|
|
Koncept čtyř ročních období v českém jazyce
Pevná, Lucie ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce zkoumá čtyři roční období skrze teorii jazykového obrazu světa. Respektuje hledisko etnolingvistické - soustředí se na české vnímání skutečnosti, objektem zájmu je především počasí a příroda proměňující se v rámci čtyř ročních období. Člověk vnímá měnící se roční období smyslově - zrakem, sluchem, čichem i dotekem. Každé roční období je jedinečné, vymezuje se vůči ostatním, především prostřednictvím typických stereotypů (automatizovaných představ o něm), prototypů (hlavních reprezentantů) a konotací (asociativních představ o přírodních fázích), přitom se tyto jednotlivé představy spojují (kolokují) s některými slovy, a vytváří tak nová pojmenování, ve kterých je dané roční období zakódováno. Podle principu antropocentrismu vnímáme jednotlivé astronomické a meteorologické jevy personifikovaně, přisuzujeme přírodě a světu kolem nás lidské vlastnosti a chování. Motto této práce zní "A na jaře už nezaseju", čímž máme na mysli součinnost dvou konceptuálních schémat (cyklu a cesty) a zároveň spojení a podobné vnímání měnící se přírody s fázemi lidského života. Rozdíl mezi nimi je v tom, že člověk vždy dojde konce své cesty, kdežto příroda se na základě cykličnosti po zimním spánku opět probudí.
|
|
|
Sémantická analýza vybraných českých klíčových slov. Teorie přirozeného sémantického metajazyka v češtině
Pavlásková, Marie ; Císařovská, Lily (vedoucí práce) ; Ivan, Michal (oponent)
Práce na teoretickém a metodologickém základě teorie přirozeného sémantického metajazyka Anny Wierzbické pojednává některé specifické rysy českého jazykového obrazu světa a porovnává je se specifiky jazykového obrazu anglického. Toto srovnání je umožněno existencí kulturně neutrálního přirozeného sémantického metajazyka, v němž jsou výsledné sémantické explikace naformulovány a následně srovnány s explikacemi anglickými, které na základě svých analýz vytvořila Wierzbicka. Analýzy vybraných českých klíčových slov čerpají zejména ze slovníků (výkladových, etymologických a frazeologických) a českého národního korpusu. Jejich cílem je poukázat na odlišnosti kulturních norem a hodnot reflektované v rozdílné sémantické struktuře analyzovaných pojmů, které patrně poukazují na hlubší rozdílnosti ve způsobu vnímání a hodnocení světa rodilých mluvčí obou jazyků.
|
|
|
Lidské tělo v české paremiologii (Etnolingvistická studie)
Kovařík, Tadeáš ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem lidského těla a jeho částí v příslovích, která jsou uvedena ve slovníku Česká přísloví Václava Flajšhanse. Materiál je zpracován s východiskem v kognitivní lingvistice a etnolingvistice a s využitím jejich metodologických nástrojů. Nejprve je vysvětlen teoreticko-metodologický rámec práce, jímž je především kognitivnělingvistický a etnolingvistický přístup k jazyku a teorie jazykového obrazu světa. Těmito metodami je posléze zpracován jazykový obraz lidského těla a jeho částí v českém prostředí, jak vyplývá z přísloví. Následně je vymezen výzkumný kontext paremiologie a jsou charakterizovány možné přístupy k příslovím. Na základě odborné literatury je poté přísloví definováno. V jednotlivých kapitolách, které se týkají částí těla, jsou nejprve vymezeny významy somatismů na základě výkladových slovníků a jsou uvedena nejčastější slovní spojení a frazémy, v nichž se tyto somatismy vyskytují. Na základě přísloví je pak vypracován jazykový obraz lidského těla a jeho částí v českém jazykovém obrazu světa. Na základě vybraných přísloví je pak představen jazykový obraz zraku, sluchu a řeči, který je v těchto příslovích fixován. Závěr práce získané poznatky shrnuje a sumarizuje. Klíčová slova čeština, paremiologie, frazeologie, etnolingvistika, kognitivní lingvistika,...
|
|
|
Dech a dýchání jako zdrojová oblast konceptuálních metafor v češtině
Bulak, Patrik ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce se soustřeďuje na sémantický okruh dechu a dýchání. Vychází při tom z teorií a metod kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. V první kapitole je věnována pozornost teorii konceptuální metafory, kognitivnímu pojetí metonymie a kombinaci metafory s metonymií (tzv. metaftonymii). Další kapitola přibližuje zkoumaný sémantický okruh na základě dat z výkladových, etymologických a jiných slovníků. Upozorňuje se při tom na metafory a metonymie, k nimž tyto údaje poukazují. Třetí kapitola se zabývá tělesnou zkušeností s dechem, a to v celé její šíři (smyslové vnímání dechu a vlastní prožívání dýchání). Je zde rovněž naznačeno, jakým způsobem se tento zkušenostní základ promítá do jazyka. Stěžejní kapitola práce představuje klasifikaci shromážděného jazykového materiálu: ukazuje, k jakým cílovým oblastem se váže zdrojová oblast dechu a dýchání na základě metaforických vyjádření excerpovaných z frazeologických slovníků ve formě frazémů. Výzkum ukázal, že se dech a dýchání ve zdrojové oblasti uplatňují především metonymicky. Lze pak rozlišit tzv. metafory z metonymií (metaftonymie) a "čisté" metafory (personifikace). Na základě interpretace dat jsou na konci práce formulovány konceptuální metafory založené na dechu a dýchání.
|
|
|
Opozice "člověk - zvíře" v jazyce. Příspěvek k českému jazykovému obrazu světa
Šťastná, Lucie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem ke zkoumání českého jazykového obrazu světa a využívá základní teoretická a metodologická východiska kognitivní a kulturní lingvistiky. Práce se zabývá opozicí "člověk - zvíře", resp. "lidské - zvířecí" v češtině a ukazuje, jakým způsobem jsou v jazyce zooapelativa (názvy zvířat) vztažena ke skutečnostem z lidského světa. Velká část práce vychází převážně z analýzy českého slovníkového materiálu (z etymologických, výkladových, synonymických a frazeologických slovníků). Srovnána je rovněž vědecká (biologická) klasifikace živočichů s kategorizací v přirozeném jazyce. Pro kategorii ZVÍŘE jsou stanoveny čtyři základní domény, které konstituují pojmový model (rámec) této kategorie: "místo, kde zvíře žije", "fyzické vlastnosti", "chování zvířete" a "souvislost s člověkem". Součástí práce je i dotazníkový výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem čeští mluvčí vnímají kategorii ZVÍŘE a zda považují některá zvířata za protypičtější než jiná.
|
|
|
Pes v českém jazykovém obrazu světa
Prokšová, Hana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
I. Abstrakt Práce vychází z teoretických principů polských etnolingvistických prací, které jsou přiblíženy v první části práce. Pozornost je věnována zejména teorii antropocentrismu přirozeného jazyka, postulující rozlišení "vlastního" a "lidského" versus "cizího", respektive "ne-lidského" v kognitivním chápání světa, a v návaznosti na ni představíme obecné rysy jazykového obrazu domácích zvířat v češtině. Druhá část práce se s přihlédnutím k doposud získaným teoretickým poznatkům zabývá výrazem pes v češtině a jeho deriváty, jejich pozicí v lexikálním systému, sémantikou a konotacemi a stereotypy, které se s nimi pojí. V závěru je formulována kognitivní definice pojmu "pes" v češtině inspirována strukturou hesel v polském Slovníku lidových stereotypů a symbolů.
|
|
| |
|
|
Smrt, posmrtný život a umírání v jazykovém obrazu světa žáků českých a krajanských základních a středních škol
Wildová, Zuzana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Pacovská, Jasňa (oponent) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent)
Disertační práce Jazykový obraz smrti, posmrtného života a umírání u žáků základních a středních škol se věnuje rekonstrukci jazykového obrazu smrti těchto skupin žáků, jeho vzájemné komparaci a jeho srovnání s rozvinutým psychologickým konceptem smrti. Dále charakterizuje, jak se v jazykovém obrazu smrti u žáků projevuje tabuizace tohoto tématu a jaké modifikace jazykového obrazu světa obraz smrti u žáků vykazuje. V první části se práce zabývá pojetím smrti v jazyce a kultuře, a tedy také jazykovou a socio-kulturní tabuizací tohoto fenoménu. Věnujeme se zde vývoji nazírání na smrt v historii a také vývoji konceptu smrti u dětí a mládeže. Teoretickým východiskem pro tuto práci jsou metody kognitivní lingvistiky a jejího přístupu ke zkoumání jazyka. Charakteristikou tohoto lingvistického přístupu, jeho metod, jakož i hlavních směrů a představitelů se zabýváme v další části práce. Z metod kognitivní lingvistky vycházíme nejen při zpracování, ale také při sběru jazykových dat. Ve třetí části práce analyzujeme jazyková data systémová, textová a empirická. Textová data čerpáme z textů intencionální literatury pro děti a mládež, z textů učebnic českého jazyka pro 2. stupeň základních škol a z textů publikovaných na sociálních sítích. Empirická data, získaná prostřednictvím dotazníkového šetření...
|
|
|
Kognitivní analýza temporálních předložek v češtině
Pavlíková, Veronika ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá temporální předložky v češtině z hlediska kognitivní a konstrukční lingvistiky. Cílem je ukázat, jak pomocí předložek konceptualizujeme čas, důraz je kladen na čas konceptualizovaný jako prostor. Úvod práce podává stručný přehled základní terminologie. Následuje část teoretická, která má tři oddíly. První se věnuje charakteristice českých předložek, druhá představuje kognitivní přístupy k analýze anglických prostorových předložek a ve třetí je ukázán způsob analýzy anglických temporálních výrazů v konstrukční gramatice. Praktická část se zabývá nejprve popisem tabulky, která obsahuje analyzované předložky a jejich veškeré příkladové věty. Pozornost je věnována jednotlivým zkoumaným rysům, jejich důležitosti v rámci tabulky a prostředkům, jimiž jsem dospěla ke konečné podobě tabulky. Následuje samotná charakteristika jednotlivých předložek a zaznamenání jejich významů do konstrukcí. Posledním bodem praktické části je výsledek analýzy. V závěru práce jsou shrnuty výsledky jednotlivých analýz, tj. jak analýzy jednotlivých konkrétních dokladů předložek, tak charakteristiky předložek a jejich významů zasazených do prostorové mentální mapy. Zároveň se zde poukazuje na možné rozpracování tohoto zkoumání.
|
|
|
Kůň v české frazeologii, příslovích a pohádkách. Příspěvek ke studiu jazykového obrazu světa
Kovařík, Tadeáš ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obrazem koně v české frazeologii, příslovích a pohádkách Karla Jaromíra Erbena. Materiál je zpracován s východiskem v kognitivní lingvistice a teorii jazykového obrazu světa a s užitím jejich metodologických nástrojů. Nejprve je vysvětlen teoreticko-metodologický rámec práce, jímž je především kognitivně lingvistický přístup k jazyku a jazykový obraz světa. Těmito metodami je následně zpracováván jazykový a kulturní obraz koně v českém prostředí, jak vyplývá ze slovníků. Je rozebrána etymologie výrazu a jeho historický vývoj, jsou vymezeny významy na základě výkladových slovníků a popsána nejčastější synonyma, hyponyma a kohyponyma (hřebec, kobyla/klisna, hříbě ad.). Především na základě frazeologie, idiomatiky a paremiologie, ale i přenesených použití, neologismů, derivátů a kompozit je vypracován stereotyp koně v českém jazykovém obrazu světa. Následně je prozkoumán obraz koně v Erbenových Českých pohádkách. V závěru je podána tzv. otevřená definice významu výrazu kůň.
|
host ::
RSS.