|
|
Longitudinální sledování parametrů dynamické posturální stability u pacientů s roztroušenou sklerózou v rámci biologické léčby
Krčíková, Barbora ; Vomáčková, Helena (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Autor: Bc Barbora Krčíková Vedoucí práce: PhDr. Helena Vomáčková, Ph.D. Název: Longitudinální sledování parametrů dynamické posturální stability u pacientů s roztroušenou sklerózou v rámci biologické léčby Cíl: Cílem diplomové práce je popsat pohybové posturální chování (nezávisle na terapeutické intervenci) u pacientů s roztroušenou sklerózou, kteří byli indikováni k biologické léčbě. Metodika: Jde o vícenásobnou případovou observační longitudinální studii v měřeních s odstupem jednoho měsíce po dobu 12 měsíců, mezi nimiž nebyla, kromě medikace a běžných režimových opatření, prováděna terapeutická intervence. V rámci studie bylo využito longitudinální sledování únavy a kvality chůze u probandů (n=2, ženy, věk 24 a 52) pomocí dotazníku MFIS (Multiple Fatigue Impact Scale) a MSWS-12 (12-item Multiple Sclerosis Walking Scale), longitudinální sledování změny vybraných parametrů dynamické posturální stability získané na NeuroCom SMART EquiTest Systém (Limits of Stability) a longitudinální sledování testů mobility pomocí T25FW (Timed 25 Foot Walk), 6MWT (6-minute Walk Test) a 5STS (5-repetition sit-to-stand test). Testování probíhalo v Laboratoři aplikované kineziologie katedry Fyzioterapie UK FTVS. Každý z probandů byl při každém měření vyzván k vyplnění subjektivních dotazníků, poté proběhlo měření na...
|
|
|
Roztroušená skleróza - neuropsychologické markery pro sledování aktivity nemoci
Friedová, Lucie ; Uher, Tomáš (vedoucí práce) ; Holštajn Zemánková, Petra (oponent) ; Libertínová, Jana (oponent)
Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému projevující se širokou škálou klinických příznaků. Mezi tyto příznaky patří porucha kognice, která úzce souvisí s kvalitou života a je jedním z nejdůležitějších prediktorů omezení práceschopnosti. Disertační práce prezentuje výsledky čtyř studií rozdělených do tří oblastí zkoumajících neuropsychologické markery v souvislosti s dalšími projevy či důsledky RS. První sledovanou oblastí je vztah řečových charakteristik a rychlosti zpracování informací u pacientů s RS. Naše studie prokázala silnou asociaci mezi zpomalenou rychlostí artikulace a podprůměrným výkonem v rychlosti zpracování informací. Prokázali jsme, že akustická kvantitativní analýza řeči je schopna identifikovat pacienty s podprůměrným kognitivním výkonem. Dalším cílem disertace bylo určit prediktivní hodnotu sérových hladin lehkých řetězců neurofilament u nově diagnostikovaných pacientů s RS pro rozvoj kognitivního poklesu během devíti let sledování. Mezi vysokou hladinou na počátku onemocnění a zhoršením kognitivních funkcí v průběhu sledování jsme odhalili pouze slabý vztah s doménou verbální paměti. Poslední sledovanou oblastí byla práceschopnost. Cílem bylo zjistit, zda hodnocení kognice a dalších klinických markerů pomůže zpřesnit...
|
|
|
Vývoj obličeje u dětí ve věku od 6 do 12 let: longitudinální studie
Tošovská, Hana ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Zedníková Malá, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce je založena na longitudinálním sledování vývojových změn obličeje v souboru dětí od 6 do 12 let. V rámci výzkumu byly v ročních intervalech snímány povrchové trojrozměrné modely obličejů 18 dívek a 15 chlapců. Tyto modely sloužily k vytvoření časových řad, díky kterým bylo možné sledovat vývoj obličeje a jeho jednotlivých struktur včetně analýzy variability. Vývojové změny byly sledovány pro každé pohlaví zvlášť a zároveň byl sledován vývoj pohlavního dimorfismu. Výsledky byly vizualizovány pomocí barevných map superprojekce průměrných obličejů jednotlivých věkových kategorií a map signifikance zachycujících statisticky významné rozdíly v jednotlivých oblastech. Ve sledovaném souboru dětí byl pozorován u obou pohlaví růst obličeje, přičemž u chlapců byly změny formy obličeje výraznější. Nejintenzivnější růst obličeje byl u dívek i chlapců pozorován ve směru do šířky a výšky celého obličeje a v oblasti nosu, především ve směru do délky. Tyto změny probíhaly po celé období růstu, intenzivnější růst byl u dívek patrný od 10 let a u chlapců od 11 let. U dívek i chlapců docházelo s věkem i k tvarovým změnám. Obličej se postupně zužoval, docházelo k oplošťování tváří a čelo bylo více ubíhající dozadu. Tyto změny byly více patrné u chlapců. Pohlavní dimorfismus se s věkem...
|
|
|
Variabilita a vývojové změny obličeje člověka ve věku 3-15 let: longitudinální a transverzální přístup
Moštková, Miroslava ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
- 1 - Abstrakt Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení věkových rozdílů v morfologii obličeje jedinců od 3 do 15 let na základě využití 3D faciálních modelů a transverzálního přístupu. Z důvodu nesprávného využití transverzálních dat k hodnocení růstu se druhá část diplomové práce zabývala porovnáním transverzálního a longitudinálního přístupu výzkumu. Longitudinální sledování vývojových změn obličeje lze považovat za reálný růst. Transverzální databáze obsahovala 397 3D faciálních modelů chlapců a 442 3D faciálních modelů dívek. Došlo k využití tří dříve publikovaných longitudinálních databází, které byly rozděleny do následujících věkových intervalů: 3 - 6 let (12 chlapců, 14 dívek), 6 - 12 let (15 chlapců, 18 dívek), 12 - 15 let (23 chlapců, 22 dívek). K analýze 3D faciálních modelů byly použity metody geometrické morfometrie (Coherent point drift - Dense correspondance analýza, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). K vizualizaci výsledků bylo využito superprojekčních barevných map, map signifikancí a jejich proložení. Při využití ročních po sobě jdoucích věkových intervalů u transverzálního souboru nebylo možné sledovat návaznost rozdílů v morfologii obličeje mezi věkovými kategoriemi, které lze sledovat u reálného růstu. Díky využití širších intervalů došlo ke zvýšení vizuální podobnosti...
|
|
|
Vývoj oronasální oblasti u dětí ve věku od 7 do 17 let: longitudinální studie
Jungvirtová, Tereza ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Moslerová, Veronika (oponent)
Diplomová práce je založena na longitudinálním sledování vývojových změn oronasální oblasti v souboru dětí od 7 do 17 let. Byly sledovány růstové a tvarové změny, variabilita a pohlavní dimorfismus za použití 492 3D faciálních modelů 40 chlapců a 47 dívek. Tyto modely byly získávány každoročním skenováním dětí od 7 do 12 let a od 12 do 17 let. K získání modelů byl použit optický skener Vectra 3D a data byla vyhodnocována pomocí metod klasické a geometrické morfometrie (T-test, DCA, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). Výsledky analýz byly vizualizovány pomocí superprojekčních barevných map průměrných obličejů a map signifikance, které zobrazují statisticky signifikantní oblasti změn oronasální oblasti. Během sledovaného období je patrný růst oronasální oblasti u dívek i u chlapců. Nejintenzivnější růst probíhal v oblasti nosního hřbetu u obou pohlaví, docházelo tedy k prodlužování nosu. Celkově se oronasální oblast prodlužovala a rozšiřovala a získávala konvexnější tvar. Intenzita růstu se u dívek zvyšovala od 10 let a u chlapců od 11 let. Pohlavní dimorfismus byl výrazný do 11 let, mezi 12. a 13. rokem nebyly rozdíly tak výrazné, jako u předchozích věkových kategorií a tyto změny se začaly opět zvyšovat od 14 let. Oronasální oblast chlapců byla delší, nos, dolní ret i brada byli u...
|
|
|
Variabilita a vývojové změny obličeje člověka ve věku 3-15 let: longitudinální a transverzální přístup
Moštková, Miroslava ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
- 1 - Abstrakt Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení věkových rozdílů v morfologii obličeje jedinců od 3 do 15 let na základě využití 3D faciálních modelů a transverzálního přístupu. Z důvodu nesprávného využití transverzálních dat k hodnocení růstu se druhá část diplomové práce zabývala porovnáním transverzálního a longitudinálního přístupu výzkumu. Longitudinální sledování vývojových změn obličeje lze považovat za reálný růst. Transverzální databáze obsahovala 397 3D faciálních modelů chlapců a 442 3D faciálních modelů dívek. Došlo k využití tří dříve publikovaných longitudinálních databází, které byly rozděleny do následujících věkových intervalů: 3 - 6 let (12 chlapců, 14 dívek), 6 - 12 let (15 chlapců, 18 dívek), 12 - 15 let (23 chlapců, 22 dívek). K analýze 3D faciálních modelů byly použity metody geometrické morfometrie (Coherent point drift - Dense correspondance analýza, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). K vizualizaci výsledků bylo využito superprojekčních barevných map, map signifikancí a jejich proložení. Při využití ročních po sobě jdoucích věkových intervalů u transverzálního souboru nebylo možné sledovat návaznost rozdílů v morfologii obličeje mezi věkovými kategoriemi, které lze sledovat u reálného růstu. Díky využití širších intervalů došlo ke zvýšení vizuální podobnosti...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.