|
|
Strategické plánování na lokální úrovni
DVOŘÁK, Jakub
Tato práce se zabývá strategickým plánováním ve veřejné správě a na místní úrovni. Cílem této práce je zmapovat strategické plánování ve veřejné správě a jeho vývoj a analyzovat a porovnat všechny potřebné strategické dokumenty pro správné fungování Písku. Mezi další priority práce patří hodnocení vztahu mezi strategickým plánováním a strategiemi městského, místního a regionálního rozvoje. Dále jsou analyzovány a zpracovávány strategické dokumenty potřebné pro správné fungování města a obce. Kromě toho je vývoj a změny ve strategickém plánování hodnocen po vstupu do Evropské unie. Všechny strategické dokumenty potřebné k fungování na této místní úrovni (Písek) jsou analyzovány a porovnány z hlediska vzájemného souladu mezi hlavní strategií "Strategický plán a vytvoření koncepce rozvoje města Písku do roku 2025" a dalšími rozvojovými dokumenty. Analýza na základě veřejně dostupných strategických dokumentů a výsledky jsou následně porovnány. Závěrem jsou uvedena doporučení a návrhy na zlepšení.
|
|
|
Vliv úředníků lokální úrovně na design sociální politiky - případová studie obcí a měst Karlovarského kraje
Kortišová, Anna ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Plaček, Michal (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá liniovými pracovníky na lokální úrovni sociální politiky a oblastí problematiky sociálního vyloučení. Práce je zaměřena především na roli a případný možný vliv úředníků na policy design. Jsou sledovány dvě instituce - odbory sociálních věcí městských úřadů a kontaktní pracoviště úřadů práce. Pozornost je zaměřena na činnosti pracovníků a jejich podobu, na cílové populace a jejich sociální konstrukci a politickou moc, také na faktory, jež mohou ovlivňovat rozhodování a chování úředníka a v neposlední řadě na roli úředníků v rámci policy designu. V práci je využita teorie sociální konstrukce cílových populací a teorie byrokracie. Pro zodpovězení výzkumných otázek byla využita sekundární data týkající se obou teorií a veřejně politických dokumentů, analýza internetových zpráv a využita byla také primární data získaná pomocí šesti provedených rozhovorů. Z výsledků práce vyšlo najevo, že linioví pracovníci mají nepostradatelnou a nenahraditelnou roli, protože řeší složité a často nejednoznačné situace, u kterých mnohdy uplatňují vlastní strategie řešení a iniciativy, což se poté může zprostředkovaně promítat do implementace dané politiky.
|
|
|
Přímá demokracie na komunální úrovni v České republice
Stejskalová, Eva ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé Cílem předložené diplomové práce je zanalyzovat téma přímé demokracie v České republice, a to se zaměřením na lokální úroveň vládnutí. Právě možnosti bezprostředního zapojení občanů do správy obcí a tedy doplnění současného reprezentativního modelu jsou v posledních letech předmětem nejen odborných diskusí. Po úvodním slovu je práce strukturována do 5 kapitol, které jsou pro přehlednost dále členěny na podkapitoly. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky i návrhy autorky týkající se možných budoucích podob místní přímé demokracie. Úvodní kapitola představuje přímou demokracii z teoretického hlediska a její základní vymezení oproti demokracii zastupitelské. Dále obsahuje definici pěti nejuznávanějších forem přímé demokracie, jimiž jsou referendum, plebiscit, lidová iniciativa, petice a odvolání. Další dvě kapitoly se již zaměřují na situaci v České republice, a to nejprve obecně a následně s důrazem na komunální scénu. Snahy o zakotvení jednotlivých forem lze s různými výsledky spatřovat již od roku 1918, přičemž nové možnosti se objevily též se vstupem ČR do nadnárodních společenství. Stěžejním institutem ovšem stále zůstává místní referendum, jehož charakteristika popsaná v práci kopíruje systematiku zákona. Je s podivem, že v současné době nejsou dostupná přesná data o vyhlášených místních...
|
|
| |
|
|
Postoje aktérů ve vztahu k předškolnímu vzdělávání na lokální úrovni
Kaplanová, Petra ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce: Postoje aktérů ve vztahu k předškolnímu vzdělávání na lokální úrovni Autorka:Bc. Petra Kaplanová Abstrakt Cílem této práce je vyzkoumat a porovnat postoje a přesvědčení aktérů ve vztahu k předškolnímu vzdělávání na lokální úrovni, a zjistit jakým způsobem ovlivňují politiku předškolního vzdělávání. Metodologie je postavena na kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod. Nejvýznamnější používanou teorií je systém hodnot a přesvědčení (beliefs) od Paula A. Sabatiera, která je součástí teorie advokačních koalic. Celkem byly odhaleny čtyři různé postoje. První postoj nazvaný "pro alternativní" neukázal, z jakých deep core beliefs jednotliví aktéři vychází, přesto je zřejmé, že tito lidé sympatizují s alternativními vzdělávacími způsoby. Druhý postoj "tradiční kolektivní" vychází z přesvědčení, že děti by měly mít stejné podmínky pro začátek do života, kdy ve státním vzdělávání spatřují to nejlepší, co jejich děti mohou mít. Ve třetím postoji "nezainteresovaní" zastávají aktéři názor, že je lepší se do politiky nevměšovat, jelikož to buď přinese problémy, nebo to nebude mít žádný efekt. Poslední postoj "tradiční individualističtí" je také charakterizován vírou, že státní vzdělávání je nejlepší formou institucionálního vzdělávání, na rozdíl od druhého postoje však aktéři věří, že ke každému...
|
|
|
Přímá demokracie na komunální úrovni v České republice
Stejskalová, Eva ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé Cílem předložené diplomové práce je zanalyzovat téma přímé demokracie v České republice, a to se zaměřením na lokální úroveň vládnutí. Právě možnosti bezprostředního zapojení občanů do správy obcí a tedy doplnění současného reprezentativního modelu jsou v posledních letech předmětem nejen odborných diskusí. Po úvodním slovu je práce strukturována do 5 kapitol, které jsou pro přehlednost dále členěny na podkapitoly. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky i návrhy autorky týkající se možných budoucích podob místní přímé demokracie. Úvodní kapitola představuje přímou demokracii z teoretického hlediska a její základní vymezení oproti demokracii zastupitelské. Dále obsahuje definici pěti nejuznávanějších forem přímé demokracie, jimiž jsou referendum, plebiscit, lidová iniciativa, petice a odvolání. Další dvě kapitoly se již zaměřují na situaci v České republice, a to nejprve obecně a následně s důrazem na komunální scénu. Snahy o zakotvení jednotlivých forem lze s různými výsledky spatřovat již od roku 1918, přičemž nové možnosti se objevily též se vstupem ČR do nadnárodních společenství. Stěžejním institutem ovšem stále zůstává místní referendum, jehož charakteristika popsaná v práci kopíruje systematiku zákona. Je s podivem, že v současné době nejsou dostupná přesná data o vyhlášených místních...
|
host ::
RSS.