|
|
LCD a VLCD diety za hospitalizace
Zajíčková, Jana ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent)
Východisko: LCD a VLCD diety jsou nízkoenergetické diety, indikované krátkodobě (v řádu dní až týdnů), které by měly probíhat pod dohledem lékaře - např. za hospitalizace formou tzv. redukčních pobytů (dále jen RP). Jsou využívány v preoperační přípravě obézních a k prolomení inzulinové rezistence u pacientů s diabetem mellitem 2. typu (DM II). Teoretická část práce popisuje možnosti využití LCD a VLCD diet v léčbě obezity a DM II - dvou nejčastějších onemocnění, která nalezneme v anamnézách pacientů indikovaných k RP a popisuje rozdíl mezi léčbou obezity v komerční a zdravotní sféře (pro komerční sféru je použit pojem management obezity). Práce hodnotí nejčastější indikace k RP, průměrnou hmotnost, kterou pacienti během RP zredukují a zjišťuje dlouhodobý vliv na hmotnost - roční follow up s porovnáním pacientů s DM II a bez něj (nDM II). Metodika: Vstupní data byla získána z databáze Medea. Jedná se o anamnestická data pacientů hospitalizovaných za účelem RP na 3. interně VFN v Praze v období leden 2014 - leden 2015. Celkem bylo vyhodnoceno 93 RP. Ve 46 případech se jednalo o 1. RP. Vstupními daty jsou míněny: indikace k RP (hodnoceny všechny RP), redukce během hospitalizace (pouze 1. RP) a roční follow up - tzn. hmotnost rok po hospitalizaci (pouze 1. RP). Při hodnocení poklesu hmotnosti byla...
|
|
| |
|
|
Pojetí postavy v soudobé naratologické teorii
Dvořák, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Práce si klade za cíl srozumitelně prezentovat nejzásadnější poznatky o literární postavě v narativu učiněné na poli literární teorie a kritiky především v druhé polovině dvacátého století. Nabízí komparaci a reflexi jednotlivých pojetí a z nich vyvozuje důsledky pro konceptualizaci postavy v narativu. Ty následně dojdou zužitkování v praktické ukázce analýzy konkrétního narativu: krátké povídky Smrt pana Baltisbergra z pera Bohumila Hrabala.
|
|
|
Kostní denzitometrie
ŠÍRKOVÁ, Eliška
Osteoporózu podle Světové zdravotnické organizace (WHO) definujeme jako: "Progradující systémové onemocnění skeletu charakterizované stupněm úbytku kostní hmoty a poruchami mikroarchitektury kostní tkáně a v důsledku toho zvýšenou náchylností kostí ke zlomeninám. Dříve se nemoc diagnostikovala až ve stádiu vzniku osteoporotických zlomeniny, dnes se jim snažíme předcházet pomocí BMD. K vyšetření jsou zvány především ženy v postmenopauzálním věku a starší muži, výjimkou ale nejsou ani mladí lidé, ba dokonce děti. Hlavní indikace k měření BMD jsou ženy, které ukončili hormonální léčbu estrogenem, nebo jsou v postmenopauzálním věku. Dále je určeno pacientům se zvýšeným výskytem zlomenin vyvolaných malou silou a silným úbytkem tělesné hmotnosti. V neposlední řadě je vyšetření určeno mužům kolem 70. roku života, pacientům uvažujícím nad farmakologickou léčbou a samozřejmě také pacientům, u kterých sledujeme účinky léčby. Samotné vyšetření na denzitometrii, neboli DEXA, je bezbolestnou a neinvazivní metodou, pomocí které lze získat ucelené informace o množství kostního minerálu. Místa, na kterých denzitu měříme, jsou zároveň místa největšího opotřebení. Řadíme sem obratlová těla L1 L4 dále pak distální předloktí, proximální femur, žebra a proximální humerus. BMD pacienta musí být vždy kontrolováno stejným přístrojem i softwarovým vybavením. Ke kontrolnímu měření se pacient dostavuje po roce, nejdéle však do dvou let od prvního vyšetření. Cílem této práce je výzkum zaměřený na dva základní body: nalýza dat získaných na denzitometrickém pracovišti Nemocnice České Budějovice a.s. a porovnání dat pacientů v závislosti na věku, pohlaví a druhu onemocnění. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že dělení pacientů do skupin podle diagnózy je nevyhovující. Z 95 % se zde setkáváme s pacienty, trpícími různým stupněm osteoporózy. Pouhých 5 % pacientů má odlišnou diagnózu. Z dat získaných během výzkumu lze pozorovat vyšší počet vyšetřených žen a to téměř desetinásobně. Je zcela jasné, proč se s vyšetřením a osteoporózou setkáváme nejvíce u žen. Náhlá změna metabolismu kostí, ve většině případů související s klimakteriem, vysazením léčby estrogenem, nebo laktací, je náročnou situací a velkou zátěží pro celý organismus.
|
|
|
Digitální teploměr s rozsahem od 0 do 50 stupňů C
Horváthová, Ľubica ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá všeobecným rozdelením teplotných senzorov a výberom konkrétneho senzoru, vhodného pre naše použitie. V práci je popísaná bloková schéma zapojenia digitálneho teplomeru, tak isto ako konkrétny návrh schémy zapojenia digitálneho teplomeru s popisom použitých súčiastok. V závere práce je nad rámec zadania aj samotná realizácia a testovanie navrhnutého teplomeru.
|
|
|
Detekce plagiátů textových dokumentů
Lízal, Radek ; Vítek, Martin (oponent) ; Smital, Lukáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá seznámením s definicí plagiátu, rozlišuje, jaké typy plagiátorství se v praxi často objevují a jak se texty podezřelé na plagiátorství vyhledávají. Způsoby detekce jsou při tomto vyhledávání zcela zásadní, tudíž se jim věnuje celá kapitola. V práci se rovněž objevují ukázky programů, které jsou v praxi již používány. Následující kapitola seznamuje s vybranými typy příznaků, které byly implementovány v prostředí Matlab k vytvoření detektoru plagiátů v textovém dokumentu. Vytvořený program je popsán v osmé kapitole. Použité příznaky a chování detektoru jsou otestovány v kapitole nazvané testování příznaků. Testováním byla zjištěna kvalita těchto příznaků. V závěru jsou pak diskutovány výsledky, zároveň s výhodami a nevýhodami detektoru.
|
|
|
Postavení lázní Teplice na trhu lázeňské péče pro děti
Křivanová, Daniela ; Mlejnková, Lena (vedoucí práce) ; Valentová, Jana (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza a zhodnocení postavení lázní Teplice na trhu lázeňských služeb se zaměřením na dětskou léčbu. Pro komparaci byla vybrána lázeňská zařízení Janské Lázně a Sanatoria Klimkovice, která se zaměřují na stejné indikace pro děti a dorost jako lázně Teplice. V práci budou předně představeny základní pojmy vztahující se nejen k lázeňskému cestovnímu ruchu, ale také k dětské lázeňské péči v České republice. Praktická část se zabývá analýzou společnosti Lázní Teplice a.s. a srovnáním s vybranými lázeňskými zařízeními. Výstupem práce budou doporučení vycházející z provedené analýzy a komparace lázeňských zařízení.
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na člověka jako biopsychosociální jednotku
TREŠLOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá lázeňskou léčbou pohybového aparátu a jejím vlivem na člověka nejen z pohledu tělesného, ale i psychosociálního. I přesto, že se lázeňská léčba specializuje na určitá onemocnění a při léčbě se soustřeďuje především na daný problém, je to v současnosti jedna z mála terapií, která si zachovala holistický přístup k člověku a léčí ho po stránce fyzické i psychické. Tuto komplexní léčbu zajišťují nejen jednotlivé léčebné procedury, ale také přístup lázeňského personálu k pacientovi, správná komunikace, odpočinek od každodenních povinností a stresu, setkání se s přáteli nebo vznik nových přátelství. V neposlední řadě krása okolní přírody a kultury. První část teoretické práce se zabývá lázeňskou léčbu obecně, léčebnými procedurami v Bertiných lázních a nemocemi, které jsou indikovány k léčbě. U těchto onemocnění stručně popisuje jejich terapii jak fyzikálními prostředky, tak za pomoci fyzioterapie. Druhá část teorie je věnována biopsychosociálnímu pohledu na člověka a lázeňství jako holistické medicíně. Cílem praktické části bylo zmapování fyzioterapeutických postupů a komplexní lázeňské léčby v interakci s biopsychosociálním účinkem. Pro zpracování byla použita kvalitativní metoda výzkumu formou rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili čtyři vybraní respondenti s rozdílnou diagnózou. Z toho dva muži a dvě ženy ve věku od 30 do 79 let. Výzkum probíhal během fyzioterapie v rámci třítýdenního pobytu v Bertiných lázních Třeboň. Respondenti byli podrobeni anamnéze, vstupnímu a výstupnímu kineziologickému rozboru, který byl objektivním hodnotícím parametrem pro získání informací o míře vlivu léčby na jejich fyzický stav. Vstupní a výstupní kineziologický rozbor obsahoval vyšetření aspekcí, palpací, poslechem, vyšetření chůze a goniometrické vyšetření. Respondenti současně podstoupili výstupní rozhovor, který byl zvolen jako subjektivní měřící parametr. Jeho cílem bylo získat informace o vlivu lázeňské léčby na jejich fyzický a psychosociální stav. Během rozhovoru jsem pacientům kladla základní otázky, jako například zda došlo ke zmírnění bolesti a ke zlepšení hybnosti, jak se cítí po psychické stránce, zda léčba ovlivnila jejich psychosociální stav a jakým způsobem. Rozhovory, ze kterých jsem se dozvěděla více z pacientova života, probíhaly také během celé terapie. Získané informace mohly posloužit k efektivnější terapii. Dále jsem při zahájení terapie vytvořila krátkodobý fyzioterapeutický plán, který zahrnoval různé manuální fyzioterapeutické manévry a cviky. Před ukončením terapie jsem pacientovi vytvořila dlouhodobý fyzioterapeutický plán v podobě individuálního pohybového režimu pro zlepšování, nebo alespoň udržování jeho aktuálního stavu. Na podkladě získaných výsledků byl potvrzen příznivý vliv lázeňské péče jak po stránce fyzické, tak psychosociální. Na fyzický stav měla léčba největší vliv v podobě zmírnění bolesti, zlepšení pohyblivosti a znovunavrácení sil. Psychosociální stav byl ovlivněn v podobě získání motivace začít žít aktivnější životní styl, setkání se s přáteli, či navázání nových přátelství. Nejčastěji uváděné aspekty, které měly vliv na psychosociální stav, byl odpočinek, fyzioterapeutické rady, aktivní cvičení a komunikace s ostatními pacienty. Výsledky této práce mohou být využity v praxi fyzioterapeutů v lázeňském zařízení, nebo pro větší informovanost studentů v rámci celoživotního vzdělávání. Mohou posloužit také jako příspěvek do současných diskuzí o změně hrazení lázeňské péče.
|
|
|
Problematika indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby
DVOŘÁK, Jiří
Bakalářská práce se zabývá problematikou řešenou na zdravotnickém operačním středisku. Problematika indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby je aktuální téma v poskytování přednemocniční neodkladné péče. V roce 2010 proběhla v jihočeském kraji centralizace operačního střediska v Českých Budějovicích. V operačním řízení tím bylo dosaženo komplexnějšího přehledu o pozici a činnosti všech výjezdových posádek. S tím se změnil i přístup v koordinaci výjezdových skupin. Dispečer tedy koordinuje výjezdové posádky celého kraje a za správnost postupu odpovídá sám. Za nejdůležitější pomůcku se dá považovat indikační seznam, ve kterém jsou popsány stavy a postup jejich řešení. Počítá však s řešením situací pouze v případě výjezdu posádky zdravotnické záchranné služby (ZZS). Indikační seznam vydává poskytovatel záchranné služby na základě zákona 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě a vyhlášky 240/2012 Sb., kterou se zákon provádí. Výzkum probíhal na zdravotnickém operačním středisku v Českých Budějovicích. Jako nejvhodnější způsob byl zvolen kvalitativní typ výzkumu. Respondenti jsou zaměstnanci zdravotnického operačního střediska, kteří mají na starost koordinaci posádek. Část respondentů zastává na operačním středisku jak funkci příjmu tísňové výzvy, tak funkci operačního řízení. S respondenty byl veden polořízený rozhovor opírající se o 15 otázek. Otázky jsou zaměřeny jak na příjem tísňové výzvy, tak na operační řízení. A dotýkají se hlavně naléhavosti N3 a N4. Velká část rozhovoru se dotýká indikačního seznamu a konfrontace formalizovaného a intuitivního postupu při rozhodování operátorů. Během rozhovorů byly podávány doplňující otázky tak, aby byla přesnost odpovědi co největší. U několika otázek je zhotoven formou tabulky, či grafu i kvantitativní výsledek pro představu, který názor, či skutečnost mezi operátory převažuje. Upozorňuji, že jsou pouze orientační a mají nízkou validitu z důvodu nízkého počtu respondentů. Výzkumným souborem je devět operátorů různého pohlaví, věku a délky zdravotnické praxe. Výsledkem výzkumu je, že se operátoři k alternativním řešením uchylují zhruba v 10 % případů. Jsou velice dobře orientováni v problematice indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby. Rozdíly při rozhodování plynou z větší, či menší ochoty vystavovat se riziku forenzních následků. Problematika indikace výjezdů se stále vyvíjí. Všeobecná snaha směřuje k co největší formalizaci postupů a tím zbavení operátorů právní odpovědnosti. Práce mapuje postupy používané na zdravotnickém operačním středisku a může sloužit jako studijní materiál zdravotníkům, kteří potřebují tuto problematiku přiblížit.
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na kvalitu života a spotřebu léků u pacientů ve věku od 35 do 50 let s onemocněním pohybového aparátu
NOUZOVÁ, Jitka
Bakalářská práce ?Vliv lázeňské léčby na kvalitu života a spotřebu léků u pacientů ve věku od 35 do 50 let s onemocněním pohybového aparátu? v prvních kapitolách teoretické části pojednává o historii a současnosti balneologie, o jednotlivých procedurách a významu lázeňské péče při onemocnění pohybového aparátu. V dalších kapitolách se práce zabývá zdravím, kvalitou života, jejím měřením a hodnocením. V rámci práce byly stanoveny dva cíle, a to zjistit vliv lázeňské péče na kvalitu života a monitorovat vliv lázeňské péče na spotřebu léků u vzorku pacientů s onemocněním pohybového aparátu ve věku od 35 let do 50 let, kteří byli klienty Bertiných lázní Třeboň. Pro zjištění cílů práce byla použita metoda dotazování pomocí standardizovaného dotazníku SF-36 o kvalitě života podmíněné zdraví (Health Related Quality of Life), která je vhodná pro zjišťování vlivu lázeňské léčby na kvalitu života a zdravotního stavu klientů lázeňské péče. Respondenti byli vyšetřeni před balneací, tj. bezprostředně po nástupu do Bertiných lázní Třeboň, a poté 3 měsíce po skončení balneace, metodou "postal survey". Výsledky práce prokazují, že pacientům s onemocněním pohybového aparátu se po absolvování lázeňské léčby zlepšila jejich kvalita života, a to nejvýrazněji v doméně úleva od bolesti (o 30%) a v doméně vitalita (o 26%). Spotřeba léků zaznamenala pouze malou změnu. Na základě dosažených výsledků lze prokazatelně říci, že lázeňská léčba přispívá ke zlepšení kvality života pacientů s onemocněním pohybového aparátu a jednoznačně poukazuje na efektivnost vynaložených prostředků v balneologii.
|
host ::
RSS.