|
|
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století
Šalak, Boris ; Kindl, Vladimír (oponent)
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století Hlavním cílem této práce je popis organizace soudnictví v Rakousku (Předlitavsku) v 19. století a jeho zasazení do širšího evropského kontextu. Zásadní revoluční události roku 1848 se výrazně dotkly i organizace soudnictví. Roku 1850 došlo v některých zemích monarchie k aktivaci nové soustavy řádných soudů, která nahradila starou soustavu předbřeznovou. Nová soustava byla plně postátněná a oddělená od správy na všech úrovních. Ačkoliv takto formovaná struktura prošla v následujícím půlstoletí několika výraznými proměnami, základní principy organizace se s jistou výjimkou let 1855 až 1867 příliš nezměnily. Dalšími mezníky vývoje jsou léta 1854/1855 spojená s tzv. bachovskou reorganizací justice, léta 1867/1868 charakterizovaná přijetím prosincové ústavy a začátkem aplikace některých principů v ní uvedených, léta 1873/1874 spjatá s přijetím nového trestního řádu a s počátkem jeho účinnosti a konečně léta 1895 až 1898, kdy došlo k reformě civilního řízení i organizace soudnictví. Rakouská soudní soustava v podobě, jakou zaujímala na počátku minulého století, se v českých zemích stala úhelným kamenem organizace soudnictví i po roce 1918.
|
|
|
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století. Kritická analýza role soudců jako politických a společenských aktérů v liberálních demokraciích.
Hořeňovský, Jan ; Wintr, Jan (oponent)
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století Abstrakt Tato práce mluví o fundamentálních otázkách vztahu práva, soudců, společnosti a liberální demokracie z teoretického společenského nadhledu. Jedná se tak o studii především z oborů státovědy a politické filosofie (popřípadě v určitých pasážích filosofie jako takové). První kapitola se věnuje filosofickým východiskům. Druhá a třetí kapitola se věnují roli soudů jakožto politických aktérů, respektive do značné míry kritice tohoto fenoménu. Důležité jsou části týkající se podstaty liberální demokracie, politiky a role expertů v procesu spravování věcí veřejných. Neméně důležitou částí je posléze kritický pohled na inflaci lidských práv v moderních společnostech. V poslední kapitole se zaměřuji na různé podoby doktríny soudcovské zdrženlivosti, kterou vidím jako realistické řešení nastíněných problémů. Častým argumentačním postupem při kritice doktríny judicial restraint je totiž vytvoření karikatury a její následné majestátní poražení. Myslím si, že tento přístup není spravedlivý, neboť o soudcovské zdrženlivosti se dle mého názoru dá debatovat věcně, bez předsudků a bez apriorního odmítání. Klíčové poselství této práce by se dalo shrnout takto: Smysluplné rozdělení rolí ve státě je stejně důležité jako dělba moci. Dělba moci se klasicky dělí na tři části:...
|
|
|
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století. Kritická analýza role soudců jako politických a společenských aktérů v liberálních demokraciích.
Hořeňovský, Jan ; Wintr, Jan (oponent)
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století Abstrakt Tato práce mluví o fundamentálních otázkách vztahu práva, soudců, společnosti a liberální demokracie z teoretického společenského nadhledu. Jedná se tak o studii především z oborů státovědy a politické filosofie (popřípadě v určitých pasážích filosofie jako takové). První kapitola se věnuje filosofickým východiskům. Druhá a třetí kapitola se věnují roli soudů jakožto politických aktérů, respektive do značné míry kritice tohoto fenoménu. Důležité jsou části týkající se podstaty liberální demokracie, politiky a role expertů v procesu spravování věcí veřejných. Neméně důležitou částí je posléze kritický pohled na inflaci lidských práv v moderních společnostech. V poslední kapitole se zaměřuji na různé podoby doktríny soudcovské zdrženlivosti, kterou vidím jako realistické řešení nastíněných problémů. Častým argumentačním postupem při kritice doktríny judicial restraint je totiž vytvoření karikatury a její následné majestátní poražení. Myslím si, že tento přístup není spravedlivý, neboť o soudcovské zdrženlivosti se dle mého názoru dá debatovat věcně, bez předsudků a bez apriorního odmítání. Klíčové poselství této práce by se dalo shrnout takto: Smysluplné rozdělení rolí ve státě je stejně důležité jako dělba moci. Dělba moci se klasicky dělí na tři části:...
|
|
|
Role orgánů soudní moci v procesu integrace Spojených států amerických a Evropské unie
Zelený, Jan ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Role orgánů soudní moci v procesu integrace Spojených států amerických a Evropské unie Role justice ve zkoumaných integračních procesech sehrála významnou roli. Konkrétní projevy této role je zajímavé studovat nejen pro lepší představu o historickém vývoji a dějinách obou celků, ale také pro pochopení jednoho z principů fungování nadstátní pospolitosti - případy tendence legislativy k nečinnosti a její substituce právě justicí. V příslušných částech práce jsou zkoumány příčiny této nečinnosti a je rozebírána také případná "úmyslná nečinnost", neboli pro volené zástupce výhodná delegace určitých kroků na soudy a soudce. Práce porovnává, jak Soudní dvůr Evropské unie a Nejvyšší soud Spojených států amerických ovlivnily či dokonce umožnily úspěšné sjednocování EU a USA. Zajímavým faktem přitom může být, že zatímco Nejvyšší soud zastával při prosazení silné centrální moci spíše podpůrnou roli, Soudní dvůr lze označit za hlavního hybatele evropské integrace. Práce obsahuje řadu konkrétních případů soudní normotvorby a rovněž poltických rozhodnutí činěných soudy. Lze se dočíst, jak soudy svými rozhodnutími podstatným způsobem měnily fungování obou celků a životy jejich občanů. Lze uzavřít, že v současnosti jak Soudní dvůr, tak pochopitelně i Nejvyšší soud, ve svých rukou třímají velkou moc a prestiž....
|
|
|
"Cikáni, metla venkova!" Tvorba a uplatňování proticikánských opatření v meziválečném Československu, za druhé republiky a v počáteční fázi Protektorátu Čechy a Morava (1918-1941)
Baloun, Pavel ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Sadílková, Helena (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Dne 22. prosince 1926 proběhla v Užhorodu na Podkarpatské Rusi slavnostní ceremonie při příležitosti otevření budovy "cikánské školy". Čeští úředníci, kteří při této události promluvili, upozornili přítomné na pedagogický význam vybudované instituce a označili ji za ojedinělý a výjimečný "pokus". Vytvoření speciální školy pro děti těch obyvatel, kteří byli označováni jako "cikáni", na území, jež bylo k Československu dodatečně připojeno po první světové válce a které v dobových představách ztělesňovalo specifické, "zaostalé" území, upevňovalo legitimitu první republiky jako demokratického, pokrokového, moderního, liberálního státu náležícího k vyspělému a civilizovanému Západu. O více než půl roku později, dne 14. července 1927, poslanci československého Národního shromáždění schválili zákon č. 117/1927 Sb. z. a n. o potulných cikánech. Vznik této legislativní normy souvisel s obrovským zájmem dobového tisku a veřejnosti o "cikány", který podnítilo obvinění přibližně dvaceti "cikánů" z východoslovenské obce Moldava nad Bodvou z velkého množství krádeží, loupeží a vražd. Oproti situaci těsně po skončení první světové války, kdy centrální československé úřady nevyhověly požadavkům lokálních státních úřadů na úpravu "cikánské otázky", i v kontrastu k většině evropských států, v roce 1927 středo pravá...
|
|
|
Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu
Vikarská, Zuzana ; Ondřejek, Pavel (oponent)
1 Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu Zuzana Vikarská Předkládaná disertační práce zkoumá evropské vrcholné soudy, tedy Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva, a klade si otázku, zda jsou tyto soudní instituce politické a případně v jakém smyslu. Autorka v práci nabízí pět perspektiv, z nichž lze na politickou roli soudů a soudců nazírat. První dimenze zkoumá soudce jako lidské bytosti, řídící se nejen světem práva, nýbrž i různými mimoprávními vlivy, včetně vlivů politických. V první dimenzi tak stojí pojem politika v kontrastu k jisté představě o ryzosti práva a oddělenosti práva od politiky. Do první dimenze lze zahrnout různé právně-filosofické pohledy na soudní rozhodování, ale i míru transparentnosti soudních institucí, přičitatelnost rozhodnutí konkrétním soudcům, či kvalitu odůvodnění soudních rozhodnutí. Druhá dimenze se dívá na proces nominace a výběru soudců zkoumaných soudů. V tomto případě politika znamená zapojení politických aktérů do procesu výběru, či selekci konkrétních osob na základě politických důvodů, v kontrastu k důvodům odborným. První dvě dimenze se zaměřují na individuální soudce: jejich osobnosti (dimenze první) a způsob jejich výběru (dimenze druhá); tyto dvě dimenze přitom spolu velice úzce souvisí. Zbývající tři dimenze se...
|
|
|
Vývoj fáze obsese syndromu Vichy: Klaus Barbie v článcích deníku Le Monde 1988-2017
Šrédlová, Petra ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Petra Šrédlová Abstrakt diplomové práce Abstrakt Proces s Klausem Barbiem představoval důležitý aspekt ve francouzské paměti režimu Vichy. Pro odsouzení Barbieho byl změněn výklad zločinu proti lidskosti ve francouzském právním systému, byla poskytnuta příležitost veřejně svědčit jeho obětem a došlo k vývoji židovské paměti a paměti odboje. Proces s Klausem Barbiem ustanovil základní právní a postupový rámec, ze kterého poté soudy vycházely v procesech se zločinci Vichy. Osobnost Klause Barbieho nalezla v negativním smyslu odraz ve francouzské paměti, kdy byl často připomínán u příležitosti různých událostí. Cílem této diplomové práce je dokázat, že na základě kvalitativní obsahové analýzy článků deníku Le Monde obsahujících pojem "Klaus Barbie" v časovém rozmezí 3. července 1988 a 4. července 2017 lze vysledovat další vývoj fáze obsese syndromu Vichy, společně s určením jeho tematických kategorií a intenzity a že vývoj paměti nepostupoval konzistentně, ale vracel se v událostech, které měly nejen Klause Barbieho a jeho proces, ale i další aktéry a události z dob okupace, připomenout. Práce se tak začleňuje do debaty okolo teoretického modelu tzv. syndromu Vichy vytvořeného historikem Henrym Roussoem představením případové studie věnující se osobě Klause Barbieho a jeho procesu a jejich zobrazení v deníku...
|
|
|
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století. Kritická analýza role soudců jako politických a společenských aktérů v liberálních demokraciích.
Hořeňovský, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století Abstrakt Tato práce mluví o fundamentálních otázkách vztahu práva, soudců, společnosti a liberální demokracie z teoretického společenského nadhledu. Jedná se tak o studii především z oborů státovědy a politické filosofie (popřípadě v určitých pasážích filosofie jako takové). První kapitola se věnuje filosofickým východiskům. Druhá a třetí kapitola se věnují roli soudů jakožto politických aktérů, respektive do značné míry kritice tohoto fenoménu. Důležité jsou části týkající se podstaty liberální demokracie, politiky a role expertů v procesu spravování věcí veřejných. Neméně důležitou částí je posléze kritický pohled na inflaci lidských práv v moderních společnostech. V poslední kapitole se zaměřuji na různé podoby doktríny soudcovské zdrženlivosti, kterou vidím jako realistické řešení nastíněných problémů. Častým argumentačním postupem při kritice doktríny judicial restraint je totiž vytvoření karikatury a její následné majestátní poražení. Myslím si, že tento přístup není spravedlivý, neboť o soudcovské zdrženlivosti se dle mého názoru dá debatovat věcně, bez předsudků a bez apriorního odmítání. Klíčové poselství této práce by se dalo shrnout takto: Smysluplné rozdělení rolí ve státě je stejně důležité jako dělba moci. Dělba moci se klasicky dělí na tři části:...
|
|
|
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století
Šalak, Boris ; Kindl, Vladimír (oponent)
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století Hlavním cílem této práce je popis organizace soudnictví v Rakousku (Předlitavsku) v 19. století a jeho zasazení do širšího evropského kontextu. Zásadní revoluční události roku 1848 se výrazně dotkly i organizace soudnictví. Roku 1850 došlo v některých zemích monarchie k aktivaci nové soustavy řádných soudů, která nahradila starou soustavu předbřeznovou. Nová soustava byla plně postátněná a oddělená od správy na všech úrovních. Ačkoliv takto formovaná struktura prošla v následujícím půlstoletí několika výraznými proměnami, základní principy organizace se s jistou výjimkou let 1855 až 1867 příliš nezměnily. Dalšími mezníky vývoje jsou léta 1854/1855 spojená s tzv. bachovskou reorganizací justice, léta 1867/1868 charakterizovaná přijetím prosincové ústavy a začátkem aplikace některých principů v ní uvedených, léta 1873/1874 spjatá s přijetím nového trestního řádu a s počátkem jeho účinnosti a konečně léta 1895 až 1898, kdy došlo k reformě civilního řízení i organizace soudnictví. Rakouská soudní soustava v podobě, jakou zaujímala na počátku minulého století, se v českých zemích stala úhelným kamenem organizace soudnictví i po roce 1918.
|
|
| |
host ::
RSS.