|
|
Poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou v době pandemie
MARKOVÁ, Monika
Současný stav: V lednu roku 2020 vyhlásila Světová zdravotnická organizace vypuknutí nového koronavirového onemocnění covid-19, které je ohrožením pro veřejné zdraví. O dva měsíce později stanovila, že může být klasifikováno jako pandemie. Sociální izolace, úzkost, strach z nákazy, nejistota, chronický stres a ekonomické obtíže mohou vést ke vzniku duševních poruch u zranitelné populace, nebo ke zhoršení již stávajících poruch (například deprese, úzkosti). Psychiatrické stavy související se stresem, změnou nálad a užíváním návykových látek mohou být spojeny také se sebevražedným chováním. Onemocnění covid-19 může během pandemie a i po ní zvýšit míru sebevražd. Proto je poskytování ošetřovatelské péče pacientům neustálou výzvou nejen kvůli její rostoucí potřebě, ale i vzhledem ke zvýšené zátěži v oblasti duševního zdraví a omezeným sociálním kontaktům. Cíle práce: 1. Zjistit vliv pandemie na poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou. 2. Zjistit zkušenosti sester s poskytováním ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou během pandemie. Metodika: Empirická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Byla použita metoda dotazování, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována otevřeným kódováním, metodou tužky a papíru. Na základě této analýzy vznikly 4 kategorie a 7 podkategorií. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo dohromady 17 sester z různých krajů v České republice. Konkrétně to bylo 8 sester pracujících v lůžkové péči, 5 sester v ambulantní péči a 4 sestry v komunitní péči. Výběr sester byl záměrný. Výsledky: Výzkum ukázal, že pandemie měla rozsáhlý vliv na poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou. Kvůli protiepidemickým opatřením byla péče omezená, některá oddělení zcela uzavřená a také se zde vyskytovalo riziko zhoršené kvality péče. Sestry považují za přínos pandemie nově nabyté zkušenosti a ještě více stmelený kolektiv. Mezi specifika poskytované péče v době pandemie sestry zmiňovaly nošení ochranných pomůcek, omezení kontaktu, testování personálu a zvýšenou dezinfekci prostor. Mezi komplikace a nedostatky v poskytování péče nejčastěji uváděly neadekvátní množství ochranných pomůcek, nekvalitní komunikaci s klientem, malou podporu od vedení a nedostatek dalšího personálu. V poskytování ošetřovatelské péče využívaly i možnost teleošetřovatelství, a to především sestry v ambulantní péči. Využití v praxi: Zjištěné výsledky přispějí ke zmapování specifik v poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou během pandemie. Výsledky práce mohou být využity jako studijní materiál pro studenty nelékařských zdravotnických oborů a sestry z praxe.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o covid pozitivního pacienta
MARKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o covid pozitivního pacienta. Onemocnění covid-19 je vysoce infekční respirační onemocnění, které je způsobeno koronavirem SARS-CoV-2 šířícím se vzduchem z člověka na člověka. První příznaky se mohou jevit jako obyčejné nachlazení ve formě kašle a rýmy. Při dušnosti a obtížném dýchání je nutná hospitalizace v nemocničním zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat problémy v péči o covid-19 pozitivního pacienta. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo sedm sester, které pečují či pečovaly o pacienty s onemocněním covid-19. Data byla sbírána pomocí vytvořeného polostrukturovaného rozhovoru. Pro sestry byly vytvořeny otázky, které byly zaměřeny na překážky, které sestry vnímaly v oblasti biologických, psychologických a sociálních potřeb covid pozitivních pacientů. Na základě zrealizovaných rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do sedmi kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že v péči o covid pozitivního pacienta je v oblasti psychologických potřeb největší překážkou nedostatečná komunikace personálu s pacienty. V oblasti sociálních potřeb je nejvíce neuspokojena potřeba sociálního kontaktu pozitivních pacientů se svými blízkými. Samotná ošetřovatelská péče je velice specifická. U covid pozitivních pacientů je nutné dodržovat přísné zásady bariérové ošetřovatelské péče. Z oblasti biologických potřeb je dle zjištěných výsledků nejvíce nutná péče o dýchání a péče o dýchací cesty pacienta. Dle informantek je možné využít polohování, kdy pacient v pravidelných intervalech mění svou polohu a ulevuje si tak od dušnosti. Na základě těchto zjištěných výsledků je vytvořen podklad semináře pro zdravotnický personál pečující o pacienty s onemocněním covid-19. Seminář je zaměřen na péči o potřeby covid pozitivních pacientů.
|
|
|
Péče o pacienta s infekční endokarditidou.
MARKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienta s infekční endokarditidou. Infekční endokarditida je zánětlivé onemocnění srdce, které postihuje srdeční chlopně nebo jejich náhrady. Nejčastěji jsou zasažené chlopně s vadou či kalcifikacemi, výjimečně i ty se zkratovými vadami. Obvykle se u nemocného objevuje horečka, únava, váhový úbytek nebo bolest na hrudi. Léčba probíhá pomocí antibiotik a trvá přibližně 4 až 6 týdnu. V určitých případech jsou pacienti indikováni k operaci, například k implantaci chlopně. Cílem empirické části bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s infekční endokarditidou. Pro zpracování bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Výzkumný soubor A tvořilo 11 pacientů s infekční endokarditidou a výzkumný soubor B se skládal z 9 sester pracujících na kardiologickém oddělení. Pro sběr dat byl vytvořen polostrukturovaný rozhovor. Pro sestry byly připraveny otázky, které se zaměřovaly na informace o infekční endokarditidě, specifickou péči a potřeby pacienta při hospitalizaci. Dále následovaly otázky pro pacienty, které byly zaměřeny na jejich informace o infekční endokarditidě, potřeby a pocity při dlouhodobé hospitalizaci. Výsledky byly na základě zrealizovaných rozhovorů rozděleny do kategorií a následně do podkategorií. Z výsledků bylo zjištěno, že sestry často u příčin infekční endokarditidy zapomínají na nozokomiální nákazy, spíše se zaměřují pouze na příčiny u samotného pacienta. Pacienti s infekční endokarditidou mají odlišnou péči než ostatní pacienti z kardiologického oddělení. Sestry vidí rozdíl v délce hospitalizace, podávání antibiotik, dodržování klidového režimu a množství vyšetření. Vztah, jenž si vytvoří s pacientem během pobytu v nemocnici, vnímají spíše individuálně. Samotnou hospitalizaci pacienti snášejí dobře a nejčastěji jim k tomu pomáhá jejich rodina. Pacienti ve svých potřebách obvykle zmiňovali rodinu a přátelé, kteří jim během hospitalizace chyběli. Dále uvedli i soukromí, domácího mazlíčka nebo pohyb. Ohledně pacientových potřeb se sestry více zaměřovaly na praktické činnosti jako byl spánek nebo dopomoc u hygieny. Na základě těchto výsledků byl vytvořen informační materiál o onemocnění infekční endokarditida. Informační materiál bude sloužit pro snadnější orientaci v průběhu onemocnění všem pacientům s infekční endokarditidou.
|
|
|
Problematika předporodní, porodní a poporodní péče u vietnamských žen
Doležalová, Petra ; Marková, Monika (vedoucí práce) ; Tollarová, Blanka (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku předporodní, porodní a poporodní péče poskytované vietnamským ženám. Samotný výzkumný problém je definován jako otázka: "Jak reflektují vietnamské ženy zdravotní péči, která jim byla poskytnuta během těhotenství, porodu a šestinedělí v České republice?" Cílem práce bylo nejenom zjistit, jak reflektují vietnamské ženy své zkušenosti s péčí, ale snahou bylo rovněž přiblížit faktory, které by mohly jejich reflexi ovlivnit. Samotný text diplomové práce je rozdělen na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je věnována stručnému popisu prostředí, ze kterého vietnamské ženy pocházejí, jejich kultuře, tradicím a zdravotnímu systému. Odlišné tradice související s graviditou, porodem a šestinedělím jsou popsány v samostatné kapitole, přičemž poznatky získané z odborné literatury jsou ještě rozšířeny o informace z autorčina výzkumu. Následuje krátké pojednání o historii vietnamské imigrace na naše území a poslední kapitola je zaměřena na úhradu zdravotní péče v ČR, převážně pak na problematiku komerčního zdravotního pojištění cizinců. Empirická část představuje zjištění vlastního kvalitativního výzkumu, jehož záměrem bylo: a) zjistit informace o tradicích spojených s těhotenstvím, porodem a poporodním obdobím a očekáváních vietnamských rodiček; b) zachytit...
|
|
|
Současné formy péče o umírající v domácím prostředí
Hoblová, Petra ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Marková, Monika (oponent)
Po roce 1989 došlo v České republice k velkému rozvoji hospicové a paliativní péče. Vznikly první kamenného hospice a postupem času se začaly odborné hospicové aktivity rozšiřovat také o péči o umírající v jejich přirozeném prostředí. Hlavním cílem práce je charakterizovat, jaké jsou v ČR v současné době dostupné formy péče o umírající v domácím prostředí. V úvodní teoretické části jsou popsány základní pojmy vztahujících se k paliativní a hospicové péči, je zde charakteristika klíčových institucí v oblasti umírání v domácím prostředí a legislativní ukotvení hospicové a paliativní péče. V praktické části je využit kvalitativní design a pomocí polostrukturovaných rozhovorů je zjišťována současná praxe různých poskytovatelů služeb pro umírající. V analytické části jsou popsány dva modely péče o umírající, které byly z těchto rozhovorů identifikovány a jsou v současné době umírajícím dostupné. Klíčová slova: hospicová péče, paliativní péče, hospic, mobilní hospic, mobilní specializovaná paliativní péče, praktický lékař, home care, sociální služby, péče o umírající pacienty, umírání, smrt
|
|
|
Přezkoumávání rozhodnutí o přestupku
Marková, Monika ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Přezkoumávání rozhodnutí o přestupku Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá přezkoumáváním rozhodnutí o přestupku, a to jak přezkoumáváním prováděným správními orgány, tak soudy. Cílem práce je vymezení základních pojmů, zásad a principů užitých při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku a dále zaměření na jednotlivé prostředky umožňující přezkoumávání rozhodnutí o přestupku. Jednotlivé prostředky jsou v práci rozebrány a také jsou nastíněny jejich problematické aspekty. Dílčím cílem je pak zamyšlení nad současnou právní úpravou v souvislosti s otázkou, zda je takové množství různých prostředků potřebné a účelně zajišťuje naplnění a ochranu práv. Tato práce je rozdělena do čtyř základních částí. První kapitola je věnována pramenům právní úpravy a vlivu práva mezinárodního a trestního na přezkoumávání rozhodnutí o přestupku. Ve druhé kapitole jsou vymezeny základní pojmy přezkoumávání rozhodnutí o přestupku a dále jsou rozvedeny zásady a principy, které se při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku projevují. V této práci je následně zvoleno rozdělení prostředků umožňujících přezkoumávání rozhodnutí o přestupku podle orgánu, který takové přezkoumávání činí. Ve třetí části jsou tak rozebrány jednotlivé prostředky umožňující přezkoumávání rozhodnutí o přestupku správními orgány, tedy odvolání, rozklad a odpor...
|
|
|
Činnosti a potenciál sociálních pracovníků v nemocnicích
Ševicová, Andrea ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Marková, Monika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena zdravotně sociální práci v nemocnicích, která je chápána subdisciplína sociální práce. Hlavním cílem diplomové práce poukázat na to, jaká je podoba současné sociální práce v nemocnicích a jaký je její potenciál. V teoretické části představen historický kontext zdravotně sociální práce, podoba zdravotně sociální práce dnešní době v České republice a inspirace ze zahraničí. Ve výzkumné části byl realizován kvalitativní výzkum pomocí rozhovorů se zdravotně sociálními pracovníky nebo sociálními pracovníky působícími ve fakultních, krajských nebo okresních nemocnicích. Cílem výzkumu bylo popsat současnou podobu sociální práce v nemocnici a poukázat na možné nedostatky sociální práce v nemocnicích. Hlavní výsledky výzkumu poukazují na nesourodé vzdělání sociálních pracovníků a na nevyjasněné kompetence sociálních pracovníků v nemocnicích Největší bariérou v oblasti rozvoje sociální práce se ukázal nedostatek času a nedostatek sociálních pracovníků, nedostatečná návaznost následné péče a sociálních služeb a nepropojenost zdravotního a sociálního rezortu. Klíčová slova: Zdravotně sociální práce, sociální práce v nemocnici, činnosti zdravotně sociálního pracovníka, kvalitativní výzkum, subdisciplína sociální práce
|
|
|
Fyzioterapie po anatomické náhradě ramenního kloubu
MARKOVÁ, Monika
Jako téma mé bakalářské práce jsem si vybrala "Fyzioterapii po anatomické náhradě ramenního kloubu". Téma jsem si zvolila z důvodu zájmu o tuto problematiku. Během studia jsem se nesčetněkrát setkala s literaturou popisující náhrady kolenních a kyčelních kloubů, i na praxích jsem se setkávala s pacienty po těchto operacích. Když jsem ale přišla do kontaktu s pacientem po náhradě ramenního kloubu, zjistila jsem, že o tomto typu operace nemám příliš informací a v běžně dostupné literatuře není problematika příliš rozváděna. Rozhodla jsem se tedy zaměřit právě na tuto problematiku a shromáždit k tomu potřebné informace. V teoretické části se zabývám anatomií a kineziologií ramenního pletence. Důležitou kapitolou je totální náhrada ramenního kloubu, kde se zaměřuji konkrétně na anatomickou náhradu ramenního kloubu. Za nejdůležitější považuji kapitolu "Rehabilitace", kde popisuji postupy a techniky používané po anatomické náhradě ramenního kloubu. V praktické části práce jsem prováděla kvalitativní výzkum, který jsem rozdělila na dvě části. Samotný výzkum trval po dobu osmi týdnů. Zkoumaný vzorek tvořili čtyři pacienti, kteří byli po anatomické náhradě ramenního kloubu. První část byla provedena se dvěma pacienty. Výsledky jsem zpracovala porovnáním vstupního a výstupního kineziologického výzkumu a klinických vyšetření ramenního kloubu. Tato část byla zaměřena na chronické potíže vyskytující se v souvislosti s náhradou ramenního kloubu, proto jsem zvolila pacienty již více jak 5 měsíců po operaci. Druhá část byla zaměřena na zmapování stavu těsně před operací a v prvních dnech po operaci. Tato část byla provedena taktéž se dvěma pacienty, a to přímo na ortopedickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Vstupní rozbor byl proveden den před operací, terapii jsem pak uskutečňovala přímo na oddělení každý den od dne operace do dne propuštění. Při propuštění jsem pak probandům předala brožuru s informacemi a návrhem fyzioterapeutické jednotky po operaci. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pravidelným cvičením došlo ke zvětšení rozsahu pohybu, svalové síly i stability v ramenním kloubu. Zlepšení pozoruji především při výstupním vyšetření goniometrie a svalového testu. Pozitivně se jeví i výstupní zjišťování ADL (activities of daily living), neboli schopnosti vykonávání běžných denních činností. Naopak některé patologické pohybové stereotypy stále přetrvávají, nebo jsou jen lehce změněny. Tato práce může sloužit jako studijní materiál pro zdravotnické pracovníky a studenty fyzioterapie. Vytvořená brožura může být využita pro pacienty po anatomické náhradě ramenního kloubu.
|
|
|
Management dobrovolnictví v hospicích
Sobotová, Zdeňka ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Marková, Monika (oponent)
NÁZEV: Management dobrovolnictví v hospicích AUTOR: Bc. Zdeňka Sobotová KLÍČOVÁ SLOVA: hospic, paliativní péče, dobrovolnictví, management dobrovolníků, koordinátor dobrovolníků Tato práce se zabývá řízením dobrovolnického programu v hospici a to především z pohledu koordinátorů dobrovolníků. V empirické části přináší popis obtíží a otázek, kterým čelí koordinátorky dobrovolníků v osmi českých hospicích. Mezi hlavní zjištění autorky patří to, že se dobrovolnictví v hospicích setkává s malou podporou vedení, nedostatkem financí a obtížným přijetím ze strany personálu. Koordinátorky dobrovolníků mají příliš malý nebo nejasně vymezený úvazek, který jim neumožňuje se věnovat rozvoji dobrovolnického programu. V žádném z navštívených zařízení neprobíhá evaluace dobrovolnického programu. Mobilní hospice pak čelí obavám o odpovědnost dobrovolníků a obtížím v komunikaci s rodinami, které v některých zařízeních vedou k tomu, že dobrovolníky v přímé péči dosud nevyužívají. V teoretické části této práce nabízí autorka odpovědi, které přináší literatura na problémy popsané jejím výzkumem. Ty pak společně s osvědčenými radami získanými od respondentek výzkumu shrnuje v podobě praktické příručky pro koordinátory dobrovolníků, která může být použita samostatně v elektronické formě.
|
|
|
Připravenost dětí předškolních tříd na psaní v 1. ročníku ZŠ
MARKOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá utvářením počátečních grafomotorických dovedností v posledním ročníku mateřské školy s návazností na systém výuky psaní v 1. ročníku ZŠ. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část práce je obecně zaměřena na předškolní věk a na systém přípravy předškoláků, zejména v oblasti utváření hygienických a pracovních návyků. Dále se zabývá problematikou leváctví. Výzkumná část je založena na výzkumu s cílem praktického využití. Výzkum byl prováděn v mateřských školách se zaměřením na dodržování hygienických a pracovních návyků (správný úchop a směr tužky u praváků a leváků, správné sezení, apod.). Pozornost byla také věnována psaní velkých tiskacích písmen (zrcadlové psaní) a rozvoji grafomotoriky (grafomotorická cvičení). Výsledky výzkumu byly porovnány s teoretickou částí práce a doloženy rozsáhlým přílohovým materiálem.
|
host ::
RSS.