|
|
Sociální práce kurátora pro děti a mládež se zaměřením na rizikové chování dětí a mládeže
PRCHALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá sociální prací kurátora pro děti a mládež se zaměřením na rizikové chování dětí a mládeže. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké metody a techniky sociální práce kurátoři pro děti a mládež v souvislosti s jejich rizikovým chováním používají. Kurátor pro děti a mládež je odborný pracovník na úseku sociálně-právní ochrany dětí, který se snaží činit opatření proti vzniku a šíření sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Zaměřuje se zejména na děti a mládež, jež vedou zahálčivý nebo nemravný život. Pro práci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, kdy výběrový vzorek byl vybrán účelovým výběrem z řad pracovníku OSPOD v Jihočeském kraji, kteří pracují na pozici kurátora pro děti a mládež minimálně tři roky. Potřebná data byla získávána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně byla všechna potřebná data vyhodnocena pomocí ověřeného kódování a provedena kategorizace dat. Na základě výsledků z výzkum vyplynulo, že kurátoři pro děti a mládež využívají klasických, již vyzkoušených způsobů práce v oblasti kurátorství, dále využívají nástroje a pomůcky z jiných oborů, a jako nový přístup v sociální práce kurátora byl zaznamenán dobrodružný život nezletilého. Pro efektivní působení metod a technik sociální práce kurátora pro děti a mládež je především podstatná motivace ke změně. Jako efektivní metody a techniky práce vnímají kurátoři pro děti a mládež sociální práci s rodinou, rozhovor a případovou konferenci.
|
|
|
Subjektivní hodnocení úspěšnosti preventivního působení kurátora OSPOD
ZÍKA, Milan
Předmětem této bakalářské práce je preventivní působení kurátora pro děti a mládež na děti s rizikovým jednáním. Cílem je zjistit, zda kurátor hodnotí toto své působení jako efektivní. Tento cíl je zodpovězen prostřednictvím dílčích výzkumných otázek, které zprostředkovávají náhled na to, co vše ovlivňuje úspěšnost jeho působení. V teoretické části bakalářské práce jsou objasněny základní pojmy - OSPOD, kurátor, dítě a rizikové jednání, prevence. Praktická část pak v návaznosti na teoretickou specifikuje cíl výzkumného šetření, popisuje metodologii a je zde konkretizován výzkumný soubor. Dále jsou zde uvedeny, analyzovány a diskutovány výsledky výzkumného šetření. V závěrečné části práce je shrnutí a vyhodnocení výsledků výzkumného šetření, včetně návrhů na zefektivnění preventivního působení na rizikově jednající děti a činností s tím souvisejících.
|
|
| |
|
|
Rizikové chování z pohledu pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
ŠESTÁKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá rizikovým chováním z pohledu pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, s jakými podobami rizikového chování se pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí nejčastěji setkávají a zda pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí vnímají poruchy příjmu potravy jako rizikové chování. V souvislosti s těmito cíli jsem stanovila hypotézy takto: Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí se setkávají se všemi devíti typy rizikového chování a poruchy příjmu potravy jsou pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí vnímány jako rizikové chování. Pro zpracování empirické části jsem zvolila kvantitativní výzkum, který probíhal pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo čtrnáct sociálních pracovníků, konkrétně kurátorů pro děti a mládež působících na orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Jihočeském kraji. Zjištěné výsledky ukazují, že se pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí u svých klientů nejčastěji setkávají se záškoláctvím, poté se šikanou, kyberšikanou, sexuálním rizikovým chováním a látkovými závislostmi. Z odpovědí je zřejmé, že rizikové chování se více vyskytuje v mimoškolním prostředí. Většina respondentů se přiklání k tomu, že primární prevence rizikového chování ve školství není dostačující. V souvislosti s druhým cílem, jež je zaměřený na poruchy příjmu potravy, uvedla většina dotázaných, že souhlasí se zařazením poruch příjmu potravy do rizikového chování. Za nejčastější stravovací poruchu, se kterou se setkávají, označili mentální anorexii. Dle jejich názoru není, v rámci prevence ve školách, na problematiku poruch příjmu potravy a rizika s nimi spojená brán dostatečný zřetel. U svých klientů, trpících onemocněním poruchou příjmu potravy, se nejčastěji snaží o spolupráci s jejich rodinami či je odkáží na příslušnou odbornou pomoc. Na základě těchto výsledků je třeba podotknout, že první hypotéza se s výsledky rozchází, kdežto druhá hypotéza je s nimi ve shodě. Výsledky výzkumu by mohly posloužit jako informační materiál pro pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Dále jako podklad pro pedagogy pracující s rizikovou skupinou žáků. Také by mohly být přínosné pro zlepšení spolupráce mezi školou a pracovníky OSPOD či mezi pedagogy při tvorbě minimálního preventivního programu.
|
|
|
Sociální kuratela při práci s výchovně problémovými dětmi ze ZŠ
Nováková, Eva ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Burešová, Karolína (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na výchovně problémové děti ze základních škol, které jsou v péči sociální kurately. Teoretická část práce vysvětluje, kdo jsou to výchovně problémové děti a jaká opatření základní školy mohou užívat. Dále je uvedeno nevhodné rodinné prostředí, zvláštní pozornost je věnována i vývojovým zvláštnostem těchto dětí. Teoretická část práce je uzavřena kapitolou o sociální kuratele, která podrobně vysvětluje činnost kurátora pro děti a mládež v systému sociálně právní ochrany dětí. Empirická část diplomové práce je tvořena kvalitativním výzkumem zaměřeným na výchovně problémové děti. Pomocí případových studií je ukázán konkrétní postup sociální kurately při řešení výchovně problémových dětí ze základních škol.
|
|
|
Spolupráce pedagogů na základních školách s orgánem sociálně-právní ochrany dítěte
Kučerová, Lucie ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
NÁZEV: Spolupráce pedagogů na základních školách s orgánem sociálně-právní ochrany dítěte AUTOR: Lucie Kučerová KATEDRA: Katedra Speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. PaedDr. Eva Šotolová Ph.D. ABSTRAKT V první polovině práce vymezujeme pojmy pedagogický pracovník, školní metodik prevence, kurátor pro děti a mládež. Popisujeme zde principy jejich spolupráce ve věci práv dítěte a jeho sociálně-právní ochrany, které jsou dány především zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Zároveň téma možných morálních dilemat, která může řešit pedagog ve věci sociálně-právní ochrany žáka. V druhé polovině práce hodnotíme výsledky empirického šetření. Kvantitativní šetření proběhlo dotazníkovou metodou na 7 základních školách v Praze. Jeho hlavním smyslem bylo zmapovat rozsah znalostí pedagogů základních škol o orgánu sociálně-právní ochrany dítěte, zjistit, na jaké úrovni tato spolupráce funguje a porovnat situaci na základních školách praktických a základních školách běžného typu. Závěr šetření ukázal významné nedostatky ve znalostech pedagogů na základních školách běžného typu v této oblasti a odhalil nedostatky spolupráce pedagogů s orgánem sociálně-právní ochrany dítěte. Klíčová slova: práva...
|
|
|
Činnost střediska výchovné péče z pohledu kurátora pro děti a mládež
Kučerová, Anděla ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na činnost střediska výchovné péče jako instituce, která poskytuje služby dětem s negativními projevy v chování a s rizikem vzniku či rozvoje poruch chování a jejich rodinám. Středisko nabízí pomoc také klientům kurátora pro děti a mládež, jehož úloha při výkonu sociálně-právní ochrany je zmíněna v první kapitole. Věnována je zde pozornost rovněž základním principům multidisciplinární spolupráce a sanace rodiny. Další část práce přibližuje činnost SVP, organizaci preventivně výchovné péče o klienty a nabídku konkrétních služeb střediska. V praktické části je činnost SVP reflektována kurátory pro děti a mládež. Cílem práce je zhodnotit přínos služeb střediska výchovné péče z pohledu pracovníka OSPOD a posoudit, jaké možnosti nabízí středisko při předcházení ústavní výchově a v rámci sanace rodiny s dítětem s výchovnými problémy.
|
|
|
Syndrom vyhoření se zaměřením na kurátory pro děti a mládež
MANDÁTOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření se zaměřením na kurátory pro děti a mládež. Cílem práce bylo zmapovat, zda se cítí kurátoři pro děti a mládež ohroženi syndromem vyhoření, jak jsou o této problematice informováni a jakým způsobem dbají na prevenci proti vyhoření. Teoretická část je zaměřena na stručné objasnění činnosti kurátora pro děti a mládež vymezení pojmu syndrom vyhoření. Velká pozornost byla věnována především specifikům práce kurátora s rizikovou mládeží a prevenci syndromu vyhoření. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie s použitím metody dotazování a techniky polostrukrutovaného rozhovoru. Data byla analyzována metodou vytváření trsů. Výběrový soubor tvořilo osm kurátorů pro děti a mládež, vybraných na základě dostupnosti. Pro zmapování výše zmíněné problematiky byla použita výzkumná otázka: Jsou kurátoři pro děti a mládež ohroženi syndromem vyhoření? Z výsledků výzkumu vyplynulo, že většina osob na pozici kurátora pro děti a mládež se cítí být ohrožena syndromem vyhoření zejména z důvodů stresových faktorů, které na ně při práci působí. Nejčastějším stresorem byla u dotazovaných uvedena především přemíra administrativy a narůstající dokumentace, velký počet klientů na pracovníka, laxní přístup klientů nebo nedostatečný pocit uznání či podpory ze strany nadřízených a spolupracovníků. Supervize, jako účinného nástroje v prevenci proti syndromu vyhoření, je možno využívat na všech pracovištích, ve kterých dotazovaní respondenti působí, často však byla hodnocena jako neuspokojivá. I přes to, že je problematika syndromu vyhoření v současné době velmi aktuální a to především v pomáhajících profesích, což je i profese kurátora pro děti a mládež, je vhodné další zkoumání této problematiky. Práce přibližuje konkrétní důvody ohrožení kurátorů pro děti a mládež syndromem vyhoření, zabývá se otázkou, zda dbají dostatečně na prevenci, více se věnuje otázce supervize na pracovišti. Práce může být použita jako podklad pro další zkoumání a výsledky mohou být použity při práci instituce, ve kterých kurátoři pro děti a mládež pracují.
|
|
|
Příčiny a důsledky rizikového chování dětí a mládeže na Českokrumlovsku
KRÁKOVÁ, Zdeňka
Cílem diplomové práce je zjistit příčiny a důsledky rizikového chování dětí a mládeže na Českokrumlovsku. Stanovila jsem si dvě hypotézy. Ty jsem ověřovala na vzorku klinetů kurátorek pro děti a mládež působících při Městské úřadě v Českém Krumlově. Zde pracují dvě pracovnice. Každá z nich má v evidenci 160 živých opatrovnických spisů, což znamená, že s klienty pracovaly minulý kalendářní rok. K výzkumu jsem použila zhruba každý třetí spis, tedy celkem 100 spisů. Jako metodu ověřování hypotéz jsem zvolila metodu analýzy dokumentů, techniku sekundární a obsahové analýzy dat.
|
host ::
RSS.