|
|
Věrohodnost zpravodajství v období datové žurnalistiky
Pilná, Barbora ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
(abstrakt) V dnešní době se často skloňuje pojem krize žurnalistiky. Tato práce se zabývá tím, zda opravdu žurnalistika prochází krizí, nebo zda se jedná jen o vývoj vycházející ze změn, které s sebou přináší digitální věk. Zároveň zkoumá možné příčiny této krize v digitálním světě. Jako jednu z hlavních příčin vnímá ztrátu věrohodnosti informací podávané zpravodajstvím. Proto se hlouběji pouští do výkladu toho, co je to důvěra a co ne/důvěra způsobuje ve společnosti. V kontextu změn, kterým dnešní žurnalistika čelí, popisuje proměnu role publika na vlastního aktivního editora a načrtává, jak se v dnešní době publikum musí orientovat ve zpravodajských obsazích. V opačném případě se totiž média orientující se na zisk budou stále přiživovat na senzacích a morálních panikách, které se budou negativním způsobem odrážet v sociální realitě. V empirické části se práce věnuje kauze z Břeclavi z roku 2012, která je exemplárním příkladem morální paniky s danými důsledky.
|
|
|
Specifikace procesu konstrukce mediálních celebrit v bulvárním tisku
Budai, David ; Klimeš, David (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Tato práce se zabývá procesem umělého vytváření celebrit v českém mediálním kontextu. Ukazuje, že je možné veřejně proslavit osobu, která byla dříve neznámá, a udělat z ní celebritu, o níž mají média zájem. První dvě kapitoly definují celebritu jako instituci, její funkce ve společnosti a také její vznik. Třetí kapitola se zabývá českým trhem bulvárních médií a jeho proměnami v uplynulých letech. Zároveň hledá důvody, proč roste potřeba vzniku nových celebrit. Čtvrtá kapitola komplexně analyzuje důvody a okolnosti, za kterých vznikají nové umělé celebrity. Podrobně také popisuje proces konstrukce těchto celebrit i rutiny, které česká média využívají při informování. Pátá kapitola se konkrétně věnuje případu Ornelly Štikové, která dříve nebyly veřejně známá. Následně se stala celebritou, o které informovala hlavní česká bulvární média. Tento mediální zájem trval s určitými výkyvy dva roky, což je velmi nadstandardní doba. Součástí této práce je série rozhovorů s mediálním experty, významnými pracovníky bulvárních médiích a osobami se znalostmi českého showbyznysu, které autor uskutečnil. Záměrem bylo získat znalosti fungování médií i to, jakým způsobem probíhá jejich komunikace přímo s celebritami. Tyto rozhovory doplňují práci o unikátní informace přímo z mediální praxe. Abstract This thesis deals...
|
|
|
Trend zombifikace v současné filmové a serálové tvorbě - výzkum publika
Malinová, Lenka ; Baslarová, Iva (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce s názvem "Trend zombifikace v současné filmové a seriálové tvorbě - výzkum publika" se zabývá otázkou "proč lidé vyhledávají seriály a filmy se zombie tematikou." V teoretické části práce autorka představí pojem "zombie" z hlediska jeho dominantní pozice v rámci populární kultury. Na pozadí historického a teoretického vymezení tématu budou představeny výsledky výzkumu publika, který je zaměřen na diváky-fanoušky zombie žánru mediální tvorby. Výsledná analýza se pokusí komparací diskurzu mediálního produktu a diskurzu publika odhalit hypotézu vystihující vztah diváků k mediálním obsahům se zombie tematikou. Výzkum je založen na kvalitativní metodě zakotvené teorie. Pro výzkum byly použity metody polostrukturovaného rozhovoru a zúčastněného pozorování.
|
|
|
Věrohodnost zpravodajství v období datové žurnalistiky
Pilná, Barbora ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
(abstrakt) V dnešní době se často skloňuje pojem krize žurnalistiky. Tato práce se zabývá tím, zda opravdu žurnalistika prochází krizí, nebo zda se jedná jen o vývoj vycházející ze změn, které s sebou přináší digitální věk. Zároveň zkoumá možné příčiny této krize v digitálním světě. Jako jednu z hlavních příčin vnímá ztrátu věrohodnosti informací podávané zpravodajstvím. Proto se hlouběji pouští do výkladu toho, co je to důvěra a co ne/důvěra způsobuje ve společnosti. V kontextu změn, kterým dnešní žurnalistika čelí, popisuje proměnu role publika na vlastního aktivního editora a načrtává, jak se v dnešní době publikum musí orientovat ve zpravodajských obsazích. V opačném případě se totiž média orientující se na zisk budou stále přiživovat na senzacích a morálních panikách, které se budou negativním způsobem odrážet v sociální realitě. V empirické části se práce věnuje kauze z Břeclavi z roku 2012, která je exemplárním příkladem morální paniky s danými důsledky.
|
host ::
RSS.