|
|
Mikrojádra a jejich spojitost s vrozenou vnitrobuněčnou imunitou a virovou infekcí
Knoblochová, Kateřina ; Bruštíková, Kateřina (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Mikrojádra jsou drobná tělíska obsahující původně jadernou DNA a od jádra odvozenou obalovou membránu. Objevují se v buňkách vystavených závažným stresovým faktorům, jako je virová infekce, radiace nebo genotoxické látky. Ač mají mikrojádra bohatou historii jakožto markery genotoxického stresu, přesný mechanismus jejich vzniku a procesy, které se uvnitř nich odehrávají, nejsou zcela probádány. DNA enkapsulovaná uvnitř mikrojader je atypickým způsobem přestavována, což může mít za následek vznik mutací a urychlení rakovinné transformace buňky. Mikrojádra mohou díky těmto procesům také představovat rezervoáry nukleových kyselin potencionálně dráždivých pro molekulární senzory. Jejich studium je tedy významné v souvislosti s aktivací signálních drah, které jsou součástí vrozené vnitrobuněčné imunity. Tato práce shrnuje současné poznatky o mikrojádrech a jejich spojitosti s vrozenou vnitrobuněčnou imunitou a virovou infekcí. Klíčová slova: mikrojádra, vrozená imunita, molekulární senzory, chromotripse
|
|
|
Polyomavirové minichromozomy: interakce se složkami vrozené imunity
Satratzemis, Christos ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Trejbalová, Kateřina (oponent)
Genom polyomavirů má podobu kruhové dsDNA (double-stranded DNA), která je ve virionech a během celého replikačního cyklu v komplexu s buněčnými histony. Komplex polyomavirové DNA s histony je tak vzhledem ke strukturní podobnosti s chromatinem eukaryot označován jako minichromozom. Stav chromatinu minichromozomu ovlivňuje transkripci a replikaci virové DNA, což by mohlo být využito vrozenou imunitní odpovědí buňky na virovou infekci. Složkou vrozené imunity, jež působí na virový chromatin, je nekanonický histon H3.3, jeho chaperon DAXX-ATRX (death domain associated protein 6-alpha-thalassemia, mental retardation X-linked syndrome) a proteinové komplexy zvané PML (promyelocytic leukemia protein). Pro indukci vrozené imunitní reakce je však nutná detekce molekul signalizujících infekci či buněčný stres. Během infekce myším polyomavirem (MPyV) je reakce spouštěna DNA senzorem cGAS (cyclic GMP-AMP synthase). V této diplomové práci byla sledována distribuce histonu H3.3, chaperonového komplexu DAXX- ATRX a proteinu PML v průběhu infekce MPyV. Histon byl posléze ve virovém chromatinu detekován hmotnostní spektrometrií. Data naznačují, že chaperonový komplex a protein PML by se mohly podílet na regulaci vkládání H3.3 do chromatinu MPyV. Pro další studium senzoru cGAS byl konstruován plazmid kódující...
|
|
|
Host-microbiota, pro-inflammatory immunity and physiological senescence in wild birds
Těšický, Martin
Mikrobiálními ligandy vyvolaný zánět je klíčový imunologický proces, který na jedné straně zajišťuje obranyschopnost proti infekčním onemocněním, ale jeho dysregulace může vést také k oxidačnímu poškození tkání. K tomu dochází např. během chronického zánětu, který může způsobovat tzv. inflammaeging, o němž se nyní uvažuje jako o možné příčině stárnutí. Ve své multidisciplinární disertaci jsem za využití evolučně-komparativních přístupů a ptáků jako modelové skupiny zkoumal tři vzájemně propojené aspekty zánětu: (1) evoluční a ekologické determinanty vnitro- a mezidruhové variability střevní mikrobioty (SM), které ovlivňují evoluci ptačí imunity, (2) genetickou diverzitu imunitních genů ovlivňující zánětlivou imunitní odpověď u ptáků a (3) stárnutí ve fyziologických znacích spojených s tzv. inflammagingem na modelu volně žijícího pěvce, sýkory koňadry (Parus major). (1) Pomocí sekvenování bakteriální 16S rRNA jsme zjistili značnou vnitro- i mezidruhovou diverzitu ve složení SM u pěvců a dominanci taxononů z kmenů Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria and Bacteroidetes. V porovnání se savčí SM, které je do velké míry determinována fylogenezí hostitele a jeho stravou, naše výsledky u pěvců ukazují pouze na středně silný vliv fylogeneze hostitele a velmi slabý vliv ekologických faktorů (potrava a...
|
|
|
Host-microbiota, pro-inflammatory immunity and physiological senescence in wild birds
Těšický, Martin ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Tschirren, Barbara (oponent) ; Štěpánek, Ondřej (oponent)
Mikrobiálními ligandy vyvolaný zánět je klíčový imunologický proces, který na jedné straně zajišťuje obranyschopnost proti infekčním onemocněním, ale jeho dysregulace může vést také k oxidačnímu poškození tkání. K tomu dochází např. během chronického zánětu, který může způsobovat tzv. inflammaeging, o němž se nyní uvažuje jako o možné příčině stárnutí. Ve své multidisciplinární disertaci jsem za využití evolučně-komparativních přístupů a ptáků jako modelové skupiny zkoumal tři vzájemně propojené aspekty zánětu: (1) evoluční a ekologické determinanty vnitro- a mezidruhové variability střevní mikrobioty (SM), které ovlivňují evoluci ptačí imunity, (2) genetickou diverzitu imunitních genů ovlivňující zánětlivou imunitní odpověď u ptáků a (3) stárnutí ve fyziologických znacích spojených s tzv. inflammagingem na modelu volně žijícího pěvce, sýkory koňadry (Parus major). (1) Pomocí sekvenování bakteriální 16S rRNA jsme zjistili značnou vnitro- i mezidruhovou diverzitu ve složení SM u pěvců a dominanci taxononů z kmenů Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria and Bacteroidetes. V porovnání se savčí SM, které je do velké míry determinována fylogenezí hostitele a jeho stravou, naše výsledky u pěvců ukazují pouze na středně silný vliv fylogeneze hostitele a velmi slabý vliv ekologických faktorů (potrava a...
|
|
|
Studium významu a mechanismů zapojení získané imunity při nádorové imunoterapii založené na synergii agonistů TLR a ligandů stimulujících fagocytózu
VENHAUEROVÁ, Anna
Tématem této diplomové práce je analýza zapojení získané imunity v průběhu protinádorové MBTA imunoterapie, která je založena na synergii mezi TLR agonisty, agonistickou protilátkou anti-CD40 a fagocytózu stimulujícími ligandy, které jsou na povrch nádorových buněk ukotveny biokompatibilní kotvou BAM. Tato imunoterapie byla testována na pankreatickém adenokarcinomu Panc02. Cílem této práce byla analýza nádorové infiltrace buňkami imunitního systému během terapie, následně bylo studováno zapojení adaptivní imunity na imunodeficientních myších. Poslední část práce byla věnována inhibitoru survivinu YM155, betaglukanům a anti-TGF, jakožto vhodným kandidátům pro zesílení imunoterapeutických účinků stávající MBTA terapie.
|
|
|
Mechanizmy úniku viru SARS-CoV-2 před protivirovou vrozenou obranou hostitele
Rybová, Lucie ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Pospíšek, Martin (oponent)
SARS-CoV-2 z čeledi Coronaviridae způsobuje u lidí nemoc zvanou Covid-19. Disponuje řadou strukturních, nestrukturních a pomocných proteinů, které interferují s imunitní odpovědí hostitele a napomáhají viru unikat této odpovědi a přežívat v hostiteli. Nejvýznamnějším únikovým mechanismem je potlačení funkce interferonů hostitele. Molekuly způsobující inhibici vrozené imunity hostitele jsou kódovány z oblasti genomu viru ORF1a a ORF1ab. Tato práce poskytuje souhrn o charakteristice, morfologii, genomu, replikačním cyklu, mechanismech vrozené imunity uplatňující se při obraně hostitele před infekcí a únikových mechanismech SARS-CoV-2. Klíčová slova: SARS-CoV-2, virus, morfologie SARS-CoV-2, genom SARS-CoV-2, strukturní proteiny, nestrukturní proteiny, únik před vrozeným imunitním systémem, dysregulace IFN odpovědi, TLRs, varianty SARS-CoV-2, Covid-19
|
|
|
Buněčné faktory potlačující v hostitelských buňkách infekci myším polyomavirem: Studie PML proteinových izoforem
Anderová, Karolína ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Němečková, Šárka (oponent)
Promyelocytární leukemická jaderná tělíska (PML NBs) jsou multifunkční jaderné sférické struktury tvořené schránkou PML proteinů a dalšími interakčními partnery, které byly popsány v mnoha buněčných procesech i imunitní obraně. Při antivirové imunitní odpovědi působí PML NBs a jejich komponenty jako přímé restrikční faktory i v rámci regulace interferonové odpovědi. Viry zároveň vyvinuly antagonistické mechanismy, jak se této inhibici bránit. Tato práce se zabývá rolí PML NBs při infekci modelovým myším polyomavirem (MPyV) a zaměřuje se na studium izoforem PML proteinu. Prvním cílem práce byla analýza tvorby lidských (hPML) i myších (mPML) NBs v modelu myších embryonálních fibroblastů (MEF). Následně byla zjišťována lokalizace hPML i mPML NBs při infekci. Pro oba druhy byla pozorována lokalizace v těsné blízkosti center replikace virových genomů. V dalším kroku byl testován vliv infekce nebo interferonu α (IFNα) na expresi mPML proteinů. Infekce i ošetření IFNα vedlo k nárůstu exprese mPML na úrovni genové transkripce i syntézy proteinů. Data současně naznačovala největší zvýšení transkripce pro izoformu mPML3. Práce se dále zabývala potenciální restrikční rolí izoformy mPML2. Výsledná data nicméně nenaznačovala, že by nadprodukce mPML2 proteinu infekci signifikantně ovlivňovala. V poslední části...
|
|
|
Úloha monocytů a nespecifické imunity v diabetu
Zinková, Alžběta ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Novota, Peter (oponent)
Úvod: Diabetes mellitus je polygenní onemocnění, na jehož vzniku se určitou měrou podílí i environmentální faktory. Vrozená imunita spouští nespecificky první obranné reakce po proniknutí patogenu do organismu, zároveň však nadměrná stimulace složek vrozené imunity může zapříčinit vznik autoimunitních onemocnění, mezi které patří i diabetes 1. typu. Složkami vrozené imunity jsou kromě jiných i Toll-like receptory (TLRs) patřící do skupiny struktur rozeznávajících konzervované molekulární struktury charakteristické pro patogeny. Toll-like receptory jsou hojně exprimovány monocyty, které produkují prolaktin (PRL) mající imunostimulační funkci. Pro objasnění role přirozené imunity v patogenezi diabetu jsme sledovali expresi mRNA i proteinu TLR2 a TLR4. Expresi PRL jsme sledovali pouze na úrovni mRNA. Monocyty jsme pomocí průtokové cytometrie rozdělili na klasické (CD14++) a neklasické (CD14+) a sledovali jejich procentuální zastoupení a míru exprese CD14 antigenu na jejich povrchu. Dílčím cílem této diplomové práce byla optimalizace stimulací monocytů pro plánovanou studii funkce mimohypofyzárního prolaktinu in vitro a určení vhodnosti využití buffy coatů zdravých dárců jako zdravé kontroly. Materiál a metody: Pro sledování exprese mRNA PRL, TLR2 a TLR4 bylo do studie zahrnuto 30 pacientů s...
|
|
|
Molekulárna charakterizácia vybraných obranných faktorov v čeľadi Lumbricidae
Mančíková, Veronika ; Bilej, Martin (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Dáždovky patriace medzi máloštetinavce sú modelom porovnávacej imunológie už viac ako 40 rokov. Sú schopné efektívne rozpoznať a reagovať na nevlastné látky vďaka rôznym obranným mechanizmom, medzi ktoré sa zahrňujú aj molekuly s mnohými biologickými aktivitami zahrňujúcimi cytolytické, antimikróbne a proteolytické. Táto práca je zameraná na porovnanie imunologických vlastností dvoch blízkych druhov dážďoviek Eisenia andrei a Eisenia fetida. Vďaka mnohým podobnostiam medzi ich morfológiou a životnými cyklami boli až donedávna považované za členov poddruhu. Zaujímavým však je, že sa ich prirodzené prostredia života od seba veľmi líšia, a preto bolo veľmi zaujímavé skúmať aký vplyv majú rozdiely v prostredí na vlastnosti prirodzenej imunity oboch druhov. Kľúčové slová: dážďovky, prirodzená imunita, Eisenia andrei, Eisenia fetida, CCF, fetidín, lysenín, lyzozým
|
|
|
Indukce přirozené imunitní odpovědi proti intracelulární bakterii Francisella tularensis
Sommerová, Gabriela ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Myslivcová Fučíková, Alena (oponent)
Cíl práce: Cílem této rešeršní práce je seznámit čtenáře s problematikou týkající se intracelulární bakterie Francisella tularensis ve vztahu k aktivaci přirozené imunitní odezvy hostitele na přítomnost infekčního agens. Hlavní poznatky: Mezi hlavní cíle této práce patří podat stručný přehled o rozpoznávání F. tularensis cestou Toll-like receptorů, produkce cytokinů a chemokinů a následné zapojení dalších komponent přirozené imunity, mezi které patří neutrofily, NK buňky nebo humorální složky imunitní odpovědi, do které se řadí také komplement. Zpracované informace se opírají o řadu studií prováděných převážně na myších modelech. Závěry: Intracelulární bakterie F. tularensis je známá jako původce onemocnění tularémie. Její vysoká infekčnost spolu s vysokým rizikem úmrtí u plicní formy vyvolává velké obavy ze zneužití této bakterie jako biologické zbraně. Doposud nejsou známy veškeré její mechanismy patogeneze, což je velkým problémem při vývoji účinných vakcín. Indukce přirozené imunity se jeví v obraně hostitele proti F. tularensis jako velmi důležitá. I přes několik desetiletí bádání se však stále nedaří plně objasnit mechanismy F. tularensis, kterými se podílí na manipulaci s hostitelskou buňkou včetně regulace indukce imunitní reakce na infekci vyvolanou F. tularensis. Klíčová slova:...
|
host ::
RSS.