|
|
Sledování tvarových změn kosterního svalu v závislosti na povrchové teplotě těla
Frýdová, Aneta ; Stupka, Martin (vedoucí práce) ; Otáhal, Martin (oponent)
Název: Sledování tvarových změn kosterního svalu v závislosti na povrchové teplotě těla Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce je sledování změn příčného průřezu musculus rectus femoris v závislosti na měnící se povrchové teplotě těla. Příčný průřez svalu byl charakterizován dvěma rozměry, a to VDDM (ventrodorzální rozměr svalu) a LMDM (lateromediální rozměr svalu). Povrchová teplota těla byla ovlivněna vybranými prostředky lokální pozitivní a negativní termoterapie. Metody: V rámci experimentu došlo nejdříve k výběru čtyř terapeutických prostředků lokální pozitivní (Rašelinový nosič tepla, infrazářič InfraPhil HP3616) a negativní termoterapie (gelový sáček Cryoflex, přístroj Cryogen 3). Hlavní části výzkumu se zúčastnilo 12 zdravých probandů, kterým byly na střed stehen dolních končetin aplikovány nejdříve vybrané formy lokální pozitivní termoterapie následované termoterapií negativní. Těsně před aplikací prostředků pozitivní termoterapie, po ukončení 30 min. aplikace a po ukončení aplikace negativní termoterapie, byla vždy změřena povrchová teplota těla a zhotoveny ultrazvukové snímky musculus rectus femoris. Ze snímků byly následně získány hodnoty VDDM a LMDM pozorovaného svalu. Výsledky: Výsledky ukazují, že se VDDM a LMDM v závislosti na povrchové teplotě mění od jedné desetiny po několik...
|
|
|
Vývoj AMPK v kosterním svalu během časného postnatálního vývoje
Hansíková, Jana ; Janovská, Petra (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
AMP-aktivovaná proteinová kináza (AMPK) je důležitým metabolickým senzorem u eukaryot a hraje významnou roli v regulaci energetické homeostázy jak na úrovni buňky, tak celého organizmu. Podílí se na okamžité regulaci glukózového i lipidového metabolizmu přímou stimulací aktivit enzymů nebo dlouhodobě stimulací exprese genů zapojených do energetického metabolizmu především v játrech a kosterním svalu. Kosterní svalstvo se podstatně podílí na celotělové hmotnosti a metabolickém obratu a významně přispívá k udržování glukózové homeostázy. Vzhledem k tomu, že energetický výdej v kosterním svalu může tvořit až 95% celotělového energetického výdeje, je pravděpodobné, že vývoj a naprogramování metabolizmu svalu v časně postnatálním období je velmi důležité i pro organizmus v dospělosti. V období časně postnatálního vývoje dochází k podstatným změnám energetických nároků organizmu a to naznačuje významné zapojení AMPK. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat aktivitu a expresi izoforem katalytické podjednotky AMPK v kosterním svalu během časně postnatálního vývoje u myších kmenů A/J a C57BL/6, tedy kmenů, které se liší v náchylnosti k obezitě indukované dietou s vysokým obsahem tuku. Dalším úkolem bylo analyzovat expresi vybraných genů zahrnutých do energetického metabolizmu - GLUT4, PGC-1α a UCP3, které AMPK...
|
|
|
Faktory ovlivňující metabolismus glukózy a zánětlivou reakci u kriticky nemocných pacientů
Kotulák, Tomáš ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Šenolt, Ladislav (oponent)
SOUHRN Hyperglykémie kritických stavů byla považována za adaptivní metabolickou reakci organizmu na stresovou situaci, která souvisí s kritickým stavem jak u pacientů s diagnózou diabetu, tak u pacientů bez této diagnózy. Hyperglykémie je vyvolána především periferní inzulínovou rezistencí navozenou faktory působícími kontraregulačně vůči inzulínu na úrovni postreceptorové inzulínové signální kaskády. Samotná hyperglykémie pak může potencovat zvýšení hladin pro-zánětlivých cytokinů, jako je tumor necrosis factor alpha (TNF-α), interleukin-6 (Il-6), interleukin-8 (Il-8) a další. Kromě místa uložení energie je bílá tuková tkáň také velmi aktivním endokrinním orgánem, reguluje řadu metabolických procesů a také významně ovlivňuje regulaci zánětu. V kritických stavech mění tuková tkáň svou morfologii, adipocyty se zmenšují a dochází k hojné infiltraci makrofágy. Paradoxně mají kriticky nemocní pacienti s nadváhou a obezitou nižší mortalitu než pacienti s podváhou, normální váhou a morbidní obezitou. V našich studiích jsme zvolili jako vhodný model stresového stavu pacienty podstupující elektivní kardiochirurgický výkon s použitím mimotělního oběhu a s peroperačně dobře přístupnými zkoumanými tkáněmi k odběru vzorků. Sledovali jsme expresi mRNA u_ dvou nedávno objevených faktorů s významnou úlohou v regulaci...
|
|
|
Vliv podávání kreatinu a aminokyselin s rozvětveným řetězcem na svalovou fyziologii a jejich možné klinické využití
Zacpálek, Pavel ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Heleš, Mário (oponent)
(v českém jazyce) Kreatinkinázový systém by se dal považovat za první linii v energetickém metabolismu buňky. Vytváří a udržuje zásobu buněčné energie a zároveň umožňuje nejrychlejší možnou odpověď na zvýšenou potřebu energie. Cílem této práce bylo podrobně popsat kreatinkinázový systém, jeho roli v energetickém metabolismu a taky metabolismus samotné molekuly kreatinu. Významná část práce byla zaměřena na zvýšený příjem kreatinu a jeho vliv na fyziologii kosterního svalstva. Kromě toho byly také popsány některé poruchy spojené s kreatinem a výzkum jejich léčby. Na závěr byla prozkoumána možná společná působení kreatinu s aminokyselinami s rozvětveným řetězcem, přičemž určitá spojitost mezi nimi byla nalezena přes signální dráhu mTOR.
|
|
|
Použití magnetické rezonance spektroskopie při studiu glukózového metabolismu
Kratochvílová, Simona ; Pelikánová, Terezie (vedoucí práce) ; Štich, Vladimír (oponent) ; Polák, Jan (oponent)
Magnetická rezonance spektroskopie (MRS) představuje neinvazivní metodu, která umožňuje in vivo sledovat metabolické pochody ve vybraných tkáních. Její aplikace v diabetologii představuje možnost mapovat metabolismus v cílových orgánech působení inzulinu a přispět tak k objasnění patofyziologie vzniku inzulinové rezistence. Dizertační práce je zaměřena na praktickou aplikaci fosforové (³¹P) a vodíkové (¹H) spektroskopie při vyšetření metabolismu kosterního svalu u osob s inzulinovou rezistencí nebo poruchou lačné glykémie a dále na vyšetření mozkové tkáně s pomocí ¹H MRS po navození hyperinzulinémie u diabetiků 1. typu a zdravých kontrol. Vyšetření byla provedena přístrojem Siemens Vision 1,5T; k hodnocení glukózového metabolismu a inzulinové senzitivity byla provedena vyšetření orálním glukózovým tolerančním testem a hyperinzulinovým euglykemickým clampem. Studie 1 byla zaměřena na hodnocení energetického metabolismu kosterního svalu (m. soleus) u potomků hypertoniků, u kterých byl v porovnání se zdravými kontrolami prokázán určitý stupeň inzulinové rezistence. Fosforová spektroskopie zde umožnila hodnotit koncentrace vybraných makroergních fosfátů (fosfokreatin, anorganický fosfát, adenosintrifosfát, fosfomonoestery a fosfodiestery). Koncentrace těchto látek v kosterním svalu byly u potomků...
|
|
|
Sledování tvarových změn kosterního svalu v závislosti na povrchové teplotě těla
Frýdová, Aneta ; Stupka, Martin (vedoucí práce) ; Otáhal, Martin (oponent)
Název: Sledování tvarových změn kosterního svalu v závislosti na povrchové teplotě těla Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce je sledování změn příčného průřezu musculus rectus femoris v závislosti na měnící se povrchové teplotě těla. Příčný průřez svalu byl charakterizován dvěma rozměry, a to VDDM (ventrodorzální rozměr svalu) a LMDM (lateromediální rozměr svalu). Povrchová teplota těla byla ovlivněna vybranými prostředky lokální pozitivní a negativní termoterapie. Metody: V rámci experimentu došlo nejdříve k výběru čtyř terapeutických prostředků lokální pozitivní (Rašelinový nosič tepla, infrazářič InfraPhil HP3616) a negativní termoterapie (gelový sáček Cryoflex, přístroj Cryogen 3). Hlavní části výzkumu se zúčastnilo 12 zdravých probandů, kterým byly na střed stehen dolních končetin aplikovány nejdříve vybrané formy lokální pozitivní termoterapie následované termoterapií negativní. Těsně před aplikací prostředků pozitivní termoterapie, po ukončení 30 min. aplikace a po ukončení aplikace negativní termoterapie, byla vždy změřena povrchová teplota těla a zhotoveny ultrazvukové snímky musculus rectus femoris. Ze snímků byly následně získány hodnoty VDDM a LMDM pozorovaného svalu. Výsledky: Výsledky ukazují, že se VDDM a LMDM v závislosti na povrchové teplotě mění od jedné desetiny po několik...
|
|
|
Faktory ovlivňující metabolismus glukózy a zánětlivou reakci u kriticky nemocných pacientů
Kotulák, Tomáš ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Šenolt, Ladislav (oponent)
SOUHRN Hyperglykémie kritických stavů byla považována za adaptivní metabolickou reakci organizmu na stresovou situaci, která souvisí s kritickým stavem jak u pacientů s diagnózou diabetu, tak u pacientů bez této diagnózy. Hyperglykémie je vyvolána především periferní inzulínovou rezistencí navozenou faktory působícími kontraregulačně vůči inzulínu na úrovni postreceptorové inzulínové signální kaskády. Samotná hyperglykémie pak může potencovat zvýšení hladin pro-zánětlivých cytokinů, jako je tumor necrosis factor alpha (TNF-α), interleukin-6 (Il-6), interleukin-8 (Il-8) a další. Kromě místa uložení energie je bílá tuková tkáň také velmi aktivním endokrinním orgánem, reguluje řadu metabolických procesů a také významně ovlivňuje regulaci zánětu. V kritických stavech mění tuková tkáň svou morfologii, adipocyty se zmenšují a dochází k hojné infiltraci makrofágy. Paradoxně mají kriticky nemocní pacienti s nadváhou a obezitou nižší mortalitu než pacienti s podváhou, normální váhou a morbidní obezitou. V našich studiích jsme zvolili jako vhodný model stresového stavu pacienty podstupující elektivní kardiochirurgický výkon s použitím mimotělního oběhu a s peroperačně dobře přístupnými zkoumanými tkáněmi k odběru vzorků. Sledovali jsme expresi mRNA u_ dvou nedávno objevených faktorů s významnou úlohou v regulaci...
|
|
|
Vývoj AMPK v kosterním svalu během časného postnatálního vývoje
Hansíková, Jana ; Janovská, Petra (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
AMP-aktivovaná proteinová kináza (AMPK) je důležitým metabolickým senzorem u eukaryot a hraje významnou roli v regulaci energetické homeostázy jak na úrovni buňky, tak celého organizmu. Podílí se na okamžité regulaci glukózového i lipidového metabolizmu přímou stimulací aktivit enzymů nebo dlouhodobě stimulací exprese genů zapojených do energetického metabolizmu především v játrech a kosterním svalu. Kosterní svalstvo se podstatně podílí na celotělové hmotnosti a metabolickém obratu a významně přispívá k udržování glukózové homeostázy. Vzhledem k tomu, že energetický výdej v kosterním svalu může tvořit až 95% celotělového energetického výdeje, je pravděpodobné, že vývoj a naprogramování metabolizmu svalu v časně postnatálním období je velmi důležité i pro organizmus v dospělosti. V období časně postnatálního vývoje dochází k podstatným změnám energetických nároků organizmu a to naznačuje významné zapojení AMPK. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat aktivitu a expresi izoforem katalytické podjednotky AMPK v kosterním svalu během časně postnatálního vývoje u myších kmenů A/J a C57BL/6, tedy kmenů, které se liší v náchylnosti k obezitě indukované dietou s vysokým obsahem tuku. Dalším úkolem bylo analyzovat expresi vybraných genů zahrnutých do energetického metabolizmu - GLUT4, PGC-1α a UCP3, které AMPK...
|
|
|
Úloha proteinkinázy C v patogenezi inzulinové rezistence a jejích komplikacích
Marková, Irena ; Novák, František (vedoucí práce) ; Zeman, Miroslav (oponent) ; Zídková, Jarmila (oponent)
18 SOUHRN Rozšíření poznatků o patogenezi inzulinové rezistence a úloha PKC v mechanismu inzulinové rezistence U HHTg potkanů byly zvýšené sérové hladiny triglyceridů a NEMK spojeny s ektopickým ukládáním triglyceridů ve tkáních a se sníženou citlivostí periferních tkání k účinku inzulinu. Zhoršená utilizace glukózy v periferních tkáních byla provázena sníženou aktivitou GS v kosterním svalu. Snížená aktivita GS a utilizace glukózy v periferních tkáních ukazují na možný defekt v přenosu inzulinového signálu do buněk. V souladu s tím jsou naše nálezy, které ukazují, že rezistence kosterních svalů k účinku inzulinu byla asociována se zvýšenou aktivací a translokací PKC θ. Nutričně indukovaná obezita HHTg potkanů v řadě případů tyto metabolické abnormality spojené s IR ještě dále prohloubila. Zjistili jsme, že zejména PKC θ, by mohla přispívat k metabolickým abnormalitám spojeným s IR a obezitou. Se zvyšujícím se věkem se u HHTg potkanů dále zhoršovala IR a s ní související poruchy lipidového a sacharidového metabolismu, aniž by se zároveň zvyšoval podíl tukové tkáně. Zvyšování IR s přibývajícím věkem bylo u HHTg potkanů doprovázeno nárůstem relativního množství PKC θ. Tyto nálezy svědčí pro možnou účast PKC θ v poruchách IR kosterních svalů. 19 Studium potenciální úlohy rezistinu v patogenezi...
|
host ::
RSS.