|
|
Producing and Consuming the nation: ethnography of a Czech National Memorial
Maurano Filho, Sander Roberto ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Sander Roberto Maurano Filho Producing and Consuming the Nation: Ethnography of a Czech National Memorial Abstrakt Podle Billig (1995), Palmer (1998) a Fox (2008) současní výzkumná agenda musí studovat aspektů každodenního života, které reprodukují národ, a proto tento výzkum analyzuje Národní Památník na Vítkově, část českého Národního muzea v Praze. Cílem je analyzovat jak národní kulturní produkce omezuje praktiky lidí a jejich znalosti. Tento práce je etnografická studie o produkci a spotřebě pomníku, a popisuje praktiky spotřeby a okupaci, které reprodukují nebo podvracejí národní konstrukce.Národní Památník na Vítkově funguje jako památník, muzeum, socha a park, které změnili významy podle různých politických režimů v průběhu 20. století. Národní Památník byl znovuotevřen v roce 2009 s cílem opravit národní dějiny, identitu a paměti v souvislosti demokratickou a evropské České republice. Národní Památník spojuje oficiální obřady, vojenské přehlídky, prezidentské rituály a expozice a vystavy s národními funkcemi. Národní památník byl plánován na oslavu národa, ale návštěvníků mohou změnit významy výstavy. Ačkoli byl plánovan na vojenských přehlídkách a národní obřady, různé sociální skupiny, např. starší lidé, rodiče s dětmi a mládeží, doplňují nebo změní oficiální národní konstrukce v každodenním...
|
|
|
Mladí lidé v suburbiu: případová studie obce Zvole
Dušek, Petr ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
Mladí lidé v suburbiu: případová studie obce Zvole Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá dopady procesu rezidenční suburbanizace na změny v prostorové mobilitě a strukturu činností v každodenním životě mladých lidí. Cílem práce je také zhodnotit charakter některých aspektů sociálního prostředí, např. charakter vzájemných vztahů původních a nově příchozích obyvatel. Přestěhování do suburbánní oblasti mělo za následek nutnost časté dojížďky do Prahy do škol a za službami. Z výzkumu vyplynulo, že mladí lidé jsou ve svém denním pohybu limitováni veřejnou dopravou. K sociálnímu kontaktu nově příchozích a původních obyvatel dochází v omezené míře, lze však v této oblasti předpokládat pozitivní vývoj. Klíčová slova: suburbanizace, mladí lidé, prostorová mobilita, každodenní život
|
|
| |
|
|
Mnichovo Hradiště 1866-1895. Každodenní život malého města ve druhé polovině 19. století.
Procházková, Lenka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Práce nastiňuje historii malého okresního města ve druhé polovině 19. století z hlediska politického (státní správa, samospráva, modernizace), hospodářského (doprava, zejména železnice, rozvoj průmyslu) a kulturního (spolková činnost, divadlo, slavnosti). Pozornost je věnována sociální, národnostní, náboženské otázce a školství. Obsaženy jsou i portréty místních nejvýraznějších osobností. Výjimečnou událostí byl prusko-rakouský konflikt v roce 1866 a jeho dopad na obyvatelstvo a život v obci, proto je mu věnována zvláštní pozornost. Práce vychází z archivních materiálů uložených v SOkA Mladá Boleslav a Městském muzeu Mnichovo Hradiště, zohledněny jsou místní kroniky, rukopisné vzpomínky tamějších občanů a dobový regionální tisk v kontextu s historickými pracemi syntetického charakteru.
|
|
| |
|
|
Vybrané aspekty každodenního života na Teplicku za normalizace a dnes
Vavroušková, Radka ; Brabec, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Změna politického a ekonomického systému, započatá Sametovou revolucí v roce 1989, s sebou přinesla i změnu společenskou, spočívající ve změně životního stylu, životních postojů, hodnot a jednání jednotlivců. Základním tématem této diplomové práce je změna každodenního života v závislosti na změně společenského systému ve vybrané oblasti, konkrétně na Teplicku v severozápadních Čechách. Práce komparuje vybrané aspekty každodenního života ve dvou obdobích oddělených právě Sametovou revolucí, obdobím tzv. normalizace a obdobím porevolučním, volně přecházejícím v současnost. Stěžejní metodou výzkumu je orální historie, která pracuje se vzpomínkami pamětníků konkrétních událostí a historických epoch a nabízí tak pohled do života běžných lidí. První část práce je věnována teoretickým konceptům paměti, jejího výzkumu a každodennosti, které jsou využity při interpretaci výzkumné části práce. Samotný výzkum pak tvoří komparace pamětí a postojů dvou skupin narátorů. Narátorů vyrůstajících za normalizace a narátorů vyrůstajících v porevolučním období.
|
|
|
Každodenní život na zámku Lužany za časů Josefa Hlávky
REGNEROVÁ, Kristýna
Překládaná bakalářská práce si klade za úkol přiblížit každodenní život v domácnosti českého mecenáše Josefa Hlávky na zámku Lužany v letech 1886 - 1902. Stanovené období představuje dobu manželství Josefa Hlávky a Zdenky Hlávkové, rozené Havelkové. Za použití literatury a pramenů osobní povahy je předložen pohled na domácnost a její obyvatele. Lužany byly místem setkání a kulturního života. Pozornost je věnována lužanským hostům a jejich pohledu na zámeckou každodennost. Předmětem bádání o hospodaření na zámku a velkostatku je jeho funkčnost, podoba a dopad na domácnost i přímé okolí zámku. Součástí této práce je edice deníku Zdenky Hlávkové. Závěr shrnuje nové zjištěné poznatky a zároveň otevírá možnost k dalšímu výzkumu pramenů.
|
|
|
Pohroma netolická. Vliv bitvy u Záblatí na každodenní život panství
ČÍŽEK, Josef
Předkládaná práce si klade za úkol postihnout změny v životech obyčejných obyvatel na netolickém panství v průběhu let 1618-1620. Za použití pramenů osobní korespondence a evidenční povahy je dokumentováno, jak působily válečné střety na obyvatelstvo jižních Čech v době rané fáze třicetileté války. Cílem práce je rekonstrukce válečných událostí od počátku stavovského povstání až po bitvu u Záblatí. Pozornost je věnována také změnám v každodennosti venkovanů žijících na jihočeském bojišti. K těm docházelo především prostřednictvím proměn selských gruntů a měšťanských domácností. Dále se každodennost obyvatel měnila skrze sociální, hospodářské a majetkové změny. Ty jsou dokumentovány způsobem porovnání předválečné situace s poválečným prostředím, ve kterém se tehdejší člověk snažil žít a přežít. Celou práci shrnuje závěr, který rekapituluje zjištěné poznatky a nabízí další možnosti bádání.
|
|
|
Válka v myšlení a každodenním životě jihočeské nižší šlechty ve druhé polovině 16. a na počátku 17.století
KOREŠ, František
Autor diplomové práce usiloval za pomoci historickoantropologických metodologických přístupů o zachycení rozmanitých podob válečného zážitku jihočeské nižší šlechty předbělohorského období. Předmětem jeho zájmu se staly životní osudy urozených mužů a žen, které se odehrávaly na pozadí tří klíčových vojenských událostí druhé poloviny 16. a počátku 17. století. Dvě protiturecké výpravy české zemské hotovosti z let 1566 a 1594 stejně jako vpád pasovského vojska do Čech v roce 1611 vydatně působily na způsoby uvažování, chování a jednání jihočeských rytířů. Osobní korespondence vybraných šlechtických rodů posloužila jako heuristické východisko při hledání odpovědi na otázku, jaké cesty volil urozený jedinec k obraně staletími prověřených hodnot a k prosazování vlastních i rodových zájmů. Záměrem celého výzkumu bylo prohloubení poznatků o dějinách nižší šlechty vyzdvižením jedinečné úlohy dějinného aktéra ve válce. Zpracováním tématu válečného zážitku vznikl příspěvek na pomezí politických, vojenských, sociálních a kulturních dějin raného novověku.
|
|
|
Každodenní život na statku Přečín v letech 1900-1938
ČTVRTNÍK, Pavel
Diplomová práce je zaměřena na období let 1900-1938, období od konce devatenáctého století do konce tzv. první republiky. Práce sleduje vývoj šlechtického statku a revíru Přečín v podhůří Šumavy a každodenní život tamějšího obyvatelstva v uvedeném časovém rozmezí. Autor se zaměřuje na provázanost životů venkovanů a statku jako hospodářské jednotky. Vedle toho je jeho snahou zasadit dějiny vybrané lokality do širšího kontextu dějin českých zemí. Pramennou základnu tvořily: Státní oblastní archiv v Třeboni, pro poznání dějin statku, a Státní okresní archivy Prachatice a Strakonice, pro poznání každodennosti obyvatel. Při studiu dějin každodennosti bylo využito narativních pramenů, zejména kronik. Mimo to autor pracoval se zvukovým záznamem pamětnice. Poznatky z archivních pramenů jsou v každé kapitole konfrontovány s odbornou literaturou a regionální literaturou k danému tématu. Pozornost je věnována specifikům zkoumaného regionu, způsobům a možnostem obživy obyvatelstva, válečným událostem let 1914-1918 a jejich důsledkům projevujícím se v každodenním životě. Badatelský zájem se upírá i na provádění první pozemkové reformy, jež měla proměnit český venkov. Stranou zájmu nezůstává ani rodina majitelů statku, šlechtický rod Schwarzenbergů.
|
host ::
RSS.