|
|
Nuclear Ban Treaty and Stigmatization of NATO's Extended Nuclear Deterrence: Responses from Germany and Czechia
Svobodová, Markéta ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Markéta Svobodová: Smlouva o zákazu jaderných zbraní a stigmatizace rozšířeného jaderného odstrašení: reakce Německa a Česka (2023) Abstrakt Zastánci Smlouvy o zákazu jaderných zbraní poukazují na to, že nejen jaderné mocnosti, ale i státy benefitující ze systému rozšířeného jaderného odstrašení porušují mezinárodní normu jaderného odzbrojení. Jak budou členské státy NATO reagovat na taková prohlášení, tj. na záměrnou stigmatizaci, považujeme-li normu jaderného odzbrojení za základ vhodného a zodpovědného chování v rámci mezinárodní politiky? Předkládaná diplomová práce si klade za cíl odpovědět na tuto otázku skrze analýzu dvou případových studií, Německa a Česka. Konkrétněji práce prozkoumá diskurzivní strategie, které tyto státy používají k regulaci oběhu potenciálně diskreditujících informací, jež by mohly mít negativní efekt na jejich identitu založenou na obrazu odpovědných členů mezinárodního společenství. Úspěch stigmatizace závisí na míře relevance stigmatizujícího subjektu v každém daném kontextu. V případě Německa tak vazby současného politického vedení na nevládní sektor lobbující za odzbrojení přispěly ve sledovaném časovém období (2013-2023) k posunu od přístupu odmítání stigmatu k určitému stupni přiznání stigmatu. V Česku absence takových vazeb mimo jiné znemožnila nevládním organizacím...
|
|
|
Smlouva o zákazu jaderných zbraní
Chyňavová, Kristýna ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Problematika jaderného odzbrojení trápí lidstvo od samého počátku existence těchto zbraní, které představují trvalé ohrožení celého světa. Jejich účinek nelze limitovat pouze na kombatanty, naopak je zcela jisté, že by díky případnému použití či pouhému selhání techniky zemřelo nebo trpělo obrovské množství civilního obyvatelstva. Kromě něho by bylo zdevastováno životní prostředí a infrastruktura, došlo by ke změnám podnebí a dalším katastrofickým následkům. Žádný stát na světě není připraven na takovou situaci reagovat, a to tím spíše, pokud by byla tak zásadním způsobem narušena jeho ekonomická situace. O následcích, jež jsou jaderné zbraně způsobilé vyvolat, pojednává první kapitola této práce. Kapitola druhá se věnuje dosažené úrovně právní úpravy v oblastech jaderného odzbrojení a nešíření. Třetí kapitola mapuje procesy doprovázející vznik Smlouvy o zákazu jaderných zbraní z roku 2017, která si klade za cíl dosáhnout naprosté eliminace jaderných zbraní. Samotný text smlouvy včetně jeho nedostatků analyzuje kapitola čtvrtá. Navazující kapitola pátá rozebere, proč je nutné na Smlouvu o zákazu jaderných zbraní nutné pohlížet "pouze" jako na úmluvu rámcovou, a rovněž probere návrhy ustanovení, které v závěrečném textu nebyly zahrnuty. Šestá kapitola se věnuje problematice mezinárodně právního obyčeje v...
|
|
|
Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku
Kvapilík, Ondřej ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku" se zabývá způsobem prezentace summitů mezi Leonidem Brežněvem a Richardem Nixonem v soudobých československých denících. Analyzovány jsou texty uveřejňované v médiích v souvislosti se schůzkami v letech 1973 a 1974 ve Washingtonu a v Moskvě ve stanoveném období více než jednoho měsíce kolem těchto schůzek. Práce zkoumá jak míru ovlivnění mediálních obsahů způsobenou ideologickou inklinací k Sovětskému svazu, tak i způsob, jakým se média v Československu vypořádala s prezentací obou znepřátelených velmocí v pozici partnerů. Teoretická část uvádí čtenáře do problematiky a poskytuje základní historické souvislosti zkoumaných událostí. Dále charakterizuje jednotlivé schůzky i analyzované deníky. V praktické části se práce věnuje podrobné kvalitativní analýze obsahů vybraných zástupců soudobého československého tisku, které představovalo Rudé právo, Svobodné slovo, Mladá fronta a Lidová demokracie. Následně práce vzájemně porovnává prezentaci obou zkoumaných schůzek a snaží se nalézt příčiny rozdílů a trendy v zobrazení summitů. Jako doplněk je uvedeno i srovnání s obdobnými summity mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem, které se odehrály o desetiletí později. Závěr práce pak přináší shrnutí a...
|
|
|
Nejaktivnější období britské Kampaně za jaderné odzbrojení
Langmajerová, Barbora ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Kampaň za jaderné odzbrojení (Campaign for Nuclear Disarmament) byla od roku 1958 nejznámější britskou organizací vystupující proti nukleárním zbraním. Ty vyvolávaly nejsilnější protesty především ve dvou kritických obdobích studené války: 1958-1963 a 1979-1987. Cílem této práce je srovnat působení Kampaně ve zmíněných dvou historických etapách, v souvislosti s činností protestního hnutí se text věnuje několika hlavním oblastem: (1) okolnostem vzniku, nebo obnovy Kampaně za jaderné odzbrojení, (2) jejím hlavním aktivitám, (3) příčinám utišení protestů, (4) změnám uvnitř členské základny, (5) spřízněným skupinám, popř. mezinárodní spolupráci, (6) vztahem k Labouristické straně, (7) reakcemi vlád a (8) veřejnosti. Kromě samotné analýzy fungování Kampaně práce zahrnuje také historický a politický kontext. Pro zachování kontinuity je mezi dvě hlavní části textu zařazena také kapitola věnující se období 60. a 70. let, kdy jaderná hrozba nepoutala takový zájem veřejnosti a tudíž byly aktivity Kampaně značně omezené. Práce by měla vystihnout základní změny ve vnímání nukleárních zbraní v průběhu studené války a nalézt podstatné rozdíly i společné znaky protestního hnutí v daných historických obdobích.
|
|
|
USA a jaderné odzbrojení na počátku 21. století
Semecká, Michaela ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou jaderného odzbrojení Spojených států amerických na počátku 21. století. Jejím hlavním cílem je posoudit, zda se proces jaderného odzbrojení posunul během funkčních období administrativ prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy vpřed či nikoliv. K dosažení tohoto cíle bylo využito analýz bilaterálních odzbrojovacích smluv mezi USA a Ruskem uzavřených na začátku druhého tisíciletí a amerických bezpečnostních doktrín, ze kterých lze vyčíst přístup obou prezidentů k dané problematice.
|
host ::
RSS.