|
|
Vliv světla na složení a diverzitu lesní vegetace v Českém Středohoří
Macek, Martin ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Světlo hraje důležitou roli v lesních ekosystémech, protože jeho snížená dostupnost je limitujícím faktorem pro rozvoj bylinného patra a růst semenáčků dřevin. Význam světla pro druhové složení a diverzitu vegetace nebyl dosud v České republice dostatečně prozkoumán. Tato práce přináší poznatky o vlivu světla na vegetaci v krajinném i lokálním měřítku a srovnává jej s účinkem dalších ekologických faktorů v modelovém území Českého středohoří. V práci jsem kvantifikoval jsem vliv světelných podmínek na pokryvnost, diverzitu a druhové složení lesní vegetace. Množství dostupného difúzního záření bylo po půdní reakci a svažitosti terénu nejsilnějším prediktorem druhové diverzity bylinného patra v krajinném měřítku, na jemné škále byl vliv světla silnější než vliv půdní reakce. Zjistil jsem rozdíly prostorové variability i celkového množství dostupného světelného záření v bylinném patře podle dominantní dřeviny. Fotometrické měření světelných podmínek pomocí hemisférické fotografie přispělo významně k zvýšení predikční schopnosti modelů vysvětlujících druhovou diverzitu. Vliv světla na druhové složení lesní bylinné vegetace byl sice průkazný, v porovnání s jinými fyzicko-geografickými gradienty prostředí byl méně důležitý.
|
|
|
Srovnání úrovně druhové diverzity bylinného patra lesů v oboře a mimo oboru (Holedná)
Keclíková, Jarmila
Tato bakalářská práce zkoumá vliv dančí a mufloní zvěře na vegetaci v oboře Holedná a porovnává ji s lesy, které k oboře přiléhají. Jedná se o území ležící v Jihomoravském kraji, na západním okraji statutárního města Brna. V oboře i mimo oboru bylo náhodně, dle stáří porostů, rozmístěno třicet bodů (ploch) a na nich byly následně zapsány fytocenologické snímky. Při zpracování bylo bylinné patro rozděleno na byliny a dřeviny se semenáčky dřevin. Rozdíly ve floristickém složení bylinného patra byly porovnávány z hlediska pokryvnosti stromového, keřového a bylinného patra, počtu druhů v bylinném patře, indexů diverzity a Ellenbergových indikačních hodnot. Významný rozdíl byl nalezen v pokryvnosti bylinného a keřového patra, které byly v oboře výrazně nižší než mimo oboru. Dále se prokázalo, že v oboře rostou na světlo a živiny náročnější druhy než mimo oboru. Vlivem vyššího počtu zvěře dochází k dominanci nitrofilních druhů v bylinném patře obory, zatímco mimo oboru jsou častěji zastoupené lesní druhy.
|
|
|
Vliv lesních pasek na ptačí populace
Eršil, Lukáš ; Policht, Richard (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Nejrozšířenějším způsobem těžby je dnes stále holoseč. Paseku lze vnímat jako určitý specifický prvek v zapojeném lese. Ve své práci se snažím zjistit jaký vliv má tato disturbance v lese na ptačí společenstvo a jaké konkrétní ekologické či vegetační parametry mají významný vliv. Dále také, jak významný vliv budou paseky mít v různých typech lesa. V sedmi lokalitách byly bodovou sčítací metodou zaznamenány počty ptáků a soubor ekologických a vegetačních proměnných. V lokalitách byli zastoupeny jak listnaté a smíšené lesy tak i jehličnaté monokultury. Sběr dat byl prováděn v hnízdící sezóně 2011 a 2012. Předpokládal jsem, že paseky zajišťující určitou heterogenitu v lesním prostředí zvýší počet druhů ptáků. Tento vliv jsem čekal významnější v jehličnatých monokulturách nežli ve smíšených a listnatých lesích. Tento předpoklad se částečně potvrdil. Větší vliv mají paseky v jehličnatých lesích, ovšem zde bude záležet na celkové rozloze lesa. V rozlehlých jehličnatých monokulturách je význam pasek větší. V ostatních případech smíšených a listnatých lesů rozloha vliv neměla. Větší vliv měla druhová bohatost stromů se kterou nejvíce koreloval budníček menší, střízlík obecný strnad obecný, pěnice slavíková a černohlavá, datel černý a drozd zpěvný. Další významnou proměnnou bylo bylinné patro. Ptáci na...
|
|
|
Vliv světla na složení a diverzitu lesní vegetace v Českém Středohoří
Macek, Martin ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Světlo hraje důležitou roli v lesních ekosystémech, protože jeho snížená dostupnost je limitujícím faktorem pro rozvoj bylinného patra a růst semenáčků dřevin. Význam světla pro druhové složení a diverzitu vegetace nebyl dosud v České republice dostatečně prozkoumán. Tato práce přináší poznatky o vlivu světla na vegetaci v krajinném i lokálním měřítku a srovnává jej s účinkem dalších ekologických faktorů v modelovém území Českého středohoří. V práci jsem kvantifikoval jsem vliv světelných podmínek na pokryvnost, diverzitu a druhové složení lesní vegetace. Množství dostupného difúzního záření bylo po půdní reakci a svažitosti terénu nejsilnějším prediktorem druhové diverzity bylinného patra v krajinném měřítku, na jemné škále byl vliv světla silnější než vliv půdní reakce. Zjistil jsem rozdíly prostorové variability i celkového množství dostupného světelného záření v bylinném patře podle dominantní dřeviny. Fotometrické měření světelných podmínek pomocí hemisférické fotografie přispělo významně k zvýšení predikční schopnosti modelů vysvětlujících druhovou diverzitu. Vliv světla na druhové složení lesní bylinné vegetace byl sice průkazný, v porovnání s jinými fyzicko-geografickými gradienty prostředí byl méně důležitý.
|
|
|
Diverzita lesní vegetace Českého středohoří
Tydlitátová, Klára ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Hédl, Radim (oponent)
Abstrakt Topografie milešovské části Českého středohoří představuje vhodný model pro studium prostorového rozložení diverzity a efektu ekologických faktorů na diverzitu a skladbu vegetace. Data o druhovém složení lesních společenstev a pokryvnosti druhů byla získána formou stratifikovaně náhodně umístěných snímků na jedenácti kopcích Milešovského středohoří. Na devíti z těchto kopců byly následně na plochách snímků odebrány půdní vzorky pro zjištění maximální kapilární kapacity půdy, pH, obsahu uhlíku a dusíku. Tyto proměnné, stejně jako pokryvnost stromového patra, nadmořská výška a hodnota heat load indexu, byly dále použity pro testování vlivu ekologických faktorů na diverzitu, druhové bohatství a druhovou skladbu lesních společenstev. Byla zjištěna pozitivní závislost druhové bohatosti na heat load indexu a pH půdy. Druhová diverzita (Shannonův index) taktéž pozitivně koreluje s pH. Po odstranění vlivu fytogeografických komponent byla prokázána průkazná korelace druhové skladby bylinného a keřového patra s proměnnými heat load index, nadmořská výška a pokryvnost stromového patra. Rozdělením diverzity na její složky alfa a beta na čtyřech prostorových úrovních (snímek - orientace svahu - kopec - krajina) byly získány hodnoty alfa a beta komponent pro každou úroveň. Při porovnání s očekávanými...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.