|
|
Vliv vyhlídek na vstup do EU na demokratizační proces v Rumunsku po roce 1989
Kasper, Petr ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Po roce 1989 se ve střední a východní Evropě v rámci třetí vlny demokratizace zhroutil velký počet nedemokratických režimů. Tyto režimy nastoupily cestu k demokracii a její konsolidaci. Tato cesta se lišila případ od případu, některé vlivy, které na dění v těchto státech působily, však byly společné. Jedním z nejvýznamnějších je určitě Evropská unie jako silný aktér na mezinárodním poli a případný cíl směřování těchto států. Tato práce se snaží zkoumat vliv možného budoucího vstupu do EU na konsolidaci demokracie v Rumunsku. Sleduje zejména oblasti národnostních menšin a jejich ochrany a extrémně nacionalistických politických stran a jejich vlivu ve společnosti. Dotkne se však i demokratické konsolidace jako takové a tématu evropeizace. V závěru práce je ukázáno, že k proměně rumunské demokracie v konsolidovanější na sledovaných polích došlo a že lze sledovat i vliv EU na tuto proměnu.
|
|
|
Komparace konsolidace demokracie na území bývalého východního bloku
Bárta, Vít ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Cílem této práce je číselně zhodnotit konsolidaci demokracie ve východoevropských zemích bývalého východního bloku. Porovnat tyto země mezi sebou a učinit rozhodnutí, které z těchto zemí lze považovat za konsolidované demokracie. Sekundárním cílem je určit, které faktory tuto konsolidaci podpořily, případně s ní alespoň korelují. Práce vychází z teorie Wolfganga Merkela. Ten dělí konsolidaci demokracie do čtyř úrovní, jimiž jsou konstituční konsolidace demokracie, reprezentativní konsolidace demokracie, behaviorální konsolidace demokracie a demokratická konsolidace politické kultury. Každá z úrovní konsolidace demokracie je v práci s pomocí dat Bertelsmannova transformačního indexu číselně vyjádřena samostatně pro každý stát ve dvouletých intervalech od roku 2005 do roku 2015. Na základě toho je spočítána celková konsolidace demokracie. Země lze proto komparovat jak mezi sebou, tak v čase. Korelace mezi faktory podporujícími konsolidaci demokracie a celkovou konsolidací demokracie je vyjádřena pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Přínosem této práce je vytvoření a popsání metody, která číselně vyjádří konsolidaci demokracie mezi lety 2005 a 2015, je přenositelná na kterýkoliv stát a není ovlivnitelná autorem. Přínosem je také vytvoření kritérií, na jejichž základě lze rozhodnout o tom, zda je...
|
|
|
Pád prezidenta Suharta a perspektivy demokracie v Indonésii
Šedivá, Zuzana ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Pád prezidenta Suharta a konsolidace demokracie v Indonésii" si klade za cíl charakterizovat okolnosti pádu prezidenta Suharta a nastínit vývoj, který po jeho odstoupení následoval. Práce je členěna na teoretickou a analytickou část. V rámci první části jsou charakterizovány teorie nedemokratického režimu, teorie přechodu k demokracii, teorie opozice a teorie konsolidace demokracie. V analytické části jsou dané teorie aplikovány na indonéskou praxi. Je charakterizován Suhartův nedemokratický režim, opoziční síly a okolnosti vedoucí k jeho pádu a zhodnocen následný vývoj. Cílem práce bude představit proces demokratizace v Indonésii, nalézt příčiny a analyzovat obtíže, které proces konsolidace demokracie provázely (a provázejí).
|
|
|
Postavení moldavského prezidenta v kontextu politických systémů zemí střední a východní Evropy
Kuta, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
diplomové práce Diplomová práce se zabývá vztahem ústavního uspořádání (institucionální architektury) a konsolidací demokracie. Institucionální architektura má zcela jednoznačně vliv na stabilitu politického systému. Debatu o vhodnosti prezidentské formy vlády v tranzitivních zemích zahájili v 80. letech Linz s Valenzuelou. Vývoj východoevropských zemí po roce 1989 umožňuje studovat vztah mezi ústavním uspořádáním, jednotlivými formami vlády a politickou stabilitou (stěžejní část teoretické práce). Se zaměřením na středo- a východoevropské politické systémy se snaží objasnit, jak instituce silného prezidenta, disponujícího ústavními pravomocemi, přispívá či naopak nepřispívá ke stabilitě systému. Moldavský příklad tuto možnost nabízí v ještě mnohem větší míře; země prošla poloprezidentským a parlamentním uspořádáním, stejně jako používala přímou i nepřímou volbu hlavy státu. Postavení moldavského prezidenta a způsob jeho volby do značné míry souvisí se stabilitou politického systému. V závěru práce je aplikováno alternativní pojetí poloprezidentského systému založené na principál-agent teorii.
|
|
|
Stát a občanská společnost v postsovětském Rusku
Votavová, Vladimíra ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce s názvem Stát a občanská společnost v postsovětském Rusku se zabývá významem, rozvojem a funkcí občanské společnosti v reáliích Ruska po roce 1991. Úvodem se práce snaží postihnout charakter ruského režimu, který je ovlivněn nejen komunistickou zkušeností, ale i průběhem přechodu k demokracii. Vládu prezidentů Jelcina i Putina nahlíží v kontextu teorie hybridních režimů, v nichž chybí zejména vláda zákona a omezení mocí ve státě. Tyto aspekty zásadně ovlivňují podobu a aktéry ruského občanského sektoru, které se text snaží charakterizovat. Práce se zaobírá také různým vnímáním občanské společnosti v Rusku a na Západě, jednotlivé rozdíly identifikuje a zmiňuje odlišnosti ruské kultury i společenského diskurzu. V závěru práce je pozornost věnována speciálně politice prezidenta Putina vůči občanskému sektoru, jejím motivům a důsledkům.
|
host ::
RSS.