Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 134 záznamů.  začátekpředchozí125 - 134  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Průmysl v české krajině na mapách 1:75 000: (konec 19., počátek 20. století)
Semotanová, Eva ; Havelková, Marcela
Témata: co je průmyslová krajina, jak se měnila od poloviny do konce 20. století a jakou stopu zanechaly tyto procesy v krajině dnešní.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Eventy jako cesta k rozvíjení ekonomického a sociokulturního potenciálu kulturního dědictví České republiky
Fidrmucová, Naďa ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Raabová, Tereza (oponent)
Rostoucí počet eventů, jako mimořádné události s rituálním až ceremoniálním charakterem uspokojující specifické lidské potřeby, a jejich kulturní, sociální a politická role nabývá čím dál více na významu. Především ve Velké Británii, USA a Austrálii došlo k formování nového pohledu na zkoumání fenoménu, který je znám již od počátku lidské společnosti, přesto s moderním pohledem na kulturu jako na ekonomický a sociokulturní kapitál, nabývá zcela nového významu. Se zajímavými informacemi z oblasti plánování a výzkumu dopadů eventů se ve své práci snažím dojít k závěrům, že eventy nepřináší pro společnost a jeho kulturní dědictví pouze nové příležitosti v podobě image, podoby, prezentace, ale mohou také pomoci k ekonomickému a sociokulturnímu růstu daného kulturně -- historického místa, instituce, či regionu. Ve své bakalářské práci se zaměřuji na příklady a druhy eventů, které mohou být přínosné pro kulturní dědictví České republiky a na možnosti měření jak hmotných, tak nehmotných dopadů, které eventy mohou přinést. Věřím, že tato práce může být zdrojem nových poznatků kulturních institucí a turistických destinací, které by měli vhodnou politikou tvorbu eventů a jejich souvislost s ekonomickým a sociokulturním potenciálem lokální a regionální kultury povzbuzovat a vytvářet tak jeden z možných prvků kreativních průmyslů vedoucí k ekonomickému rozvoji České republiky.
Kulturní dědictví a kulturní infrastruktura v Hořicích v Podkrkonoší
Chmatilová, Jana ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala kulturním dědictvím a kulturní infrastrukturou Hořic v Podkrkonoší. Práce má dvě hlavní části. V první části analyzuji význam pojmů lokální kultura, kulturní dědictví, kulturní potenciál, kulturní infrastruktura. V další části se zabývám změnami v kulturním dědictví a kulturní infrastruktuře po roce 1989. Druhá část je praktická, která analyzuje kulturní dědictví a kulturní infrastrukturu v Hořicích v Podkrkonoší z pohledu financování, managementu a marketingu. V závěru je zpracované dotazníkové šetření, které jsem provedla v Hořicích v roce 2010. Na základě provedených analýz a dotazníkového šetření jsou v závěru práce navrženy možná řešení, které mohou zlepšit stav kulturní infrastruktury a kulturního dědictví v Hořicích v Podkrkonoší.
Možnosti financování kulturních památek soukromých vlastníků
Zatloukalová, Edita ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (oponent)
Práce je zaměřena na financování kulturních památek, které jsou v soukromém vlastnictví. V práci je vymezen pojem kulturní památky a povinnosti vlastníka, které vyplývají z právních předpisů. Obsaţeny jsou také obecné podmínky podpory. Finanční prostředky na obnovu kulturní památky je moţné získat ze státního rozpočtu, komunálních rozpočtů, fondů Evropské unie a Finančních mechanismů EHP/Norsko. Další moţností je spolupráce se společensky odpovědnými firmami. Poznatky byly aplikovány na kulturní památku Jarošův mlýn, u které byly navrţeny konkrétní moţnosti podpory a vyuţití této památky. Zmíněny jsou také největší problémy se získáním podpory.
Kulturní a přírodní dědictví Rakouska UNESCO a cestovní ruch
Mrázková, Tereza ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Váňa, Václav (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, jestli mají rakouské památky ze Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO vliv na cestovní ruch v zemi. Práce je rozdělena do dvou větších úseků. První část se zabývá charakteristikou země, její ekonomikou a cestovním ruchem. Druhá část se věnuje analýze kulturního dědictví UNESCO v Rakousku. Popisuje rakouské kulturní památky, uvádí statistická data o cestovním ruchu v daných regionech a o jeho vývoji.
Možnosti ekonomizace a netradičního využití kulturního dědictví v kontextu sociálně ekonomického rozvoje města. (Případová studie kláštera řádu sv. Voršily v Kutné Hoře)
Alexanderová, Linda ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Paláčková, Jana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je poukázat na možnosti netradičního využití kulturních, zejména církevních, nemovitých památek a upozornit na přínos takového využití pro socioekonomický rozvoj města a regionu, kde se daný objekt nachází. Práce seznamuje s tradičními i netradičními způsoby využívání církevních objektů po roce 1989, a to obecně i na příkladu jedné z památek světového kulturního dědictví UNESCO -- Voršilského kláštera v Kutné Hoře. Popisuje tradiční význam tohoto církevního objektu pro cestovní ruch v Kutné Hoře a okolí, všímá si také využití této historické památky jakožto sídla katolického gymnázia a jeho přínosu pro město Kutná Hora. Neopomíná ani historicky starší funkci kláštera, jako jednoho ze sídel komunity sester voršilského řádu, ale také funkci objektu duchovního významu. Dále se práce zabývá netradiční ekonomickou funkcí kláštera, zejména jeho komerčním využitím pro soukromé podnikatelské subjekty. V neposlední řadě se práce věnuje možnosti aplikovat způsoby využití tohoto církevního objektu i na jiné kulturní nemovité památky v Kutné Hoře.
Postavení městské památkové rezervace Jindřichův Hradec v cestovním ruchu
Miškovská, Petra ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Bureš, Milan (oponent)
Práce analyzuje postavení Jindřichova Hradce v cestovním ruchu se zaměřením na městskou památkovou rezervaci. Charakterizuje situaci v cestovním ruchu v Jihočeském kraji s důrazem na kulturně-poznávací turismus a dále památkovou péči v České republice včetně legislativy a financování dotýkající se městských památkových rezervací. Popisuje kulturní dědictví v rámci MPR Jindřichův Hradec a jeho využití v cestovním ruchu. Analyzuje materiálně-technickou základnu a problémy města v oblasti cestovního ruchu. Součástí práce je analýza návštěvnosti Jindřichova Hradce a vývoj v posledních letech včetně definování struktury návštěvníků a jejich požadavků.
Kulturní dědictví v rozvoji obcí a regionů na příkladu Jihočeského kraje
Bošková, Martina ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturním a přírodním dědictvím v Jihočeském kraji, zejména vztahem kulturního a přírodního dědictví k cestovnímu ruchu a jejich společným působením na rozvoj regionu. Teoretická část obecně charakterizuje kulturu, kulturní a přírodní dědictví, právní úpravu památkové péče a její financování v České republice, kulturní turismus. Zabývá se i vztahem památkové péče a cestovního ruchu. Praktická část této práce hodnotí současný stav kulturního a přírodního dědictví a využití potenciálu pro rozvoje cestovního ruchu v kraji. Zjišťuje předpoklady jeho dalšího rozvoje a stanovuje limitující faktory tohoto rozvoje.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 134 záznamů.   začátekpředchozí125 - 134  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.