|
|
Profesní kompetence učitele - Komunikace učitele ve smyslu informování, reportování, administrace
Bártová, Ilona ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
NÁZEV: Profesní kompetence učitele. Komunikace učitele ve smyslu informování, reportování, administrace. AUTOR: Ilona Bártová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jan Voda, Ph.D. ABSTRAKT: Bakalářská práce se zabývá kompetencemi učitele, konkrétně komunikací, jak učitelé v profesním kontextu komunikují ve smyslu reportování, informování, administrace. Teoretická část pojednává o kompetencích učitele, o classroom managementu, jaký je vztah classroom managementu a school managementu. Podrobněji se věnuji jedné kompetenci učitele a tou je komunikace ve smyslu informování, reportování, administrace. Ve druhé části se píše o výzkumu. Jakou jsem použila metodu výzkumu, jak je výzkum realizován. Cílem výzkumu je analyzovat, zpřehlednit a popsat, jak učitelé komunikují uvnitř organizace i směrem ven ze školy. S kým nejčastěji, jakým způsobem, jaká jsou úskalí jejich komunikace. Přesněji řečeno, zmapování komunikace učitele ve smyslu informování, reportování a administrace. Výzkum byl deskriptivní, kvalitativní. Oslovila jsem 3 učitelky z mateřské školy a 3 učitelky ze základní školy. Proběhlo interview, kde paní učitelky nejprve sdělily, co si představují pod pojmem informování, reportování a administrace. Dále odpovídaly na otázky, které jsem měla připravené a ty jsem podle potřeby...
|
|
|
Varování a informování obyvatel v obcích do 500 občanů ve vybraných okresech Pardubického kraje
KUČERA, Jiří
Cílem bakalářské práce je návrh opatření ke zkvalitnění a sjednocení varování a informování obyvatel v obcích do 500 občanů v Pardubickém kraji. Současný stav dané problematiky JSVV obyvatelstva není v obcích do 500 občanů v Pardubickém kraji sjednocen. Tento systém je v řadě obcí zastaralý a nefunkční. Sjednocení systému brání nedostatek finančních prostředků a nevyhovující technologické zázemí. V současné době jsou na JSVV vynakládány prostředky především v souvislosti s provozem a opravami. V obcích, kde nemají instalován JSVV starosta informuje občany náhradním způsobem (PČR, hasiči, osobně). V teoretické části bakalářské práce je provedena analýza a rešerše dostupné odborné literatury a platných právních předpisů týkajících se daného problému. Teoretická část obsahuje i pohled do historie, současný stav tohoto systému a použití technologických prvků v Pardubickém kraji. Ve výzkumné části je provedeno dotazníkové šetření v obcích do 500 občanů dle stanovených kritérií. Výběr obcí byl uskutečněn náhodným výběrem a dotazníky vybraným obcím byly odeslány. Výzkumná otázka zní takto: "Jakým způsobem je zabezpečeno varování a informování obyvatel v obcích do 500 obyvatel ve vybraných okresech Pardubického kraje?" Výzkumnou otázkou bylo zjištěno, že ze 40 zkoumaných obcí má 18 obcí funkční sirénu elektrickou, 6 obcí funkční sirénu elektronickou, 5 obcí funkční sirénu ruční, 11 obcí využívá výstražné a rozhlasové zařízení umístěné na vozidle hasičů, 7 obcí využívá spojku na kole, motocyklu, v automobilu, 26 obcí využívá místní informační systém (místní rozhlas) a 5 obcí využívá jiný způsob varování obyvatel (starosta osobně). Některé obce využívají více způsobů varování a informování občanů. Po vyhodnocení je patrné, že systém není sjednocen a modernizován. V závěru práce jsou nabídnuta opatření ke zkvalitnění stávajícího problému. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty zkoumaným obcím a HZS Pardubického kraje.
|
|
|
Profesní kompetence učitele - Komunikace učitele ve smyslu informování, reportování, administrace
Bártová, Ilona ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
NÁZEV: Profesní kompetence učitele. Komunikace učitele ve smyslu informování, reportování, administrace. AUTOR: Ilona Bártová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jan Voda, Ph.D. ABSTRAKT: Bakalářská práce se zabývá kompetencemi učitele, konkrétně komunikací, jak učitelé v profesním kontextu komunikují ve smyslu reportování, informování, administrace. Teoretická část pojednává o kompetencích učitele, o classroom managementu, jaký je vztah classroom managementu a school managementu. Podrobněji se věnuji jedné kompetenci učitele a tou je komunikace ve smyslu informování, reportování, administrace. Ve druhé části se píše o výzkumu. Jakou jsem použila metodu výzkumu, jak je výzkum realizován. Cílem výzkumu je analyzovat, zpřehlednit a popsat, jak učitelé komunikují uvnitř organizace i směrem ven ze školy. S kým nejčastěji, jakým způsobem, jaká jsou úskalí jejich komunikace. Přesněji řečeno, zmapování komunikace učitele ve smyslu informování, reportování a administrace. Výzkum byl deskriptivní, kvalitativní. Oslovila jsem 3 učitelky z mateřské školy a 3 učitelky ze základní školy. Proběhlo interview, kde paní učitelky nejprve sdělily, co si představují pod pojmem informování, reportování a administrace. Dále odpovídaly na otázky, které jsem měla připravené a ty jsem podle potřeby...
|
|
|
Profesní kompetence učitele. Komunikace učitele ve smyslu informování, reportování, administrace
Bártová, Ilona ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
NÁZEV: Profesní kompetence učitele. Komunikace učitele ve smyslu informování, reportování, administrace. AUTOR: Ilona Bártová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jan Voda, Ph.D. Závěrečná práce se zabývá pojmem kompetence učitele, konkrétně komunikací. Jak učitelé v profesním kontextu komunikují ve smyslu reportování, informování, administrace. Pojmem management, classroom management, jaký je vztah classroom managementu a school managementu. Vysvětluje pojem kompetence, kompetence učitele. Podrobněji se věnuji jedné kompetenci učitele a tou je komunikace. Prezentuje výsledky rozhovorů a dotazníkového šetření, jak učitelé a ředitelé komunikují ve smyslu informování, reportování a administrace. Porovnává data získaná rozhovory s učitelkami mateřských a základní škol s daty získaných z dotazníků určených ředitelům mateřských a základních škol. Klíčová slova: management, classroom management, school management kompetence, kompetence učitele, komunikace, funkce komunikace, informování, reportování, administrace
|
|
|
Zobrazení výstav EXPO v Ósace (1970), Vancouveru (1986) a Seville (1992) v dobovém denním tisku
Novotná, Petra ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
Výstavy Expo jsou událostmi světového významu, jejichž tradice sahá až do roku 1851 a řadí se k nejdůležitějším kulturním událostem, jichž se účastní desítky států celého světa. V bakalářské práci analyzuji, jak o světových výstavách v Ósace (1970) a Seville (1992) a o specializované výstavě ve Vancouveru (1986) informovaly deníky Rudé právo a Mladá fronta (později Mladá fronta Dnes). Jak se způsob informování měnil v průběhu let a jak se lišil mezi jednotlivými deníky. Cílem mé bakalářské práce je získat přehled o výstavách Expo, o pozornosti, jimž se jim od zmiňovaných deníků dostalo, a o obrazu, který v periodikách získaly.
|
|
|
Únor 1948 v tištěných nekomunistických médiích
Pisková, Petra ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce Únor 1948 v tištěných nekomunistických médiích se zabývá kvalitativní historickou srovnávací analýzou čtyř novin Svobodné slovo Československé strany národně socialistické, Svobodné noviny Sdružení kulturních organizací, Právo lidu Československé sociální demokracie a Lidová demokracie Československé strany lidové. Zaměřuje se na zpravodajství a publicistiku od 1. února do 14. března 1948. Z textů jsou vybrány komunikáty týkající se vnitropolitické situace, informování o politické krizi, jednotlivých politiků a schůzí stran. Je posuzována objektivita informování v průběhu měnícího se politického vedení, práce se zaměřuje na jazyk a práci s informacemi a v kontextu historického úvodu popisuje vybočení z objektivního informování. V práci bylo zjištěno, že Svobodné slovo, Právo lidu a Lidová demokracie často porušují zásady objektivity. Naopak Svobodné noviny mají nejvyšší úroveň žurnalistiky. Všechny čtyři deníky informují negativně o politické činnosti o KSČ. V průběhu několika dní se však obsah periodik zásadně mění. Od 26. února už všechny informují o KSČ jako o straně, která vyvedla stát z krize. Názorový obrat proběhl ve všech zkoumaných novinách během několika málo dní. Důležitým tématem se stává obhajováním legitimity nového režimu.
|
|
|
Analýza informačních zdrojů a technologií v zoologické zahradě
Jarešová, Nikola ; Veber, Jaromír (vedoucí práce) ; Smutný, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na způsoby informování návštěvníků, využívané informační zdroje a technologie v Zoo Praha. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola je věnována úvodu. Druhá kapitola vysvětluje pojmy, které souvisí s informováním. Třetí kapitola představuje organizaci Zoo Praha. Čtvrtá kapitola popisuje konkrétní informační zdroje a technologie v Zoo Praha. Pátá kapitola obsahuje analýzu získaných dat z dotazníkového šetření od návštěvníků zoologické zahrady. V šesté kapitole se nachází závěr. Cílem práce je představit způsoby informování návštěvníků v Zoo Praha, které jsou podpořené využíváním různorodých informačních zdrojů. Současně je cílem s využitím dotazníkového šetření analyzovat preference a názory návštěvníků Zoo Praha z hlediska využívání informačních zdrojů a technologií.
|
host ::
RSS.