|
|
Hodnocení genové exprese vybraných ABC a SLC transportérů v buněčné linii HTR-8/SVneo během stimulace prozánětlivými cytokiny
Pokorná, Petra ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Petra Pokorná Školitel: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Konzultant: Mgr. Simona Dudičová Název diplomové práce: Hodnocení genové exprese vybraných ABC a SLC transportérů v buněčné linii HTR-8/SVneo během stimulace prozánětlivými cytokiny Placenta je prvním a zároveň největším fetálním orgánem, který se postupně vyvíjí během těhotenství a hraje esenciální roli při vývoji plodu. Plní celé spektrum funkcí, zajišťuje transport živin k plodu a odvod odpadních látek zpět do mateřské cirkulace, chrání plod před toxiny, a zároveň plní určitou mechanickou a zejména imunologickou bariéru mezi matkou a plodem. Jednou z hlavních funkcí placenty je funkce transportní umožněná pomocí membránových transportérů přítomných zejména ve vrstvě syncytiotrofoblastu placenty. Transportéry v lidské placentě můžeme rozdělit do dvou rodin, a to SLC a ABC, které se dělí dále do několika podrodin. Exprese transportérů se v průběhu těhotenství fyziologicky mění, ale vliv na expresi můžou mít také patologické stavy jako např. zánět. Na začátku těhotenství a během porodu hraje zánět fyziologickou roli, ale pokud dojde k nadměrné zánětlivé reakci v průběhu těhotenství, může to vést ke komplikacím, které mohou vyústit až ve...
|
|
|
Role of the serotonin receptor type 7 (5-HT7) in autoimmune disease
NUßBAUMER, Mia
Serotonin receptor type 7 (5-HT7) displays immunomodulatory functions and is overexpressed in individuals with Crohn's disease. Here, we set out to determine 5-HT7 mode of interaction with its cognate proteins Gs and G12. A unique type of coupling, termed 'inverse coupling' is known to occur between the 5-HT7 receptor and the Gs protein. The aim of our research was to determine whether G12 can also undergo this kind of coupling. We found that the G12 protein has a surprisingly lower mobility than Gs implying a specific interaction with a membrane domain or another membrane-localized protein. For both G proteins, we were unable to detect their inverse coupling with the 5-HT7 receptor at room temperature. Our findings indicate peculiar differences in G protein mobility and emphasize the importance of temperature for studies of interactions between G proteins and G protein-coupled receptors.
|
|
|
Rizikové faktory aterosklerózy a polarizace makrofágů v tukové tkáni
Králová, Anna ; Poledne, Rudolf (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent) ; Zicha, Josef (oponent)
Ateroskleróza představuje hlavní příčinu kardiovaskulárních onemocnění a prozánětlivý stav proces aterogeneze stimuluje. Od devadesátých let se ukázalo, že tuková tkáň nemá funkci pouze endokrinní, ale vzhledem k přítomnosti různých imunocytů s vysokou sekrecí cytokinů jde i o velmi důležitý imunitní orgán. Lokální rezidenční makrofágy představují hlavní složku ve vzniku tohoto zánětu. Díky začlenění do unikátního transplantačního programu v IKEM, který nám zajištoval dostupnost peroperačně odebrané tukové tkáně a její následnou a bezprostřední analýzu, jsme byli schopni na základě rozdílné exprese povrchových markerů charakterizovat jednotlivé subpopulace monocytů/makrofágů a díky rozdílné expresi těchto markerů zařadit makrofágy do prozánětlivé a protizánětlivé populace. Ze vzorků podkožní (SCAT), perivaskulární (PVAT) a viscerální (VAT) tukové tkáně od zdravých žijících dárců ledvin (LKD) jsme po získání stromavaskulární frakce pomocí průtokové cytometrie analyzovali fenotyp makrofágů. Na počátku experimentů jsme si vybrali molekulu kalprotektinu jako proinflamační marker. V dalších popsaných experimentech jsme si ale zvolili jinou cestu a pro určení prozánětlivého fenotypu jsme si zvolili receptor CD16. Tento receptor je současně s výskytem receptoru CD14 považován za marker proinflamačních...
|
|
|
Úloha regulačního proteinu SGIP1 v nociceptivním synaptickém přenosu na míšní úrovni.
Mužík, David ; Špicarová, Diana (vedoucí práce) ; Lindovský, Jiří (oponent)
V CNS hojně exprimovaný kanabinoidní receptor 1 (CB1) je díky své funkci inhibitoru výlevu neurotransmiterů z presynaptického neuronu perspektivním cílem pro farmakologickou léčbu patologických bolestivých stavů. V nedávné době bylo zjištěno, že protein SGIP1 interaguje s CB1 receptorem a podílí se na modulaci nocicepce. Dosud však není známo, zda SGIP1 moduluje signalizaci míšních CB1 receptorů na míšní úrovni. K zodpovězení této otázky byla použita elektrofyziologická metoda terčíkového zámku snímání excitačních postsynaptických proudů (EPSC) z povrchových neuronů zadního rohu míšního wild-type (WT) a knockout (KO) SGIP1 myší. Výsledky naivních jedinců byly porovnány s výsledky jedinců s modelem periferního zánětu navozeného intraplantární injekcí karagenanu. Z výsledků vyplývá, že účinnost agonisty CB1 receptorů WIN 55,212-2 na první nociceptivní synapsi v míše je u naivních myší shodná u obou fenotypů SGIP1 WT a KO. Kontrolní frekvence obou kohort neuronů se u naivních myší ani v modelu periferního zánětu nelišily. Naopak aplikace WIN 55,212-2 měla při zánětu větší účinnost u SGIP1 KO myší. Tato práce se dále zaměřila na otázku, jakým způsobem ovlivňuje aktivita CB1 receptorů míšní inhibiční synaptický přenos. Pro stimulaci inhibičních interneuronů v míšním řezu byly využity VGAT- ChR2-eYFP...
|
|
|
Molekulární mechanismy sterilního zánětu v poškozené krvetvorné tkáni
Čiháková, Zuzana ; Faltusová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bačová, Barbora (oponent)
Krvetvorná tkáň je sídlem hematopoetických kmenových buněk (HSCs), které nepřetržitě tvoří všechny krvetvorné a imunitní buňky. Tkáňové poškození, či buněčný stres mohou vést ke vzniku sterilního zánětu. V odpovědi na působení sterilního zánětu HSCs proliferují a přechází na nouzovou krvetvorbu. Pokud je krvetvorná tkáň dlouhodobě vystavena zánětlivým signálům, dochází ke zvýšené diferenciaci na úkor sebeobnovy HSCs, poškození DNA a genetické nestabilitě, což může to vést k buněčné smrti, trvalému poškození kostní dřeně a poruchám krvetvorby.
|
|
|
Host-microbiota, pro-inflammatory immunity and physiological senescence in wild birds
Těšický, Martin
Mikrobiálními ligandy vyvolaný zánět je klíčový imunologický proces, který na jedné straně zajišťuje obranyschopnost proti infekčním onemocněním, ale jeho dysregulace může vést také k oxidačnímu poškození tkání. K tomu dochází např. během chronického zánětu, který může způsobovat tzv. inflammaeging, o němž se nyní uvažuje jako o možné příčině stárnutí. Ve své multidisciplinární disertaci jsem za využití evolučně-komparativních přístupů a ptáků jako modelové skupiny zkoumal tři vzájemně propojené aspekty zánětu: (1) evoluční a ekologické determinanty vnitro- a mezidruhové variability střevní mikrobioty (SM), které ovlivňují evoluci ptačí imunity, (2) genetickou diverzitu imunitních genů ovlivňující zánětlivou imunitní odpověď u ptáků a (3) stárnutí ve fyziologických znacích spojených s tzv. inflammagingem na modelu volně žijícího pěvce, sýkory koňadry (Parus major). (1) Pomocí sekvenování bakteriální 16S rRNA jsme zjistili značnou vnitro- i mezidruhovou diverzitu ve složení SM u pěvců a dominanci taxononů z kmenů Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria and Bacteroidetes. V porovnání se savčí SM, které je do velké míry determinována fylogenezí hostitele a jeho stravou, naše výsledky u pěvců ukazují pouze na středně silný vliv fylogeneze hostitele a velmi slabý vliv ekologických faktorů (potrava a...
|
|
|
Analýza nejčastějších onemocnění u dojnic českého strakatého skotu ve vybraném chovu
Müller, Tomáš
Tato práce pojednává o nejčastějších onemocněních u dojnic českého strakatého skotu ve vybraném chovu. Informuje o základních vlastnostech onemocnění, jeho symptomech, etiologii ale také o možnostech diagnostiky i terapie. Popsaná onemocnění byla vybrána na základně roční analýzy konkrétního chovu, pro jejíž účely bylo nahlédnuto do zdravotní dokumentace dojnic. Analýza zahrnovala 4 kategorie onemocnění a 3 z nich byly vyhodnoceny v rámci celého roku 2021. Záněty mléčné žlázy byly vyhodnoceny v rámci jednotlivých měsíců. Z roční analýzy vyplývá, že právě záněty mléčné žlázy byly zaznamenány nejčastěji. Dalšími často pozorovanými onemocněními byly záněty paznehtů, dělohy i snížení bachorové činnosti.
|
|
|
Host-microbiota, pro-inflammatory immunity and physiological senescence in wild birds
Těšický, Martin ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Tschirren, Barbara (oponent) ; Štěpánek, Ondřej (oponent)
Mikrobiálními ligandy vyvolaný zánět je klíčový imunologický proces, který na jedné straně zajišťuje obranyschopnost proti infekčním onemocněním, ale jeho dysregulace může vést také k oxidačnímu poškození tkání. K tomu dochází např. během chronického zánětu, který může způsobovat tzv. inflammaeging, o němž se nyní uvažuje jako o možné příčině stárnutí. Ve své multidisciplinární disertaci jsem za využití evolučně-komparativních přístupů a ptáků jako modelové skupiny zkoumal tři vzájemně propojené aspekty zánětu: (1) evoluční a ekologické determinanty vnitro- a mezidruhové variability střevní mikrobioty (SM), které ovlivňují evoluci ptačí imunity, (2) genetickou diverzitu imunitních genů ovlivňující zánětlivou imunitní odpověď u ptáků a (3) stárnutí ve fyziologických znacích spojených s tzv. inflammagingem na modelu volně žijícího pěvce, sýkory koňadry (Parus major). (1) Pomocí sekvenování bakteriální 16S rRNA jsme zjistili značnou vnitro- i mezidruhovou diverzitu ve složení SM u pěvců a dominanci taxononů z kmenů Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria and Bacteroidetes. V porovnání se savčí SM, které je do velké míry determinována fylogenezí hostitele a jeho stravou, naše výsledky u pěvců ukazují pouze na středně silný vliv fylogeneze hostitele a velmi slabý vliv ekologických faktorů (potrava a...
|
|
|
Identifikace nových regulátorů prozánětlivých signálních drah
Dráberová, Helena ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Funda, David (oponent)
Identifikace nových regulátorů prozánětlivých signálních drah Helena Dráberová V imunitním systému byla popsána funkce proteinu 4.1R, který reguluje migraci a adhezi buněk, ale také aktivaci T lymfocytů. Polymorfismus v genu pro ORMDL-3 představuje rizikový faktor pro vznik astmatu u dětí a souvisí se zvýšenou expresí ORMDL-3. Tato dizertační práce popisuje funkci proteinů 4.1R a ORMDL-3 v aktivaci žírných buněk po stimulaci FcεRI receptoru. IL-17 je prozánětlivý cytokin, který hraje roli v obraně organismu před kvasinkovými a houbovými infekcemi. IL-17 však přispívá k patologii autoimunitních chorob jako jsou revmatoidní artritida, psoriáza a roztroušená skleróza. IL-17 signalizace je velmi přísně regulovaná, ale přesný mechanismus regulace doposud nebyl popsán. Tato dizertační práce se soustředí na charakterizaci IL-17R komplexu pomocí hmotnostní spektrometrie a analýzu funkce jeho známých i nových komponent v buňkách deficientních v jednotlivých proteinech metodou CRISPR-Cas9. Poslední část se zabývá objevem zcela nové podjednotky IL-17RC proteinem CMTM4, jehož role v IL-17 signalizaci nebyla dosud prozkoumána. CMTM4 stabilizuje IL-17RC a je nezbytný pro IL-17RC povrchovou expresi. In vitro data jsou podpořeny daty z autoimunitního myšího modelu psoriázy. Výsledky naznačují nový potenciální terapeutický...
|
|
|
Ultrafine particles and their possible role in etiology and development of neurodegenerative diseases
Topinka, Jan ; Závodná, Táňa ; Rössnerová, Andrea ; Rössner ml., Pavel
Air pollutants have been shown to cause a vast amount of different adverse health effects. These effects include impairment of many respiratory (e.g. asthma, chronic obstructive pulmonary disease) and cardiovascular (ischemic heart disease, infarction, stroke) diseases. However, in recent years, the evidence showing effects beyond the lungs and circulatory system are becoming more evident. Neurological diseases, namely Alzheimer's disease (AD) has shown to be associated with living near traffic. However, reason for this has remained unresolved until today. Our new H2020 project TUBE aims on revealing the mechanisms of action of ultrafine particles involved in neurological diseases. The TUBE consortium includes experts in areas of aerosol technology, emission research, engine and fuel research, human clinical studies, epidemiology, emission inventories, inhalation toxicology, neurotoxicology and disease mechanism studies. This enables research of resolving the effects of nanoparticles from different traffic modes for both air quality and concomitant toxic effect of these air pollutants. We will investigate adverse effects of air pollutants using cell cultures, animal exposures and volunteered human exposures as well as the material from epidemiological cohort study. These are going to be compared according to inflammatory, cytotoxic and genotoxic changes and furthermore beyond the current state of the art to neurotoxic and brain health effects. With this approach, we are aiming to a comprehensive understanding of the adverse brain effects of nanoparticles from traffic.
|
host ::
RSS.