|
|
Dědická smlouva a darování pro případ smrti
Salač, Josef ; Zvára, Michael (oponent)
Dědická smlouva a darování pro případ smrti Abstrakt Tato práce představuje, definuje a zkoumá instituty závazkově-dědického práva, a to dědickou smlouvu a darování pro případ smrti v českém právu. Autor se zabývá nejpalčivějšími problémy, které jsou s těmito právními instituty spojeny. Práce je systematicky členěna do deseti hlavních kapitol, které jsou dále členěny na jednotlivé podkapitoly. První kapitola má za cíl stručný úvod do dědického práva. Druhá až pátá kapitola jsou orientovány na historickou genezi dědické smlouvy, a především na její současnou tuzemskou právní úpravu. Pozornost je věnována i zvláštní právní úpravě dědické smlouvy mezi manžely či registrovanými partnery. Šestá kapitola představuje, definuje a zařazuje do historického kontextu institut darování pro případ smrti. To je podrobeno zkoumání jak v právu římském, tak především v právu českém. V tuzemském právu je darování pro případ smrti zkoumáno v obou jeho modalitách, které současné české právo zná. Kapitola sedmá se zabývá římskoprávním institutem falcidiánské kvarty, u kterého lze spatřovat četné souvislosti s dědickou smlouvou, darováním pro případ smrti a odkazy. Kapitola osmá se soustředí na problematiku dědické smlouvy a darování pro případ smrti s mezinárodním prvkem. Pozornost je v této kapitole zaměřena na určení...
|
|
|
Závěť
Šťastná, Jana ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Závěť Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený rozbor institutu závěti, jednoho z nejvýznamnějších institutů dědického práva. Současný občanský zákoník, který silně posílil testovací svobodu zůstavitele, umožňuje testátorovi, aby pomocí závěti sám rozhodl, jak má být s majetkem po jeho smrti naloženo. Druhým cílem pak bylo ve stručnosti porovnat závěť upravenou českým občanským zákoníkem s právním úpravou závěti v Polské republice. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola pojednává o dědickém právu obecně a blíže přibližuje jeho zakotvení jako součást práva soukromého, a to včetně zásad, na kterých dědické právo spočívá a které se jím prolínají. Práce se také zabývá dalšími dvěma dědickými tituly, tj. dědickou smlouvou a zákonem, a porovnává je se závětí. Druhá kapitola, která je jádrem celé diplomové práce, pak věnuje pozornost samotné závěti, včetně jejích obligatorních a fakultativních náležitostí, přípustných forem závěti, doložek, odkazu či zrušení závěti, přičemž se krátce zamýšlí nad některými instituty blíže z hlediska současné právní úpravy. Třetí a poslední část této práce pojednává o polské právní úpravě dědického práva, především se zaměřením na testamentární dědickou posloupnost a snaží se o komparaci polské a české právní úpravy v této oblasti. Vytyčuje, v...
|
|
|
Querella inofficiosi testamenti - základní obrysy
Macek, Dominik ; Bělovský, Petr (oponent)
Querella inofficiosi testamenti - základní obrysy Abstrakt Tato práce se věnuje římskému právu dědickému, konkrétně představení základních obrysů žaloby římského práva, která nese jméno querella inofficiosi testamenti. Úvodem jsou v práci položeny otázky po jejím charakteru, zvláštnostech, postavení v systému římského dědického práva, původu a ovládajících principech, na které se snaží práce odpovědět. Aby však mohl být zodpovědně osvětlen pojem žaloby samotné, bylo třeba nejprve nastínit nejen pojem oficia pietatis, jak nazývala římská právní nauka ohled k nejbližší rodině, ale též vývoj dědického práva od absolutní testovací svobody zůstavitele po jeho omezení stanovením práva na povinný díl pro okruh nejbližších příbuzných. Jde-li o výklad o žalobě samotné, vzhledem k faktu, že existuje jen velmi omezené množství primárních pramenů, které se žalobou a souvisejícími otázkami zabývají, bylo při studiu využito nejen jich, ale též většího množství sekundární především cizojazyčné romanistické literatury, která se dané problematice zevrubně věnuje. Querella inofficiosti testamenti je totiž žalobou, která v případě úspěchu je schopna zasáhnout do právní jistoty dosavadních dědiců prolomením téměř nedotknutelného principu "Semel heres, semper heres". Důvodem je, že v případě, kdy bylo na základě užité žaloby...
|
|
|
Dědická smlouva a darování pro případ smrti
Salač, Josef ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Dědická smlouva a darování pro případ smrti Abstrakt Tato práce představuje, definuje a zkoumá instituty závazkově-dědického práva, a to dědickou smlouvu a darování pro případ smrti v českém právu. Autor se zabývá nejpalčivějšími problémy, které jsou s těmito právními instituty spojeny. Práce je systematicky členěna do deseti hlavních kapitol, které jsou dále členěny na jednotlivé podkapitoly. První kapitola má za cíl stručný úvod do dědického práva. Druhá až pátá kapitola jsou orientovány na historickou genezi dědické smlouvy, a především na její současnou tuzemskou právní úpravu. Pozornost je věnována i zvláštní právní úpravě dědické smlouvy mezi manžely či registrovanými partnery. Šestá kapitola představuje, definuje a zařazuje do historického kontextu institut darování pro případ smrti. To je podrobeno zkoumání jak v právu římském, tak především v právu českém. V tuzemském právu je darování pro případ smrti zkoumáno v obou jeho modalitách, které současné české právo zná. Kapitola sedmá se zabývá římskoprávním institutem falcidiánské kvarty, u kterého lze spatřovat četné souvislosti s dědickou smlouvou, darováním pro případ smrti a odkazy. Kapitola osmá se soustředí na problematiku dědické smlouvy a darování pro případ smrti s mezinárodním prvkem. Pozornost je v této kapitole zaměřena na určení...
|
|
|
Analýza recepce vybraných principů římského dědického práva ve střední Evropě
Macek, Dominik ; Šejdl, Jan (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Analýza recepce vybraných principů římského dědického práva ve střední Evropě Abstrakt Diplomová práce se zabývá analýzou vybraných principů římského dědického práva a jejich recepcí v právních řádech střední Evropy, konkrétně v rakouském Všeobecném zákoníku občanském z roku 1811 a českém občanském zákoníku z roku 2012, a to prostřednictvím studia antických právních pramenů, novodobé romanistické literatury, moderní zákonné úpravy a příslušné komentářové literatury. Pro komparaci uplatnění římskoprávních principů v moderním právu byl vybrán princip povinného dílu a princip nemo pro parte testatus, pro parte intestatus decedere potest. Jelikož delační důvody a principy k nim náležející představují jeden z pilířů teoretické stavby dědického práva, je vhodné připomenutí jejich římskoprávních kořenů. Důvodem tohoto zkoumání je dále fakt, že v nejedné moderní kodifikaci občanského práva je právo římské vyzdvihováno jako ideální vzor, a proto je nutno zkoumat, zda je moderní právní úprava římským právem skutečně ovlivněna a zda nejde jen o líbivou proklamaci zákonodárce. V diplomové práci je rozebrán vývoj zmíněných principů v římských dějinách a též výjimky z těchto zásad, a to posloupnost proti testamentu a tzv. vojenský testament. Cílem principu povinného dílu je zabezpečit nejbližší členy zůstavitelovy rodiny...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Frinta, Ondřej (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Dědění ze zákona
Rutar, Radka ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Dědění ze zákona Abstrakt Tato práce pojednává o problematice právní úpravy dědického práva, s důrazem na institut dědění ze zákona, a to z pohledu nejen českého právního řádu, ale též ve srovnání jednotlivých institutů se zahraničními právními úpravami. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda současná česká právní úprava může zůstaviteli a dalším zainteresovaným účastníkům řízení o pozůstalosti, poskytnout přehledný, bezpečný a předvídatelný rámec pro platnou úpravu jejich majetkových poměrů vzniknuvších po smrti zůstavitele. Předkládaná práce je svoji strukturou rozdělena do tří větších částí, obsažených v celkem patnácti kapitolách. První část práce se krátce věnuje postupnému historickému vývoji dědického práva a jeho případných kodifikací na území českých zemí a zemí s nimi historicky souvisejících. Součástí první části práce je také přiblížení účelu dědického práva a zásad jej ovládajících, formulovaných již počátkem 20. stolení vynikajícím českým právníkem Prof. Emanuelem Tilschem. Jednotlivé instituty, jako jsou dědické třídy (skupiny), nepominutelný dědic či odúmrť, jsou následně z pohledu historicko-komparativního a též z pohledu platných zahraničních právních úprav logicky uspořádány a popsány v dalších částech práce, a to zejména v kapitolách pět až třináct. Ze zahraničních právních úprav jsou...
|
|
|
Odkaz v dědickém právu
Svoboda, Martin ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předložená práce pojednává o právní úpravě starobylého a současně staronového institutu dědického práva, a to odkazu. Odkaz byl v českém právním prostředí do 60. let minulého století považován za tradiční institut dědického práva, jež zůstaviteli umožňoval široké možnosti pořízení se svým majetkem mortis causa. Účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., který jeho regulaci vypustil, z právního povědomí veřejnosti zcela vymizel. Problematika odkazu však začala být znovu aktuální v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, neboť přijetím občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. došlo k návratu odkazu do českého právního řádu. Specifikem odkazu je, že narušuje univerzální sukcesi, která je pro dědické právo jinak naprosto typická. Hlavním cílem práce je zhodnotit institut odkazu a učinit závěr o kvalitě soudobé právní úpravy, jakož o jeho užitečnosti pro právní praxi. Sekundárním cílem je poté seznámit čtenáře s odkazem a vymezit jeho pozici v našem právním prostředí. Pro samotný výklad je zvolen postup od obecného ke konkrétnímu, což koresponduje s obsahovým rozvržením práce. V první části je nabídnuta analýza odkazu jako celku a jeho odlišení od klasického dědění, jakož od institutu fideikomisu, příkazu a darování pro případ smrti, se kterými je v praxi snadno zaměnitelný. Následuje historický...
|
|
|
Dědění ze zákona
Rutar, Radka ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent) ; Petr, Bohuslav (oponent)
Dědění ze zákona Abstrakt Tato práce pojednává o problematice právní úpravy dědického práva, s důrazem na institut dědění ze zákona, a to z pohledu nejen českého právního řádu, ale též ve srovnání jednotlivých institutů se zahraničními právními úpravami. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda současná česká právní úprava může zůstaviteli a dalším zainteresovaným účastníkům řízení o pozůstalosti, poskytnout přehledný, bezpečný a předvídatelný rámec pro platnou úpravu jejich majetkových poměrů vzniknuvších po smrti zůstavitele. Předkládaná práce je svoji strukturou rozdělena do tří větších částí, obsažených v celkem patnácti kapitolách. První část práce se krátce věnuje postupnému historickému vývoji dědického práva a jeho případných kodifikací na území českých zemí a zemí s nimi historicky souvisejících. Součástí první části práce je také přiblížení účelu dědického práva a zásad jej ovládajících, formulovaných již počátkem 20. stolení vynikajícím českým právníkem Prof. Emanuelem Tilschem. Jednotlivé instituty, jako jsou dědické třídy (skupiny), nepominutelný dědic či odúmrť, jsou následně z pohledu historicko-komparativního a též z pohledu platných zahraničních právních úprav logicky uspořádány a popsány v dalších částech práce, a to zejména v kapitolách pět až třináct. Ze zahraničních právních úprav jsou...
|
host ::
RSS.