|
| |
|
|
The importance of water sources for space-use of mammals in African savannah
Homoláč, David ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Brandlová, Karolína (oponent)
Africká savana je sezónním ekosystémem charakterizovaným významným obdobím sucha. Nedostatek vodních zdrojů během tohoto období výrazně ovlivňuje pohyby velkých savců jak v prostoru, tak v čase. Některé druhy savců se s těmito omezeními dokážou vypořádat lépe než jiné. Jedná se o savce nezávislé na vodě, kterými jsou převážně okusovači (žirafa, kudu, antilopa losí), a tato zvířata lze tedy nalézt dále od vody. Někteří z nich však využívají biotopy kolem řek k získávání potravy. Druhy závislými na vodě jsou spásači a nepřežvykující druhy (zebra, pakůň, slon). Nedostatek vody v suchém období roku nutí tyto savce pohybovat se v blízkosti vodních zdrojů. Šelmy (lvi) využívají této prostorové restrikce v pohybu kopytníků pro lov a loví převážně v blízkosti vodních těles. Predovaná zvířata (jak šelmy, např. pes hyenový, tak kopytníci) vyvinula anti-predační strategie ve využívání prostoru v podobě vyhýbání se lvům v prostoru nebo čase. Kopytníci omezují aktivitu pití na denní čas, kdy lvi nejsou aktivní, a psi hyenoví využívají nory dále od vodních zdrojů. Tato časoprostorová segregace je užitečná i pro řešení kompetičních interakcí. Denní aktivita u vodních zdrojů je variabilní, což naznačuje, že další faktory (např. termoregulace) tuto aktivitu ovlivňují. Klíčová slova: využívání vody, prostorové...
|
|
|
Životní strategie arbuskulárně mykorhizních hub
Fričová, Renata ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Kohout, Petr (oponent)
Arbuskulární mykorhiza je symbiotické soužití cévnatých rostlin a arbuskulárně mykorhizních (AM) hub z podkmene Glomeromycotina. Vzhledem k tomu, že v současné chvíli je jen málo známo o životních strategiích AM hub, je těžké predikovat jejich populační dynamiku ve společenstvech. Je však patrné, že AM houby se mezi sebou liší celou řadou znaků. Fyziologické a ekologické rozdíly hub mohou ovlivnit jak výsledky jejich vzájemné kompetice, tak kooperaci s rostlinami a sukcesní dynamiku celého společenstva hub. Abychom rozšířili své znalosti o životních strategiích AM hub, je nezbytné prohloubit naše porozumění znaků a faktorů ovlivňujících vztah obou symbiontů. Tato bakalářské práce je koncipována jako rešerše, jejímž cílem je shrnout poznatky o rozdílných vlastnostech AM hub a vlivu těchto vlastností na jejich životní strategie. Klíčová slova: arbuskulárně mykorhizní houby, životní strategie, hostitelská rostlina, vlastnosti, mycelium, kolonizace, kompetice, společenstvo, sukcese
|
|
|
Plant-soil feedback a jeho interakce s dalšími faktory určujícími koexistenci rostlin
Opravilová, Tereza ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Plant-soil feedback neboli zpětná vazba mezi rostlinou a půdou a je v posledních letech hojně zkoumaným mechanismem úspěchu invazních rostlin, posunu druhů v sukcesi a obecně struktury rostlinných společenstev. Jedná se o proces, během kterého rostlina svým růstem ovlivňuje půdu a tyto změny se zpětně promítají do růstu dalších rostlin. Navzdory velkému množství předchozích studií, je věnováno poměrně málo pozornosti interakci plant-soil feedbacku s dalšími faktory, což považuji za důležité pro pochopení jeho role v přirozených rostlinných společenstvech. Cílem práce bylo objasnit vliv plant-soil feedbacku na modelové druhy Arrhenatherum elatius a Centaurea scabiosa a porovnat jeho vliv s dalšími faktory - mezidruhovou kompeticí a herbivorií (simulovanou ztrátou nadzemní biomasy). Vliv faktorů byl zkoumán pomocí biomasy a změn ve fyziologii rostlin, konkrétně fluorescencí chlorofylu a obsahem prvků v nadzemní biomase. Mechanismus plant-soil feedbacku modelových druhů byl posuzován pomocí obsahu prvků v půdě po kultivaci. V biomase druhu Arrhenatherum elatius se faktory plant-soil feedbacku a kompetice projevily ve vzájemné interakci, kdy došlo přítomností kompetitora ke změně negativní zpětné vazby na pozitivní. Arrhenatherum byl v experimentu silným kompetitorem, za jehož úspěchem pravděpodobně...
|
|
|
Effect of competition on resprouting and sprout growth of temperate trees
Patra, Lukáš
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na kompetici, růst výmladků a výmladnou schopnost stromů mírného pásma. Hlavním cílem bylo analyzovat vliv kompetice na výmladnou schopnost a růst výmladků. Pomocí, měření základních charakteristik výmladků a použitím alometrických rovnic vypočítat biomasu a přírůst výmladků a také vypočítat před a po-těžební kompetiční indexy na již založené výzkumné ploše TARMAG II nedaleko Soběšic v České Republice. Analýza odhalila, že před-těžební a po-těžební kompetice může významně ovlivnit růst výmladků stromů mírného pásma, liší se však mezi jednotlivými druhy dřevin a také různým vlivem na růst výmladků. Rovněž se ukázalo, že před-těžební kompetice neovlivňuje výmladnou schopnost dubu zimního. Výsledky naznačují, že probírky v rané fázi vývoje pařezin by mohly zlepšit růst výmladků a tak i produkci biomasy.
|
|
|
Struktura dospělého vrchovinného smrkového porostu
Světlík, Jan
V posledních desetiletích začal intenzivní výzkum změn přírůstu biomasy lesních dřevin v kontextu předpokládané globální změny, neboť lesní porosty mají v globálním měřítku zásadní podíl na ukládání uhlíku. Závislosti mezi dendrometrickými parametry stromů a biomasou lesních dřevin pomocí alometrických rovnic nebo expanzních faktorů jsou i dnes řešeny nedostatečně. V předložené práci jsou popsány změny struktury dospělého vrchovinného smrkového porostu na ekosystémové stanici Rájec (Drahanská vrchovina) v letech 2009 - 2012 a jsou uvedeny alometrické rovnice a expanzní faktory pro stanovení nadzemní biomasy a jejích jednotlivých frakcí, které byly pro studovaný porost stanoveny rozborem vzorníkových stromů. Na základě známých alometrických rovnic byla odhadnuta také podzemní biomasa studovaného porostu. Výčetní tloušťka stromu byla vhodným parametrem pro odhad objemu biomasy kmene (bez borky i s borkou) a ve většině případů také vhodným vstupním parametrem do stanovených alometrických rovnic pro odhad celkové nadzemní biomasy, případně jednotlivých frakcí biomasy, studovaného porostu. Byla prokázána významnost kompetice stromů při odhadu jednotlivých frakcí biomasy stromů. V některých případech je tedy vhodné zařadit parametry kompetice do alometrických rovnic pro odhad biomasy lesních dřevin. Pro odhad nadzemní biomasy porostu byl vypočítán expanzní faktor 1,30 a pro odhad podzemní biomasy 1,18.
|
|
|
Zásobník nočních her pro adolescenty
Soukupová, Kateřina ; Psohlavec, Lukáš (vedoucí práce) ; Brtník, Tomáš (oponent)
Název: Zásobník nočních her pro adolescenty Cíle: Vytvoření zásobníku nočních her pro věkovou kategorii adolescentů venku i v místnosti se zaměřením na různé cíle a definování kritérií pro tvorbu tohoto typu her. Metody: Jedná se o teoretickou práci formou literární rešerše. Na základě analýzy odborné literatury byl vytvořen podklad pro tvorbu nočních her s následným vytvořením zásobníku. Výsledky: Vytvoření zásobníku deseti nočních her zaměřených na různé typy spolupráce a kompetice. Sepsání kritérií pro jejich tvorbu a na příkladu jejich praktické vysvětlení. Závěr: Přínosem této práce je zásobník nočních her využitelný všemi, kdo se touto tématikou zabývají, a definování kritérií pro úspěšnou tvorbu a realizaci tohoto typu her. Klíčová slova: hra, význam her, přínos her, tma, stres, kompetice, kooperace
|
|
|
Determinanty abundancí suchozemských obratlovců
Kundelová, Tereza ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Abundance živočichů se liší mezi jednotlivými druhy, ale kolísají i v prostoru a v čase. Tyto rozdíly souvisí s biotickými i abiotickými faktory a s ekologickými vlastnostmi jednotlivých druhů. Studie zaměřené na tyto vlivy se snaží odpovědět na otázku, co a jak ovlivňuje početnost druhů. Kromě osvětlení závislostí abundance na jednotlivých faktorech jsou předmětem práce i studie, které se jejich kombinací snaží zjistit, jaké z nich jsou při determinaci abundance zásadní. Nejčastěji studovaným faktorem je velikost těla, velkou roli ale hraje i trofická úroveň, specializace, produktivita prostředí a kompetice. Všechny tyto faktory nicméně vysvětlují jen malý podíl mezidruhové variability v abundancích. Práce je zaměřena na suchozemské obratlovce, přičemž je nejvíce prostoru věnováno ptákům a savcům, jelikož tyto dva taxony jsou nejčastěji studovány. Klíčová slova: početnost, populační hustota, suchozemští obratlovci, velikost těla, kompetice, tok energie
|
|
|
Sociální kognice u ptáků Testování v laboratorních podmínkách
Vondráčková, Nikola ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na sociální kognici u ptáků, a především na metody jejího testování v laboratorním prostředí. Sociální kognice je vzájemné poznávání ovlivněné individuálními zkušenostmi. Pro sociální kognici jsou nezbytné obecné kognitivní kompetence jako jsou vnímání, pozornost, myšlení, paměť. Některé kognitivní domény jsou výlučně v sociální kognici - například komunikace, teorie mysli atd. Druhy ptáků žijících v sociálních skupinách utváří sociální prostředí, ve kterém na sebe jedinci reagují. Já se ve své práci zabývám těmito sociálními interakcemi. Předmětem této bakalářské práce jsou především ptáci z čeledi papouškovitých a krkavcovitých. Cílem práce je vytvoření přehledu doposud používaných metod testování sociální kognice a jejich kritické zhodnocení. Klíčová slova: sociální kognice, kooperace, kompetice, laboratorní testy
|
|
|
Kompetice o úkryt mezi hlavačkou mramorovanou a hlaváčem černoústým
KREJČÍ, Miloslav
Nepůvodní druhy ryb často způsobují snížení početnosti nebo úplné vytlačení druhů původních. Jedním z důvodů tohoto fenoménu je kompetice o stanovitě a úkryt. Pro bentické a především pak speleofilní druhy ryb je přitom úkryt zasádní pro udržení stabilních populací. Kompetice o úkryt však neprobíhá jenom mezi nepůvodní a původní ichtyofaunou, ale také mezi nepůvodními druhy navzájem. Cílem bakalářské práce bylo experimentální vyhodnocení kompetice o úkryt mezi hlavačkou mramorovanou poloměsíčitou (Proterorhinus semilunaris) a hlaváčem černoústým (Neogobius melanostomus) v závislosti na typu úkrytu, denní době, pohlaví a druhu ryby. Experimentální část zahrnovala jedenáct kol experimentů. V každém dílčím kole experimentu proběhlo 16 opakování (nádrží). Ve všech dílčích kolech experimentů byly jako rezidentní ryby nasazeny hlavačky poloměsíčité. Pro sledování mezidruhové konkurence o úkryt byl jako narušitel do nádrží přidán hlaváč černoústý. Nádrže byly osazeny úkryty dvojího typu (úkryt typu "rostlina", úkryt typu "trubka"). Pro sledování interakcí ryb byly zvoleny 4 časové intervaly (2 během dne, 2 během noci). Průběh experimentu byl zaznamenán kamerami s nočním snímáním. Z pořízených videozáznamů byl vyhodnocen čas strávený v úkrytu. Solitérní ryba (bez přítomnosti narušitele) strávila signifikantně delší dobu v úkrytu ve dne bez ohledu na pohlaví a typ úkrytu. U vnitrodruhové kompetice (hlavačka vs. hlavačka) strávila více času v úkrytu rezidentní ryba oproti narušiteli. U mezidruhové kompetice (hlavačka vs. hlaváč) byl však čas strávený v úkrytu narušitelem delší v porovnání se situacemi, kdy byly narušitelskými rybami hlavačky. Na základě těchto výsledků lze usuzovat, že je hlaváč černoústý agresivnějším druhem než hlavačka poloměsíčitá, což může také vysvětlovat jeho úspěšné šíření v přírodních podmínkách.
|
host ::
RSS.