|
|
Starosta jako Černý Petr? Případová studie Moravskoslezského kraje
Čajánková, Aneta ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce je případovou studií, která se zabývá vlivem faktorů, které ovlivňují zájem o starostenský post malých obcí Moravskoslezského kraje. Tato práce popisuje českou lokální politiku, která je vzhledem ke svému velkému počtu malých obcí v České republice, velmi specifická. Lokální politika České republiky je obsáhle prozkoumaná, díky mnoha významným autorům, kteří se věnovali například zastupitelstvům, venkovským obcím či tvoření koalic nebo stranictví zastupitelů. Výzkumy se obvykle dostávají k závěru, že o starostenský post v malých obcí není zájem, přesto žádná doposud zveřejněná práce nepopisuje přesné důvody, které tento zájem ovlivňují. Protože tento fenomén zájmu není doposud konkrétně popsaný, ovšem okolnosti utvrzující nezájem jsou velmi konkrétní, je tato práce založena na kvalitativním výzkumu. Cílem práce je zjistit, co ovlivňuje zájem starosty o starostenský post. Pro naplnění cíle práce využívá případové studie a provádí sedm polostrukturovaných rozhovorů se starosty malých obcí Moravskoslezského kraje. Předem vytvořených pět testovaných proměnných se pak na základě polostrukturovaných rozhovorů práce snaží zjistit, jestli zájem determinují či nikoliv. Díky těmto proměnným práce přichází k závěru, které aspekty starosty ovlivňují, a v jaké míře determinují zájem o jejich...
|
|
|
Politické ideologie v lokální politice vybraných českých měst
Šebesta, Jan ; Hána, David (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá politickými ideologiemi v lokální politice vybraných měst v Česku. Cílem práce je prozkoumat, zda jsou politické strany a hnutí na lokální úrovni formovány politickými ideologiemi, a zjistit, čím jsou jejich ideologické postoje ovlivňovány. Pro reprezentaci politických ideologií byly zvoleny dvě ideologické dimenze (ekonomická dimenze levice-pravice a společensko-kulturní dimenze GAL-TAN), na kterých bylo hodnoceno 10 politických subjektů ve 33 vybraných českých městech. Práce je založena zejména na datech z tzv. Volební kalkulačky pro volby do zastupitelstev obcí v roce 2022. Na základě jejích otázek byla pro každou dimenzi vytvořena hodnotící škála, určující ideologické pozice politických stran ve vybraných městech. Práce tak ověřuje i samotnou využitelnost konceptu ideologických dimenzí na lokální úrovni v Česku. Teoretická část práce je zaměřena na politické ideologie a možnosti jejich třízení. V kapitole jsou rozebírány především význam a definující charakteristiky jednotlivých ideologických dimenzí. Rozebírány jsou také faktory, ovlivňující ideologické pozice stran, a specifika české politiky, se zaměřením na její lokální úroveň. V metodické části jsou kriticky hodnoceny možnosti běžně užívaných metod výzkumu ideologických pozic a představena jsou zde použitá data a metody...
|
|
|
Faktory ovlivňující dobrovolné slučování obcí: případ České republiky v evropském srovnání
Heřmánek, Jan ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Masopustová, Ilona (oponent)
Text této práce zkoumá problematiku prvku dobrovolnosti procesu slučování municipalit v evropských zemích. Jako časový rámec bylo zvoleno období mezi lety 1990 a 2013, které dovoluje do výzkumu zahrnout taktéž země bývalého východního bloku. Text je rozdělen na dva celky, které kombinují dva odlišné přístupy, první část textu je převážně teoretická a problematiku slučování obcí nahlíží optikou top-down, tedy pohledem státních celků. Evropské státy člení do kategorií podle míry či typu dobrovolnosti a následně na jednotlivých případech ilustruje, jaké faktory a nástroje měly vliv na úspěšnost či neúspěšnost procesů konsolidace municipální struktury. Druhá část práce je empirického charakteru a na základě primárních dokumentů a analýzy mediálního obsahu zkoumá konkrétní případy dobrovolných sloučení obcí v České republice. Na problematiku amalgamace hledí perspektivou bottom-up a analyzuje jednotlivé předpoklady a faktory, které vedly malé české obce k rozhodnutí vzdát se dobrovolně své samostatnosti. Jednotlivé případy (jak úspěšné tak neúspěšné) jsou zkoumány jednotlivě, s důrazem na popis průběhu celého procesu sloučení. Kombinace dvou přístupů umožňuje vytvořit soubor základních doporučení strategií a nástrojů, které při správné implementaci mohou vést k dobrovolnému slučování obcí.
|
|
|
Přistěhovalectví a velkoměsto: Politika integrace imigrantů v Berlíně a Vídni 1971-2011
Dimitrov, Michal ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Disertační práce srovnává a interpretuje vývoj lokálních integračních politik (Západního) Berlína a Vídně v letech 1971-2011 na pozadí proměny Německa a Rakouska z etnicky homogenních států v multikulturní země. Obě metropole nejprve balancovaly mezi odmítáním trvalého začlenění přistěhovalců ("dočasná integrace") a selekcí vybraných cizinců vhodných pro integraci, později hledaly rovnováhu mezi tradičním konceptem asimilace a modernějším multikulturalistickým přístupem a v posledním desetiletí se přihlásily k politice rozmanitosti ve více či méně těsné vazbě na koncept interkulturalismu. Tento vývoj však neprobíhal v obou městech, která v základním vymezení představují podobné případy, zcela přímočaře a současně, a to zejména v první fázi před migrační krizí na přelomu 80. a 90. let 20. století. Pozornost je v práci věnována především dvěma otázkám: proč došlo k rozvoji lokální integrační politiky v (Západním) Berlíně výrazně dříve než ve Vídni a proč města na počátku nového století začala podporovat politiku rozmanitosti. Komparativní rámec odvozený z metody kontrastu kontextů interpretuje vývoj lokálních integračních politik v kontextu národního a nadnárodního politického systému, lokálních politických konstelací, reakcí většinové společnosti na imigraci, významu přistěhovalectví pro hospodářský...
|
|
|
Komunální politické systémy v severských zemích
Polinec, Martin ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Čmejrek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunální politikou v severských zemích. Cílem práce je přiblížit podobu komunální politiky v severských zemích a zjistit, v kterých významných aspektech se jednotlivé země podobají, a v kterých se naopak liší. První kapitola se věnuje existujícím teoretickým přístupům k rozlišování systémů místní správy. Kapitola představuje vybrané typologie systémů místní správy - včetně postavení severských zemí v těchto typologiích. Po první kapitole následují kapitoly zaměřené na lokální politiku v jednotlivých severských zemích. Druhá kapitola se věnuje Švédsku, třetí Dánsku, čtvrtá Norsku a pátá Islandu. Každá z těchto čtyř kapitol je členěna do podkapitol, které se zabývají jednotlivými významnými aspekty lokální politiky v severských zemích. Pozornost je věnována především vymezení rozsahu úkolů, povinností a pravomocí obcí, struktuře a fungování obecních institucí, počtu a velikosti obcí, formám spolupráce obcí, struktuře příjmů, výdajů a dalším finančním záležitostem obcí, volebním a stranickým systémům na místní úrovni, konceptu sousedských rad, uživatelské demokracii a svobodným komunám. Poslední kapitola shrnuje a porovnává získané poznatky. Závěr shrnuje nejvýraznější společné rysy lokální politiky v severských zemích a zároveň upozorňuje na některé rozdíly. Powered by TCPDF...
|
|
| |
|
|
Význam kulturně-komunitních zařízení pro rozvoj lokality
Švandová, Andrea ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; ŠKOCHOVÁ-BLÁHOVÁ, Olga (oponent)
Diplomová práce „Význam multifunkčních kulturně-komunitních zařízení pro rozvoj lokality“ zkoumá roli lokálního kulturního zařízení ve vztahu k rozvojovému potenciálu v místě, v němž působí.
Teoretická část práce se obecně věnuje významu a roli kultury v udržitelném rozvoji na poli vědeckém i politickém, dále se specificky soustředí na definici významu, role a funkce multifunkčního kulturně-komunitního zařízení pro lokalitu.
Zjištěné závěry ze zkoumání problematiky po stránce teoretické jsou pak formou případové studie prakticky ověřovány a dokladovány na konkrétním pražském příkladu multifunkčního kulturně-komunitního zařízení.
|
|
|
Přistěhovalectví a velkoměsto: Politika integrace imigrantů v Berlíně a Vídni 1971-2011
Dimitrov, Michal ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Disertační práce srovnává a interpretuje vývoj lokálních integračních politik (Západního) Berlína a Vídně v letech 1971-2011 na pozadí proměny Německa a Rakouska z etnicky homogenních států v multikulturní země. Obě metropole nejprve balancovaly mezi odmítáním trvalého začlenění přistěhovalců ("dočasná integrace") a selekcí vybraných cizinců vhodných pro integraci, později hledaly rovnováhu mezi tradičním konceptem asimilace a modernějším multikulturalistickým přístupem a v posledním desetiletí se přihlásily k politice rozmanitosti ve více či méně těsné vazbě na koncept interkulturalismu. Tento vývoj však neprobíhal v obou městech, která v základním vymezení představují podobné případy, zcela přímočaře a současně, a to zejména v první fázi před migrační krizí na přelomu 80. a 90. let 20. století. Pozornost je v práci věnována především dvěma otázkám: proč došlo k rozvoji lokální integrační politiky v (Západním) Berlíně výrazně dříve než ve Vídni a proč města na počátku nového století začala podporovat politiku rozmanitosti. Komparativní rámec odvozený z metody kontrastu kontextů interpretuje vývoj lokálních integračních politik v kontextu národního a nadnárodního politického systému, lokálních politických konstelací, reakcí většinové společnosti na imigraci, významu přistěhovalectví pro hospodářský...
|
|
|
Celostátní politické strany a jejich aktivita v lokální politice v Česku
Michetschläger, Lukáš ; Kostelecký, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat, jak silné je působení celostátních politických stran v lokální politice v Česku, případně jaká je úspěšnost těchto stran v komunálních volbách. Samotná teoretická východiska této práce jsou členěna do dvou kapitol. První obsahuje obecné definice politických stran, funkce a cíle politických stran, typologii politických stran, vývoj stranického systému v Česku a také základní charakteristiku jednotlivých celostátních politických stran. Druhá kapitola se zabývá výzkumy volebního chování v Česku, samotnými obcemi a jejich zastupitelstvy a na závěr obecně představuje komunální volby. Praktická část této diplomové práce je shrnuta v jedné hlavní kapitole, která je dále členěna na menší podkapitoly. V první fázi je analyzována úspěšnost stran v sestavování kandidátních listin pro komunální volby, následuje vícenásobná regresní analýza, která pomáhá odhalit souvislost mezi centrální politikou a úspěšnosti politických stran na lokální úrovni a představuje další proměnné, které tento fakt ovlivňují. V třetí fázi praktické části je provedena analýza LISA, která bude sloužit k určení lokální míry prostorového (ne)shlukování aktivity vybraných celostátních politických stran v komunálních volbách v roce 2010. Poslední analýzou je geograficky vážená regrese, která...
|
|
|
Analýza vlivu politických vztahů na obecní rozpočet: případová studie obce Kamenický Šenov
Bouchalová, Nikola ; Masopustová, Ilona (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza vlivu politických vztahů na obecní rozpočet v obci Kamenický Šenov. Pomocí řešení problematiky obecních rozpočtů je možné analyzovat vztah politických rozhodnutí a obecních rozpočtů. Většina politologických prací se zaměřuje na volby, volební systémy nebo přímo volbu starostů, ale otázkou vlivu politických vztahů na obecní rozpočet zůstávat stranou zájmu. Téma je důležité, ale přesto opomíjené. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. První tři kapitoly teoreticky ukotvují práci. V první kapitole jsou představena horizontální typologie komunálních systémů, veřejná správa, fiskální federalismus, příjmy a výdaje municipalit, sestavování obecního rozpočtu. Druhou kapitolu tvoří evropský kontext trendu analýzy vlivu politických vztahů na obecní rozpočet ve Francii a Švédsku. Třetí kapitola se samostatně věnuje České republice. Čtvrtá kapitola práce je řešena jako jedinečná případová studie obce Kamenický Šenov. V obci Kamenický Šenov vládla koalice KSČM, ČSSD od roku 1998 do roku 2009, v roce 2002 se ke koalici připojil jeden člen SNK Naše město. Koalice prosazovala investiční politiku, kterou reprezentuje výstavba Domu s pečovatelskou službou (DPS), oprava základní školy (ZŠ) a výstavba parkoviště a infocentra u Panské skály. V roce 2009 byli starosta a...
|
host ::
RSS.