|
| |
|
|
Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy
Vítková, Kateřina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Práce Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy sleduje reakce prezidentů G. W. Bushe a Baracka Obamy a jejich administrativ na jednotlivé severokorejské jaderné testy uskutečněné v letech 2006, 2009 a 2013. Snaží se identifikovat podobnosti a rozdíly mezi uvedenými administrativami a prokázat tezi, že kroky přijaté Spojenými státy americkými za Baracka Obamy nebyly ve výsledku efektivnější než ty přijaté za jeho předchůdce. Práce se soustředí na časové období počínaje situací před prvním severokorejským jaderným testem do podzimu 2014. Metodologie zahrnuje kvalitativní přístup a komparaci. Reakce jsou pro větší přehlednost rozděleny do několika skupin: rétorika, promítnutí do strategických dokumentů, legislativa, ekonomické aspekty apod. V závěru práce konstatuje, že přestože se postoj administrativ George Bushe a Baracka Obamy vůči severokorejským jaderným testům v některých aspektech podobal, lze identifikovat řadu faktorů, které je zřetelně odlišují. Barack Obama kladl ve sledovaném období na Asii větší důraz a jeho postoj ke KLDR se jevil mnohem vyrovnanější. Přesto ale ani on kýžený průlom v jednání nepřinesl.
|
|
|
Irán v ruské zahraniční politice za Putina:Je ruské chování vůči Iránu součástí širší zahraničně-politické strategie?
Typoltová, Johana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce se věnuje otázce postavení Íránu v ruské zahraniční politice mezi lety 2000 až 2011. Íránu bylo v posledních letech věnováno mnoho pozornosti kvůli jeho jadernému programu. Rusko je jedním ze států, které podpořily sankce Rady bezpečnosti OSN vůči Íránu. Zároveň však Rusko odmítlo podpořit jakékoliv další sankce a s Íránem udržovalo ekonomickou i strategickou spolupráci. Cílem práce je posoudit, zda se ruské chování vůči Íránu řídi podle ruských zahraničně-politických zájmů, jak jsou definované v oficiálních koncepcích zahraniční politiky, nebo pouze reaguje na chování Íránu či vývoj v mezinárodním společenství.
|
|
|
Přístup Bushovy administrativy k otázce iránského jaderného programu: od teorie k praxi
Štěpánková, Jitka ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Íránský jaderný program představuje problém již mnoho let. Ačkoliv režim v Teheránu formálně nepřiznal, že usiluje o vytvoření jaderné zbraně, a toto nařčení popírá, mezinárodní společenství z postupu íránské vlády usoudilo, že snaha získat jadernou zbraň je opravdu jejím cílem. Spojené státy americké zareagovaly na vývoj íránského programu a snažily se jej buď omezit, nebo zastavit úplně. Bushova administrativa nebyla v tomto ohledu výjimkou. Ač se v průběhu let 2001 - 2009 v přístupu k Teheránu mnohé změnilo, jaderný program nadále postupoval a dodnes představuje velké nebezpečí. Otázku, jak nejefektivněji přistupovat k režimu a docílit toho, aby Írán nukleární zbraň nezískal, si kladli nejen američtí politici, ale i badatelé, odborníci a analytici. Tato práce porovnává koncepty navrhované akademickou komunitou s reálnou politikou praktikovanou Bushovou administrativou a zjišťuje, že se oba postupy poměrně lišily. Zatímco převážná část akademiků doporučovala administrativě ustoupit od ekonomických sankcí a agresivní rétoriky operující s možností vojenského zásahu, americká vláda sankce proti režimu naopak zpřísňovala a dále zvažovala možnosti intervence. Jelikož Írán nadále pokračuje ve svém programu, dá se usoudit, že přístup nedosáhl zamýšlených výsledků. Přinesl ovšem alespoň dílčí pozitivní...
|
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
|
| |
|
|
Vliv mezinárodních sankcí na vývoj jaderného programu KLDR a Íránu
Bejbl, Daniel ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Bakalářská práce pojednává o účinnosti mezinárodních sankcí - ekonomických i jiných - které byly uvaleny vůči režimům v Íránu a KLDR jakožto prostředek k vytvoření nátlaku vůči těmto státům, aby zanechaly svých snah o vyvinutí vlastní jaderné zbraně. Zprvu se zabývá ukotvením institutu mezinárodních sankcí v mezinárodním právu a dále zkoumá zmíněné jednotlivé případy jejich použití. Dále je část práce věnována i Iránské jaderné dohodě, jakožto důležitému mezinárodnímu prostředku, který komplexně upravuje způsob kontroly íránského jaderného programu i povahu a podmínky zrušení uvalených sankcí. Závěrem je v práci posouzena i účinnost uvalených sankcí na základě posouzení obou případů, co do splnění cílů, kvůli kterým byly uvaleny a věnuje se i zkoumání důvodů proč byly v případě Íránu sankce účinné, kdežto v případě KLDR nikoliv.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení účinnosti ekonomických sankcí: Případy Íránu a Severní Koreje
Hába, Tomáš ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Plášek, David (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá rozdílnou úspěšnost Severní Koreji a Íránu v získání jaderných zbraní. Oba státy se v jeden čas pokoušely vyvinout jaderné zbraně a to z důvodů vnitropolitických i zahraničněpolitických a bezpečnostních. Avšak zatímco Severní Korea provedla úspěšný jaderný test již v roce 2006, Írán byl naopak v roce 2015 nucen podepsat dohodu, jež jeho jaderný program významně omezovala. Tato diplomová dokazuje, že za rozdílnými výsledky stojí více přispívajících faktorů. Konkrétně ukazuje, že zatímco motivace k získání jaderných zbraní měly obě země podobné, jejich ekonomické/vojenské prostředky a také reakce ostatních států se významně lišily. Schopnost Severní Koreje vojensky odstrašit potenciální útok Spojených Států společně s diplomatickou podporou, jež režimu poskytovala Čína a Jižní Korea a dále brutalitou vůči vlastnímu obyvatelstvu hrály klíčovou roli.
|
|
| |
host ::
RSS.