|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Evidence pro přímé a nepřímé výhody plynoucí samicím ze sexuální promiskuity u obratlovců
Kuba, Martin ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Šulc, Michal (oponent)
Promiskuitní chování samic je pozorováno u mnoha skupin obratlovců ovšem vysvětlení tohoto jevu včetně výhod, které z něj plynou samicím, zůstávají nejasné. Hypotézy, které by tento jev měly vysvětlovat, lze rozdělit na adaptivní a neadaptivní. Dle adaptivních hypotéz jsou samice promiskuitní, protože jim z kopulací s více samci plynou výhody, ať už přímé, které ovlivňují samici, její přežívání a zdroje, které má k dispozici, či nepřímé (genetické), které zvyšují fitness samice prostřednictvím kvalitnějších mláďat. Dle neadaptivních hypotéz samici z promiskuitního chování naopak žádné benefity neplynou a promiskuita je důsledkem samčích ofenzivních strategií k získávání paternit. Adaptivní hypotézy, zejména pak genetické výhody, jsou velmi diskutované a studie se ve svých závěrech částečně rozcházejí. Cílem práce je podat přehled přímých a nepřímých hypotéz a zhodnotit jejich validitu u druhů napříč hlavními skupinami obratlovců. Klíčová slova: Promiskuita, sexuální konflikt, kompetice spermií, dobré geny, komplementární geny, mimopárová mláďata, adaptivní hypotéza, přímé výhody, nepřímé výhody
|
|
|
Matka vražednice v českém tisku druhé poloviny 19. století a začátku 20. století
Matoušková, Tereza ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
P edložená diplomová práce se zabývá obrazem matky vražednice v eském tisku druhé poloviny 19. století a za átku 20. století. V souvislosti s pr myslovou revolucí dochází ve st ední Evrop k ad zm n, nap íklad v tší mobilit obyvatelstva, v etn mladých nesezdaných žen, které se tak dostávají mimo dohled své rodiny. Spole nost se obává morálního úpadku, který souvisí nevázanou sexualitou a mimomanželských t hotenství, které mohou skon it vraždou necht ného dít te. Na formování stereotypního obrazu matky vražednice se velkou m rou podílel i dobový tisk. Novinové lánky zárove sloužily i jako p íb hy s morálním poselstvím, ímž mohly normativn p sobit na své tená e a tená ky.
|
|
|
Porodnictví doby pobělohorské: Infanticidium.
Surá, Alexandra ; Říhová, Milada (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Pařízek, Antonín (oponent)
Pozornost je nejprve věnována osobnostem evropského porodnictví 17. a 18. století. Poté je již práce zaměřena na období doby pobělohorské v českých zemích. Zhodnotila jsem zdravotní stav obyvatelstva a popsala zdravotnické profese. Zvláštní pozornost je věnována profesi porodní báby, otázce křtu v nouzi a rozdílného pohledu na jeho udělení. Jedna z kapitol je věnována partnerským vztahům a otázce panenství. Ženy, které neměly v úmyslu o své dítě pečovat, většinou své těhotenství tajily. Z tohoto důvodu se v práci zabývám otázkou, jakým způsobem žena v raném novověku tajila své těhotenství. Průběhu porodu, místu, na kterém žena porodila a okamžikům, které se odehrály po porodu, je věnována další část práce. Smrtí novorozence, která mohla nastat z různých příčin, se zabývám v následující kapitole. V práci je zachycen průběh vyšetřování, zejména ohledání místa činu, ohledání těla novorozence, pátrání po matce novorozence (potencionální pachatelce) a jejího přehledání. Ohledání těla novorozence příslušelo přísežnému krajskému fyzikovi či chirurgovi a porodní bábě. V disertaci je popsáno, jakým způsobem bylo tělo novorozence ohledáno, podle jakých kritérií byla hodnocena zralost a donošenost novorozence a podle čeho se usuzovalo, jestli se dítě narodilo živé, nebo mrtvé. Samostatná kapitola je věnována...
|
|
|
Porodnictví doby pobělohorské: Infanticidium.
Surá, Alexandra ; Říhová, Milada (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Pařízek, Antonín (oponent)
Pozornost je nejprve věnována osobnostem evropského porodnictví 17. a 18. století. Poté je již práce zaměřena na období doby pobělohorské v českých zemích. Zhodnotila jsem zdravotní stav obyvatelstva a popsala zdravotnické profese. Zvláštní pozornost je věnována profesi porodní báby, otázce křtu v nouzi a rozdílného pohledu na jeho udělení. Jedna z kapitol je věnována partnerským vztahům a otázce panenství. Ženy, které neměly v úmyslu o své dítě pečovat, většinou své těhotenství tajily. Z tohoto důvodu se v práci zabývám otázkou, jakým způsobem žena v raném novověku tajila své těhotenství. Průběhu porodu, místu, na kterém žena porodila a okamžikům, které se odehrály po porodu, je věnována další část práce. Smrtí novorozence, která mohla nastat z různých příčin, se zabývám v následující kapitole. V práci je zachycen průběh vyšetřování, zejména ohledání místa činu, ohledání těla novorozence, pátrání po matce novorozence (potencionální pachatelce) a jejího přehledání. Ohledání těla novorozence příslušelo přísežnému krajskému fyzikovi či chirurgovi a porodní bábě. V disertaci je popsáno, jakým způsobem bylo tělo novorozence ohledáno, podle jakých kritérií byla hodnocena zralost a donošenost novorozence a podle čeho se usuzovalo, jestli se dítě narodilo živé, nebo mrtvé. Samostatná kapitola je věnována...
|
|
| |
|
| |
|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140 TZ, § 141 TZ
Rossmannová, Kateřina ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
TRESTNÝ ČIN VRAŽDY A ZABITÍ PODLE § 140 TZ, § 141 TZ Tématem mé diplomové práce je trestný čin vraždy (§ 140) a trestný čin zabití (§ 141 trestního zákoníku). Jedná se o nejzávažnější trestné činy, které směřují proti lidskému životu. Tématem lidského života jsem se zabývala hned v první kapitole, kde jsem nastínila právní zakotvení ochrany lidského života z hlediska naší právní úpravy i z hlediska úpravy mezinárodní. Důležitým bodem mé práce je vymezení lidského života, jelikož toto hledisko je pro trestné činy vraždy a zabití velice podstatné, nastínila jsem tedy počátek a konec lidského života. Do této kapitoly jsem zařadila i trestný čin novorozeného dítěte matkou. V kapitole následující jsem se zabývala skutkovou podstatou trestného činu vraždy a zabití. Samostatně jsem hovořila o objektu, objektivní stránce, subjektu a subjektivní stránce těchto trestných činů. V rámci objektu jsem se zaměřila i na předmět útoku a oběť (poškozeného) a u podkapitoly subjektu jsem se snažila vymezit subjekt trestného činu vraždy. Čtvrtá kapitola je věnována zařazení trestných činů vraždy a zabití v rámci trestního zákoníku a porovnávala jsem úpravu, která je platná a účinná dnes s úpravou, která tu byla do přijetí trestního zákoníku. Následuje kapitola, která je samostatně věnována trestnému činu vraždy podle §...
|
host ::
RSS.