|
|
Muž v managementu ošetřovatelství
ROTHSCHEDL, Radek
Tato bakalářská práce se zabývá muži pracujícími na manažerských pozicích v ošetřovatelství. V managementu všeobecně dochází k vyrovnávání poměrů mezi muži a ženami na manažerských pozicích. V ošetřovatelství, jakožto oboru, kterému dominují ženy je tento trend výrazně pomalejší. Cílem práce bylo zmapovat názor středního nelékařského zdravotnického personálu na muže v ošetřovatelských manažerských pozicích. Druhým cílem předkládané práce bylo zjistit, jak se sami muži pracující na těchto pozicích vnímají. Výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření se středním NLZP a rozhovory s muži na manažerských pozicích v ošetřovatelství.
|
|
|
Management práce všeobecné sestry v ordinaci praktického lékaře
VAŇHOVÁ, Romana
Součástí zdravotnického systému ve všech vyspělých zemích je primární zdravotní péče. Účelem primární péče je poskytnutí preventivní, diagnostické a léčebné péče. Primární péče vyžaduje velmi vysokou úroveň spolupráce, a to hlavně mezi lékařem a sestrou. Činnosti sestry v ordinaci praktických lékařů lze rozdělit do několika základních oblastí. První oblastí jsou úkoly, ke kterým má sestra kompetence, dále je to oblast manažerská, sociální a společenská. Sestra v primární péči je tou nejpovolanější osobou, která realizuje výchovu ke zdraví, a tím se podílí na snižování incidence onemocnění a snižování úmrtnosti na chronická onemocnění. Cílem diplomové práce bylo zmapovat management práce sestry v ordinaci praktického lékaře, zmapovat návštěvní péči u pacientů v domácím prostředí a zjistit potřeby pacientů v domácím prostředí. Empirická část výzkumu byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, a to technikou hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili sestry pracující v ordinacích praktických lékařů, pacienti, u kterých je vykonávána návštěvní péče sestry praktického lékaře, a pečující, kteří se starají o své blízké v jejich přirozeném prostředí. Z provedeného výzkumného šetření vyplynulo, že sestry v ordinacích praktických lékařů nemají dostatek informací o stávající legislativě potřebné k zajištění chodu ordinace. Chybí jim kvalitní odborné kurzy, jako je kurz resuscitace, kurz práce s počítačem, kurz komunikace a managementu. Uvítaly by také vzdělávání v oblasti sociální problematiky. Výzkum souboru pacientů potvrdil výhody jejich setrvání v domácím prostředí s důrazem na uspokojování jejich potřeb. Výzkumné šetření souboru pečujících odhalilo, jak vysoká je míra zátěže pro pečující, kteří se starají o své blízké v jejich domácím prostředí. Pro obě skupiny pak hraje klíčovou roli sestra praktického lékaře. Mnohdy je tím prvním, s kým pacient anebo jeho rodina hovoří. Mnohdy pacienti i rodina sdělují své pocity a prosby raději sestrám než lékařům. Vzhledem k tomu, že v současné době pacienti i jejich rodiny preferují péči o pacienta v domácím prostředí, je důležité, aby o ně pečovala všestranně erudovaná sestra. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že sestry v ordinacích praktických lékařů by uvítaly možnost dalšího komplexního vzdělávání. Proto byl v rámci diplomové práce vytvořen návrh kurzu v rámci celoživotního vzdělávání pro sestry.
|
|
| |
|
|
Zavádění manažerské supervize na oddělení anestezie : případová studie
Bendová, Eva ; Marková, Monika (vedoucí práce) ; Merhautová, Jana (oponent)
Eva Bendová: Zavádění manažerské supervize na oddělení anestezie ABSTRAKT Tato diplomová práce popisuje formou případové studie proces zavádění manažerské supervize na oddělení anestezie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Teoretická část popisuje teoretická východiska změny. Věnuje se manažerské supervizi, jejím základním aspektům a principům. Dále se zabývá oblastmi, jež úzce souvisí s úspěšným zavedením manažerské supervize - managementem, hodnocením a rozvojem pracovníků, organizačním kontextem a procesem řízení změny. Praktická část porovnává výchozí situaci na oddělení anestezie před zavedením manažerské supervize se situací po roce od mého nástupu na pracoviště. Popisuje proces zavádění manažerské supervize, jako nástroje řízení změny, kroky změny a její vyhodnocení. Závěr obsahuje reflexi osobního posunu v manažerské pozici na základě analýzy zápisů z individuální manažerské supervize. Klíčová slova: Manažerská supervize, diagnostika organizace, management v ošetřovatelství, řízení změny, případová studie
|
|
|
Pracovní strategie sester na řídích pozicích
MARKOVÁ, Eva
Disertační práce "Pracovní strategie sester na řídících pozicích" se zabývá problematikou profesní dráhy a manažerské pozice vedoucí sestry. Vzhledem ke změnám v oblasti zdravotní politiky a poskytování zdravotní péče, ale i v souvislosti s otázkou pracovního uplatnění žen na trhu práce obecně, je důležité blíže poznat názory, ambice a motivace sester a jejich pracovní strategie na manažerských pozicích. Taktéž aspekty skloubení jejich rodinných a pracovních rolí, neboť v podstatě jde o momenty do značné míry určující postavení většiny žen v našich pracovních podmínkách. Řízení ošetřovatelského personálu a ošetřovatelské péče je v České republice totiž pozicí typickou pro ženy, které se přizpůsobují daným pravidlům organizace práce a hierarchické struktuře zdravotnických organizací. Cílem disertační práce tedy je pokusit se koncipovat takový úhel pohledu, který by umožnil lépe porozumět hodnotám a postojům vedoucích sester. Nezbytnou součástí tohoto náhledu je pochopit, jak se vyvíjely jejich kariérní dráhy, identifikovat jejich styly vedení a řízení ošetřovatelského týmu, jakož i zmapovat, jak se prolínají a vzájemně ovlivňují jejich životní a pracovní dráhy. V tomto procesu odkrývání dlouhodobé pracovní strategie vedoucích sester je významným zdrojem poznání současně i subjektivní reflexe těchto kontextů samotnými sestrami. Proto v rámci analýzy profesního života vedoucích sester byl nejprve popsán vývoj funkce sestry-manažerky, konkrétně pozice vrchní sestry a staniční sestry, a prezentovány závěry řady výzkumných studií, které se touto problematikou zabývaly. Dále byla analyzována specifika managementu v podmínkách ošetřovatelské péče, včetně jeho proměn po roce 1989, a taktéž možnosti vzdělávání sester-manažerek. Konečně byla realizována též empirická sonda do zkoumané problematiky. Data získaná technikou polostrukturovaných rozhovorů s vybranými vrchními sestrami ve fakultních nemocnicích byla integrována za pomoci jednoho z klasických kvalitativních přístupů, prostřednictvím tzv. metody zakotvené teorie. Na základě provedené analýzy dat byl vytvořen model profesního paradigmatu, který dosvědčuje, že vrchní sestra prochází několika fázemi profesní kariéry, jež byly obrazně nazvány: Hledání oboru, Kolečko (střídání ošetřovatelských oborů a pracovišť), Z nouze ctnost (situace, kdy sestra vychovávající dítě, zvolí pracoviště s takovým režimem, který tuto péči dovoluje) a Ukotvení v ošetřovatelském oboru. Od fáze Ukotvení v ošetřovatelském oboru se potom odvíjí manažerská kariéra sestry. Životní příběhy vrchních sester, vystavěné na základě informací z kvalitativních rozhovorů, obsahují faktory, které se ukazují být predisponující pro manažerskou pozici. V neposlední řadě jde i o některé imprintingové aspekty z období dětství a dospívání (např. počet sourozenců, důvod volby studia). Sestra se stává po určité době vedoucí směny nebo zástupkyní staniční sestry a posléze staniční a vrchní sestrou. V této pozici používá podle okolností kombinaci několika manažerských stylů jako autoritativní, demokratický a konzultativní. Teoretický model profesního paradigmatu vrchních sester, zkonstruovaný na základě analýz empirických dat, otevírá cestu k dalšímu zkoumání, ve kterém bude případně možné prověřit některé detailnější konsekvence, např. průběh profesní dráhy sester, jejich styly řízení ad.Získané a utříděné poznatky přispívají k obohacení současného stavu poznání určitých segmentů problematiky ošetřovatelství. Top management zdravotnických organizací jich např. může využít při plánování a realizaci některých opatření v oblasti řízení lidských zdrojů a vzdělávací instituce pro lepší a přesnější nastavení vzdělávacích konceptů budoucích vedoucích sester.
|
host ::
RSS.