|
|
Etická dilemata v práci kurátora pro děti a mládež
BÖHM, Bohumír
Práce se věnuje sociálně-etickému tématu z oblasti práce terénního sociálního pracovníka, a to kurátora pro děti a mládež, se zaměřením na jeho nejčastější dilemata, která ho provází při práci. Cílem této kvalifikační práce je hledání odpovědi, v jakých činnostech, při jakých úkonech, se kurátor pro děti a mládež setkává s nejožehavějšími dilematy, a jaká volí kritéria při rozhodování o konkrétním typu výchovného opatření v souvislosti se vznikem dilematických problémů. Současně s hledáním odpovědi na uvedenou otázku vyvstala další související výzkumná otázka, a to, jaká je v případě dětí a mládeže úspěšnost uložených výchovných opatření, a jakou lze v tomto ohledu pozorovat zpětnou vazbu. Na tyto výzkumné otázky jsem hledal odpovědi prostřednictvím kvalitativní výzkumné strategie s využitím tematické analýzy a s použitím polostrukturovaného rozhovoru, který byl uskutečněný s kurátory pro děti a mládež na třech městských úřadech a na jednom magistrátním úřadu. Práce mapuje též výchovnou situaci dětí a mládeže, s tím, jak se odehrávala před onemocněním COVID-19, v covidové a v post covidové době z pohledu kurátorů pro děti a mládež. Výzkumem bylo zjištěno, že největším dilematem v práci kurátora pro děti a mládež je rozhodování o tom, zda ponechají dítě v nefunkční rodině, anebo nad ním navrhnou ústavní výchovu. Pokud uložená výchovná opatření kurátora nepřinesla požadovaný účinek, přistupují k podání návrhu na výkon ústavní péče. Následnou účinnost uložených výchovných opatřeních lze sledovat v souvislosti s rozdílným věkem dětí. U nezletilých osob jsou výchovná opatření ukládána minimálně, soudy pro mládež zpravidla od nich upouští. U mladistvých osob, pokud se jedná o první či ojedinělý exces, též je u soudu navrhováno upuštění od uložení výchovného opatření. V případě výchovných problémů dětí v covidové době, v jejím průběhu a po této době, se kurátoři potýkali především se záškoláctvím a s neplněním školních povinností.
|
|
|
Problematika kurátorství pro děti a mládež
KOLÍN, Daniel
Má bakalářská práce se zabývá tématem kurátorství pro děti a mládež. Cílem mé práce je zjistit, jaké jsou hlavní limity spolupráce mezi kurátorem pro děti a mládež a spolupracujícími organizacemi v okrese Český Krumlov. Kurátor pro děti a mládež je specializovaný odborník v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, jehož úkolem je zabránit vzniku a šíření sociálně nežádoucích jevů mezi dětmi a mládeží. Jeho práce spočívá v poskytování sociálního poradenství a přijímání opatření ke zmírnění nebo odstranění problémů, jako je například nedostatečná školní docházka nebo užívání alkoholu a drog. Pro výzkumnou část mé práce byl použit kvalitativní typ výzkumu, který probíhal prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, formou dotazování. V první části mého výzkumu byli jako komunikační partneři vybráni všichni kurátoři pro děti a mládež z řad OSPOD, kteří působí v okrese Český Krumlov. Druhá část se odvíjela od části první. V ní se vyskytují zaměstnanci ze spolupracujících organizací, které v první části kurátoři zmínili jako organizace, se kterými nejčastěji operují. Následně byla všechna data zpracována technikou otevřeného kódování. Z výsledků výzkumné části vyplynulo, že dané subjekty nevnímají v rámci své spolupráce nějaké zásadní limity a převážně považují spolupráci za kvalitní. Nicméně i přes to identifikovali některé limity, se kterými je třeba pracovat za účelem toho nejkvalitnějšího výsledku. Mezi tyto limity patří hlavně komunikace, nízký počet osobních setkání, nízké kapacity některých organizací, dojezdová vzdálenost, mobilita, různé názory, časová dostupnost a nebo také otevřenost ke spolupráci. Tato bakalářská práce může sloužit pro kurátory pro děti a mládež a spolupracující organizace jako zdroj učení pro zkvalitnění jejich spolupráce a zároveň také k odstranění nedostatků v této spolupráci.
|
|
|
Kurátor pro děti a mládež a typologie jeho klientů
HRBKOVÁ, Vanesa
Tato bakalářská práce se zabývá sociální prací kurátora pro děti a mládež. Cílem bakalářské práce je popsat sociální práci kurátora pro děti a mládež s jeho klienty, se zaměřením na rizikové chování dětí a mládeže a případné odlišnosti v práci s nimi. Kurátor pro děti a mládež je odborným pracovníkem v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Svým působením se snaží metodami sociální práce dělat opatření proti vzniku a šíření rizikového chování u dětí a mládeže. Zaměřuje se zejména na děti, jež vedou zahálčivý nebo nemravný život. Provádí opatření směřující k odstranění, zmírnění, zamezení, prohlubování a opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, kdy výběrový vzorek byl vybrán účelovým výběrem z řad pracovníků OSPOD v Jihočeském kraji, kteří pracují na pozici kurátora pro děti a mládež. Potřebná data byla získávána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně byla všechna potřebná data vyhodnocena pomocí otevřeného kódování a provedena kategorizace dat. Z výsledků vyplynulo, že práce kurátora pro děti a mládež je velmi individuální a vždy záleží na konkrétním dítěti či mladistvém a jeho motivaci své rizikové chování změnit. Také velmi záleží na rodině a vrstevnících daného dítěte. Kurátoři pro děti a mládež nejvíce při své sociální práci používají pohovory s dítětem i celou jeho rodinou a případové konference. Přestože nejsou nikde přesně stanoveny konkrétní scénáře, jak postupovat při práci s dítětem s konkrétním druhem rizikového chování, kurátoři každý případ berou jako důležitý a vždy se snaží najít postup, který na klienta nejlépe zapůsobí.
|
|
|
Sociální práce kurátora pro děti a mládež se zaměřením na rizikové chování dětí a mládeže
PRCHALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá sociální prací kurátora pro děti a mládež se zaměřením na rizikové chování dětí a mládeže. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké metody a techniky sociální práce kurátoři pro děti a mládež v souvislosti s jejich rizikovým chováním používají. Kurátor pro děti a mládež je odborný pracovník na úseku sociálně-právní ochrany dětí, který se snaží činit opatření proti vzniku a šíření sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Zaměřuje se zejména na děti a mládež, jež vedou zahálčivý nebo nemravný život. Pro práci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, kdy výběrový vzorek byl vybrán účelovým výběrem z řad pracovníku OSPOD v Jihočeském kraji, kteří pracují na pozici kurátora pro děti a mládež minimálně tři roky. Potřebná data byla získávána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně byla všechna potřebná data vyhodnocena pomocí ověřeného kódování a provedena kategorizace dat. Na základě výsledků z výzkum vyplynulo, že kurátoři pro děti a mládež využívají klasických, již vyzkoušených způsobů práce v oblasti kurátorství, dále využívají nástroje a pomůcky z jiných oborů, a jako nový přístup v sociální práce kurátora byl zaznamenán dobrodružný život nezletilého. Pro efektivní působení metod a technik sociální práce kurátora pro děti a mládež je především podstatná motivace ke změně. Jako efektivní metody a techniky práce vnímají kurátoři pro děti a mládež sociální práci s rodinou, rozhovor a případovou konferenci.
|
|
|
Subjektivní hodnocení úspěšnosti preventivního působení kurátora OSPOD
ZÍKA, Milan
Předmětem této bakalářské práce je preventivní působení kurátora pro děti a mládež na děti s rizikovým jednáním. Cílem je zjistit, zda kurátor hodnotí toto své působení jako efektivní. Tento cíl je zodpovězen prostřednictvím dílčích výzkumných otázek, které zprostředkovávají náhled na to, co vše ovlivňuje úspěšnost jeho působení. V teoretické části bakalářské práce jsou objasněny základní pojmy - OSPOD, kurátor, dítě a rizikové jednání, prevence. Praktická část pak v návaznosti na teoretickou specifikuje cíl výzkumného šetření, popisuje metodologii a je zde konkretizován výzkumný soubor. Dále jsou zde uvedeny, analyzovány a diskutovány výsledky výzkumného šetření. V závěrečné části práce je shrnutí a vyhodnocení výsledků výzkumného šetření, včetně návrhů na zefektivnění preventivního působení na rizikově jednající děti a činností s tím souvisejících.
|
|
| |
|
|
Rizikové chování z pohledu pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
ŠESTÁKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá rizikovým chováním z pohledu pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, s jakými podobami rizikového chování se pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí nejčastěji setkávají a zda pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí vnímají poruchy příjmu potravy jako rizikové chování. V souvislosti s těmito cíli jsem stanovila hypotézy takto: Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí se setkávají se všemi devíti typy rizikového chování a poruchy příjmu potravy jsou pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí vnímány jako rizikové chování. Pro zpracování empirické části jsem zvolila kvantitativní výzkum, který probíhal pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo čtrnáct sociálních pracovníků, konkrétně kurátorů pro děti a mládež působících na orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Jihočeském kraji. Zjištěné výsledky ukazují, že se pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí u svých klientů nejčastěji setkávají se záškoláctvím, poté se šikanou, kyberšikanou, sexuálním rizikovým chováním a látkovými závislostmi. Z odpovědí je zřejmé, že rizikové chování se více vyskytuje v mimoškolním prostředí. Většina respondentů se přiklání k tomu, že primární prevence rizikového chování ve školství není dostačující. V souvislosti s druhým cílem, jež je zaměřený na poruchy příjmu potravy, uvedla většina dotázaných, že souhlasí se zařazením poruch příjmu potravy do rizikového chování. Za nejčastější stravovací poruchu, se kterou se setkávají, označili mentální anorexii. Dle jejich názoru není, v rámci prevence ve školách, na problematiku poruch příjmu potravy a rizika s nimi spojená brán dostatečný zřetel. U svých klientů, trpících onemocněním poruchou příjmu potravy, se nejčastěji snaží o spolupráci s jejich rodinami či je odkáží na příslušnou odbornou pomoc. Na základě těchto výsledků je třeba podotknout, že první hypotéza se s výsledky rozchází, kdežto druhá hypotéza je s nimi ve shodě. Výsledky výzkumu by mohly posloužit jako informační materiál pro pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Dále jako podklad pro pedagogy pracující s rizikovou skupinou žáků. Také by mohly být přínosné pro zlepšení spolupráce mezi školou a pracovníky OSPOD či mezi pedagogy při tvorbě minimálního preventivního programu.
|
|
|
Sociální kuratela při práci s výchovně problémovými dětmi ze ZŠ
Nováková, Eva ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Burešová, Karolína (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na výchovně problémové děti ze základních škol, které jsou v péči sociální kurately. Teoretická část práce vysvětluje, kdo jsou to výchovně problémové děti a jaká opatření základní školy mohou užívat. Dále je uvedeno nevhodné rodinné prostředí, zvláštní pozornost je věnována i vývojovým zvláštnostem těchto dětí. Teoretická část práce je uzavřena kapitolou o sociální kuratele, která podrobně vysvětluje činnost kurátora pro děti a mládež v systému sociálně právní ochrany dětí. Empirická část diplomové práce je tvořena kvalitativním výzkumem zaměřeným na výchovně problémové děti. Pomocí případových studií je ukázán konkrétní postup sociální kurately při řešení výchovně problémových dětí ze základních škol.
|
|
|
Spolupráce pedagogů na základních školách s orgánem sociálně-právní ochrany dítěte
Kučerová, Lucie ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
NÁZEV: Spolupráce pedagogů na základních školách s orgánem sociálně-právní ochrany dítěte AUTOR: Lucie Kučerová KATEDRA: Katedra Speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. PaedDr. Eva Šotolová Ph.D. ABSTRAKT V první polovině práce vymezujeme pojmy pedagogický pracovník, školní metodik prevence, kurátor pro děti a mládež. Popisujeme zde principy jejich spolupráce ve věci práv dítěte a jeho sociálně-právní ochrany, které jsou dány především zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Zároveň téma možných morálních dilemat, která může řešit pedagog ve věci sociálně-právní ochrany žáka. V druhé polovině práce hodnotíme výsledky empirického šetření. Kvantitativní šetření proběhlo dotazníkovou metodou na 7 základních školách v Praze. Jeho hlavním smyslem bylo zmapovat rozsah znalostí pedagogů základních škol o orgánu sociálně-právní ochrany dítěte, zjistit, na jaké úrovni tato spolupráce funguje a porovnat situaci na základních školách praktických a základních školách běžného typu. Závěr šetření ukázal významné nedostatky ve znalostech pedagogů na základních školách běžného typu v této oblasti a odhalil nedostatky spolupráce pedagogů s orgánem sociálně-právní ochrany dítěte. Klíčová slova: práva...
|
|
|
Činnost střediska výchovné péče z pohledu kurátora pro děti a mládež
Kučerová, Anděla ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na činnost střediska výchovné péče jako instituce, která poskytuje služby dětem s negativními projevy v chování a s rizikem vzniku či rozvoje poruch chování a jejich rodinám. Středisko nabízí pomoc také klientům kurátora pro děti a mládež, jehož úloha při výkonu sociálně-právní ochrany je zmíněna v první kapitole. Věnována je zde pozornost rovněž základním principům multidisciplinární spolupráce a sanace rodiny. Další část práce přibližuje činnost SVP, organizaci preventivně výchovné péče o klienty a nabídku konkrétních služeb střediska. V praktické části je činnost SVP reflektována kurátory pro děti a mládež. Cílem práce je zhodnotit přínos služeb střediska výchovné péče z pohledu pracovníka OSPOD a posoudit, jaké možnosti nabízí středisko při předcházení ústavní výchově a v rámci sanace rodiny s dítětem s výchovnými problémy.
|
host ::
RSS.