, dále formám uspořádání rodiny a typologii rodin včetně alternativních forem soužití. Dále pojednává o proměnách rodiny v postmoderní společnosti, včetně proměn mateřské a otcovské role, a o současných trendech ve vývoji rodiny. Věnuje se i rodinným tradicím a rituálům a mezigeneračnímu přenosu vzorců a rolí. Empirická část vychází z výzkumu, který byl koncipován jako intenzivní kvalitativní sonda, sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů se zástupci 3 generací v rámci jedné rodiny. Cílem práce bylo retrospektivně sledovat proměny chápání mateřské a otcovské role v rodině v rámci tří generací. Dále jsem se zaměřila na vzájemné postoje jednotlivých generací a vliv rodinných tradic a individuální volby životního stylu. Na základě těchto cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1) Měnily se role v průběhu generací? 2) Jak, v čem a z jakých důvodů se role měnily? 3) Jaké jsou vzájemné postoje jednotlivých generací? 4) Jaký vliv mají tradice na rodinu a individuální volbu životního stylu? Prezentace výsledků začíná stručným převyprávěním životních příběhů respondentů, následuje tematická analýza odpovědí respondentů podle stanovených okruhů. Patří k nim očekávání od manželství, péče o děti, výchova dětí, dělení práce, podíl na rozhodování, zajištění rodiny, soudržnost rodiny a volný čas rodiny, významné události a momenty rodiny, kariéra, vliv společnosti na rodinu, osamostatnění dětí a jejich rodiny. V této části je provedena i pracovní interpretace a komparace mezi odpověďmi respondentů různých generací. Interpretaci výsledků ve vztahu k výzkumným otázkám je věnována následující samostatná pasáž. Z výzkumu vyplývá, že role se měnily nejen v průběhu generací, ale jsou odlišné i v rámci jedné linie. Role se měnily ve více oblastech, rozdíly byly patrné v pojetí mateřské a otcovské role a to především v zapojení otce do péče o dítě. Na tyto změny měly vliv i celospolečenské faktory, jako je délka rodičovské dovolené a měnící se podíl institucionální péče. Častým individuálním důvodem změny byla negativní nebo dokonce traumatizující zkušenost. Co se týče vzájemných postojů jednotlivých generací, je navzdory změnám zřejmé, že mladší generace přebíraly zkušenosti a vzory od generací starších. Na rodinu mají vliv tradice, které se příslušníci následujících generací buď rozhodli dále dodržovat, anebo na základě zkušenosti dali přednost individuální změně životní stylu. K tradicím v tomto smyslu patří např. samozřejmost svatby při očekávání potomka. Objevují se i specifické tradice, typické pouze pro danou rodinu. Diskuse se zaměřuje na srovnání výzkumných zjištění s poznatky z odborné literatury. Většina zjištění je konzistentní s literárními zdroji. V rodině se objevují jak nové trendy, mezi které patří samozřejmé zaměstnání ženy, zapojení otce do domácnosti, tak i tradiční přístup, kdy otec plní především roli živitele a matka se stará o děti a domácnost. Vliv na výchovu dětí mělo i to, jak byli respondenti sami vychováváni. Potvrdilo se, že pokud byl respondent vychováván nepříznivě, sám se pak rozhodl vlastní děti vychovávat jinak. Dále respondenti uváděli silný vliv společnosti na rodinu.
|
|
|
Stabilizace zaměstnanců generace Y
Kazík, Tomáš ; Stříteský, Marek (vedoucí práce) ; Šikýř, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zabýval tématem stabilizace zaměstnanců Generace Y. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory jsou pro cílovou skupinu nejdůležitější při stabilizaci v organizaci, přičemž cílovou skupinou byly jedinci z Generace Y s vysokoškolským vzděláním a ekonomickým oborem. V teoretické části jsem popsal proces stabilizace zaměstnanců, včetně všech proměnných, které do tohoto procesu zasahují. Dále jsem představil a charakterizoval Generaci Y. Na konci teoretické části jsem představil studie, ze kterých jsem čerpal informace pro můj výzkum. Na začátku výzkumné části jsem sestavil soubor 20 stabilizačních faktorů. Tyto faktory jsem zkoumal pomocí vzorku 10 respondentů. 7 faktorů bylo vyřazeno a 13 postoupilo do on-line dotazníku. Dotazník vyplnilo 737 respondentů a výsledkem byly zjištěné 4 nejdůležitější (TOP) faktory stabilizace pro cílovou skupinu: "zajímavá práce", "dlouhodobé kariérní možnosti", "respekt organizace ke svým zaměstnancům" a "plat".
|
host ::
RSS.