|
|
Využití krajiny (Land use) ve vybrané lokalitě
Sekanina, Michal ; Plánka, Ladislav (oponent) ; Bartoněk, Dalibor (vedoucí práce)
Obsahem diplomové práce je studium využití krajiny v obci Lelekovice v souvislosti se softwarovými nástroji geografických informačních systémů. Práce se zabývá zpracováním a využitím historických mapových podkladů, leteckých měřických snímků a ortofotosnímků v softwaru ArcGIS Desktop a jejich využití pro vytvoření analýz vývoje krajiny. Součástí práce jsou grafické výstupy vývoje území.
|
|
|
Vyhodnocení leteckých snímků
Kofira, Matej ; Kalvoda, Petr (oponent) ; Hanzl, Vlastimil (vedoucí práce)
Cieľom tejto bakalárskej práce je vyhodnotenie leteckých snímok za účelom tvorby polohopisného plánu v lokalite Brno – Líšeň. Vyhodnocovanie bolo uskutočnené v programe PhotoMod 4.3. Prvou fázou bola inicializácia projektu po ktorej nasledovala aerotriangulácia, vyrovnanie bloku snímok a konečné vyhodnotenie. Nakoniec bol výsledný polohopisný plán porovnaný s geodetickým meraním.
|
|
|
Standardizace využití dálkového průzkumu Země pro potřeby Forenzní ekotechniky: les a dřeviny
Introvičová, Sabina ; Čermák, Jan (oponent) ; Ulrich, Radomír (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
V disertační práci jsou uvedeny hlavní body standardizace použití dat dálkového průzkumu země (DPZ) pro potřeby Forenzní ekotechniky: les a dřeviny (FEld). Na základě studia databáze znaleckých posudků patřících do FEld byly analyzovány typy znaleckých posudků (TZP), u kterých již byla data DPZ použita a TZP u nichž použití DPZ zvýší exaktnost řešení, resp. systémové řešení vůbec umožní. Problémovou situací je skutečnost, že k vypracování některých typů znaleckých posudků v rámci FEld jsou údaje získané DPZ nezbytné. Jedná se především o situace, kdy zkoumaný objekt již v době zadání posudku neexistuje nebo byl pozměněn. Řešení je možné získáním informací o zkoumaném objektu pomocí retrospektivních obrazových dat, tak jak je ukázáno v modelovém příkladu. V práci jsou uvedeny kategorie obrazových dat relevantní pro potřeby znalců. Tyto kategorie dat DPZ a jejich produkty jsou blíže popsány i s uvedením jejich možného použití v rámci zpracování znaleckých posudků včetně volně dostupných i chráněných (placených) zdrojů a archivů obrazových dat.
|
|
|
Změny ve vegetaci přechodových rašelinišť v rybničních epilitorálech
Spilka, Josef ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Práce se zabývá třemi rašeliništními lokalitami: u Pilské nádrže a Hořejšího Padrťského rybníka v Brdech na Příbramsku a u Kamenného rybníka v Plzni. Tato rašeliniště byla vystavena negativnímu vlivu lidské činosti, jehož důsledkem byly změny ve vegetaci. Cílem práce je zjistit, k jakým a jak velkým změnám došlo, odhalit příčiny těchto změn a na základě zjištěného navrhnout vhodná ochranářská opatření. Změny ve vegetaci byly posuzovány ze dvou měřítek. Makroměřítko představovala analýza leteckých snímků v prostředí GIS, opakování fytocenologických snímků zastupovalo pohled v mikroměřítku. Pro pochopení příčin změn byl analyzován vztah vegetace a prostředí. K tomuto účelu byly vytvořeny čtyři transekty, na nichž byly od dubna do října 2009 měřeny pH, vodivost a výška hladiny podpovrchové vody. Byla též provedena jednorázová měření koncentrací dusíku a foforu a hloubky humolitu. Naměřená data byla použita jak k mnohorozměrným vegetačním analýzám, tak k jednorozměrným analýzám variance, zaměřeným na výskyt expanzních druhů. Všechny sledované lokality prodělaly v minulosti výrazné změny. Na všech třech došlo ke snížení rozlohy ochranářsky cenných biotopů a k ústupu některých zvláště chráněných druhů rostlin. Změny v epilitorálu Pilské nádrže byly způsobeny převážně přímými antropogenními zásahy. Naopak...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny. Případová studie katastrálního území Široký Důl
Kocmanová, Pavlína ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny ABSTRAKT V diplomové práci jsem zkoumala změny ve struktuře kulturní krajiny ve vztahu se společenským vývojem mezi lety 1937-2010. Časový horizont výzkumu spadá především do druhé poloviny 20. století, tedy do období kolektivizace československého zemědělství, v jejímž důsledku došlo k ekologické devastaci krajiny a celkově k proměně rázu českého venkova. Analýza změn krajinné struktury má formu případové studie katastrálního území Široký Důl. Změny v krajině jsem interpretovala z historických leteckých snímků a dále analyzovala pomocí geografických informačních systémů. Výstupem jsou ukazatele (krajinné metriky), pomocí kterých jsem vyhodnocovala stav území v daném časovém řezu. Změny ve struktuře krajiny jsem konfrontovala se společenským vývojem, který je nastíněn v teoretické části práce a vychází z předem vyhotovené rešerše literatury. Výstupem práce je rámcový příběh konkrétní krajiny, která prodělala zásadní změnu ve struktuře pod vlivem kolektivizace zemědělství. Klíčová slova: struktura krajiny, kolektivizace, krajinné metriky, GIS, kulturní krajina, letecké snímky, Široký Důl
|
|
|
Fotogrammetrické zpracování leteckých snímků horského terénu za účelem vytvoření digitálního modelu terénu
Hynštová, Marie ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
V této bakalářské práci je přiblížena použitá stereofotogrammetrická metoda pro digitalizování výškových informací o modelovaném území a stručně uvedeno využití vytvořeného digitálního modelu terénu (výškového). Podstatnou část práce představuje metodický postup tvorby digitálního výškového modelu (DEM), od stereofotogrammetrického vyhodnocení terénu z leteckých snímků, přes kontrolní postup vyhodnocování, vytvoření DEM a závěrečnou korekci modelu. Proces tvorby modelu byl zpracováván v programu Erdas Imagine 8.6. Výsledkem práce je popsaný a vyzkoušený metodický postup tvorby DEM horského terénu vybraného území povodí vysokohorských jezer ve Vysokých Tatrách. Přílohou je i vytvořený rastrový DEM s rozlišením 1x1 m. Klíčová slova: horská jezera a povodí, fotogrammetrie, letecké snímky, digitální model terénu
|
|
|
Co vypovídají letecké snímky o stavu biotopů v Národním parku Šumava?
Hamarčák, Mário ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Využívanie metód diaľkového prieskumu zeme v oblasti ochrany prírody a krajiny zaznamenáva v poslednej dobe veľký rozmach. Možnosť implementácie dát získaných na základe DPZ do prostredia GIS z nich vytvára čoraz silnejší nástroj aj pre samotné vytváranie managementu v zvlášť chránených územiach. Práca sa zaoberá stručným prehľadom metód DPZ, projektov, ktoré využívajú tieto aplikácie a možnosťou ich aplikácie do praxe. Jej súčasťou sú príklady jednotlivých výskumných aktivít v oblasti diaľkového prieskumu zameraných hlavne na ochranu a monitoring stavu lesných porastov. Podáva aj návrh metodiky k analýze zmien stavu biotopov v záujmovom území, ktorým je Národný park Šumava. Kľúčové slová: Biotopy, Management chránených území, Biotopy sústavy Natura 2000, GIS, Letecké snímky, DPZ
|
|
|
Stanovení rychlosti sukcese vegetace v opuštěných kamenolomech s využitím dendrochronologie
Derková, Nikola ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Dendrochronologie je spolehlivá metoda zjištění stáří porostu. V této práci je dendrochronologie použita při studiu rychlosti sukcese v bývalých granodioritových lomech. V oblasti bylo vybráno osm lokalit vždy po několika stanovištích. Na každém stanovišti byly odebrány vývrty ze čtyř - pěti opticky nejstarších stromů v nejbližším okolí. Celkem bylo odebráno a analyzováno 79 vývrtů. Získaná data byla vynesena do krabicových grafů a porovnána se stářím lomů a leteckými snímky. Z výsledků vyplývá, že v oblastech granodioritových kamenolomů se stromová vegetace uchycuje po cca 3 - 7 letech od konce disturbance. Zapojený porost v lokalitě pozorujeme cca 12 let po konci disturbance.
|
|
|
Využití optických a laserových dat k modelování lesních porostů
Jebavá, Lucie ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Dušánek, Petr (oponent)
Práce se zabývá možnostmi využití optických dat k modelování lesních porostů v porovnání s využitím dat leteckého laserového skenování. Nejprve jsou mezi sebou porovnány použité datové sady a vysvětleny příčiny rozdílů. Dále jsou vytvořeny výškové modely vegetace a poté je provedena objektová klasifikace za účelem oddělení zájmových porostů od okolí. V práci je navržen metodický postup vedoucí k identifikaci a vymezení jednotlivých stromů v porostu a následnému zjištění jejich výšky. Jsou zde také shrnuty další možnosti rozvíjející navržený postup. Výsledky práce ukazují, že optická data s rozlišením cca 25 cm jsou vhodná ke zjišťování charakteristik lesních porostů až na úroveň jednotlivých stromů. Výstupy práce mohou sloužit k inventarizaci porostů v hospodářských lesích. Klíčová slova: letecké snímky, image matching, laserové skenování, bodové mračno, lesní inventarizace
|
|
|
Změny rozlohy porostů borovice kleče v Krkonoších
Bernhäuserová, Veronika ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Ekosystémy nad horní hranicí lesa jsou citlivé ke změnám klimatických podmínek, a proto jsou vhodným modelem pro hodnocení klimatických změn. Borovice kleč (Pinus mugo) je keřem vyskytujícím se nad hranicí lesa v pohořích střední a východní Evropy včetně Krkonoš. V této práci bylo využito ortorektifikovaných leteckých snímků z let 1958/1964 a 2012 pro porovnání změn rozlohy a okrajů porostů borovice kleče v souvislosti s klimatickou změnou. Snímky byly vektorizovány ve čtyřech územích. Dvě území se nachází v dolní hranici areálu výskytu borovice kleče a dvě území v horní hranici areálu výskytu. Tím pádem bylo možné porovnat reakci porostu kleče nejen mezi dvěma časovými horizonty, ale i v souvislosti s rozdílnou nadmořskou výškou. Předpokládaná negativní závislost mezi nadmořskou výškou a expanzí se však nepotvrdila, k většímu nárůstu rozlohy došlo oproti předpokladu v územích reprezentujících horní hranici výskytu areálu kleče. Z výsledků je však patrná závislost rychlosti expanze na délce okrajů porostů kleče v iniciálním období, kdy kleč expandovala více na lokalitách s relativně delšími hranicemi areálu v iniciálním období. Zdá se tedy, že pro expanzi kleče v Krkonoších je důležitějším faktorem délka okraje porostu než nadmořská výška. Klíčová slova: borovice kleč (Pinus mugo), expanze,...
|
host ::
RSS.