Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Use of machine learning methods for satellite data processing
Doležalová, Anežka ; Pišoft, Petr (vedoucí práce) ; Piskala Gvoždíková, Blanka (oponent)
Meteorologické prvky jako jsou oblaka lze pozorovat dvěma způsoby - z pozemních stanic a v posledních desetiletích také distančními metodami. Vzhledem k tomu, že oba zmíněné pohledy jsou odlišné, není snadné je porovnávat. V naší práci používáme data MSG, zejména data označovaná level 1.5 a produkt cloud type od NWC SAF, a pozorování oblačnosti na pozemních stanicích ČHMÚ pozorovateli. Na základě těchto dat vytváříme ML modely, které ze vstupních družicových dat nejlépe určí kategorie, které by pozoroval pozorovatel na pozemní stanici. Pro tuto úlohu je nutné zvolit vhodný typ modelu, nastavit nejvhodnější parametry a také se vypořádat s nevyváženým zastoupením různých meteorologických jevů a s nimi spojených kategorií oblačnosti.
Vertikální profil teploty vzduchu v mezní vrstvě atmosféry
Gvoždíková, Blanka ; Pešice, Petr (vedoucí práce) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou mezní vrstvy atmosféry, přičemž diskutovány jsou především její teplotní vlastnosti, které v blízkosti zemského povrchu vykazují značnou proměnlivost. Konkrétně byla k tomuto účelu vybrána observatoř v Kopistech u Mostu, u níž je umístěna stožárová stanice pro výzkum mezní vrstvy atmosféry. Pro doplnění dat z meteorologického stožáru se navíc využilo měření teploty vzduchu na observatoři Milešovka ležící nedaleko od Kopist, která díky své nadmořské výšce a charakteristickému postavení v krajině může reprezentovat situaci ve volné atmosféře. Z porovnání různých výškových hladin však vyplývá, že měření teploty na Milešovce je znatelně ovlivňováno působením aktivního povrchu, což musíme brát při interpretaci zpracovaných dat v úvahu. Výhodou stále je, že analýza vrstvy vzduchu mezi Kopisty a Milešovkou dává představu o časově spojitém chování teplotních charakteristik. V této práci jsou podrobně popsány chody teploty vzduchu a teplotních gradientů v několika výškových stupních, proměnlivost teplotního zvrstvení vzduchu nebo např. výskyt a rozsah teplotních inverzí.
Relationship among moisture flux anomalies, extreme precipitation, and floods in central Europe
Gvoždíková, Blanka
Povodně spojené s extrémními srážkami jsou jedněmi z nejzávažnějších přírodních ohrožení ve střední Evropě, které mají značné ekonomické dopady na společnost. Jedním ze způsobů, jak dopady zmírnit, je zvyšovat připravenost pomocí lepších předpovědí a včasných varování před povodněmi, což ale není možné bez dokonalého pochopení fyzikálních procesů, které k povodňovému ohrožení vedou. Mnoho studií se věnuje výzkumu povodňových událostí ve vztahu k příčinným srážkám a synoptickým podmínkám, často je ale tento výzkum zaměřen jen regionálně, ačkoli některé události postihují oblasti srovnatelné s rozlohou samostatných států nebo dokonce i větší. Tato práce byla zaměřena právě na tyto rozsáhlé srážkové a povodňové události druhé poloviny 20. století a dále až do roku 2013, u nichž je pro hodnocení extremity stejně důležitá plocha zasažené oblasti jako velikost povodňových průtoků nebo úhrny srážek. Indexy extremity použité pro hodnocení extrémních srážkových a povodňových událostí kombinovaly oba aspekty. Větší zájmové území v rámci střední Evropy umožnilo zkoumat prostorovou strukturu událostí, rozdíly mezi různými typy událostí a jejich vztah k podmínkám v atmosféře. Aby bylo možné určit souvislost mezi srážkovými extrémy a anomálními cirkulačními podmínkami v atmosféře, byla cirkulace hodnocena...
Klimatologický pohled na atmosférické fronty
Švábek, David ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Gvoždíková, Blanka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá klimatologickým pohledem na atmosférické fronty, které v mírných zeměpisných šířkách zásadní měrou určují počasí a jeho proměnlivost. V texu je shrnuta odborná literatura doplněná o projevy atmosférických front jak celosvětově, tak i lokálně pro území západní a zejména střední Evropy, přičemž důraz je kladen na souvislost s teplotami, srážkami, případně i dalšími meteorologickými prvky a jejich dlouhodobými změnami. Pozornost je dále věnována problémům spojeným s detekcí atmosférických front, která bezprostředně souvisí s nejčastějšími místy jejich výskytu. Cílem praktické části je poté analýza přechodů front přes meteorologickou stanici Praha-Ruzyně za dvacetileté období od 1. 12. 2000 do 30. 11. 2020 s důrazem na období zimních a letních měsíců. Klíčová slova: atmosférické fronty, klimatologie, teplota, srážky, proměnlivost klimatu
Relationship among moisture flux anomalies, extreme precipitation, and floods in central Europe
Gvoždíková, Blanka ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Nissen, Katrin (oponent) ; Wypych, Agnieszka (oponent)
Povodně spojené s extrémními srážkami jsou jedněmi z nejzávažnějších přírodních ohrožení ve střední Evropě, které mají značné ekonomické dopady na společnost. Jedním ze způsobů, jak dopady zmírnit, je zvyšovat připravenost pomocí lepších předpovědí a včasných varování před povodněmi, což ale není možné bez dokonalého pochopení fyzikálních procesů, které k povodňovému ohrožení vedou. Mnoho studií se věnuje výzkumu povodňových událostí ve vztahu k příčinným srážkám a synoptickým podmínkám, často je ale tento výzkum zaměřen jen regionálně, ačkoli některé události postihují oblasti srovnatelné s rozlohou samostatných států nebo dokonce i větší. Tato práce byla zaměřena právě na tyto rozsáhlé srážkové a povodňové události druhé poloviny 20. století a dále až do roku 2013, u nichž je pro hodnocení extremity stejně důležitá plocha zasažené oblasti jako velikost povodňových průtoků nebo úhrny srážek. Indexy extremity použité pro hodnocení extrémních srážkových a povodňových událostí kombinovaly oba aspekty. Větší zájmové území v rámci střední Evropy umožnilo zkoumat prostorovou strukturu událostí, rozdíly mezi různými typy událostí a jejich vztah k podmínkám v atmosféře. Aby bylo možné určit souvislost mezi srážkovými extrémy a anomálními cirkulačními podmínkami v atmosféře, byla cirkulace hodnocena...
Extremita povodní na pomezí západní a střední Evropy
Gvoždíková, Blanka ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou identifikace a hodnocení extrémních povodňových událostí napříč povodími na pomezí západní a střední Evropy v období 1950- 2010. Vymezení povodňových událostí probíhá pomocí nalezení časově souvisejících maxim průměrných denních průtoků. Vybrané povodně jsou hodnoceny na základě několika variant indexu extremity, které ve své podstatě uvažují intenzitu i prostorový rozsah povodní. Porovnání příslušných souborů extrémních povodní ukazuje, že výsledky nejsou příliš citlivé na změny parametrů rozlohy. S použitím indexu uvažujícího pouze vyšší intenzity povodňových průtoků se však pořadí extrémních povodní výrazně mění, přičemž v souboru přibývá povodní teplého půlroku. Povodně půlroku chladného ale i tak ve všech souborech převažují, neboť jejich rozsah je mnohem větší. Celková představa o sezonalitě a meziroční variabilitě extrémních povodňových událostí na pomezí západní a střední Evropy odpovídá kombinaci informací z jednotlivých částí zájmového území. Dobrým příkladem je v tomto případě výsledná sezonalita, ve které se odráží jak povodně zimního typu týkající se převážně západní části území, tak povodně typu letního vyskytující se spíše v části východní. Klíčová slova: povodeň, západní Evropa, střední Evropa, index extremity, sezonalita,...
Vertikální profil teploty vzduchu v mezní vrstvě atmosféry
Gvoždíková, Blanka ; Pešice, Petr (vedoucí práce) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou mezní vrstvy atmosféry, přičemž diskutovány jsou především její teplotní vlastnosti, které v blízkosti zemského povrchu vykazují značnou proměnlivost. Konkrétně byla k tomuto účelu vybrána observatoř v Kopistech u Mostu, u níž je umístěna stožárová stanice pro výzkum mezní vrstvy atmosféry. Pro doplnění dat z meteorologického stožáru se navíc využilo měření teploty vzduchu na observatoři Milešovka ležící nedaleko od Kopist, která díky své nadmořské výšce a charakteristickému postavení v krajině může reprezentovat situaci ve volné atmosféře. Z porovnání různých výškových hladin však vyplývá, že měření teploty na Milešovce je znatelně ovlivňováno působením aktivního povrchu, což musíme brát při interpretaci zpracovaných dat v úvahu. Výhodou stále je, že analýza vrstvy vzduchu mezi Kopisty a Milešovkou dává představu o časově spojitém chování teplotních charakteristik. V této práci jsou podrobně popsány chody teploty vzduchu a teplotních gradientů v několika výškových stupních, proměnlivost teplotního zvrstvení vzduchu nebo např. výskyt a rozsah teplotních inverzí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.