|
|
OCA index a endogenita procesu evropské měnové integrace
Rodriguezová, Sandra
Tato diplomová práce bude zkoumat hypotézu endogenity evropské měnové integrace pro členské země eurozóny, které měnu euro používají minimálně 10 let, mimo zemi Lucembursko. V práci bude ověřována hypotéza, zda se v relativně krátkém období 10 let projevuje endogenní charakter kritérií OCA, tedy zda k plnění těchto kritérií dochází ex post - v období až po přijetí eura. Testování hypotézy je zvoleno prostřednictvím výpočtu OCA indexu a dalších zvolených ukazatelů zastupujících kritéria OCA.
|
|
|
Motivace Spolkové republiky Německo k zavedení eura
Hadravová, Tereza ; Dvořák, Pavel (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dobou mezi lety 1988 až 1990, kdy se v Evropském společenství (ES) formovala budoucí Hospodářská a měnová unie. Jako uvedení do tématu je nastíněn vývoj měnové integrace v ES až do vzniku Evropského měnového systému (EMS). Cílem práce je probrat hlavní motivační faktory, které mohly Německo, nejsilnější ekonomiku ES, vést k rozhodnutí podpořit projekt měnové integrace. Možné faktory jsou rozděleny na dvě hlavní skupiny - politické a ekonomické. Každý faktor je popsán a doplněn analýzou, zda a jak hrál v motivaci Německa roli. Část o politickém pozadí motivace Německa je uvozena faktem, že téma měnové unie inicioval ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Dále je rozebrána neudržitelnost dominantního postavení Bundesbanky v EMS a silná i symbolická pozice D-mark. Část o politických motivech zakončuje podkapitola o německém znovusjednocení, které se událo v době intenzivních jednání o HMU. V rámci ekonomické motivace analyzuje autorka čtyři různé ekonomické pohledy. Prvním je oficiální pohled skrze studii Jeden trh, jedny peníze, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Druhý koncept pojednává o tzv. nekompatibilní trojici neboli neslučitelnosti autonomní měnové politiky, fixovaných směnných kurzů a volného pohybu kapitálu. Třetí část pak představuje názory...
|
|
|
Česká národní banka, právní postavení a náplň činnosti
Semecký, Petr ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent) ; Karfík, Zdeněk (oponent)
disertační práce Petr Semecký Česká národní banka, právní postavení a náplň činnosti 1 Abstrakt A. Cíle Hlavním cílem disertační práce "Česká národní banka, právní postavení a náplň činnosti" je kvantifikovat, kvalifikovat a vyvodit co možná nejpřesnější závěry ohledně některých aspektů vývoje postavení a aktivit České národní banky do budoucna. K řešení tohoto úkolu autorovi posloužilo vymezení tří klíčových otázek v úvodu práce, jimiž jsou následující: 1. Jaké dopady pro Českou národní banku bude mít vytvoření nových orgánu pro dohled nad finančním trhem na celoevropské úrovni? 2. Jaké jsou přínosy a negativa přijetí společné evropské měny pro Českou republiku a měla by Česká republika do Evropské měnové unie vůbec vstupovat? 3. Jaký bude dopad novelizací směrnic o kapitálové přiměřenosti (tzv. "směrnice Basel II") na činnost České národní banky? B. Metody Při tvorbě práce bylo využito široké spektrum výzkumných metod, jež mají zajistit, aby došlo k vyvození závěrů s co možná nejvyšší vypovídací hodnotou. Lze jmenovat především metodu rešerší, abstrakce, komparace a syntézy. C. Prameny Jako nejdůležitější prameny využité při tvorbě práce lze jmenovat zejména odborné publikace, monografie, články uveřejněné v novinách a specializovaných odborných časopisech, odborné stati z internetových stránek...
|
|
|
Teorie optimálních měnových oblastí: regionální aspekty
Ubry, Michael ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Pour, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá teorií optimálních měnových oblastí, která byla využita pro analýzu jednotlivých krajů České republiky. Samotná analýza se opírá především o tři kritéria: mobilita výrobních faktorů, otevřenost ekonomiky a diverzifikace produkce. Cílem práce bylo zjistit, zdali jsou jednotlivé kraje ČR připravené na měnovou integraci například v podobě přijetí eura a především zdali tvoří optimální oblast s ostatními regiony ČR. Z výsledků analýzy vyplývá, že Česká republika netvoří optimální měnovou oblast, ale i přesto je pro ní výhodné mít jednotnou měnu především z důvodů snížení transakčních nákladů a zachování suverenity území. Z čistě ekonomické a teoretického pohledu by tedy existence krajských měn přinesla daným krajům více nákladů než přínosů. Výsledky práce také naznačují, že ne každý kraj bude vhodným kandidátem pro vstup do eurozóny.
|
|
|
Analýza stavu připravenosti ČR na přijetí jednotné evropské měny
Burešová, Ivana ; Maitah, Mansoor (vedoucí práce) ; Anna, Anna (oponent)
Diplomová práce Analýza stavu připravenosti ČR na přijetí jednotné evropské měny se zabývá procesem integrace České republiky do eurozóny. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část práce se zabývá historií vývoje měnové spolupráce v Evropě, Evropskou centrální bankou a jejími nástroji a také samotnou evropskou měnou. Praktická část práce je věnována plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a procedurám, které bezpodmínečně souvisejí se zaváděním společné měny, jako je například volba scénáře, či legislativní příprava pro přijetí eura.
|
|
| |
|
|
OCA index a endogenita procesu evropské měnové integrace
Rodriguezová, Sandra
Tato diplomová práce bude zkoumat hypotézu endogenity evropské měnové integrace pro členské země eurozóny, které měnu euro používají minimálně 10 let, mimo zemi Lucembursko. V práci bude ověřována hypotéza, zda se v relativně krátkém období 10 let projevuje endogenní charakter kritérií OCA, tedy zda k plnění těchto kritérií dochází ex post - v období až po přijetí eura. Testování hypotézy je zvoleno prostřednictvím výpočtu OCA indexu a dalších zvolených ukazatelů zastupujících kritéria OCA.
|
|
| |
|
| |
|
|
Evropská měnová unie - vývoj a teorie
Čajka, Radek ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent) ; Záklasník, Martin (oponent)
Doktorská disertační práce se zabývá problematikou měnové integrace v Evropě. V rámci tří základních částí je náležitý prostor i podrobnost věnován historicko-politicko-ekonomickým souvislostem postupného vytváření měnové oblasti, vlivu finanční a ekonomické krize na symetrii (resp. asymetrii) vývoje Eurozóny jako celku a akutní hrozbě, tedy dluhové krizi (zejména reakci EU na ni). Současně jsou i nastíněny možnosti budoucího vývoje, kdy je nejvíce rozpracována možnost zavedení fiskálních výborů.
|
host ::
RSS.