|
| |
|
|
Statistický downscaling extrémních hodnot teploty
Krejčová, Zuzana ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Mikšovský, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá statistickým downscalingem extrémních teplot. V první části jsou popsány dva typy downscalingu: dynamický a statistický. Ke každému jsou uvedeny a základně popsány příklady různých metod, které slouží k simulacím klimatických prvků, zejména pak teplot nebo srážek. Dále jsou zde porovnány lineární a nelineární metody a dosažené výsledky předchozích studií zabývajích se touto problematikou. Poslední dobou se studie zaměřují nejen na denní nebo měsíční průměrné hodnoty, ale i na extrémní. Extrémní hodnoty jsou obtížnější simulovat. V mé práci jsem se pak zaměřila na downscaling extrémních teplot, kdy jsem použila metodu lineární regrese. Zaměřila jsem se na oblast Evropy, kde jsem si vybrala 10 stanic, které pokrývají rozmanité klima Evropy. Extrémní hodnota byla vybrána vždy za sezónu, tedy nejnižší teplota v zimě a nejvyšší v létě. Cílem této práce bylo zjistit, zda je vhodné k simulacím extrémních teplot použít sezónní průměrné hodnoty proměnných ve volné atmosféře. Klíčová slova: downscaling, statistický downscaling, extrémní teplota, simulace klimatu
|
|
|
Atlantická termohalinní cirkulace, její možné budoucí změny a vliv na klima v Evropě
Krejčová, Zuzana ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Atlantická termohalinní cirkulace, její možné budoucí změny a vliv na klima v Evropě Tato práce se zabývá změnami termohalinní cirkulace, především je zaměřena na Atlantickou meridionální cirkulaci. Práce vysvětluje i pár základních pojmů, které se týkají termohalinní cirkulace. V textu se nejprve řeší její vliv na klima v Evropě, jak se změní klima při změně v Atlantické meridionální cirkulaci. Dále tato práce popisuje vývoj termohalinní cirkulace v minulosti, zejména před přibližně 12 000 lety. Snaží se objasnit náhlé změny klimatu v závislosti na změnách v termohalinní cirkulaci, a tím předpovědět budoucí vývoj Atlantické meridionální cirkulace. Nakonec je zde uvedeno několik možných scénářů do budoucnosti. Cílem praktické části bylo zjistit, jak jsou závislé průměrné denní maximální a minimální teploty na zeměpisné délce. Na základě této závislosti se může nepřímo určit vliv termohalinní cirkulace na klima. Klíčová slova: termohalinní cirkulace, změny klimatu, Atlantická meridionální cirkulace
|
|
|
Voltametrické studium interakce genotoxického 2-nitrofluorenu s DNA na visící rtuťové kapkové elektrodě
Krejčová, Zuzana ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Nesměrák, Karel (oponent)
V předkládané diplomové práci byla studována interakce genotoxického environmentálního polutantu 2-nitrofluorenu s dvouřetězcovou DNA z telecího brzlíku za použití visící rtuťové kapkové elektrody (HMDE) jako elektrochemického biosensoru. Dva typy poškození DNA byly zkoumány a elektrochemicky detekovány, konkrétně technikami cyklické a diferenční pulsní voltametrie. První typ poškození se týká přímé interakce DNA s 2-nitrofluorenem, druhý typ poškození byl způsoben radikály s krátkou dobou života, které se generují elekrochemickou redukcí nitro skupiny 2-nitrofluorenu. Po inkubaci DNA s 2-nitrofluorenem byla studována jejich přímá interakce na povrchu HMDE modifikované vrstvou DNA (k modifikaci byla užita adsorptivní přenosová rozpouštěcí technika). Přímá interakce byla dále voltametricky studována titrační technikou, kdy byla DNA přidávána do roztoku 2-nitrofluorenu. Výsledky obou detekčních technik svědčí o tvorbě komplexu DNA - 2-nitrofluoren, vzájemná interakce byla interpretována jako interkalace mezi páry basí DNA, přestože podobný typ vazby nebyl potvrzen absorpční spektroskopií v ultrafialové a viditelné oblasti. Při nízkých koncentracích 2-nitrofluorenu docházelo částečně k elektrostatické vazbě na cukr-fosfátovou kostru DNA. Při redukční aktivaci 2-nitrofluorenu se generují nitro radikál anionty s...
|
|
| |
|
|
Vliv přípravy pacienta na průběh léčby v hyperbarické komoře.
KREJČOVÁ, Zuzana
Hyperbarická oxygenoterapie je léčebná metoda, která spočívá v inhalaci 100% kyslíku, a to za podmínek vyššího tlaku než je ten atmosférický. Krev má tak schopnost dopravit k orgánům větší množství kyslíku. Léčba probíhá v zařízeních nazývajících se hyperbarická komora. Během léčby musí pacienti dodržovat určité zásady, které jim ujasňují lékaři a sestry pracující na těchto pracovištích. Hlavními cíli této diplomové práce bylo zmapování vlivu přípravy na průběh léčby v hyperbarické komoře a zjištění, jak probíhá edukace sestrou při léčbě v hyperbarické komoře. Byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zjišťovaly, jak ovlivňuje příprava pacienta při léčbě v hyperbarické komoře, jak je pacient edukovaný před léčbou a jaká poučení dostává pacient po výstupu z hyperbarické komory. Za účelem naplnění cílů bylo zrealizováno kvalitativní výzkumného šetření s využitím metody polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření probíhalo ve dvou vybraných nemocnicích a to v Nemocnici České Budějovice, a.s. a ve Fakultní nemocnici Plzeň - Lochotín. Jako technika sběru dat byl použit individuální, polostrukturovaný rozhovor, jenž byl prvotně nahráván na mobilní telefon a poté přepsán do písemné podoby. Na začátku výzkumného šetření proběhl rozhovor se sestrami, který podal ucelený pohled o jejich náplni práce. Tyto rozhovory pouze doplňovaly výzkumné šetření. Do výzkumu jsme zapojili informační brožuru se základními informacemi, které byly doplněny o informace získané z těchto rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili pacienti léčení v hyperbarické komoře. Ti byli následovně rozděleni do tří podskupin. První podskupinu tvořili pacienti chroničtí, ve druhé podskupině byli pacienti podstupující hyperbarickou oxygenoterapii poprvé a dostali před svým prvním vstupem brožuru se základními informacemi a v té třetí byli také noví pacienti, kteří dostali brožuru až po jejich první expozici. Výzkumné šetření probíhalo v lednu a únoru roku 2015. Analýzou získaných dat byly utvořeny 4 kategorie. Důkladná příprava pacienta je nezbytnou součástí léčby v hyperbarické komoře, a to především z důvodu specifičnosti této léčby, která spočívá zejména v umístění pacienta v uzavřeném prostoru, v nutnosti používat dýchací masku a v nemožnosti urychleně opustit prostor hyperbarické komory bez zdravotních rizik. Samotná léčba v hyperbarické komoře je při dodržování indikačních, kontraindikačních a dávkovacích schémat a dobře provedené přípravy relativně bezpečná a jednoduchá. Z výše zmíněného důvodu je třeba, aby sestry byly v dané oblasti dostatečně vzdělané a pacienta na vstup do hyperbarické komory řádně připravily. Sestry edukují každého pacienta nejen před jeho první expozicí, ale také před každou následující. Informací, které pacienti během přípravy na vstup do hyperbarické komory od sestry dostávají, je opravdu mnoho. Z výzkumu vyplynulo, že téměř většina dotazovaných respondentů měla problém si všechny informace zapamatovat. Sestra jim vysvětluje podstatu hyperbaroxie, indikace, kontraindikace, průběh expozice, vybírá s nimi dýchací masku, učí je vyrovnávat tlak v uších, kontroluje jejich oblečení, co mají a nemají u sebe. Kontroluje, zda nejsou namazaní krémy, make-upem a jinými kosmetickými přípravky, a jestli je v případě ošetřené rány použito vlhké hojení namísto mastného. Před každou expozicí se pacientů ptá na jejich zdravotní stav (rýma je kontraindikací), měří jim krevní tlak a aplikuje nezbytné kapky do nosu. Právě z důvodu značného množství informací, které pacienti při své první expozici dostávají, jsme se do výzkumu rozhodli zařadit i brožuru, která obsahuje základní informace pro pacienty, kteří se léčí v hyperbarické komoře poprvé.
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s flebotrombózou
KREJČOVÁ, Zuzana
Žilní trombóza (flebotrombóza) je onemocnění, které postihuje některou z částí hlubokého žilního systému, kdy dochází ke kompletnímu či částečnému uzavření žíly trombem. Toto onemocnění patří po ischemické chorobě a hypertenzi mezi nejčastější kardiovaskulární choroby u hospitalizovaných lidí. Nejčastěji toto onemocnění postihuje žíly dolních končetin a pánve, ale může se objevit i na horní končetině. (Skalická, 2006; Karetová, Bultas, 2009b). V případě utrhnutí trombu a jeho odcestování do plicní tepny může vzniknout jedna z nejnebezpečnějších komplikací - plicní embolie. Ta může skončit až smrtí jedince. Důležitá je nejen včasná diagnostika, ale také adekvátní léčba, následná prevence a dispenzarizace (Šárník, 2002). Hlavními cíli této bakalářské práce bylo zjištění specifik ošetřovatelské péče a nejčastější ošetřovatelské problémy u pacienta s flebotrombózou. Byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zjišťovaly specifika ošetřovatelské péče, nejčastější ošetřovatelské problémy a na jaké oblasti by se měla zaměřovat ošetřovatelská péče u pacienta s flebotrombózou. Za účelem naplnění těchto cílů byla zrealizována kvalitativní metoda výzkumného šetření. Výzkumné šetření probíhalo ve vybraných nemocnicích Jihočeského kraje a to v Nemocnici České Budějovice a.s. a v Nemocnici Písek a.s. Jako technika sběru dat byl použit individuální, polostrukturovaný rozhovor, jenž byl zaznamenáván písemnou formou. Výzkumný soubor tvořily 2 skupiny respondentů. První skupinou byly sestry, které pracují na interních odděleních. Výběrovým kritériem bylo jejich působení na interních odděleních, kde probíhá péče o pacienty s flebotrombózou. Druhou skupinu tvořili pacienti a jejich výběr spočíval v přítomnosti daného onemocnění. Analýzou získaných dat byly utvořeny 4 kategorie, které jsou shodné jak pro sestry, tak pro pacienty. Zjištění specifik ošetřovatelské péče u pacienta s flebotrombózou je nezbytné pro jeho ošetřovaní i pro jeho edukaci. Do specifik ošetřovatelské péče dotazovaní respondenti a sestry zařadili bandážování končetin, aplikaci Fraxiparinu, užívání Warfarinu a dietu s ním spojenou, rehabilitaci a dlouhodobou následnou péči mimo nemocniční prostředí. Ovšem v oblasti rehabilitace, v projevech komplikací a v rizikových faktorech, mají respondenti nedostatky. Při edukaci respondenta je nezbytné, aby sestra znala danou problematiku a uměla ji použít v praxi. Sestry prokázaly znalosti v oblastech aplikace Fraxiparinu, aplikací bandáží a dietních opatřeních při užívání Warfarinu. Nebylo pro ně obtížné se v problematice flebotrombózy orientovat. Dokázaly vyjmenovat rizikové faktory, příznaky, preventivní opatření a nejnebezpečnější komplikaci plicní embolii. Z rozhovorů vyplynulo, že dotazované sestry znalosti mají a mohou je tak předat svým pacientům. I přes správnou edukaci od sester, se nevyhneme občasnému vynechání léčebného režimu respondenty. Respondenti uvedli, že někdy vynechají užití Warfarinu, aplikaci bandáží anebo ?zhřešení? při dietním opatření. Dle sester jim dělá největší problém dodržovat klidový režim při hospitalizaci. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že jsou respondenti sestrami celkem dobře edukováni. Prokázali to svými znalostmi v aplikacích, dietních opatřeních, dodržováních léčebného režimu a také v informovanosti o svém onemocnění. Dlouhodobě dispenzarizováni jsou téměř všichni respondenti, a to buď na interní ambulanci, anebo u praktického lékaře. Ošetřovatelská péče o pacienta s flebotrombózou se zaměřuje na oblasti edukace, diagnostiky onemocnění, léčbu a na vliv onemocnění na život pacienta.
|
|
| |
|
|
Zaměstnanost žen v IT
Krejčová, Zuzana ; Šikýř, Martin (vedoucí práce) ; Závůrková, Zdenka (oponent)
Příčiny nízkého zastoupení žen v oborech informačních a komunikačních technologií a období jejich vzniku. Zmapování situace na trhu žen zaměstnaných v IT oborech, porovnání názoru veřejnosti se skutečností, identifikace současných trendů.
|
host ::
RSS.