|
|
Molecular phylogeny and evolutionary trends in Hieracium (Asteraceae, Lactuceae)
Krak, Karol ; Fehrer, Judith (vedoucí práce) ; Zozomová, Judita (oponent) ; Nieto Feliner, Gonzalo (oponent)
Pravé jestřábníky (Hieracium podrod Hieracium s. str.) se vyznačuje extrémní morfologickou variabilitou a různorodostí ploidních úrovní, která je spojená s různýma způsoby reprodukce. Předpokládá se, že v minulosti probíhala v rámci podrodu rozsáhlá hybridizace. V současné době je však hybridizace velice vzácná. Taxonomie podrodu je dost dobře propracována a diverzita na úrovni druhů je podrobně popsaná. Na druhé straně evoluční vztahy mezi jednotlivými druhy zatím nebyli studovány. Tato studie představuje první a zatím jedinou práci zaměřenou na objasnění těchto vztahů pomocí molekulárně biologických metod. Do analýz byly zahrnuty výlučně základní druhy (diploidní i polyploidní), které jsou morfologicky dobře odlišitelné a jsou chápány jako základní evoluční linie v rámci podrodu. Byli analyzovány sekvence dvou úseků chloroplastové DNA (trnT-trnL and trnV-ndhC) a mezerníkového úseku ETS, jádrové ribosomální DNA (nrDNA). V rámci studie byli vyvinuty tři nové low-copy jaderné markery, vhodné pro fylogenetické analýzy u Hieracium s. str., a každý z nich vykazoval vyšší variabilitu než nrDNA ETS. Jeden z nich, konkrétně část genu kódujícího enzym Squalen syntetázu (sqs), byl využit v rámci studie jako další jaderný úsek. Na základě analýzy sekvencí nrDNA ETS byly v podrodu Hieracium s. str....
|
|
|
Význam polyploidizace v evoluci trav tribu Triticeae
Papoušek, Lukáš ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Polyploidizace, proces znásobení sádek chromozomů, představuje jednu z nejvýznamnějších sil, které formovaly evoluci většiny krytosemenných rostlin. Proto je také důležité poznání mechanismů vzniku polyploidie. Ta nejčastěji vzniká prostřednictvím neredukovaných gamet (méně somatickou polyploidizací). Autopolyploidi jsou výsledkem polyploidizace v rámci jednoho druhu, resp. populace, zatímco vzniku alopolyploidů předchází mezidruhová hybridizace. Polyploidizace hrála hlavní roli i v tribu Triticeae (Poaceae), do kterého náleží ekonomicky významné plodiny (pšenice, žito a ječmen). Taxonomie celého tribu, zejména rodový koncept, stojí v posledních desetiletích na genomických konceptech. Taxonomie je však značně komplikovaná zejména díky hybridizaci, resp. alopolyploidizaci. Důsledkem alopolyploidizace a i samotné hybridizace je retikulátní "pattern" a není vůbec snadné určit hranice mezi taxony, dokonce ani na rodové úrovni. Za modelový druh studia alopolyploidie lze považovat Triticum aestivum jednak kvůli ekonomickému významu, ale i kvůli jeho vzniku několika kol hybridizačních a polyploidizačních událostí. Přestože alopolyploidie převládá, lze se v některých "cladech" tribu setkat v menší míře i s autopolyploidy (rody Hordeum, Agropyron a Thinopyrum). Polyploidie je v tribu natolik častá, že se...
|
|
|
Polyploidization and hybridization as evolutionary drivers in the Medicago sativa group
Peřina, Ondřej ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Bartolić, Paolo (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu polyploidie způsobené celogenomovou duplikací a jejími důsledky v evoluci komplexu Medicago sativa agg., tzn. divokých příbuzných významné pěstované pícniny vojtěšky. Tento komplex zahrnuje několik volně křižitelných taxonů přirozeně se vyskytujících v diploidním (2n = 16) nebo tetraploidním (2n = 32) cytotypu. Několik nedávno provedených studií se pokusilo vysvětlit původ a evoluci tohoto komplexu a vztahy mezi jeho členy, ale výsledky jsou stále zlomkovité a neprůkazné. Dva nejrozšířenější členové komplexu: fialově kvetoucí Medicago sativa a žlutě kvetoucí Medicago falcata jsou jak na diploidním tak na tetraploidním levelu geneticky diferencované, což podporuje jejich uznání jako odlišné taxony. Dále bylo prokázáno, že tetraploidní M. sativa subsp. sativa je autopolyploid, který vznikl z diploidní M. sativa subsp. caerulea jednodruhovou celogenomovou duplikací. Na druhou stranu původ tetraploidní M. falcata se zdá být komplexnější, pravděpodobně zahrnující autopolyploidizaci následovanou dávnou introgresí z Medicago prostrata. Většina studií věnující se tomuto tématu byla provedena na vzorcích občas nejasné ploidie a původu ze semenné databáze. Tento fakt zanechává naše vědomosti o původu a mechanismech diverzifikace komplexu Medicago sativa agg. pouze...
|
|
|
Genome duplication in Stellaria genus - the more, the merrier? Link between ploidy levels and sexual polymorphism.
Krtilová, Eliška ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Polyploidizace u krytosemenných rostlin je dobře zdokumentovaný jev, který je často spojován s různými reprodukčními strategiemi, včetně přítomnosti sexuálních polymorfismů. Tento vztah je obzvláště zajímavý u vysoce polyploidních organismů, kde může být interakce velmi komplexní, přičemž ale stále zůstává nedostatečně vysvětlená. Diplomová práce je zaměřená na prohloubení poznání o vztahu mezi vysokou polyploidií a sexuálními polymorfismy u druhového komplexu Stellaria palustris (Caryophylaceae), který vykazuje mimořádně vysoké ploidní úrovně přesahující 2n = 10x a vykazuje variabilní sexuální expresi. Abychom rozšířili naši analýzu, zahrnuli jsme zároveň blízce příbuzné druhy S. graminea (2x a 4x) a S. longifolia (2x). Naše studie je zaměřena na Střední a Severní Evropu, využívajíc různé metodologické přístupy, včetně odhadu velikosti genomu, počítání chromozomů, genetických analýz založených na Sangerově sekvenování a hodnocení variability morfologie květu a sexuální exprese. Hlavní hypotézy zkoumaly asociace mezi ploidní úrovní a zeměpisnou šířkou, jakož i ploidní úrovní a sexuálními polymorfismy. Počty chromozomů u S. palustris se pohybovaly mezi 2x = 154 - 208, což odpovídá 2n=12x, 14x, a 16x, zatímco u S. graminea a S. longifolia jsme potvrdili jejich původně známé ploidní úrovně. Ačkoli...
|
|
|
Alternativní pohony automobilů
Filip, Vojtěch ; Kučera, Pavel (oponent) ; Píštěk, Václav (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce je analýza aktuálně používaných alternativních pohonů automobilů, jejich srovnání se současnými zážehovými a vznětovými spalovacími motory. Seznámení s technickým řešením jednotlivých pohonů a jejich kategorizace do několika základních skupin, podle charakteristických klíčových rysů. Dále obsahuje bližší seznámení s nejdůležitějšími komponenty automobilů, vyžívajících tyto alternativní pohony a současně jejich přednostmi ale také nedostatky, které nyní brzdí rozšíření těchto pohonů, z hlediska ekonomického i technického.
|
|
|
Moderní hybridní pohony osobních vozidel
Švoma, Jan ; Blaťák, Ondřej (oponent) ; Vančura, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou současných hybridních pohonů v osobních automobilech. Práce obsahuje kategorizaci hybridních pohonů podle konstrukce a využití. Zabývá se také rozborem jednotlivých komponent a popisuje vhodnost jejich použití v různých situacích. Dále je zaměřena na aktuální nabídku hybridních vozidel a možnosti dalšího vývoje. V závěru jsou zhodnocena ekonomická hlediska a vyhlídky pro použití těchto systémů v budoucnu.
|
|
|
Vývoj vnitrodruhové diverzity invazního patogenu olší Phytophthora ×alni
Pecka, Štěpán ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Sedlářová, Michaela (oponent)
Phytophthora alni s. l. (plíseň olšová, Peronosporomycetes: Stramenopila) je invazní patogen způsobující fytoftorovou hnilobu kořenů a krčků olší. Z Evropy je znám od 90. let, z ČR od roku 2001. V rámci druhového komplexu P. alni s. l. jsou známy tři druhy. V Evropě v současnosti nejrozšířenější triploidní Phytophthora ×alni (Phytophthora alni subsp. alni) vznikl hybridizací mezi druhými dvěma taxony. Analýzou mikrosatelitů byly v předchozích pracích objeveny desítky genotypů, kterým však dominoval genotyp jediný (Pxa-1) a většina ostatních genotypů z něj byla odvozená. Tyto práce se však rozcházely v tom, jestli zastoupení tohoto genotypu v čase narůstá, či klesá ve prospěch jiných genotypů. Tato diplomová práce porovnává změny populace P. ×alni v povodí Vltavy za posledních čtrnáct let, během kterých došlo na mnohých lokalitách k výraznému úbytku dostupných hostitelů tohoto patogenu. Pro určení multilokusových genotypů bylo využito 10 mikrosatelitů. Mezi 94 izoláty P. ×alni spolehlivě určenými na úroveň genotypu bylo 23 různých genotypů. Žádný z těchto genotypů, kromě dominantního, však nebyl nalezen na stejných lokalitách opakovaně. Byl patrný nárůst zastoupení dominantního genotypu (z 63 % na 86 %). Většina ostatních genotypů byla jen mírně odlišná od Pxa-1 (nejčastěji ztrátou heterozygozity)....
|
|
|
Vnímání komercionalizace organizací občanské společnosti perspektivou vedoucích pracovníků v oblasti péče o seniory v ČR
Čechurová, Helena ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu komercionalizace organizací občanské společnosti (OOS). Konkrétně se zaměřuje na oblast institucionálních podmínek, které vedou OOS ke komercionalizaci, a rovněž tak oblast vztahů mezi OOS a komerčním sektorem v kontextu komercionalizace. Cílem diplomové práce je porozumět perspektivě vedoucích pracovníků zastupující organizace působící v oblasti poskytující péči seniorům v ČR se zaměřením na zmíněné institucionální podmínky a vztahy. Výsledky realizovaného výzkumu získané prostřednictvím narativních a polostrukturovaných rozhovorů se 7 vybranými vedoucími pracovníky v oblasti péče o seniory v ČR ukazují, že aktéři institucionální podmínky vnímají jako neférové a nesmyslné; nejednotné a zastaralé. Zkoumání vztahové roviny mezi OOS a komerčním sektorem přineslo vytvoření typologie vztahů vyskytující se v komercionalizovaných OOS. Jakožto pilíře pro vytvoření vztahů mezi OOS a komerčním sektorem byly identifikované 3 základy postavené na potřebě, reputaci a krizi. Každý ze základů v sobě ukrývá jednotlivé povahy vztahů objevující se v komercionalizovaných OOS reflektované vedoucími pracovníky OOS. Klíčová slova: komercionalizace, hybridizace, organizace občanské společnosti, občanský sektor, sektorová specifika, mezisektorové vztahy, organizační teorie, organizační...
|
|
|
Evoluce rodu Malus se zvláštním přihlédnutím k ochraně starých odrůd jabloní
Polcar, Václav ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Lenka (oponent)
Následující práce se zabývá rodem Malus z hlediska významné diverzity, kterou tento rod představuje. Jsou zde shrnuty základní poznatky o taxonomické pozici a světových vývojových centrech rodu. V části práce byly též pojednány reprodukční mechanismy podílející se zde na vzniku diverzity. Speciální důraz je pak kladen na druh Malus domestica, jeho vývoj a hybridní původ. V tomto kontextu jsou představeny staré odrůdy jabloní, jejich význam a pomologicky významné oblasti Česka. Nedílnou součástí této práce je též část věnující se ochraně starých odrůd, jejím limitům i možnostem. Ochrana starých odrůd je zde též kladena do souvislosti s ochranou extenzivního sadu jako významného agroekosystému. Z dostupných dat je závěrem porovnán podíl pěstovaných lokálních odrůd v rámci Česka.
|
|
|
Hybridizace jako zdroj ohrožení Urtica kioviensis
Pekařová, Michaela ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Štěpánek, Jan (oponent)
Hybridizace může mít na původní taxony negativní vliv, který představuje riziko pro biodiverzitu rostlin. Urtica kioviensis (kopřiva lužní, 2x) je vzácný druh kopřivy, který roste ve smíšených populacích společně s dvěma cytotypy (2x a 4x) blízce příbuzného taxonu Urtica dioica (kopřiva dvoudomá). V minulosti již byla popsána přítomnost hybridů. Hybridizace byla studována na lokalitách v Česku (PR Plačkův les a říčka Šatava, NPR Ranšpurk), na Slovensku (PR Jurský Šúr) a v Maďarsku (Kóny, Fehér-tó). Tyto taxony a jejich hybridi byli studováni pomocí průtokové cytometrie a morfometrické analýzy. Obě metody přinesly důkazy o probíhající hybridizaci. Spojitý "pattern" na diploidní úrovni naznačuje homoploidní hybridizaci a následnou introgresi postihující zejména U. kioviensis. Možnost zpětného křížení na diploidní úrovni potvrdila i analýzy fertility, resp. barvitelnosti, pylu. Byli detekováni i triploidní jedinci, kteří vykazují drobné rozdíly v relativních velikostech genomů a různá postavení vůči rodičovským taxonům v morfometrických analýzách. Na základě těchto výsledků není možné spolehlivě určit jejich původ. K heteroploidní hybridizaci pravděpodobně dochází, ale její přítomnost nelze jednoznačně potvrdit či vyloučit. Hybridi jsou běžní ve smíšených populacích U. kioviensis a představují riziko...
|
host ::
RSS.