Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 45 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Meziroční proměnlivost teploty v Evropě
Švábek, David ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Mikšovský, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá meziroční proměnlivostí teploty vzduchu v Evropě a jejími dlouhodobými trendy. Společně se změnami průměrné teploty vzduchu jsou to právě změny proměnlivosti, které zásadním způsobem ovlivňují meteorologické extrémy. Jedná se proto o zcela zásadní charakteristiku klimatu, u které přesně nevíme, zda se mění a pokud ano, jakým směrem. Dané změny se zřejmě liší mezi jednotlivými regiony, ročními obdobími a také mezi různými časovými měřítky. Jinak se chovají změny krátkodobé (mezidenní až vnitrosezónní) a jinak změny dlouhodobější (meziroční), jež jsou tématem této diplomové práce. V rešeršní části práce je shrnuta odborná literatura doplněná o změny meziroční proměnlivosti jak celosvětově, tak regionálně pro území Evropy, a to pro jednotlivá roční období. Cílem praktické části práce je poté analýza dlouhodobé proměnlivosti teploty za období od 1. 3. 1961 do 28. 2. 2018, opět pro každé roční období zvlášť. Motivem práce je nejen kvantifikovat trendy meziroční proměnlivosti vzduchu, ale rovněž porovnat mezi sebou pět různých datových souborů, neboť většina odborných studií analyzuje dlouhodobé změny proměnlivosti pouze na základě jednoho datového zdroje. Pro analýzu v této diplomové práci proto byla vybrána data ze 160 klimatických stanic souboru ECA&D, z uzlových bodů...
Analýza vazby mezi teplotou vzduchu ve standardní výšce a v hladině bylinného patra v závislosti na meteorologických podmínkách
Klimeš, Vojtěch ; Žák, Michal (vedoucí práce) ; Mikšovský, Jiří (oponent)
Lesní mikroklima je odlišné od podmínek měřených na meteorologických stanicích. Podmínky v bylinném patře jsou ovlivněny jak okolní vegetací, tak makroklimatickými faktory. V práci zkoumáme vztah mezi rozdílem tep- lot ve výšce 2 m nad zemí a poblíž zemského povrchu v lesním porostu a meteorologickými podmínkami. Mikroklimatická data jsou měřena pomocí teplotních čidel v národních parcích Šumava a Bavorský les. Navazujeme na studie zkoumající vliv vegetace na teploty v lesním porostu a doplňujeme tím obrázek o fungování lesního mikroklimatu. Tyto znalosti jsou klíčové pro porozumění dopadu klimatické změny a k dalšímu výzkumu pomocí pokro- čilého modelování a zobecnění na jiné biotopy. Pro vybrané meteorologické podmínky měřené na stanicích byl zjištěn statisticky významný vztah pro rozdíl teplot, který je nejsilnější pro výšku sněhu a nejslabší pro srážky.
Analýza denních minimálních a maximálních teplot vzduchu na stanici Praha-Klementinum
Tomšů, Radek ; Kalvová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mikšovský, Jiří (oponent)
Dlouhodobá a nepřetržitá měření teploty vzduchu v pražském Klementinu (termínová pozorování probíhají od roku 1775, maximální a minimální teplota vzduchu se měří od roku 1881) jsou vhodná pro analýzu možných změn klimatu. Při zkoumání teplotních extrémů na této stanici byl zjištěn zvýšený výskyt rekordních denních maximálních teplot ve druhé polovině 20. a v 21. století, zejména pak v posledních 20 letech, které nesouvisí se zesílením vlivu pražského městského tepleného ostrova. V posledních přibližně 50 letech zároveň dochází k velmi nízkému výskytu rekordních denních minimálních teplot, které pravděpodobně souvisí se zesílením vlivu pražského městského tepleného ostrova, ale také s oteplením v posledních desetiletích. Změna cirkulace je pravděpodobně pouze částečnou příčinou zvýšeného výskytu rekordních denních maximálních teplot. U maximálních teplot došlo mezi obdobími 1961-83 a 1984-2006 k oteplení přibližně o 1 řC ve všech ročních obdobích kromě podzimu. U minimálních teplot došlo mezi obdobími 1961-83 a 1984-2006 k oteplení přibližně v průměru o 0,5 řC.
Quasi-biennial oscillation of zonal winds in the tropical stratosphere
Kupčihová, Zuzana ; Pišoft, Petr (vedoucí práce) ; Mikšovský, Jiří (oponent)
Moje práce se zabývá fenoménem kvazi-dvouleté oscilace, což je střídání západních a východních větrů v rovníkové stratosféře s průměrnou periodou 28 měsíců. Struktura práce je následující. Nejprve popisuje obecné dělení atmosféry, kde se klade důraz na vertikální dělení podle teploty, které je v meteorologii nejpoužívanější. Dále přibližuje podmínky ve stratosféře, průměrné teploty a zonální proudění v hladinách 100 hPa, 10 hPa a jejich porovnání pro letní a zimní měsíce. Práce obeznamuje čtenáře s důležitými stratosférickými jevy, jako je polární vír, náhlé stratosférické oteplení, Brewer-Dobsonova cirkulace. Celá třetí kapitola je věnována kvazi-bienální oscilaci. Popsaná je její základní charakteristika, teorie vzniku a různé vlivy na tropickou i mimotropickou oblast. Zhrnutí celé práce obsahuje závěr.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 45 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Mikšovský, Jakub
3 Mikšovský, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.