|
|
Rozvoj kultu sv. Jana Nepomuckého do svatořečení
Herold, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Anotace: Kult sv. Jana Nepomuckého patřil k charakteristickým rysům života v habsburském soustátí a dalších katolických zemích Evropy v raném novověku. Počátky úcty ke středověkému mučedníkovi byly vázány na Prahu, na jeho hrob v katedrále, na metropolitní kapitulu. Světce proslavilo především přesvědčení, že položil život za zachování zpovědního tajemství. Svou smrtí uchránil dobré jméno české královny Johany, která se mu zpovídala, na druhou stranu prý trestal ty, kteří se chovali neuctivě vůči jeho vlastní posmrtné pověsti a hrobu. Stal se proto nesmírně populárním ochráncem cti a dobré pověsti, hodnot v raně novověké společnosti vysoce ceněných. Svatojánské úcty se pod vlivem pražské kapituly ujali Habsburkové, katoličtí vládci, kteří usedli na trůn Janova mučitele Václava IV. a Janovy duchovní dcery Johany. Světce ctili jako jednoho ze svatých patronů Českého království, jemuž vládli. Rekatolizace tohoto království a přidružených zemí umožnila růst svatojánské úcty, která se už ke konci 17. století začala živelně šířit za jejich hranice. Na začátku 18. století tento vývoj zásadně posílil vznik bratrstev sv. Jana Nepomuckého, které si vytkli za cíl šířit svatojánský kult. Do dvou z těchto prestižních duchovních institucí se zapsali téměř všichni dospělí členové habsburské rodiny, kteří pak rozšířili...
|
|
|
The Image of the Ruler in the Early Middle Age in Hagiographical Sources
Némethová, Marcela ; Drška, Václav (oponent)
Predmetom práce je analýza obrazu merovejovského panovníka v hagio- grafických prameňoch, ktorá sa sústreďuje na dobu od nástupu Chlotara II. na franské tróny v r. 613 až po pád dynastie v r. 751. Jej úlohou je na základe textov vyhodnotiť charakter merovejovskej moci, ktorá bola po krste Chlodovika I. podrobená zo strany cirkvi christianizačnému procesu. Analýza odhaľuje, do akej miery sa v študovaných prameňoch uplatnili zdedené patristické predstavy o politickej moci a vyjadruje sa i k otázke pohanskej a kresťanskej sakrality. Zároveň sa práca zaoberá vzťahom medzi kráľovskou mocou a cirkevnými inštitúciami po stránke administratívnej a duchovnej, pričom poukazuje na jeho významnú rolu pri zmene dynastií.
|
|
|
Beatifikace a kanonizace Johanky z Arku jako inspirace uměleckých děl
Myslilová, Tereza ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Buben, Milan (oponent)
Sv. Johanka z Arku je významnou postavou nejen francouzských, ale především církevních dějin a zároveň osobností, jejíž život a smrt zanechaly výraznou stopu v evropském umění. Cílem bakalářské práce je shromáždit důvody pro blahořečení a svatořečení Johanky z Arku a zároveň objasnit, proč byla Johanka z Arku blahořečená a svatořečená téměř 500 let po smrti. Aby vynikla mohutnost této světice, je poslední část bakalářské práce věnována uměleckým dílům inspirovaným postavou Jany z Arku, která bude představena především v návaznosti na historicko-politické dění na českém území.
|
|
|
The Image of the Ruler in the Early Middle Age in Hagiographical Sources
Némethová, Marcela ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Predmetom práce je analýza obrazu merovejovského panovníka v hagio- grafických prameňoch, ktorá sa sústreďuje na dobu od nástupu Chlotara II. na franské tróny v r. 613 až po pád dynastie v r. 751. Jej úlohou je na základe textov vyhodnotiť charakter merovejovskej moci, ktorá bola po krste Chlodovika I. podrobená zo strany cirkvi christianizačnému procesu. Analýza odhaľuje, do akej miery sa v študovaných prameňoch uplatnili zdedené patristické predstavy o politickej moci a vyjadruje sa i k otázke pohanskej a kresťanskej sakrality. Zároveň sa práca zaoberá vzťahom medzi kráľovskou mocou a cirkevnými inštitúciami po stránke administratívnej a duchovnej, pričom poukazuje na jeho významnú rolu pri zmene dynastií. Kľúčové slová: obraz panovníka, hagiografické texty, Merovejovci, pohanská sakralita, kresťanská sakralita, kult svätých
|
|
|
The Image of the Ruler in the Early Middle Age in Hagiographical Sources
Némethová, Marcela ; Drška, Václav (oponent)
Predmetom práce je analýza obrazu merovejovského panovníka v hagio- grafických prameňoch, ktorá sa sústreďuje na dobu od nástupu Chlotara II. na franské tróny v r. 613 až po pád dynastie v r. 751. Jej úlohou je na základe textov vyhodnotiť charakter merovejovskej moci, ktorá bola po krste Chlodovika I. podrobená zo strany cirkvi christianizačnému procesu. Analýza odhaľuje, do akej miery sa v študovaných prameňoch uplatnili zdedené patristické predstavy o politickej moci a vyjadruje sa i k otázke pohanskej a kresťanskej sakrality. Zároveň sa práca zaoberá vzťahom medzi kráľovskou mocou a cirkevnými inštitúciami po stránke administratívnej a duchovnej, pričom poukazuje na jeho významnú rolu pri zmene dynastií.
|
host ::
RSS.