|
|
Cycling Mechanism/Linguistic Fluidity
Dlabaja, Martin ; Lungová, Barbora (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Hlavní cíl této práce je představit diváka relativním měřítkům klimatických změn během holocénu a pozdního pleistocénu pomocí veděckých dat z projektu "Greenland Ice Core Project" a "Vostok Ice Core Project" prezentovaného ve virtuální realitě za pomoci nejmodernějšího herního enginu Unreal.
|
|
|
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šmídová, Jana (oponent)
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz Abstrakt Cílem práce je studovat klimatologii atmosférických srážek v oblasti pohoří Vogéz na severovýchodě Francie. První část pojednává o faktorech, např. všeobecná cirkulace atmosféry, které ovlivňují prostorové a časové rozložení atmosférických srážek v mírných zeměpisných šířkách od makro po mikroúroveň s důrazem na západní Evropu a orografii. Objasňuje termín ombrické kontinentality, resp. oceánity a předkládá základní fyzicko-geografický popis zkoumané lokality, např. vysokou asymetrii mezi návětrnými a závětrnými svahy Vogéz či rozdíly mezi pohořím a Hornorýnskou nížinou. Druhá část demonstruje pomocí standardních klimatologických metod na zkoumaném období 1950-2011 a na 14 meteorologických stanicích v rámci sítě Météo-France, že pohoří Vogézy svojí polohou regionálně výrazně mění jak prostorovou, tak časovou distribuci srážek. Pro odlišnosti v ročním chodu srážek byly jednotlivé stanice rozděleny do tří kategorií: (i) horské stanice s jedním výrazným srážkovým maximem v zimě, (ii) stanice na závětrných svazích se dvěma srážkovými maximy - letním a zimním a (iii) stanice ryze závětrné nacházející se v nížině východně od Vogéz s jedním letním srážkovým maximem. Metody kvantitativního hodnocení stupně ombrické kontinentality vedou ke zjištění, že...
|
|
|
Klimatologický pohled na atmosférické fronty
Švábek, David ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Gvoždíková, Blanka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá klimatologickým pohledem na atmosférické fronty, které v mírných zeměpisných šířkách zásadní měrou určují počasí a jeho proměnlivost. V texu je shrnuta odborná literatura doplněná o projevy atmosférických front jak celosvětově, tak i lokálně pro území západní a zejména střední Evropy, přičemž důraz je kladen na souvislost s teplotami, srážkami, případně i dalšími meteorologickými prvky a jejich dlouhodobými změnami. Pozornost je dále věnována problémům spojeným s detekcí atmosférických front, která bezprostředně souvisí s nejčastějšími místy jejich výskytu. Cílem praktické části je poté analýza přechodů front přes meteorologickou stanici Praha-Ruzyně za dvacetileté období od 1. 12. 2000 do 30. 11. 2020 s důrazem na období zimních a letních měsíců. Klíčová slova: atmosférické fronty, klimatologie, teplota, srážky, proměnlivost klimatu
|
|
|
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz
Minářová, Jana
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz Abstrakt Cílem práce je studovat klimatologii atmosférických srážek v oblasti pohoří Vogéz na severovýchodě Francie. První část pojednává o faktorech, např. všeobecná cirkulace atmosféry, které ovlivňují prostorové a časové rozložení atmosférických srážek v mírných zeměpisných šířkách od makro po mikroúroveň s důrazem na západní Evropu a orografii. Objasňuje termín ombrické kontinentality, resp. oceánity a předkládá základní fyzicko-geografický popis zkoumané lokality, např. vysokou asymetrii mezi návětrnými a závětrnými svahy Vogéz či rozdíly mezi pohořím a Hornorýnskou nížinou. Druhá část demonstruje pomocí standardních klimatologických metod na zkoumaném období 1950-2011 a na 14 meteorologických stanicích v rámci sítě Météo-France, že pohoří Vogézy svojí polohou regionálně výrazně mění jak prostorovou, tak časovou distribuci srážek. Pro odlišnosti v ročním chodu srážek byly jednotlivé stanice rozděleny do tří kategorií: (i) horské stanice s jedním výrazným srážkovým maximem v zimě, (ii) stanice na závětrných svazích se dvěma srážkovými maximy - letním a zimním a (iii) stanice ryze závětrné nacházející se v nížině východně od Vogéz s jedním letním srážkovým maximem. Metody kvantitativního hodnocení stupně ombrické kontinentality vedou ke zjištění, že...
|
|
|
Analýza vybraných klimatologických časových řad
Kraitz, Petr ; Helman, Karel (vedoucí práce) ; Šimpach, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou časových řad průměrných měsíčních teplot sedmi meteorologických stanic v letech 1960 až 2015. S použitím vybraných metod jsou řady modelovány v klouzavých desetiletých úsecích a je provedena predikce jedenáctého roku. Cílem této diplomové práce je porovnat úspěšnost předpovědí dle různých přístupů/modelů na jeden rok dopředu na základě dat z posledních 10 let.
|
|
|
Statistický downscaling extrémních hodnot teploty
Krejčová, Zuzana ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Mikšovský, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá statistickým downscalingem extrémních teplot. V první části jsou popsány dva typy downscalingu: dynamický a statistický. Ke každému jsou uvedeny a základně popsány příklady různých metod, které slouží k simulacím klimatických prvků, zejména pak teplot nebo srážek. Dále jsou zde porovnány lineární a nelineární metody a dosažené výsledky předchozích studií zabývajích se touto problematikou. Poslední dobou se studie zaměřují nejen na denní nebo měsíční průměrné hodnoty, ale i na extrémní. Extrémní hodnoty jsou obtížnější simulovat. V mé práci jsem se pak zaměřila na downscaling extrémních teplot, kdy jsem použila metodu lineární regrese. Zaměřila jsem se na oblast Evropy, kde jsem si vybrala 10 stanic, které pokrývají rozmanité klima Evropy. Extrémní hodnota byla vybrána vždy za sezónu, tedy nejnižší teplota v zimě a nejvyšší v létě. Cílem této práce bylo zjistit, zda je vhodné k simulacím extrémních teplot použít sezónní průměrné hodnoty proměnných ve volné atmosféře. Klíčová slova: downscaling, statistický downscaling, extrémní teplota, simulace klimatu
|
|
|
Klimatologie vertikálního gradientu teploty ve spodní a střední troposféře
Venclová, Markéta ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Klimatologie vertikálního teplotního gradientu ve spodní a střední troposféře Abstrakt Hlavním cílem této práce je klimatologicko-synoptická analýza vertikálního teplotního gradientu (γ) ve spodní a střední troposféře nad mezní vrstvou atmosféry ve středních zeměpisných šířkách severní polokoule. V hlavní části rešerše jsou shrnuty poznatky o mechanismu změny teploty vzduchu s výškou v troposféře, vlivu vodní páry na γ a stabilitních podmínkách v atmosféře. Část je věnována záření v atmosféře a radiační bilanci, jako jedné ze stěžejních faktorů ovlivňujících hodnotu γ. Následuje kapitola shrnující poznatky o proměnlivosti γ v prostoru a čase. Těžištěm práce je analýza γ vypočteného z dat radiosondážního měření v Praze-Libuši ve vrstvě atmosféry vymezené izobarickými hladinami 850 a 300 hPa. Výsledky prokázaly roční chod γ. Denní chod nebyl v této vrstvě atmosféry pozorován. Dále byla analyzována souvislost γ se směrem proudění a synoptickými typy Hesse a Brezowského. Z výsledků vyplývá, že směr proudění a určitá synoptická situace má spolu s radiačními a vlhkostními poměry v atmosféře vliv na hodnotu γ. Na základě analogické analýzy γ v Popradu-Gánovcích byly výsledky z velké části potvrzeny. Klíčová slova: vertikální teplotní gradient, synoptická typizace, volná atmosféra
|
|
|
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz
Minářová, Jana
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz Abstrakt Cílem práce je studovat klimatologii atmosférických srážek v oblasti pohoří Vogéz na severovýchodě Francie. První část pojednává o faktorech, např. všeobecná cirkulace atmosféry, které ovlivňují prostorové a časové rozložení atmosférických srážek v mírných zeměpisných šířkách od makro po mikroúroveň s důrazem na západní Evropu a orografii. Objasňuje termín ombrické kontinentality, resp. oceánity a předkládá základní fyzicko-geografický popis zkoumané lokality, např. vysokou asymetrii mezi návětrnými a závětrnými svahy Vogéz či rozdíly mezi pohořím a Hornorýnskou nížinou. Druhá část demonstruje pomocí standardních klimatologických metod na zkoumaném období 1950-2011 a na 14 meteorologických stanicích v rámci sítě Météo-France, že pohoří Vogézy svojí polohou regionálně výrazně mění jak prostorovou, tak časovou distribuci srážek. Pro odlišnosti v ročním chodu srážek byly jednotlivé stanice rozděleny do tří kategorií: (i) horské stanice s jedním výrazným srážkovým maximem v zimě, (ii) stanice na závětrných svazích se dvěma srážkovými maximy - letním a zimním a (iii) stanice ryze závětrné nacházející se v nížině východně od Vogéz s jedním letním srážkovým maximem. Metody kvantitativního hodnocení stupně ombrické kontinentality vedou ke zjištění, že...
|
|
|
Vliv počasí a podnebí na kůrovcové kalamity na Šumavě
Tůma, Lukáš ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Kožnarová, Věra (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus) je přirozený škůdce lesa, který se živí na jehličnatých stromech, zejména pak na smrkovém porostu. Z odborné literatury vyplývá, že teplé a suché počasí podporuje populační růst kůrovce, zatímco chladné a vlhké počasí jeho růst brzdí. Teplota je důležitá z hlediska rychlosti vývoje - ovlivňuje počet generací, které kůrovec během roku stihne vytvořit a dále ovlivňuje jeho přežívání v zimě. Nedostatek srážek oslabuje smrky a činí je snáze napadnutelné kůrovcem. Hojnost srážek naopak umožňuje namnožení plísní a jiných přirozených nepřátel kůrovce. Cílem praktické části této práce bylo analyzování závislosti populační dynamiky lýkožrouta smrkového na počasí, a to na základě dat z NP a CHKO Šumava. Nepodařilo se prokázat statisticky významný vliv teploty a srážek na rychlost růstu populace lýkožrouta smrkového. Rychlost růstu byla signifikantně závislá pouze na abundanci lýkožrouta v předchozím roce. Pro další zkoumání vztahu klimatických ukazatelů a populační dynamiky lýkožrouta by bylo třeba získat kvalitnější a dlouhodobější data o početnosti lýkožrouta; těžené kůrovcové dříví může být zatíženo různými rušivými (např. ekonomickými) vlivy. Klíčová slova lýkožrout smrkový, kůrovec, Šumava, gradace, klima, teplota, srážky
|
|
|
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šmídová, Jana (oponent)
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz Abstrakt Cílem práce je studovat klimatologii atmosférických srážek v oblasti pohoří Vogéz na severovýchodě Francie. První část pojednává o faktorech, např. všeobecná cirkulace atmosféry, které ovlivňují prostorové a časové rozložení atmosférických srážek v mírných zeměpisných šířkách od makro po mikroúroveň s důrazem na západní Evropu a orografii. Objasňuje termín ombrické kontinentality, resp. oceánity a předkládá základní fyzicko-geografický popis zkoumané lokality, např. vysokou asymetrii mezi návětrnými a závětrnými svahy Vogéz či rozdíly mezi pohořím a Hornorýnskou nížinou. Druhá část demonstruje pomocí standardních klimatologických metod na zkoumaném období 1950-2011 a na 14 meteorologických stanicích v rámci sítě Météo-France, že pohoří Vogézy svojí polohou regionálně výrazně mění jak prostorovou, tak časovou distribuci srážek. Pro odlišnosti v ročním chodu srážek byly jednotlivé stanice rozděleny do tří kategorií: (i) horské stanice s jedním výrazným srážkovým maximem v zimě, (ii) stanice na závětrných svazích se dvěma srážkovými maximy - letním a zimním a (iii) stanice ryze závětrné nacházející se v nížině východně od Vogéz s jedním letním srážkovým maximem. Metody kvantitativního hodnocení stupně ombrické kontinentality vedou ke zjištění, že...
|
host ::
RSS.