|
|
Proměny agrární krajiny mikroregionu Sedlčanska v letech 1850-1943
Mašková Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj hospodářské situace oblasti Sedlčanska od první poloviny 19. století až po 2. polovinu století 20. Tímto obdobím je vyměřen prostor pro sledování proměn z počátku ryze agrární (zemědělské) krajiny v krajinu, jež by na konci 2. republiky mohla být označena krajinou agrárně průmyslovou. Území Sedlčanska bývá tradičně pojímáno jako území průmyslově "retardované". Předkládaná práce se proto snaží zjistit na kolik jde o představu pravdivou, zdali zde v daném období neexistovala ohniska dynamického hospodářského rozvoje a existovala-li, nakolik byla srovnatelná s hospodářským rozvojem zbylých Čech. Přičemž se snaží poukázat na důvody, které ke vzniku dané situace vedly. Zasazuje tedy regionální stav do širších souvislostí industrializace Českých zemí ve vymezeném časovém období. Fenomén industrializace samozřejmě přímo souvisí s faktory jakými jsou demografický vývoj, doprava, obchod, peněžnictví, zemědělství a správní činnost. Tyto aspekty proměny hospodářské situace Sedlčanska jsou proto v práci zohledněny a zmapovány. Sledována je také spolková činnost v dané oblasti. Přičemž jde o spolky, které si kladou za cíl právě hospodářský rozvoj této krajiny a které zdůrazňují především vzestup rolnického stavu. Klíčová slova Sedlčansko, hospodářské dějiny, industrializace, zemědělství
|
|
|
"Budiž světlo!" Veřejné osvětlení v českých městech v 19. a na počátku 20. století
Jelínek, David ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Pokludová, Andrea (oponent)
Fenomén zavádění veřejného osvětlení se v českých městech pojí především s nárůstem obyvatelstva v regionálně významných centrech průmyslu, obchodu, řemesla, nebo správy. Tato práce si na rozdíl od klasických historiografických monografií klade za cíl zkoumat, jakým způsobem k zavádění veřejného osvětlení docházelo, kdo se na něm podílel a co všechno se s tím pojilo. Za pomoci analýzy literárních pramenů, zejména pak novinových (jak celozemských, tak lokálních) článků a archivních záznamů se práce snaží poukázat na atributy světla nejen jako čistě praktického městského prvku, ale také jako nositele symbolických rovin bezpečnosti a pokroku. Ukázalo se, že světlo hrálo důležitou roli jako udržovatel bezpečnosti a svou přítomností předcházelo kriminálnímu jednání. Dále vyšlo najevo, že světlo chápáno jako projev civilizace, vzdělanosti a pokroku. Mít na ulicích veřejné osvětlení tedy nebylo otázkou pouze praktickou, ale mělo i svou rovinu symbolickou. To se také odráželo ve volebních programech místních politických stran. Nebyly to však obce, kdo vynaložil značné náklady na modernizaci světlené infrastruktury (založení plynáren, elektráren, položení potrubí), byly to soukromé subjekty, které s obcemi uzavíraly smlouvy na desetiletí. Poměrně záhy se však ukázalo, že se jedná o velmi výnosný podnik,...
|
|
|
Proměna Šumavy za industrializace: zapomenuté stopy dřevařů
Blažková, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Krajíc, Rudolf (oponent)
Cílem práce je ukázat proměny a vývoj krajiny a osídlení oblasti střední Šumavy vlivem industrializace v 19. století. Jedná se o práci, jež je teoreticky a metodologicky zakotvena v oboru antropologie krajiny a industriální archeologie. Kombinuje práci s archivními písemnými a kartografickými prameny s nedestruktivním terénním výzkumem antropogenních reliéfních tvarů terénu. Industrializace sledované oblasti znamenala dřevařskou expanzi, jež byla vyvolána nedostatkem palivového dříví v Praze a okolí a realizována jako podnikatelský záměr šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Schwarzenberská lesní těžba a plavební systém k transportu palivového dřeva přinesly významné krajinné změny do dosud člověkem téměř nedotčených lesních horských oblastí. Provedený terénní výzkum identifikoval prvky plavebního systému, jako jsou plavební nádrže či úpravy koryt vodních toků, zabýval se Vchynicko-tetovským plavebním kanálem, stejně jako stopami dřevařského osídlení, jak ve stálých, tak sezonních dřevařských osadách. Práce rozděluje sledovanou oblast na čtyři zóny, podle způsobu jejich využívání, osídlení a přetváření během 19. století. Největší pozornost věnuje zóně I, odlehlé lesní oblasti, která se stala zásadní oblastí zdrojů pro celé podnikání a kde došlo k dalekosáhlým a významným krajinným a ekologickým změnám.
|
|
|
The feasibility of industrial diplomacy in Tanzania: an assessment of industrial enabling environment
Mtakwa, Charles Peter
Tato diplomová práce se zabývá industrializací v Tanzanii zkoumáním, v jakém rozsahu domácí prostředí Tanzánie odpovídá průmyslovým aspiracím země, odrážející se v jejím průmyslu, tak i v zahraniční politice. Tato studie zkoumá také hnací síly a výzvy industrializace ve světě, v Africe a zejména v Tanzánii. Studie odhalila, že existují výzvy pro industrializaci, které postihují Afriku, mezi které patří; nedostatečná konkurenceschopnost, slabá logistika a systémy usnadňující obchod, pomalá regionální integrace a absence akreditačních rámců. Studie rovněž zkoumá vnitřní hnací mechanismy pro industrializaci v kontextu situace v Tanzanii, aby určila její připravenost přilákat zahraniční investice do průmyslového sektoru. S použitím popisné analýzy ve spojení s metodou regresní analýzy na údaje od roku 1961 (rok, kdy země získala nezávislost) do roku 2015, zjištění ukazují, že nízká zemědělská produkce a mechanizace, nespolehlivá dodávka energie i omezená ekonomika omezili průmyslový růst a rozvoj v Tanzánii. Studie pojednává o problémech a příležitostech vycházejících z teoretického pozadí a koncepčního rámce s větším zaměřením na výsledky. Následující doporučení byla učiněna pro efektivnější pohyb směrem k úsilí o industrializaci: země by se měla soustředit na zemědělské inovace a mechanizaci, měla by zajistit, aby odborná příprava byla pro své komunity přístupnější a cenově dostupná a v neposlední řadě by měly být zdroje elektřiny diverzifikovány pro více příznivý zdroj napájení.
|
|
|
Družstevnictví jako jeden z možných nástrojů ekonomického konceptu Steady-State
Dekastello, Petr ; Hájek, Jan (vedoucí práce) ; Vejchodská, Eliška (oponent)
Diplomová práce na základě rešerše literatury analyzuje teorii ekonomiky ustáleného stavu (Stady- State Economy) a hledá její principy a východiska k užití v praxi. Otázkou je, zda je tato teorie životaschopná. Nejprve je v práci vše uvedeno do souvislostí, tzn. je uvedeno, jaké byly podklady a potřeby ke vzniku této teorie. Samotné zkoumání problematiky začíná v době rozvoje průmyslu a moderních ekonomií. V průběhu výzkumu si analýza všímá i fenoménu družstevnictví, které vzniká v počátcích industrializace, a ta je v práci zkoumána prvotně. Po uceleném představení ekonomiky ustáleného stavu se práce, opět vrací k družstevnictví, jelikož v průběhu bádání se odhalují určité paralely obou fenoménů. V závěru se proto rekapituluje a zkoumá, zda se představená ekonomika ustáleného stavu projevila jako životaschopná, co by ji mohlo podpořit a zda to může být družstevnictví - jestliže projevilo v paralelách určité předpoklady tuto analyzovanou ekonomickou teorii prakticky realizovat. Po přezkoumání kritik obou fenoménů lze učinit závěrečné zhodnocení a rozhodnutí, tj. zodpovědět výzkumné otázky.
|
|
|
Industrialization and Development of Machining in Nuclear Components Manufacturing
Kolmačka, Jan ; Polzer, Aleš (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
The aim of this work is the analysis of industrialization and development of machining in the field of nuclear components in terms of machining itself and also in terms of CNC machine tools. First, a representative for the area, Framatome, is selected and key machining operations are presented and analysed. Subsequently, the machining technology is designed, and it is verified by machining tests and the method of Couple tool-material. Model of machining forces is developed.
|
|
|
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize Bakalářská práce se zabývá proměnou Kladenska. Hlavním cílem mé práce je zhodnotit, do jaké míry ovlivnila Velká hospodářská krize rozvoj těžebního a hutnického centra ve středních Čechách, území Kladenska i společnosti. Z tohoto důvodu je věnována větší část práce vývoji oblasti od druhé poloviny 19. století do hospodářské krize. Kladensko se rychlým tempem rozvíjelo a rozšiřovalo do okolní krajiny, neboť z původně zemědělské oblasti se vzhledem ke společenským změnám stalo dominantně průmyslovou. Hospodářská krize se projevila na Kladensku v roce 1932. Sídla přestala pronikat do okolní krajiny a z městských rozpočtů podporují rodiny nezaměstnaných. Před obcemi Kladenska stál však problém s nedostatečnou infrastrukturou a sociální péčí. Oživení ekonomiky pomohly až přípravy na další světovou válku. Kladenský průmysl začal zaměstnávat stále více nezaměstnaných a dostával se pomalu do kondice před krizí. Během druhé světové války se stalo Kladensko významným průmyslovým centrem, které chtělo nacistické vedení okresu přeměnit v reprezentativní místo místní buňky NSDAP. K městu Kladnu okupační správa připojila jeho nejbližší okolí a vytvořila takzvané Velké Kladno, které se po válce rozpadlo na původní obce, ale již v roce 1948 bylo...
|
|
|
Vznik a počáteční vývoj meziválečného letoviska Pikovice
Keprta, Štěpán ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Diplomová práce se v širším kontextu zabývá rekreačními aktivitami na konci 19. a počátku 20. století. Ve společnosti dochází v tomto období k významným změnám v rámci procesu tzv. industrializace, kterou se zabývá teoretická část práce. Sílící střední vrstva společnosti hledá způsob demonstrace svého postavení a nachází jej právě ve volnočasových aktivitách. Lidé vstupují do tělovýchovných a sportovních a turistických klubů, do okrašlovacích spolků a obecně se věnují kulturnímu dění, které má zpravidla i nacionální podtext. Součástí je také kapitola věnující se kulturní ekologii. Tento oddíl končí rozborem dobového románu na toto téma. Empirická část práce se soustřeďuje na vznik a vývoj letoviska Pikovice, které sloužilo zejména pražskému obyvatelstvu. Její úvodní část se stručně věnuje přírodním a geografickým podmínkám oblasti, historii místního dění a předpokladům vzniku budoucího letoviska. Na ni pak navazuje stěžejní kapitola, která podrobně popisuje a mapově a graficky zobrazuje postup výstavby rekreačních objektů. Následně je také analyzována sociální charakteristika jejich majitelů a zúčastněných stavebních firem. V úplném závěru práce dokumentuje vývoj krajiny v důsledku výstavby letoviska. Klíčová slova: Pikovice, Rekreace, Vily, Chaty, Tramping, Industrializace, Venkov
|
|
|
Regionální diferenciace populačního vývoje v Ústeckém kraji: historickogeografická analýza
FIKAROVÁ, Nikola
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na analýzu regionální diferenciace populačního vývoje v Ústeckém kraji. Analýza je rozdělena na tři etapy vývoje lidské společnosti, a to předindustriální, industriální a postindustriální období. Součástí práce je i zasazení populačního vývoje do historického kontextu včetně komparace s kraji Česka. Vývoj počtu obyvatel Ústeckého kraje ovlivňovalo několik přírodních a socioekonomických determinantů. Důraz je kladen především na faktory, mezi které se řadí zavedení železniční dopravy, hierarchické uspořádání sídel a jejich administrativní funkce. Intenzita vlivu těchto tří klíčových faktorů je sledována na úrovni vybraného vzorku 119 obcí. Následuje zhodnocení dynamiky populačního vývoje, ovšem tentokrát z hlediska jednotlivých mikroregionů. Po analytické části je pozornost věnována syntéze. Syntetická část zahrnuje kategorizaci mikroregionů, generalizaci vývojových trendů a predikci populačního vývoje Ústeckého kraje. Závěrečná část ověřuje stanovené vstupní hypotézy.
|
|
|
Proměna Šumavy za industrializace: zapomenuté stopy dřevařů
Blažková, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Krajíc, Rudolf (oponent)
Cílem práce je ukázat proměny a vývoj krajiny a osídlení oblasti střední Šumavy vlivem industrializace v 19. století. Jedná se o práci, jež je teoreticky a metodologicky zakotvena v oboru antropologie krajiny a industriální archeologie. Kombinuje práci s archivními písemnými a kartografickými prameny s nedestruktivním terénním výzkumem antropogenních reliéfních tvarů terénu. Industrializace sledované oblasti znamenala dřevařskou expanzi, jež byla vyvolána nedostatkem palivového dříví v Praze a okolí a realizována jako podnikatelský záměr šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Schwarzenberská lesní těžba a plavební systém k transportu palivového dřeva přinesly významné krajinné změny do dosud člověkem téměř nedotčených lesních horských oblastí. Provedený terénní výzkum identifikoval prvky plavebního systému, jako jsou plavební nádrže či úpravy koryt vodních toků, zabýval se Vchynicko-tetovským plavebním kanálem, stejně jako stopami dřevařského osídlení, jak ve stálých, tak sezonních dřevařských osadách. Práce rozděluje sledovanou oblast na čtyři zóny, podle způsobu jejich využívání, osídlení a přetváření během 19. století. Největší pozornost věnuje zóně I, odlehlé lesní oblasti, která se stala zásadní oblastí zdrojů pro celé podnikání a kde došlo k dalekosáhlým a významným krajinným a ekologickým změnám.
|
host ::
RSS.