|
|
Čeští krajané v ruském Novorossijsku
Staniševská, Angelina ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Adamovičová, Ana (oponent)
Autor: Angelina Staniševská Název bakalářské práce: Čeští krajané v ruském Novorossijsku Škola: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta Rok vydání: 2014 Počet stran: 40 Tato bakalářská práce pojednává o českém vystěhovalectví do Ruska, konkrétně do města Novorossijsk, o kultuře českých krajanů, jejich zvycích a tradicích od 19. století po současnost. Jejím cílem je zjistit původ a počet českých krajanů. Dále se práce zabývá sociolingvistickým průzkumem mezi českými krajany v Novorossijsku (stavem českého jazyka dnešních krajanů).
|
|
|
Jazyk rumunských Čechů reemigrantů - současný stav
Tůmová, Markéta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Proces reemigrace českých krajanů z rumunského Banátu do vlasti, který proběhl v několika historických vlnách a pokračuje dosud, s sebou přináší nutnost přizpůsobit se novým podmínkám. Problémy při adaptaci představuje překonávání odlišných sociálních, kulturních a jazykových návyků, které si s sebou krajané přinášejí. V této práci nahlížíme na proces adaptace z jazykového pohledu. Vycházíme z porovnání dřívějších výzkumů S. Utěšeného a K. Haiderové, s pomocí kterých definujeme specifické jevy banátské češtiny a tendenci jejich vývoje. Závěry výzkumů ověřujeme v rozhovorech s reemigranty. Odchylky od české kodifikace v promluvách reemigrantů zpětně porovnáváme s výsledky výše zmíněných výzkumů a definujeme vliv českého prostředí na stírání specifik banátského dialektu. Srovnáním jazykového projevu respondentů s jejich popisem jazyka a procesu integrace poznáváme, nakolik objektivně je respondent schopen vnímat úroveň své češtiny.
|
|
|
Novodobí reemigranti z rumunského Banátu, jejich očekávání spojená s přesídlením, adaptace a integrace v Česku
Kresl, Zdeněk ; Freidingerová, Tereza (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
České vesnice v rumunském Banátu vznikly v první polovině 19. století na popud úřadů za účelem dosídlení hornatých oblastí tehdejší vojenské hranice. Nepříliš početná česká komunita si v oblasti obklopené dalšími národy zachovala do dnešních dní české zvyky, hovoří výhradně česky a hrdě se hlásí ke svému původu. V průběhu 20. století zasáhly české obce tři reemigrační vlny, následkem nichž část místních přesídlila do země původu svých předků. Tyto události se výrazně zapsaly do historie obcí a významně pozměnily jejich populační strukturu. Poslední vlna reemigrací započala v roce 1989 v souvislosti s otevřením hranic, usnadněním celého procesu přesídlení a trvá prakticky dodnes. Zejména mladí lidé přicházejí na území Česka především s vidinou lepšího zaměstnání, vyšších výdělků a s tím spojeným zvýšením životní úrovně. Tato očekávání jsou však mnohdy přehnaná a zcela nerealistická. Diplomová práce se v první části věnuje teoretickému zarámování celé práce, historii české komunity a jednotlivým reemigračním vlnám, které ji postihly. Prostor je věnován i popisu trvajícího českého zájmu ze strany úřadů i nevládních organizací a zákonů, které se krajanů přímo dotýkají. Druhá část práce byla vypracována na základě výzkumu, v jehož rámci se autor pokusil nalézt odpovědi na předem stanovené otázky týkající...
|
|
|
Reflexe vnímání pojmu "domov" ve vzpomínkách dětí zaměstnanců firmy Baťa v Indii
Matyášová, Judita ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se věnuje historii a obyvatelům baťovského města Batanagar, které vzniklo v Indii v roce 1934. Pracovali zde mladí manažeři, kteří prošli školením v centrále firmy Baťa ve Zlíně a na počátku třicátých let odjeli z Československa do Indie. Po roce 1948 se některé rodiny vrátily do Československa, jiné zůstaly v Indii a v polovině padesátých let do Kanady či Austrálie. Autorka diplomové práce se primárně zaměřuje na vzpomínky dětí baťovských manažerů, které žijí v České republice.
|
|
|
Srovnání českých obcí Svatá Helena a Rovensko v rumunském Banátu: v oblasti dopravní dostupnosti, vybavenosti obce a prostorových vazeb místních obyvatel
Kresl, Zdeněk ; Freidingerová, Tereza (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
Svatá Helena a Rovensko jsou dvě ze šesti ryze českých obcí na rumunské straně Banátu. Nepříliš početná česká komunita zde žije již bezmála 200 let. I přes tuto dlouhou dobu a v obklíčení dalších etnik, především Rumunů a Srbů, si krajané dokázali udržet svůj jazyk, tradice a příslušnost k českému národu. Po roce 1990 odchází velká část obyvatel těchto obcí do tehdejšího Československa. Tento migrační proud trvá i nadále. Vylidňování obcí s sebou přináší obavy týkající se budoucnosti obce. Bakalářská práce se v první části zabývá historií krajanů v oblasti a formám pomoci z Česka. Ve druhé části je popsána současná situace ve dvou šetřených obcích týkající se dopravní dostupnosti, vybavenosti vesnic, mobility a prostorových vazeb místních obyvatel. Druhá část byla vypracovaná přímým šetřením v terénu a s pomocí výpovědí místních. V závěru je provedeno srovnání obcí a shrnuty závěry terénního šetření.
|
|
|
Vojvodovské skici
Jakoubek, Marek ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Penčev, Vladimir (oponent)
Disertační práce "Vojvodovské skici" se skládá z úvodní části a dále z publikovaných textů, resp. edic zabývajících se tak či onak Vojvodovem. Vojvodovo, česká obec v severozápadním Bulharsku, byla založena roku 1900 asi dvaceti evangelickými rodinami z české obce Svatá Helena v dnes rumunské části Banátu, které tuto obec opustily z důvodu náboženských rozporů a nedostatku půdy. I přes několik válečných konfliktů, jichž se Bulharsko v prvních dekádách dvacátého století účastnilo, obec hospodářsky prosperovala a počet obyvatel utěšeně vzrůstal. Hospodářská prosperita, založená takřka výhradně na zemědělství, však po určité době narazila na mez nedostatku půdy, a tak v roce 1928 obec opustila část obyvatel a přesídlila do Argentiny. Ještě před jejich odchodem se obec konfesijně rozdělila, když se roku 1925 od metodistického sboru oddělila část členů a přiklonila se k darbismu. K novému přelidnění obce a souvisejícímu nedostatku půdy došlo ještě jednou v roce 1934/35, kdy část Vojvodovčanů odešla do turecké vsi Belinci v severovýchodním Bulharsku (Isperichsko). Historie českého osídlení Vojvodova, stejně jako Belinců, pak v zásadě končí v letech 1949-1950, kdy naprostá převaha jejich českých obyvatel, tyto vsi v rámci mezistátních dohod opustila a přesídlila do ČSR, kde se usadila v několika obcích v regionu...
|
|
|
Novodobí reemigranti z rumunského Banátu, jejich očekávání spojená s přesídlením, adaptace a integrace v Česku
Kresl, Zdeněk
České vesnice v rumunském Banátu vznikly v první polovině 19. století na popud úřadů za účelem dosídlení hornatých oblastí tehdejší vojenské hranice. Nepříliš početná česká komunita si v oblasti obklopené dalšími národy zachovala do dnešních dní české zvyky, hovoří výhradně česky a hrdě se hlásí ke svému původu. V průběhu 20. století zasáhly české obce tři reemigrační vlny, následkem nichž část místních přesídlila do země původu svých předků. Tyto události se výrazně zapsaly do historie obcí a významně pozměnily jejich populační strukturu. Poslední vlna reemigrací započala v roce 1989 v souvislosti s otevřením hranic, usnadněním celého procesu přesídlení a trvá prakticky dodnes. Zejména mladí lidé přicházejí na území Česka především s vidinou lepšího zaměstnání, vyšších výdělků a s tím spojeným zvýšením životní úrovně. Tato očekávání jsou však mnohdy přehnaná a zcela nerealistická. Diplomová práce se v první části věnuje teoretickému zarámování celé práce, historii české komunity a jednotlivým reemigračním vlnám, které ji postihly. Prostor je věnován i popisu trvajícího českého zájmu ze strany úřadů i nevládních organizací a zákonů, které se krajanů přímo dotýkají. Druhá část práce byla vypracována na základě výzkumu, v jehož rámci se autor pokusil nalézt odpovědi na předem stanovené otázky týkající...
|
|
|
Historie a současnost české komunity ve Francii se zaměřením na spolkový život
Havlová, Zuzana ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Bořek - Dohalská, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českou komunitou ve Francii v minulosti a v současné době, celkově se zaměřuje na spolkový život českých krajanů. Cílem práce je získat o tomto tématu základní přehled, najít zajímavé souvislosti a poukázat na významnou roli krajanských spolků pro Čechy žijící ve Francii. Práce vychází z rešerše literárních a internetových zdrojů, z poznatků získaných prostřednictvím dotazníků a dalších konverzací a ze zkušeností autorky práce nabytých při jejím studijním pobytu v Nantes. První část práce podává základní informace o historii české emigrace do Francie, vývoji krajanských spolků a počátcích českých škol a středoškolských sekcí ve Francii. Druhá část práce uvádí přehled současných asociací a dalších institucí, souvisejících s Čechy a s prezentací české kultury ve Francii. Blíže se zabývá činností vybraných česko-francouzských asociací fungujících v různých francouzských regionech, do kterých se čeští krajané mohou aktivně zapojit. Představitelé těchto spolků poskytli vyplněním dotazníku zajímavé informace a postřehy ohledně nejoblíbenějších spolkových aktivit, zájmu krajanů o činnost asociace, kurzů češtiny pro Francouze, možností spolupráce s institucemi z České republiky či budoucího vývoje jejich asociace.
|
|
|
Lidové léčení v pamětech i žité přítomnosti přesídlených krajanů z oblasti bývalého Sovětského svazu
Beranská, Veronika ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Práce navazuje na vědeckou produkci na téma přesídlených Čechů z oblasti bývalého Sovětského svazu, které je kontinuálně zpracováváno na půdě Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i., a seznamuje s posledním proběhlým grantovým projektem, ve kterém jsem se zaměřila na oblast zdraví a lidové léčby. Text se zabývá specifickou skupinou českých obyvatel převážně z Ukrajiny a Kazachstánu (částečně také Běloruska a Ruska), jejichž předkové se vydali ve druhé polovině 19. století za hledáním lepšího živobytí směrem na východ od hranic tehdejšího Rakouska-Uherska. Práce mapuje za využití vzpomínkových vyprávění a životních trajektorií zúčastněných aktérů pozadí příchodu do nových destinací, život ve 20. století, změnu politických a společenských podmínek a následnou reemigraci do České republiky. Až na výjimky, se všichni aktéři figurující v této práci stali součástí přesídlovacích procesů - v případě volyňských Čechů po 2. světové válce v roce 1947 v rámci řízené výměny obyvatel a v případě černobylských Čechů (a částečně i některých Čechů z Běloruska a Ruska) v 90. letech 20. století v rámci státem řízeného přesídlení po havárii Černobylské jaderné elektrárny. Češi z Kazachstánu následovali své krajany od Černobylu v rámci humanitárně zaměřené přesídlovací akce též v 90. letech 20. století s přesahem do...
|
|
|
Reflexe vnímání pojmu "domov" ve vzpomínkách dětí zaměstnanců firmy Baťa v Indii
Matyášová, Judita ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se věnuje historii a obyvatelům baťovského města Batanagar, které vzniklo v Indii v roce 1934. Pracovali zde mladí manažeři, kteří prošli školením v centrále firmy Baťa ve Zlíně a na počátku třicátých let odjeli z Československa do Indie. Po roce 1948 se některé rodiny vrátily do Československa, jiné zůstaly v Indii a v polovině padesátých let do Kanady či Austrálie. Autorka diplomové práce se primárně zaměřuje na vzpomínky dětí baťovských manažerů, které žijí v České republice.
|
host ::
RSS.