|
|
Bez lásky člověk umírá aneb neformální péče o seniory ze strany rodiny
VOSIKOVÁ, Kristýna
Práce je teoretického charakteru. Práce se zabývá neformální péčí o seniory ze strany rodiny. Cílem práce je poukázat na rodinu jako důležitý prvek péče. Nastínit výhody a rizika rodinné péče a představit podporu neformálních pečujících ze strany státu. V první kapitole je charakterizováno stáří a stárnutí, změny ve stáří (tělesné, psychické, sociální, spirituální) a osobnost seniora. V kapitole druhé je představena rodina jako prvek péče, výhody a rizika rodinné péče a podpora ze strany státu. V poslední kapitole jsou popsány sociální služby, terénní sociální služby pro seniory, pečovatelská služba a osobní asistence.
|
|
|
Úskalí péče o seniora v domácím prostředí
Blehová, Ivana ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Hudcová, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o seniora v domácím prostředí a úskalími, která tuto práci v současné době provází. Na základě dostupné literatury představuje související témata a formou případových studií popisuje některé praktické zkušenosti pečujících osob. Práce vychází ze současného demografického vývoje a soustředí se na téma stárnutí ve společnosti a na péči o seniory. Největší pozornost je věnována péči o seniory v domácím prostředí a problematickým aspektům, které s péčí o seniora v domácím prostředí souvisí. V praktické části bylo pomocí kvalitativní metody polostrukturovaného rozhovoru zjišťováno, jak osoby, které dlouhodobě pečují o nesoběstačného člena rodiny, tuto péči prožívají, proč se rozhodly tímto způsobem pečovat a zda získaly odpovídající informace o možnostech odborné pomoci. Také jak péče ovlivnila jejich zdraví, finanční situaci a sociální život. Analýza rozhovorů ukázala, že největší zátěží pro pečovatele v rodině je péče o člověka s poruchami chování a vnímání, se kterým je obtížné se dorozumět. Rizikovým faktorem je, pokud o takovou osobu pečovatel pečuje sám. Jako nejzávažnějším úskalí při péči byl vyhodnocen nedostatek informací, zejména těch, které se týkaly možnosti využití sociálního poradenství a pomoci od konkrétních poskytovatelů sociálních služeb.
|
|
|
Syndrom demence u klientů jako specifický fenomén v řízení pracovníků v přímé péči, v terénní asistenční službě.
Hlavičková, Barbora ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Holasová, Lenka (oponent)
Diplomová práce pojednává o dopadu onemocnění syndromem demence u klientů sociální terénní služby na pracovníky v přímé péči. V práci jsou propojeny dvě teoretické roviny, které jsou s tématem v úzkém vztahu. Jedná se v první řadě o rovinu samotného onemocnění syndromem demence a okolností, které souvisí s péčí o nemocného člověka. Druhá rovina se zabývá tématem řízení týmu pracovníků v přímé péči, se zacílením do terénní sociální služby. Výzkum v sekvenční variantě umožnil akcentovat momenty, které jsou specifické v péči o klienty se syndromem demence v domácím prostředí. Záměrem bylo pojmenování zátěžových momentů, které s sebou práce s danou cílovou skupinou v domácím prostředí nese. V jádru respondenty zmiňovaných zátěží se podařilo najít jako společný jmenovatel stres, plynoucí z nepředvídatelnosti situace. Jde o nepředvídatelnost danou onemocněním klienta v podmínkách domácího prostředí, ve kterém je klient zvyklý sám rozhodovat, a to navzdory zhoršené kognici. V další úrovni stojí pak stres plynoucí z nejasné odpovědnosti za obsah služby. Pracovník musí být schopen flexibilně přecházet z role, která je více řídící, do role, kdy službu řídí klient, a to často v rámci jedné služby (časově v rámci hodin) a u jednoho klienta s onemocněním demence. Popsaná zátěž, která ze služby u klienta se...
|
|
|
Možnosti podpory pro pečující rodiny o dospělé osoby s těžkým zdravotním postižením
Kaplanová, Tereza ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
KAPLANOVÁ, Tereza. Možnosti podpory pro pečující rodiny o dospělé osoby s těžkým zdravotním postižením. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2021, - 69 s. Diplomová práce. Cílem diplomové práce je přiblížit možnosti podpory rodinám o dospělé osoby s těžkým zdravotním postižením a vytvořit vhodná doporučení pro pečovatele, kteří o své blízké s těžkým zdravotním postižením pečují v domácím prostředí. Teoretická část vymezuje základní informace o domácí péči rodiny v roli pečovatelů o dospělé osoby s těžkým zdravotním postižením. Zaměřuje se na neformální domácí péči, popisuje respitní péči jako pomoc pečujícím a vymezuje péči paliativní. Praktická část představuje ve formě kazuistických studií konkrétní případy čtyř rodin pečujících o dospělé osoby s těžkým zdravotním postižením v domácí péči. Dále se práce zaměřuje na specifické potřeby pečujících osob a možnosti adekvátní podpory a pomoci těmto lidem. Na základě kazuistik, výzkumných otázek a analýzy praxe s odbornou literaturou je vytvořena brožurka, která je zaměřena na podporu pečujících rodin. Klíčová slova: domácí péče, neformální pečovatel, rodina, paliativní péče, respitní péče.
|
|
|
Pečovatelé v seniorském věku pečující o dospělé s mentálním postižením
Hekšová, Tereza ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stárnoucích neformálních pečovatelů, kteří pečují o mentálně postižené. Neformální pečovatel poskytuje péči, která není na profesionální úrovni a je neplacená. Přesto jsou to právě neformální pečovatelé, kteří jsou primárními poskytovateli dlouhodobé či celoživotní péče o mentálně či zdravotně postižené. Tuto péči nejčastěji vykonává osoba z rodiny, partner či blízký příbuzný. Práce popisuje, jakým způsobem poskytování této péče mentálně postiženému jedinci ovlivňuje život stárnoucího neformálního pečovatele. Jedná se o negativní dopady na sociální a rodinné vazby, psychiku a zdraví pečovatele, finanční zabezpečení celé rodiny a zejména zabezpečení svého mentálně postiženého dítěte v budoucnosti ve všech ohledech. Jedním z cílů práce je identifikace primárních potřeb a zjištění současného postavení stárnoucích neformálních pečovatelů v kontextu sociální politiky. Neformální pečovatelé vyššího věku se setkávají s odlišnými a rozmanitějšími překážkami nežli pečovatele mladší generace. Jsou opomíjenou a nedoceněnou skupinou mimo jiné z důvodu neukotveného statutu neformálního pečovatele v zákoně o sociálních službách. Práce je založena na kvalitativním výzkumu a s pomocí rozhovorů jak s pečovateli, tak s experty bylo zjišťováno, zda potřeby neformálních...
|
|
|
Problematika propuštění pacienta ve vegetativním stavu do domácího ošetřování
VRÁNOVÁ, Magdaléna
Cílem diplomové práce je podrobně informovat o nejnovějších směrech klinické a ošetřovatelské praxe o potřebách pacientů ve vegetativním stavu i jejich pečovatelů. Také o vztazích v systému dlouhodobé ošetřovatelské péče, poskytování zdravotně-sociálních služeb a rehabilitaci. Rovněž má poukázat na nejpalčivější problémy současné situace pacientů ve vegetativním stavu a jejich rodin, zejména pak z hlediska propouštění pacienta do domácího ošetřování a dostupnosti služeb určených této cílové skupině. Nejaktuálnější poznatky i osvědčené metody budou sumarizovány do jednoduché a srozumitelné formy, která poslouží jako vodítko jednak pro zdravotníky, tak pro pečovatele.Pro diplomovou práci bude použita metoda Review a syntézy. Přehled dosavadních znalostí a studií v oblasti péče o pacienty ve vegetativním stavu bude syntetizován a zaměřen na domácí ošetřování s doporučením pro praxi a vyznačením slabých míst.U těchto pacientů je potřebná dlouhodobá následná, ošetřovatelská a rehabilitační péče. Speciální kapitolu věnujeme specifickým potřebám pacientů ve vegetativním stavu a odpovídající ošetřovatelské péči, rehabilitaci a problematice propuštění. Zásadní část tvoří provázanost formální a neformální péče, příprava pečovatele na jeho budoucí úlohu a související sociálně-ekonomická problematika. Závěrem také konstatujeme právní s etické aspekty celé oblasti týkající se medicínské a ošetřovatelské péče o pacienty ve vegetativním stavu. V souladu s cílem této práce bude pro potencionální neformální pečovatele vypracován manuál jak pečovat o svého blízkého, kam se obrátit v případě nouze a jaké kroky učinit během mezistupně institucionální a domácí péče. Výsledky mohou být využity pro další zkoumání a jako další zdroj informací také pro zdravotníky.
|
host ::
RSS.